Chtel bych nekoho kdo takovy proces jiz absolvoval, pozadat o nejake strucne shrnuti. Jde mi uvedeni do provozu a nasledny provoz podobne lodi jako byla v mem predchozin dotazu. http://www.zeglarstwo.sail-ho.pl/sztrand/sztrplan.html Pokud jsem to dobre pochopil tato lod s motorem do 5kW nepodleha registraci - tj. muzu si ji postavit a normalne provozovat bez jakehokoliv kontaktu s urady??? Jak by to bylo s lodi delsi nez 5m (je tech 5m vubec u nas nejaky limit?) a s motorem nad 5kW. Co treba http://www.svensons.com/boat/?p=CabinCruisers/SportsMan (~5.5m ~15kW) Co bych musel udelat tam?
Vim ze vsechno bych zrejme mohl zjistit v prislusnych zakonech, ale pokud v tomhle ma nekdo prehled, dal bych prednost strucnemu vytahu - jake kroky jsou nutne (po pomerne dlouhem cumeni do internetu jsem vlastne na nic kloudneho neprisel...)
Nevim jestli moje uvahy o stavbe skutecne lodi nabydou realnych rozmeru, ale vzhledem k tomu ze momentalne jsem mlady muz bez zavazku :-) mam pocit ze kdyz ne ted tak nikdy.
Diky za vsechny rady. Pokud mate ve svem okoli nekoho kdo by podobne veci mohl znat, zkuste to prosim i tam...
Pokud máš loď do :
1) 1000 kg
2) 4 KW
3) 12 m2 polochy plachet
nemusíš mít nic , jen jméno a adresu na boku lodě. V případě , že alespoň jednu z těchto podmínek překročíš musíš loď zapsat do evidence a sobě udělat průkaz Vůdce malého plavidla případně další papíry na moře.
Add stavba. Pokud nemáš super technické zázemí , tak se podle mého názoru spíš vyplatí koupit starší loď a dát si jí do pořádku.
Pokud máš ještě nějaké otázky můžeš mi napsat na svehlap@jcp.cz.
Ahoj Petr.
Myslím,že stále ještě platí ŘÁD PLAVEBNÍ BEZPEČNOSTI a tam je řešeno téměř vše. Zdá se mi,že některé číselné hodnoty byly za mého mládí jiné,ale krk bych na to nedal. V létě jsem si ale cvičně postavil dřevěný pádlovací člun, a můžu všem směle doporučit: věnujte se modelařině. Technologie používané na modelech jsou na skutečných lodích víceméně kničemu.
U me je vse v teto oblasti pouze teoreticke :-) Jinak sve a Roman Tyll me jiz pred casem nakopl k telefonatu na plavebni spravu a tam mi clovek (ktery toto zrejme nedelal poprve) ochotne vysvetlil vse potrebne.
Doktor píše:V létě jsem si ale cvičně postavil dřevěný pádlovací člun, a můžu všem směle doporučit: věnujte se modelařině. Technologie používané na modelech jsou na skutečných lodích víceméně kničemu.
Tohle je ale docela zajimave. Muzes to prosim nejak blize popsat? Me to (na me teoreticke urovni) pripada dost podobne, ale praktika bych si rad poslechl podrobneji. Jaky clun a jak jsi ho stavel?
Noo-v podstatě se jednalo o to, že pro oživení XXI. ročníku Ponny expresu jsem se rozhodl, že by nebylo špatné aby část pošty šla po vodě. K tomu je ale nutné jakž takž dobové plavidlo. Nakonec jsem ze všech variant vybral tu nejjednodušší- člun ve státech označovaný jako DORY. Jedná se o variantu Novofoundlanského rybářského člunu a zřejmě byl používán od XVIII. stol. Článek o akci vyšel v listopadovém čísle časopisu KÁNOE-RAFT-KAJAK.
A teď ke stvbě. Vynechám potíže se scháněním vhodného materiálu a soustředím se na některé své chyby. První a zásadní byla ta, že jsem k těsnění použil silikon. Důvodů bylo několik- jednak s ním mají kamarádi docela dobré zkušenosti, lepit jsem dřevo nechtěl z obavy před popraskáním občas namáčené lodě a chtěl jsem se zachovat ekologicky. Slibuji, už to vícekrát neudělám !!! Silikon dřevo proti dřevu sebeméně netěsní-přesněji těsní ho jen extrémně velké množství. Další chybou bylo, že jsem nepostavil "hmotový" model a tak až při stavbě jsem zjistil, že obšívku ve dvou směrech prostě sebeméně nezkroutím (na rozdíl od modelu) a následně mi tudíž vyšel prošlup jinak než jsem chtěl a navíc jsem musel předělat žebro nejblíže k přídi. To co na modelu pobere lepidlo (nastavení lišt, obšívka k žebrům, ...) jsem já musel řešit jinak a ne každé řešení se ukázalo jako ideální. Dno jem udělal zbytečně masívní (síla 25mm), rovněž žebra mohla být lehčí. (lavičky už předělávám...), materiál na žebra-dub a jasan se ukázal jako ideální. Velkou neznámou se ukázaly povrchovky- fermež moc nezabrala, zvenčí jsem nakonec použil asfaltovou stěrku, ale i tak se během třídení plavby roztáhlo dno z původní šíře 91cm na 94cm!! Do lodi samozřejmě teklo, kromě silikonu je na vině i to, že spoj plochého dna a boků se mi nepodařilo vymyslet s drážkou a perem (jinak všude ano) a těsnění provazem v lepidle má své mouchy. Což je další chyba-na základě svých zkušeností jsem se domníval, že herkules je vodostálé lepidlo- není!!! Po pouhých třech dnech marinování se úplně rozpustil... Jestli to stačí jako základní info... Jinak milerád poradím a pomůžu, jen teď asi budu pár týdnů bez netu.
Až se dostaneš k tomu netu:
Zajímalo by mě, jestli jsi dřevo ohýbal teplem a případně nad jakým zdrojem. Od nábytkářů vím, že v jejich "sauně" lze se dřevem dělat různé kousky...
Měl jsem doma film, kde byl nastíněn skoro celý postup stavby pobřežního kutru z 18. století. Mimo jiné tam ohýbali i prkna na obšívku a byli silnější než na nějaký člun a šlo jim to velmi dobře. Prkna měli vložené do dřevěného tubusu, kde od prostředka vháněli páru, po té je vyjmuli a přiložili na obšívku. Stejný postup jako při výrobě sněžnic. Obšívku pak připevňovali dřevěnými hřeby. No co mě spíš nepřekvapilo, že tesaři pracovali velmi přesně a mezery mezi prkny byli opravdu malé a jen stěží mezi ně dostávali koudle, kterou velmi pečlivě upěchovali (s čím nevím).
Disperze, co mám zkušenost, nesnese dlouhodobý kontakt z vodou, obzvláště herkules, takže se nedivím.
