MoNaKo DF

Tak už jsem i já podlehl nákupům přes půl světa. Zvolil jsem snad jedinou plachetnici, kterou mnou zvolený e-shop nabízel a kterou jsem na našich vodách zatím nezahlédl. Pokud se k tomu připočte skutečnost, že se mi jako jediná z nabízených líbila, pak bylo rozhodnutí pro plachetnici Legend jasné.

Díky poplatkům za dopravu cena o něco stoupla na stále příjemných 2900,- Kč.

Těmito obrázky láká prodejce k nákupu (Zdroj: http://www.hobbyking.com):


Takto potom 9. 3. 2011 probíhalo vybalování stavebnice po cestě přes půl světa:






Zde je vidět, co v té krabici tak chrastilo - během transportu odpadla deska se servem kormidla a navijáku:


Otvor v palubě je menší, než ta deska, takže to bude docela kovbojka vše vrátit do původního stavu. Navíc tam neprostrčím pořádně ruku...

Kormidlo a kapkovitá plastová schránka na olověné broky coby balast:



Celá fotogalerie z vybalování:
http://ladous.rajce.idnes.cz/legend_110309


Až pokročím dál, tak se zase ozvu a podělím o své dojmy.

Ahoj,
předně se divím, že při těch ohlasech na Hobbykingu jsi do Legendu šel. Pak se chci zeptat, jaká je přepravní velikost na cesty k vodě.

Radek

kartonist píše:Ahoj,
předně se divím, že při těch ohlasech na Hobbykingu jsi do Legendu šel. Pak se chci zeptat, jaká je přepravní velikost na cesty k vodě.

Letmo jsem ty ohlasy před nákupem pročetl, takže mě těch pár detailů neodradilo. Navíc jsem si vědom toho, že potřebu komentovat produkt mají spíše ti, kteří z nějakého důvodu nejsou spokojeni. Komu dorazilo vše v pořádku, málokdy se do e-shopu vrací.

Co se týče přepravní velikosti můžeme vycházet z délky trupu 90 cm + cca 45 cm bude mít trup na výšku i s kýlem.

Výšku stěžně bych musel hádat, protože jsem ho zatím nerozbalil. Je v metrové krabici, takže je určitě rozložený na dva kusy.

Length : 900mm
Height : 1800mm
Weight : 1.4kg
Area of Sails : 0.38m2
Ballast weight: 1.3kg

tolik říká přítel ,,král koníčků,, k rozměrům lodi

Petře, takhle složenou ji budou lidi vozit k vodě anebo se dá do auto rozložit? Takto měla vyznít moje otázka.

Radek

Trup je z jednoho kusu, takže ten zmenšit nepůjde. Ale odebrání stěžně by mělo být záležitostí na pár minut. U všech obdobných plachetnic to jde, tak v to doufám i u této.

Příští víkend se na ní snad vrhnu.

Ahoj Láďo, jelikož jsem jezdil 2 sezony téměř se sesterskou lodí Phantom, měl bych pár postřehů co bych v první řadě předělal:
- Nové pouzdro kormidla, nevím jaké je u tvé lodi, myslím že je plastové s velkou vůlí. Já dal nové mosazné.
- Komplet vyměnit takeláž stěžňe za v mém případě oplastované ocelové lanka (koupené v rybářských potřebách)
- Nově udělané přichycení stěhů stěžně k palubě i na vrcholu stěžně ( na palubě napínáky MPJet, vršek stěžně předělán do duralu).
- rozeber naviják i servo a namaž převody. U mé stavebnice nebylo po mazacím tuku ani památky.

Pro balast jsem použil broky 1mm zakoupené u Selier&Belott (Vlašim) o celkové hmotnosti 1850g. Po zkušenostech bych ubral na nějakých 1500-1600g pro větí rychlost modelu při slabším větru. Při silnějším bych nechal závaží tak jak je.

To je asi tak vše důležité pro začátek, bez těchto úprav je model použitelný jen do velmi slabého větru. Například na Dářku by nevydržel silnější poryvy.

Zdravím, já mám z Hobbyking Sailor Ocean racer. Několik úprav jsem na něm už udělal. Novou takeláž (použil jsem lanko dyneema s velkou nosností), obratlíky atd, jak výše popisuje DUKE. Zde je pár fotek:

https://picasaweb.google.com/1163929523 ... 93/Sailor#

Pro přepravu v autě jsem si nechal u brašnáře ušít obal na plachtu i se stěžněm abych to nemusel rozebírat a na trup jsem udělal krabici. Délka trupu je 1 metr.

Na těchto stránkách se dá najít spoustu užitečných informací.

http://www.shipshaperc.com/

Všem děkuji za rady. Jistě potěší i Zdenka Bílka, který v těchto dnech dostal stavebnici Phantoma darem.

duke píše:- Nové pouzdro kormidla, nevím jaké je u tvé lodi, myslím že je plastové s velkou vůlí. Já dal nové mosazné.

Toto po dnešku mohu potvrdit. Vůle dosahuje snad polovinu průměru hřídele kormidla, takže předělání bude nutné. Jak už to tak bývá, vhodnou náhradu jsem v domácích zásobách nesehnal, takže mě čeká výlet do obchodu.

Jako první mi přišel pod ruku stojánek. Zde jsou jeho díly:


Zde je zkusmo složený:


Hned mě zarazilo, že použité nohy budou dělat rýhy do podlahy... O pár pytlíků vedle jsem skutečně našel plastové patky pro nohy stojanu, avšak jsou zhruba o milimetr větší, takže je budu muset napřed nějak zbrousit. Patrně jde o univerzální stojánek, protože ve vykrojení trup vůbec nesedí, takže ho nejspíše odložím.

Ploutev kýlu:


V místě styku s trupem je před i za ploutví centimetrová mezera, kterou bude nutné zatmelit.

Dodaný klíč pro utažení matky po zabudování ploutve kýlu do trupu byl z části poškozený, ale svůj účel kupodivu splnil:


Bohužel, šroubovice kýlu vystupuje příliš nad palubu a nelze nasadit plastovou krytku:


Takže mě čeká rozebrání a zkrácení o nějakých 7 mm.

To zkrácení šroubu kýlu mně pěkně potrápilo. Zničil jsem na něm 3 plátky pilky, takže mohu říci, že je z mnohem kvalitnější oceli, než jsem čekal.

Novou mosaznou trubičku pro hřídel kormidla jsem po lehkém vybroušení vtlačil do té staré. Jelikož to šlo velmi zkuha, tak jsem celek pojistil jen kapkou sekundového lepidla:

Po vyjmutí desky serv z trupu (ježek v kleci, ale po odšroubování bubnu navijáku to šlo) jsem nafotil podpalubí, kde je patrná především trubka průchodu šroubu kýlu skrz trup a v popředí je vidět uložení plastové pro plastovou desku serv:


Při pohledu proti světlu se mi nelíbilo prosvítající dno poblíž uložení kýlu:


Proto jsem se pokusil dno přelaminovat kouskem tkaniny, ale zkuste laminovat něco, kam pořádně nevidíte a rukou se tam nedostanete. Výsledkem je odchlípnutý konec tkaniny v místech, kde jsem laminovat ani nechtěl, takže to zase tolik nevadí (vůbec jsem nepřišel na to, jak tu čnící tkaninu odříznout):

Táhlo ke kormidlu:


Deska serv s navijákem, který jsem dodatečně slabě namazal (původně byl namazaný celkem dobře):


Naviják jako takový silně vrčí, ale činí tak jak s bubnem, tak i bez něj. Jeho cenu sice neznám, ale nepůjde o nic dramatického, pokud doslouží dříve.

Buben navijáku po vyjmutí z lehkého, leč velmi těsného krytu, obsahuje dvě drážky pro lana. Nekonečnou smyčku bychom hledali marně, protože se lana zkrátka navíjejí podobně jako u remorkérů při Tug Towingu:

Pohled v podpalubí směrem na záď, kde je vidět původní trupka pro hřídel kormidla:


Olověné broky o průměru 2 mm se nakonec ukázaly celkem nákladnou záležitostí. Zkraje bylo možné je sypat dovnitř trychtýřem, později jsem je musel pěchovat prstem. Celý proces trval hodinu a do útrob se vešlo 1675 g:


Trychtýř je po této operaci prakticky na vyhození, neboť z něj zbytky olova nic nedostane:

Při prvním položení na vodu jsem testoval, zda jsem to s tím olovem trochu nepřehnal. Vždyť na internetu výrobce uvádí pouhých 1,3 kg. Jakmile modelařím, internet po ruce nemám (abych vůbec něco udělal) a návod se raději o množství potřebného olova nezmiňuje vůbec. Abych broky nepoztrácel, přelepil jsem otvor dočasně izolepou (výrobce dodává malou černou samolepku. kterou jsem hned zavrhl pro její barvu):

Deska serv byla v trupu uchycena na dvou stranách pomocí tří pacek, z nichž vždy jedna měla zabránit nechtěnému uvolnění - samozřejmě se při transportu přes půl světa ulomila. Nasadil jsem celek do trupu a prolil patky lepidlem Contacta:


Plastový celek kormidelních kol jsem jednou kapkou sekundového lepidla vlepil do připravených prolisů:


Páka kormidla po uchycení:


Rádoby kulatý kryt nad přístupem ke kormidlu je samolepící. V jeho funkci moc nevěřím, navíc odstín použité modré nekoresponduje s okolím, po obvodě prosvítají bílé stěny krytky:

Stěžeň po vybalení:


Jak do sebe dát jeho dva kusy, jsem zjistil hravě. Horší to bylo s pokusem o rozmotání lanoví, které jsem neprozřetelně ještě před složením stěžně uvolnil:


Mám obavy, že pokud by někdo toto lanoví chtěl použít, tak se mu povede jej zamotat jako mně, protože touha spojit dva díly stěžně je silnější.

Uchycení ráhna ke stěžni je též z plastů, takže se časem ošoupe. Po vybalení bylo nutné obrousit plastové otřepy, jinak by se ráhno nechtělo po šroubu pohybovat:

Plachty měly po vybalení tendenci se zpátky stáčet, takže jejich focení bylo trochu adrenalinové. Bohužel jsou plachty špinavé díky zbytkům různých lepidel, na které se nachytal prach:


1. dubna večer jsem tedy motal lanoví. Použil jsem rybářskou kevlarovou šňůru o průměru 0,18 mm (1 balení po 15 m za 70,- Kč). Údajně snese 12,80 kg, což by mělo s rezervou stačit.

Bohužel mně potrápila skutečnost, se kterou tvůrci nepočítali, a tou je pokus o sestavení plachetnice po případném transportu bez asistence druhé osoby. Doma, kde nefouká vítr, se stěžeň k trupu připevnit dá, ale venku, kde může kdykoli fouknout, se to mění v horor. Zkrátka a dobře, dokud člověk pomocí lanoví nepřiváže stěžeň alespoň na 4 místech k trupu, tak stěžeň nijak nedrží a padá. Nemusím snad nikomu dodávat, že i zde platí Murphyho zákony, takže se zamotá i to, s čím nikdo nepočítal.

Po 3 hodinách výměny lanoví a sestavování jsem se dostal k podobě plavidla před testovacím položením na hladinu:

Při podrobnějším pohledu si každý všimne toho, že mi všude koukají konce lan - nechtěl jsem je řezat před řádným vyzkoušením, abych v případě změn nemusel zase vše měnit:


První pokus o položení na vodu proběhl v upuštěném bazénu. Šlo jen o zkoušku toho, zda má smysl model brát na sraz u rybníku Čeněk, který se konal téhož dne (2. dubna 2011) o několik hodin později o 125 km jinde. Nutno podotknout, že v Písku za celé dopoledne ani nefouklo a obloha byla naprosto bez mráčků:


U Čeňka naštěstí foukalo, takže se ukázalo, že Legend jezdí docela svižně:

Na radu Zdenka Bílka jsem nasypal olověné broky i do poslední skuliny v kýlu, která je přístupná pouze zespoda. Zdenek u svého Phantoma vyšrouboval i matku, která jistí kapku kýlu. Já takovou důvěrou v lepidla neoplývám, a tak jsem tam matku nechal:


Oba dva otvory v kapce kýlu bylo nutno zajistit, aby se broky nepoztrácely. Výrobce přikládá černou samoleku, která by působila jako pěst na oko a která, dle mého nejlepšího vědomí a svědomí, by na svém místě ani moc dlouho nevydržela. Já jsem tedy sáhl po Altecu s kovovým plničem za cenu toho, že budu muset povrchpřebrousit a natřít:


Brousil jsem poctivě:


Modrá barva z domácích zásob přímo nekoresponduje se zbytkem trupu, ale stejně se dříve či později její povrch odře o dno:

Detail dříve zmiňované mezery kolem ploutve kýlu v místě průchodu trupem - na povrchu má asi 3 mm, ale o něco hlouběji jde o rovný centimetr:


Celou ploutev kýlu jsem vyšrouboval, zalil Epoxy 1200, znovu zašrouboval a otřel přebytky. Jelikož byl slunný den, donesl jsem model ven, abych proces zasychání urychlil.

K mému zděšení o hodinu později začalo nárazově foukat, a tak jsem došel trup uklidit, protože v poloze kýlem vzhůru nebyl právě dvakrát stabilní.

Výsledek jsem se rozhodl nenatírat. Jednak nemám tu správnou modrou, a potom při běžném pohledu nikdo nic neuvidí:

Jen malá poznámka. Kdo chce kýl z různých důvodů později rozebírat, nemůže postupovat jako já, neboť já jsem vytvořil klasické nerozebíratelné spojení.

Nyní se vrátím ještě ke srojánku. Plastové patky byly sice po obvodu o dost větší, ale chvilka s pilníkem v ruce to spravila. Odměnou je, že patky není třeba pojistit lepidlem, jelikož jsou v profilech noh zasunuty velmi ztuha:


Na plastový stojánek jsem hned po sestavení nalepil molitanové těsnění do oken, abych zabránil možnému odření trupu, ale stačilo pár týdnů a celek je slehlý a prodřený, takže to budu muset vymyslet nějak lépe:

Ještě shrnu odkazy na dosavadní fotogalerie ze stavby, kde najdete mnohem více fotek:
http://ladous.rajce.idnes.cz/legend_110309
http://ladous.rajce.idnes.cz/legend_110314
http://ladous.rajce.idnes.cz/legend_110328
http://ladous.rajce.idnes.cz/legend_110406