MoNaKo DF

nabíječ BEL 10 na1-4 lion nebo lipol články....299,-kč
lipol E-TECH 700mAh 3,7V..kus ......................99,-kč....3článek.....297,-kč

________________________________________________________________
celkem........596,- kč
--------------------------
tolik mě stál přechod z jiných akumulátorů a vím , že regulátor se většinou dnes již dělá takový co se dá programovat a tím ošetřit aby nedocházelo k přílišnému vybití sady ak.
Ptáte-li se kdy akde , pak na letošním modelhoby u pelikána
P.S.ty akumulátory měli za stejné ceny i s větší kapacitou a byly určeny i pro letadýlkáře.

balast z vodní zátěže se používá zcela běžně i u skutečných lodí a nejen pro snižování ůčinků vlnobití ,ale i místo užitečného nákladu(příkladem jsou snad všechny tankery)

petr hájek píše:nabíječ BEL 10 na1-4 lion nebo lipol články....299,-kč
lipol E-TECH 700mAh 3,7V..kus ......................99,-kč....3článek.....297,-kč

________________________________________________________________
celkem........596,- kč
--------------------------
tolik mě stál přechod z jiných akumulátorů a vím , že regulátor se většinou dnes již dělá takový co se dá programovat a tím ošetřit aby nedocházelo k přílišnému vybití sady ak.
Ptáte-li se kdy akde , pak na letošním modelhoby u pelikána
P.S.ty akumulátory měli za stejné ceny i s větší kapacitou a byly určeny i pro letadýlkáře.

trochu mimo - kapacita 2100mAh /3.7 V za 600Kč při životnosti cca rok? To se vyplatí tak možná do pidi lodí, jak už tu zaznělo, ale do velkých nee...

petr hájek píše:balast z vodní zátěže se používá zcela běžně i u skutečných lodí a nejen pro snižování ůčinků vlnobití ,ale i místo užitečného nákladu(příkladem jsou snad všechny tankery)

tankery nejsou vhodným příkladem - ty jsou navrženy a stavěny pro přepravu kapalného nákladu s měrnou hustotou nižší než je voda. Proto je použití vody jako balastu u tankeru totéž, co použití olova u modelu...

do modelu dávat vodu jako zátěž je dost svérázné museli by setam udělat přepážky proti přelívání vody při jakém koliv náklonu vám model pujde ke dnu jednoduší je tam dát pár cihel Dada

SH píše:

petr hájek píše:balast z vodní zátěže se používá zcela běžně i u skutečných lodí a nejen pro snižování ůčinků vlnobití ,ale i místo užitečného nákladu(příkladem jsou snad všechny tankery)

tankery nejsou vhodným příkladem - ty jsou navrženy a stavěny pro přepravu kapalného nákladu s měrnou hustotou nižší než je voda. Proto je použití vody jako balastu u tankeru totéž, co použití olova u modelu...

Tady bych si dovolil jednu technickou poznámku: vodní balast se u nákladních lodí obecně nepoužívá kvůli ničemu jinému než kvůli rozumnému využití výkonu motoru (rozuměj: úspoře paliva) a zachování manévrovatelnosti lodi. Dnešní nákladní loď - v podstatě jakákoliv - má strojovnu na zádi a po vyložení nákladu se ponor zmenší dost zásadním způsobem. Lodní šroub dost často třčí z vody alespoň polovinou svého průměru a příď trčí rovněž leckdy až nad hladinou. Takto nemůže žádná loď normálně plout. Proto se napouští balast, aby se dosáhlo pokud možno co nejlepšího využití výkonu stroje a manévrovatelnosti.
Zdravím, Zdenek

SH píše:

petr hájek píše:nabíječ BEL 10 na1-4 lion nebo lipol články....299,-kč
lipol E-TECH 700mAh 3,7V..kus ......................99,-kč....3článek.....297,-kč

________________________________________________________________
celkem........596,- kč
--------------------------
tolik mě stál přechod z jiných akumulátorů a vím , že regulátor se většinou dnes již dělá takový co se dá programovat a tím ošetřit aby nedocházelo k přílišnému vybití sady ak.
Ptáte-li se kdy akde , pak na letošním modelhoby u pelikána
P.S.ty akumulátory měli za stejné ceny i s větší kapacitou a byly určeny i pro letadýlkáře.

trochu mimo - kapacita 2100mAh /3.7 V za 600Kč při životnosti cca rok? To se vyplatí tak možná do pidi lodí, jak už tu zaznělo, ale do velkých nee...

nikomu je nenutím ,ale myslím že počítat se to dá i takhle3,7x3 ... 11,1V 700mAh
a ta cena byla včetně nabíječky atu přece nemusím kupovat ke každé sadě a každý rok, jinak samotné aku 11,1V700mAh stálo 297,- Kč a pochybuji , že bych za rok uskutečnil těch 800 cyklů deklarované životnosti aku.

:rolleyes:tak kdopak je tu trošku mimo:/

petr hájek píše:....nikomu je nenutím ,ale myslím že počítat se to dá i takhle3,7x3 ... 11,1V 700mAh.....

a ta cena byla včetně nabíječky atu přece nemusím kupovat ke každé sadě a každý rok, jinak samotné aku 11,1V700mAh stálo 297,- Kč a pochybuji , že bych za rok uskutečnil těch 800 cyklů deklarované životnosti aku.

:rolleyes:tak kdopak je tu trošku mimo:/

OK tak ještě jednou a pomalu: v modelech, kde nehoníš hmotnost je to pořád o ničem. Za tu cenu se dají sehnat NiCd paky s vyšší kapacitou zvládající požadované proudy levou zadní což se o těch malých LiPol nedá říct.

Pokud Ti ty LipPolky budou žít i za dva roky, tak budeš mít velkou kliku. Kdežto nikly budou fungovat i po 10ti letech, nemusím mít obavy z podvybití, nemusím mít obavy z přebití, nemusím balancovat články, nemusím.... A pokud nepotřebuju mít nabito "rychle", tak mi taky stačí nabíječka za 100 Kč (trafo, 4 diody a odpor).

PS: pro lodě, o kterých je řeč v tomto vláknu, je 700mAh málo i na přijímačovky natož na pohon...

tak ještě jednou a pomalu:
nicd/nimh stačí aby se zapoměli cyklovat v šuflíku a sami se vybijí takže se snimi mužeš rozloučit i dříve než za rok .O tom toho už bylo napsáno docela dost a ne jen tady.
aby bylo jasno nestavím pouze mikrolodě ve kterých skutečně musím koukat na gramy , ale i modely v normální velikosti ,ale vím , že je vždy lepší šetřit váhou nutného vybavení ve prospěch vybavení doplňkového(a jestli si tam někdo naleje beton , nebo si tam vrazí akumulátor z kamionu je jejnom jeho věc, ale měl by vědět i o jiných možnostech).
PS. chtěl bych vědět jestli by ty lixx články opravdu nesnesly tak vysoké odběry jako nixx, to je totiž i jeden z důvodů proč se začali používat.

SH píše:- olovo taky ničí hluboké vybíjení, myslím že to je pod 1.8V na článek bez zatížení. Pod tuto mez už baterka dostává dost na frak. (nebo je to 1.6V ?, už si nepamatuji, v každém případě to ke konci klesá rychle.)

- ano, stačí stejná nabíječka typu CCCV (ať již zmiňovaný zajíc {zbytečný luxus ; , olova nejsou až tak citlivé na přesnost napětí}, nebo laboratorní zdroj, nebo nejjednodušší nabíječka Pb je LM317 + 2 odpory). Podstata je mít měření nebo indikaci nabíjecího proudu a ukončit nabíjení při stejném proudu ale až v oblasti konstantního napětí, pokles kapacity nebo nárůst vnitřního odporu poznáš z doby nabíjení a z toho, kolik času z celkové doby je nabíjení v oblasti konst. napětí.

S tím vybíjením je mi to známo. Však se je taky nesnažím vybíjet co to jde a po použití pokud možno co nejdřív dobíjím a skladuju nabité.

Nabíječku používám od Graupnera, jednoduchou pro gelovky, indikace pouze svitem kontrolky. Existují i podobné lacinější.... Jestliže tedy používám stále stejnou nabíječku a dobiju s ní naplno všechny baterky, mělo by to být správně.....Kdyby se nabíjelo na více nabíječkách, mohlo by dojít k tomu že mají mírně odlišné nastavení a už by to nebylo tak OK.....?

Jinak se ptám víceméně teoreticky pro lepší přehled. V praxi stejně nemám vůli s baterkama zacházet kdovíjak šetrně, beru je spíš jako spotřební zboží a vzhledem tomu že jsem spíš sváteční modelář, tak pravděpodobněji odejdou stářím než necitlivým zacházením. Každopádně dík za jakékoli informace.

PetrP píše:

SH píše:- olovo taky ničí hluboké vybíjení, myslím že to je pod 1.8V na článek bez zatížení. Pod tuto mez už baterka dostává dost na frak. (nebo je to 1.6V ?, už si nepamatuji, v každém případě to ke konci klesá rychle.)

- ano, stačí stejná nabíječka typu CCCV (ať již zmiňovaný zajíc {zbytečný luxus ; , olova nejsou až tak citlivé na přesnost napětí}, nebo laboratorní zdroj, nebo nejjednodušší nabíječka Pb je LM317 + 2 odpory). Podstata je mít měření nebo indikaci nabíjecího proudu a ukončit nabíjení při stejném proudu ale až v oblasti konstantního napětí, pokles kapacity nebo nárůst vnitřního odporu poznáš z doby nabíjení a z toho, kolik času z celkové doby je nabíjení v oblasti konst. napětí.

S tím vybíjením je mi to známo. Však se je taky nesnažím vybíjet co to jde a po použití pokud možno co nejdřív dobíjím a skladuju nabité.

Nabíječku používám od Graupnera, jednoduchou pro gelovky, indikace pouze svitem kontrolky. Existují i podobné lacinější.... Jestliže tedy používám stále stejnou nabíječku a dobiju s ní naplno všechny baterky, mělo by to být správně.....Kdyby se nabíjelo na více nabíječkách, mohlo by dojít k tomu že mají mírně odlišné nastavení a už by to nebylo tak OK.....?

Jinak se ptám víceméně teoreticky pro lepší přehled. V praxi stejně nemám vůli s baterkama zacházet kdovíjak šetrně, beru je spíš jako spotřební zboží a vzhledem tomu že jsem spíš sváteční modelář, tak pravděpodobněji odejdou stářím než necitlivým zacházením. Každopádně dík za jakékoli informace.

přesně tak.

petr hájek píše:tak ještě jednou a pomalu:
nicd/nimh stačí aby se zapoměli cyklovat v šuflíku a sami se vybijí takže se snimi mužeš rozloučit i dříve než za rok .O tom toho už bylo napsáno docela dost a ne jen tady.
aby bylo jasno nestavím pouze mikrolodě ve kterých skutečně musím koukat na gramy , ale i modely v normální velikosti ,ale vím , že je vždy lepší šetřit váhou nutného vybavení ve prospěch vybavení doplňkového(a jestli si tam někdo naleje beton , nebo si tam vrazí akumulátor z kamionu je jejnom jeho věc, ale měl by vědět i o jiných možnostech).

Rozlišuj prosím NiCd a NiMh! NiCd s klidem odložím vybité do šuplíku a klidně se s Tebou vsadím, že třeba po deseti letech je vytáhnu a budou šlapat. Pár takových mám. Pro NiMhy by to byla smrt, přesto, když je napodzim nabité uložím, tak na jaře mají ještě víc než polovinu kapacity v sobě. Necykluji, netancuji kolem nich.

Cyklování je o ničem, to má trochu smysl pro soutěžní použití aby se rozhýbaly a daly vysoký proud.
Podstatné je formování - jeho účelem je dostat články v sadě do stejné kondice a parametrů. Když to neuděláš, tak
a) při nabíjení na automatické nabíječce mohou deltapíky od jednotlivých článků přicházet v různé doby, což má za následek u citlivé nabíječky nedobití sady, u necitlivé přebíjení až v krajním případě nevypnutí s patřičnými důsledky.
b) při vybíjení na doraz se mohou (a taky to udělají) nejslabší články přepólovat a jako důsledek toho je začátek růstu vhiskarů v článku a po čase nevyhnutelný zkrat elektrod a tedy smrt článku. Toto nastává s dost velkým časovám opožděním, takže často si někdo stěžuje že "mu zase odešel článek v sadě" ale už si nepřipustí, že je před půl rokem vybil tak že článek přepóloval a nechal ho tak ležet. U NiCd vybití do nuly nevadí, vadí přepólování. NiMhy bych ve vybitém stavu nenechával dlouho (= dny).

petr hájek píše:PS. chtěl bych vědět jestli by ty lixx články opravdu nesnesly tak vysoké odběry jako nixx, to je totiž i jeden z důvodů proč se začali používat.

Snesly. Ale ne články za 99Kč. Prostě jsou články levné, články drahé a články drahé a dobré...
LiPol se začaly používat kvůli jejich dobré hodnotě Wh/kg. Neboli množství uskladněné energie v jednotce hmoty.

petr hájek:
Ještě bych se pokusil doplnit kolegy. Lipolky 99 Kč/kus nebudou kdovíjak kvalitní pokud se zrovna nejedná o nějakou akci či výprodej. E-Techy se používají v letadlech, ale asi nejde o tu nejlepší kvalitu. Jeden 2článek E-Tech 8C 1200 mAh vlastním přes 2 roky. Přehnaně ho netrápím (letadlo s pohonem na 280ku), ale ani se s ním nemazlím (nabíjení Zajícem bez omezovače, žádná zvláštní péče a diagnostika). Přestože má za sebou jen cca 20 cyklů (jsem spíš sváteční modelář a nemám tolik času na pouštění), je znát že již pomalu odcházejí. Bohužel jedna z nepříjemných vlastností LiXX že i bez používání poměrně rychle stárnou. Teď spíš sázím na lionky Konion 1100 mAh, o kterých jsem četl příznivé reference na odolnost, spolehlivost a trvanlivost. Nějaké jsem v poslední době kupoval v ceně cca 250 Kč/kus. Když už je mám, tak je klidně do lodí taky použiju, když se to bude zrovna hodit. Teď když máme oboustranné regly od D-SYS co LiXX zvládají není se čeho bát. Jenom kvůli lodím bych ale takto neinvestoval. Deklarované životnosti u laciných lipolek bych vůbec nevěřil, zkušenosti uživatelů (např. DF Mojehobby) mluví za své. Slušnou životnost mají pokud vím akorát ty konionky. Pokud jde o zatížitelnost, běžné lipolky a konionky zvládnou tak do 10 A. Pokud je třeba proud větší, buď se použijí kvalitnější (a výrazně dražší) lipolky, nebo se spojují do akupaků paralelně. Laciné LiXX z mobilů apod. zvládnou bezpečně jen cca stovky mA. Do minilodí tedy v pohodě, jinak stěží použitelné. Kapacita 700 mAh taky není pro pohon běžné lodi nijak závratná. Pokud se chce plout delší dobu, tak těch článků stejně bude třebat víc (buď přehazovat několik akupaků, nebo složit jeden velký s větší kapacitou).

Bořík píše:

petr hájek píše:řekl bych , že při uvažovaných šroubech o průměru 30-40 mm se ty motory moc hřát nebudou....

Pokud bys to jen řekl, tak máš pravdu. Pokud to vyzkoušíš, tak to poznáš sám. Ten motor na to není.

vyzkoušel jsem a v pohodě ,
samozřejmě nemám namysli šroub s velkým stoupáním , ten bych použil jen v případě , že bych se zbláznil a chtěl jezdit nemaketovou rychlostí(ůžasný příklad je na fotce v RC revue -ta ROYAL PRINCESS téměř ve skluzu je prostě ůžasná)s odstřikující příďovou vlnou .
Vím , že dnes se dá sehnat skoro cokoli , ale ty 400 bych nezavrhoval a už vůbec ne bude-li jich v takové lodi více, ona není také 400 jako 400, a jezdec jako jezdec, někdo holt má těžší ruku na kniplu a to potom může uvařit kafe i na té400.

Škoda,že tu zanikly v polemice okolo zdrojů základní otázky.
Mám velmi vážné obavy,že loď typu minonosky v délce 1,6m a daném výtlaku by měla jet pomalu a důstojně.Při 400 a těchto šroubech se
-tyto motory budou zbytečně hřát s minim.účinností
-polemika o zdrojích odpadá,neboť tomu budou odpovídat i odebírané proudy
- a tudíž i životnost zdrojů
-loď moc nepojede,pokud vůbec pojede= všechno se rychle uštve
takže bych změnil celou koncepci,která tady již v několika příspěvcích zazněla,ale zanikla:nebál bych se těch 600,2xregly DSYS minim 30A a paralelní Pb 6V(lépe 12V)stejně nabíjené,minim 7,2Ah

Přema píše:Škoda,že tu zanikly v polemice okolo zdrojů základní otázky.
Mám velmi vážné obavy,že loď typu minonosky v délce 1,6m a daném výtlaku by měla jet pomalu a důstojně.Při 400 a těchto šroubech se
-tyto motory budou zbytečně hřát s minim.účinností
-polemika o zdrojích odpadá,neboť tomu budou odpovídat i odebírané proudy
- a tudíž i životnost zdrojů
-loď moc nepojede,pokud vůbec pojede= všechno se rychle uštve
takže bych změnil celou koncepci,která tady již v několika příspěvcích zazněla,ale zanikla:nebál bych se těch 600,2xregly DSYS minim 30A a paralelní Pb 6V(lépe 12V)stejně nabíjené,minim 7,2Ah

by mě zajímalo přemo jak chceš na 100% zajistiti stejné nabíjení gelovek ???

Takže pro návrat k původnímu dotazu. Zapátral jsem po údajích o předloze a našel něco tady: http://warships.web4u.cz/lode.php?langu ... trida=Gryf . Doufám že je to opravdu ona.
Jestliže diskutovaný model má 1,6 m, vychází mi měřítko cca 1:65. Přepočítal jsem si další údaje a vychází to zaokrouhleně takto:
šířka 20 cm, ponor 5,5 cm, výtlak 8,1 kg (standartní, plný bude ještě větší), max. rychlost 1,3 m/s a výkon 20 W (nutno brát pouze orientačně a s rezervou). O velikosti šroubů bohužel údaj nemám.
Je to tedy už slušný macek a začínám trochu pochybovat o tom pohonu. Kdyby šlo třeba o výrazně štíhlejší torpédoborec s polovičním výtlakem, asi by to bylo OK, nicméně pro takhle těžkou loď už asi bude původně navrhovaný pohon příliš velké sousto. 400ky napřímo by teoreticky mohly zústat, ale aby nedostávaly příliš do těla, musely by asi šrouby už být příliš malé. Větší šrouby které zajistí dostatečný tah si vyžádají buď větší motory, nebo převodovky. Na použitých motorech a jejich odběru pak závisí použité regulátory a zdroje. Víc teď radši nechci spekulovat, jelikož s loděma podobné velikosti nemám osobní zkušenosti. Nechť se vyjádří povolanější.

Bořík píše:Jestli jsou Tvé údaje správné ( a mně osobně připadají věrohodné ), pak je třeba se zamyslet nad tou hodnotou výkonu 20W. I tento údaj si myslím je reálný a odpovídal by lodím podobného typu.
Takže 20W výkon odpovídá 40W příkonu - u motorů třídy 400 to bude blíž 50W ( na oba motory ), tedy 25W příkon na jeden motor. Při účinnosti pod 50% ( vyšší rozhodně nebude - při použití motorů na přímo ) vychází na jeden motor vyzářené teplo 12-15W. A to je přesně ten problém, proč jsou motory třídy 400 na přímo nevhodné - jsou velmi malé a jejich povrch na to vyzářené teplo je příliš malý - budou hřát víc než je pro ně únosné.
V praxi to bude ještě horší - při napětí 6V ( o 12V asi ani nemá cenu uvažovat ) tak velké šrouby budou brát víc jak 6A a to vychází na příkon kolem 40W na motor a tím také ztráty kolem 25W.

Udržet v ruce 25W žárovku není příjemné a motor to má vydržet ?

Ta loď na ty dvě 400 na přímo určitě pojede a nebude ani tak moc pomalá ( i proti větru pojede dopředu ), ale za cenu velkého trápení motorů a bez jakékoli rezervy výkonu. Přece je to jenom válečná loď a ne nákladní, která by stálá pomalá jízda slušela.

Už fakt nevím, co k tomu říct .... přece není nutné pořád tlačit páku plynu nadoraz.

Já osobně po 30 ti lté zkušenosti s různými druhy modelů, doporučil , jak zde již bylo někde napsáno 1-2 motory z osobních aut a to buď stěračové nebo z topení(25-60 W), napřímo s 40 mm šrouby a Pb Aku . Model bude dostatečně rychlý a i poměrně tíchý, odpadne hluk převodovek a vysokootáčkových motorů. Nebo jako další variantu 2 ks od megamotor SP 3650-066C-5P / 6-24 V/ 5000 ot/ cca 9W a cena 310 Kč. 3 ks těchto motorů pohánějí model tramvaje 1:10 o váze 35 kg bez problémů při napájení 8V a při rozjezdu nevezmou více jak 4,5 A(všechny).

Bořík píše:Jestli jsou Tvé údaje správné ( a mně osobně připadají věrohodné ).......

Měly by být. Počítal jsem to podle vzorců uveřejněných před pár lety v jednom článku v Modeláři. Posléze jsem z toho připravil výcuc pro MoNaKo (MoNaKo Old, 22.1.2003, Využití technických údajů skutečných lodí k modelářským účelům).