Máte u nás registraci a nedaří se Vám přihlásit? Nechte si vygenerovat nové heslo jako zapomenuté: app.php/user/forgot_password
Zväčšenie plánu.
Re: Zväčšenie plánu.
Rád by som sa spýtal, či môže byť problém, ak originálny plánik plachetnice symetricky zväčším a postavím loď podľa tejto zväčšenej kópie plánu? Môže mať toto zvačšenie negatívny vplyv na jazdné vlastnosti modelu? Keďže ostatné modely lode sa takto v mierke bežne zväčšujú alebo zmenšujú zaujímalo by ma, ako je to u plachetníc. Ďakujem.
Re: Zväčšenie plánu.
Zvětšíš-li délku 2x, zvětší se plocha (plachet) 4x a objem (tj. hmotnost neupravených dílů a výtlak) 8x. Bude to chtít změnit konstrukci a tím pádem přepočítat její chování.
- Borek Dvorak
- Příspěvky: 168
- Registrován: ned lis 27, 2005 11:50
Re: Zväčšenie plánu.
To je pravda.kartonist píše:Zvětšíš-li délku 2x, zvětší se plocha (plachet) 4x a objem (tj. hmotnost neupravených dílů a výtlak) 8x. Bude to chtít změnit konstrukci a tím pádem přepočítat její chování.
V podstate je rozhodujici, jestli byl puvodni (mensi) model kreslen jako plovouci, resp. jestli autor puvodniho planu vubec vedel co dela (myslim to fyzikalne, nikoliv "maketarsky"). Pokud byl plan kreslen pro plovouci model, a pokud jeho autor veci rozumel, je mozne plan libovolne zvetsit. Pokud byl model zamyslen jako neplovouci, tzn. pokud v planu nebyly provedeny nutne korektury, nebude model ani ve zvetsene velikosti funkcni.
Nejlepsi by asi bylo, kdybyste mohl napsat, o ktery konkretni model se jedna, resp. vlozit obrazek modelu/lode.
Zdravim
Borek Dvorak
Re: Zväčšenie plánu.
Nejde mi o žiadne radikálne zmeny od pôvodnej veľkosti. Konkrétne ma zaujíma, do akej miery sa napríklad zmenia jazdné vlastnosti modelu ( povedzme niečo ako plachetnica Alena alebo Kajka z MoNaKo plans ), keď z pôvodnej lode o dĺžke trupu 700 - 750 mm spravím dajme tomu 900 mm alebo metrovu lod. Dočítal som sa, že tieto menšie lode, inak fascinujúce svojou jednoduchosťou, majú problémy zvlášť v silnejšom vetre. Zmenia sa ich jazdné vlastnosti zmenou veľkosti k lepšiemu? Ďakujem.
- Pepa Darvaš
- Příspěvky: 1148
- Registrován: pát led 27, 2006 09:01
Re: Zväčšenie plánu.
a já bych se také prosím přidal.Zvětšil jsem dle přání zákazníka plán na plachetnici Lédu o 50%tj. 150 cm z původních 100cm,zachovám vše tak jak jsem zvětšil plán ,myslím tím ,kýl,zátěž ,plachty a kormidlo .Mohu tedy počítat ,že bude mít stejné jízdní vlastnosti ,jako ta nezmenšená?
- Borek Dvorak
- Příspěvky: 168
- Registrován: ned lis 27, 2005 11:50
Re: Zväčšenie plánu.
Zvetseni z delky 700 mm na 1000 mm je ca. 43%, to uz je dost radikalni zmena. Delky zvetsujete faktorem 1,43, plochy jsou dvakrat vetsi (1,43 na druhou) a objemy (tedy i vytlak) temer trikrat vetsi (1,43 na treti) (viz. "kartonist"). Pokud dodrzite pomer hmotnosti jednotlivych casti modelu, bude zvetseny model 1,43-krat stabilnejsi nez puvodni miniverze. Pokud byl jiz mensi model dostatecne stabilni, bude zvetseny model "podplachteny", tzn. bude mit prebytek stability. Pro zacatecnika je toto vyhoda. Pred nekolika lety jsem spocital a (spolu-)postavil model pro tenkrat 11-tileteho kluka vedome jako podplachteny, abych vyloucil jakekoliv problemove situace pri silnejsim vetru. Model ma byt hrackou, nikoliv zdrojem stressu.
Obecne plati pro vypoctove stejne stabilni mensi a vetsi model:
1)Vetsi lod se chova lepe ve vlnach. V situaci, kdy to s mensim modelem hazi jako s listem ze stromu, jede vetsi lod "jako lokomotiva".
2)Vetsi lod vzdy vyssi trupovou rychlost (=max. dosazitelna rychlost pri vytlacne plavbe), protoze ma vetsi delku na vodorysce. (Trupova rychlost = 1,25 krat druha odmocnina z delky na vodorysce [m/s])
3)Mensi (lehci) lod se pri poryvu dava rychleji do pohybu, vetsi (tezsi) model potrebuje urcity cas pro zrychleni. Na druhe strane ovsem zustane mensi model okamzite stat, kdyz vitr polevi. Vetsi lod jede setrvacnosti i nekolik desitek metru.
4)Vzhledem k turbulentni tzv. mezni vrstve (asi 2 az 4 metry nad vodou) ma vetsi lod (s vyssim steznem) teoreticky "lepsi" vitr nez mensi model.
Z toho vyplyva, ze se po zmene velikosti tentyz typ lode nikdy nebude chovat stejne jako puvodni verze. Protoze vyhody u vetsich modelu vyrazne prevazuji, jsem jejich presvedcenym zastancem. Dobrovolne bych nestavel a neridil nic pod 1000 mm delky a ca. 6 kg vytlaku. Za optimum povazuji delku asi tak 1200 az 1300 mm a vytlak ca. 8 az 15 kg. Takova lod uz ma jakz-takz "dospele" nauticke vlastnosti, avsak da se jeste pohodlne prepravit, spustit na vodu a zase z vody vytahnout.
Zdravim
Borek Dvorak
Obecne plati pro vypoctove stejne stabilni mensi a vetsi model:
1)Vetsi lod se chova lepe ve vlnach. V situaci, kdy to s mensim modelem hazi jako s listem ze stromu, jede vetsi lod "jako lokomotiva".
2)Vetsi lod vzdy vyssi trupovou rychlost (=max. dosazitelna rychlost pri vytlacne plavbe), protoze ma vetsi delku na vodorysce. (Trupova rychlost = 1,25 krat druha odmocnina z delky na vodorysce [m/s])
3)Mensi (lehci) lod se pri poryvu dava rychleji do pohybu, vetsi (tezsi) model potrebuje urcity cas pro zrychleni. Na druhe strane ovsem zustane mensi model okamzite stat, kdyz vitr polevi. Vetsi lod jede setrvacnosti i nekolik desitek metru.
4)Vzhledem k turbulentni tzv. mezni vrstve (asi 2 az 4 metry nad vodou) ma vetsi lod (s vyssim steznem) teoreticky "lepsi" vitr nez mensi model.
Z toho vyplyva, ze se po zmene velikosti tentyz typ lode nikdy nebude chovat stejne jako puvodni verze. Protoze vyhody u vetsich modelu vyrazne prevazuji, jsem jejich presvedcenym zastancem. Dobrovolne bych nestavel a neridil nic pod 1000 mm delky a ca. 6 kg vytlaku. Za optimum povazuji delku asi tak 1200 az 1300 mm a vytlak ca. 8 az 15 kg. Takova lod uz ma jakz-takz "dospele" nauticke vlastnosti, avsak da se jeste pohodlne prepravit, spustit na vodu a zase z vody vytahnout.
Zdravim
Borek Dvorak
Re: Zväčšenie plánu.
Sice starý téma, ale kdyby se někdo chtěl pustit do Aleny, tak pozor na žebra č.2 a č.5Ľuboš píše:...povedzme niečo ako plachetnica Alena alebo Kajka z MoNaKo plans...
Teď jí mám na fošně a o plynulých křivkách lze mluvit jen težko. Žebro č.5 je cca o 4mm nižší než by bylo zdrávo (oměřit podle bokorysu na výkrese) a č.2 by chtělo do šířky tak 2-3mm na každý straně a nebo ho posunout o cca 1cm dozadu. Původně jsem si myslel že jsem to zkopal já, ale Tady:
http://pampeliska.jinak.cz/articles.php?lng=cz&pg=615
je to posáno taky a trup má vepředu nevzhlednej "zobák".
Buhužel už čecko drželo epoxidem, spasil jsem co se dalo, tak snad to poplave :/
Re: Zväčšenie plánu.
Na doplnenie. Napokon som sa vybral úplne inou cestou. Vsadil som na plachetnicu JIF.65. Stavba absolútna pohoda, všetko sedelo a pasovalo podľa návodu a plánu. Urobil som jedinú zmenu - neodnímateľný kýl.
Treba priznať, plavba spočiatku nebola nič moc. Skoro by sa dalo napísať, riadny neposluch na povely smerom šikmo proti vetru a rýchlosť plavby aj po vetre celkom plazivá. Dôvod? Ako úplný začiatočník v plachetniciach som nevedel loď správne nastaviť. Predovšetkým som mal stále príliš utiahnutú kosatku. Pár dní to trvalo, ale metódou pokus - omyl som sa aspoň zhruba dostal do obrazu. Dnes je už plavba o inom. Loď jazdí v pohode, na vietor i kormilo je citlivá. No i tak si myslím, že k dokonalému vytrimovaniu to má ešte veľmi ďaleko. Napríklad sťažeň sa dá prestavovať po lište dopredu i dozadu. Ale to zatiaľ vôbec netuším, na čo to slúži ....
a 
Treba priznať, plavba spočiatku nebola nič moc. Skoro by sa dalo napísať, riadny neposluch na povely smerom šikmo proti vetru a rýchlosť plavby aj po vetre celkom plazivá. Dôvod? Ako úplný začiatočník v plachetniciach som nevedel loď správne nastaviť. Predovšetkým som mal stále príliš utiahnutú kosatku. Pár dní to trvalo, ale metódou pokus - omyl som sa aspoň zhruba dostal do obrazu. Dnes je už plavba o inom. Loď jazdí v pohode, na vietor i kormilo je citlivá. No i tak si myslím, že k dokonalému vytrimovaniu to má ešte veľmi ďaleko. Napríklad sťažeň sa dá prestavovať po lište dopredu i dozadu. Ale to zatiaľ vôbec netuším, na čo to slúži ....
Re: Zväčšenie plánu.
nastavuješ si tím jestli plachetnice bude návětrná nebo závětrná (doufám, že se tomu tak říká, v plachtařkém názvosloví nejsem zběhlý), tedy jestli při plavbě na boční vítr bude mít tendenci se točit proti nebo po větru. Jde o to, aby byla neutrální a při rovné plavbě si nemusel ji ve směru držet výchylkou kormidla.Ľuboš píše:... Napríklad sťažeň sa dá prestavovať po lište dopredu i dozadu. Ale to zatiaľ vôbec netuším, na čo to slúži ....a
Re: Zväčšenie plánu.
Ďakujem za cenné info. Prosba. Sú na technických výkresoch polohy sťažňa rysované už v neutrálnej polohe? Resp. raz nastavím a hotovo, alebo sa neutrálna poloha sťažňa vplyvom poveternostných podmienok mení? Teda je nutné neutrálnu polohu sťažňa vzhľadom na konkrétne poveternostné podmienky zistiť laborovaním až na tvári miesta kde budem jazdiť a vždy nastaviť inú? Ďakujem.
Re: Zväčšenie plánu.
mění se to podle toho, jaké použiješ plachty. Tedy s výměnou plachet musíš znovu vytrimovat loď.
Re: Zväčšenie plánu.
Většina rekreačních modelářů si udělá jen jednu sadu plachet (podle nejčastější síly větru) a s tou pak jezdí... Stěžeň lze přestavovat dopředu i dozadu, ale pro zajíždění bych se držel polohy, kterou určil autor plánu. Další věcí je, zda třeba stěžeň není příliš nahlý dopředu, ev. dozadu. Je to alchymie a bez hlubší znalosti, jakou zde má třeba Borek Dvořák, bych se do nějakých velkých změn nepouštěl, pokud model jezdí. Ale to už jsme úplně mimo původní téma z nadpisu.
Modře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.S přátelským pozdravem ladous
Re: Zväčšenie plánu.
Myslím , že to nie je až taká alchýmia, pretože pravidlá fungovania sú celkom jasne dané.
Druhá vec sú skusenosti a schopnosť ten systém posuvu sťažňa využívať v praxi:
Posun päty sťažňa má vplyv na jazdné vlastnosti lode - náveternosť. resp záveternosť.
Posunom päty dozadu sa stáva loď náveternou a naopak.
Podobne to funguje aj pri pozdĺžnom náklone stažňa- náklon sťažňa dozadu náveterná a naopak.
Pri silnejšom vetre sa zvykne sťažeň viac zakloniť ( príp. posunúť) dozadu.
Toľko teória
Druhá vec sú skusenosti a schopnosť ten systém posuvu sťažňa využívať v praxi:
Posun päty sťažňa má vplyv na jazdné vlastnosti lode - náveternosť. resp záveternosť.
Posunom päty dozadu sa stáva loď náveternou a naopak.
Podobne to funguje aj pri pozdĺžnom náklone stažňa- náklon sťažňa dozadu náveterná a naopak.
Pri silnejšom vetre sa zvykne sťažeň viac zakloniť ( príp. posunúť) dozadu.
Toľko teória
PeterP
-
- Podobná témata
- Odpovědi
- Zobrazení
- Poslední příspěvek



