LAminování

[ESN]

1. Zdravim , n?kde jsem slyšel že olaminování styroduru ?iní problémy s jeho rozleptáním , je to pravda ?
2. Vyplatí ce d?jat formu a následn? použít systém gelcoatu , pro výrobu 2 trup? remorkéru ?

[Ante]

styro a spol rozleptává jen polyesterová pryskyřice epoxydová ne

[SH]

Jak psal ante, leptá jen polyester, epoxy ne. Pokud chceš použít polyester, tak stačí na ten polystyrén/styrodur/... herkulesem nakašírovat jednu vrstvu novin a je to bez problémů.
Doporučuji (a osobně to dělám) i pod epoxyd, líp se laminuje, je menší spotřeba pryskyřice, po vydloubání vnitřku trupu je je laminát i zevnitř pěkně hladký.

[PetrP]

Jenom drobnou poznámku. Leptat může i epoxydová pryskyřice, v případě že se použije Epoxy 1200 rozředěná ředidlem leptajícím polystyren. Při dnešních možnostech však nemá takové počínání opodstatnění. To mělo smysl v dobách kdy lepší materiály nebyly a tak se všelijak improvizovalo.

[SH]

... že se použije Epoxy 1200 rozředěná ředidlem leptajícím polystyren.

Ale fuj,... to už zavání masochizmem. :-) Nehledě na to, že 1200 naředěním po vytvrzení nebude mít 100% mechanické vlastnosti.

Co ale musím 1200ce jako laminátu přiznat je, že je podstatně pružnější než nové laminovací pryskyřice. V některých aplikacích to může být přínosem.
Jako lepidlo je ale vynikající.

[PetrP]

SH:
Přesně tak jak píšeš. Já to neberu jako návod, ale jen jako perličku z historie. Sám jsem to nikdy nedělal, pouze o tom četl a slyšel (další metoda jak snížit viskozitu 1200 byla prý zahřívání) a nikdy nemám něco takového v úmyslu zkoušet. Když už laminovat tak jedině těma moderníma pryskyřicema.

[petr hájek]

1200 se dala ředit i lihem a ten neleptal polystyren, jen musel být ten líh bez vody(odstranit ji nebyl problém , používala se k tomu modrá skalice vysušená na bílý prášek a vsypaná do lihu.Když zmodrala znamenalo to , že do sebe nasála z lihu vodu a celá operace se opakovala do doby než zůstala i v lihu bílým práškem).

[burdal1]

Panove vy s tema olsovejma rukama.... 1200 to je prima laminovaci pryskyrice, akorat jen vy si potrebujete vypomahat modernima vymyslenostma... Radsi stavte poradnou maketu a nekafrejte tu.

ps: Kdyby to nahodou nekdo nepochopil: delam si legraci

[SH]

K tomu míchání a zahřívání...
V pondělí jsem zase něco dělal s Letoxitem, potřeboval jsem toho dělat trochu víc tak jsem si namíchal dávku z 15ccm pryskyřice. Normálně dělám tak z 10ti a vím, že tak za hodinu to začne gelovatět. Takže jsem namíchal, trošku spotřeboval a když jsem za půl hodiny chtěl dodělat zbytek, tak kelímek byl horký a obsah tuhý...

Takže pro začínající - s teplotou a rozmíchaným mnořstvím roste rychlost reakce a to nelineárně. Tak bacha na to!

[PetrP]

SH:
Mně se něco podobného přihodilo nedávno s L 285. Předloni jsem dostal od známého vzorek na testování, první pokusy dopadly dobře. Tehdy jsem toho míchal vždycky jen dost málo, cca několik ml. Nedávno jsem chtěl dělat nějaké další pokusy a namíchal toho trochu víc, ale pořád žádné velké množství, max. 1 dcl. Protože to byl zbytek, chtěl jsem ho dopotřebovat, tak jsem to tentokrát ani neodměřoval stříkačkama a protože množství podle oka odpovídaly správnému poměru, smíchal jsem to tak jak to vyšlo. Asi to ale byla chyba a tvrdidla bylo přeci jen trochu víc než mělo a začlo to tuhnout o dost rychleji než by mělo (taky cca 1 hodina). Jak jsem začal laminovat, najednou se mi zdálo že se pryskyřice nějak neobvykle viskózní a špatně se s tím pracuje (tak nějak si představuju práci s epoxy 1200). Pak jsem si všimnul že z kelímku s rozmíchanou pryskyřicí stoupá pára, na dotek byl horký a začal se tavit, uvnitř se to úplně vařilo. V pár minutách bylo po všem a uvnitř zbyl jen zatuhlý epoxyd, celé se to událo tak během 10-15 minut.

Prostě práce s vícesložkovýma materiálama je vždycky alchymie. Vážně bych nechtěl dělat s epoxy 1200 či polyesterem a trápit se s těmi šílenými mísicími poměry.

K tomu vlivu teploty, to je normální pro chemickou reakci. Elementární pravidlo říká, že zvýšení teploty o 10°C má za následek zvýšení rychlosti chemické reakce 2 - 4 krát. Čistě fyzikální děje tak prudce závislé na teplotě nejsou. Množství bude zřejmě mít souvislost s tou teplotou. Větší objem má relativně menší povrch, nestíhá se tak rychle ochlazovat jako menší množství, zvýšená teplota dále urychluje reakci a tepla vzniká exotermním dějem stále víc, prostě klasická řetězová reakce.

[SH]

To jsou zkušenosti... A jak praví klasik - míra zkušeností je dána cenou zničeného materiálu.

A taky mám pocit, že některá plniva, jako aerosil nebo bavlna taky zrychlují reakci. Možná je to jejich tepelně izolačními vlastnostmi jak jsi psal.

[petr hájek]

Panove vy s tema olsovejma rukama.... 1200 to je prima laminovaci pryskyrice, akorat jen vy si potrebujete vypomahat modernima vymyslenostma... Radsi stavte poradnou maketu a nekafrejte tu.

ps: Kdyby to nahodou nekdo nepochopil: delam si legraci

to mi někoho připomíná...

[cobra]

SH:
Mně se něco podobného přihodilo nedávno s L 285. Předloni jsem dostal od známého vzorek na testování, první pokusy dopadly dobře. Tehdy jsem toho míchal vždycky jen dost málo, cca několik ml. Nedávno jsem chtěl dělat nějaké další pokusy a namíchal toho trochu víc, ale pořád žádné velké množství, max. 1 dcl. Protože to byl zbytek, chtěl jsem ho dopotřebovat, tak jsem to tentokrát ani neodměřoval stříkačkama a protože množství podle oka odpovídaly správnému poměru, smíchal jsem to tak jak to vyšlo. Asi to ale byla chyba a tvrdidla bylo přeci jen trochu víc než mělo a začlo to tuhnout o dost rychleji než by mělo (taky cca 1 hodina). Jak jsem začal laminovat, najednou se mi zdálo že se pryskyřice nějak neobvykle viskózní a špatně se s tím pracuje (tak nějak si představuju práci s epoxy 1200). Pak jsem si všimnul že z kelímku s rozmíchanou pryskyřicí stoupá pára, na dotek byl horký a začal se tavit, uvnitř se to úplně vařilo. V pár minutách bylo po všem a uvnitř zbyl jen zatuhlý epoxyd, celé se to událo tak během 10-15 minut.

Prostě práce s vícesložkovýma materiálama je vždycky alchymie. Vážně bych nechtěl dělat s epoxy 1200 či polyesterem a trápit se s těmi šílenými mísicími poměry.

K tomu vlivu teploty, to je normální pro chemickou reakci. Elementární pravidlo říká, že zvýšení teploty o 10°C má za následek zvýšení rychlosti chemické reakce 2 - 4 krát. Čistě fyzikální děje tak prudce závislé na teplotě nejsou. Množství bude zřejmě mít souvislost s tou teplotou. Větší objem má relativně menší povrch, nestíhá se tak rychle ochlazovat jako menší množství, zvýšená teplota dále urychluje reakci a tepla vzniká exotermním dějem stále víc, prostě klasická řetězová reakce.

Musím odporovat - 1200 je stále platným lepidlem,a dobrou laminovací pryskyřicí - a určitě nejsou nijak výjmečně šílené mísíci poměry !! Ano je spousta nových laminovacích přípravků - ale kdyby to bylo tyk zlé jak říkáš asi by tu 1200 nikdo nepoužíval.Když přeženeš poměr - poonďáš jakou-koliv směs,nejen Epoxid !!

[Návštěvník]

SH:
Mně se něco podobného přihodilo nedávno s L 285. Předloni jsem dostal od známého vzorek na testování, první pokusy dopadly dobře. Tehdy jsem toho míchal vždycky jen dost málo, cca několik ml. Nedávno jsem chtěl dělat nějaké další pokusy a namíchal toho trochu víc, ale pořád žádné velké množství, max. 1 dcl. Protože to byl zbytek, chtěl jsem ho dopotřebovat, tak jsem to tentokrát ani neodměřoval stříkačkama a protože množství podle oka odpovídaly správnému poměru, smíchal jsem to tak jak to vyšlo. Asi to ale byla chyba a tvrdidla bylo přeci jen trochu víc než mělo a začlo to tuhnout o dost rychleji než by mělo (taky cca 1 hodina). Jak jsem začal laminovat, najednou se mi zdálo že se pryskyřice nějak neobvykle viskózní a špatně se s tím pracuje (tak nějak si představuju práci s epoxy 1200). Pak jsem si všimnul že z kelímku s rozmíchanou pryskyřicí stoupá pára, na dotek byl horký a začal se tavit, uvnitř se to úplně vařilo. V pár minutách bylo po všem a uvnitř zbyl jen zatuhlý epoxyd, celé se to událo tak během 10-15 minut.

Prostě práce s vícesložkovýma materiálama je vždycky alchymie. Vážně bych nechtěl dělat s epoxy 1200 či polyesterem a trápit se s těmi šílenými mísicími poměry.

K tomu vlivu teploty, to je normální pro chemickou reakci. Elementární pravidlo říká, že zvýšení teploty o 10°C má za následek zvýšení rychlosti chemické reakce 2 - 4 krát. Čistě fyzikální děje tak prudce závislé na teplotě nejsou. Množství bude zřejmě mít souvislost s tou teplotou. Větší objem má relativně menší povrch, nestíhá se tak rychle ochlazovat jako menší množství, zvýšená teplota dále urychluje reakci a tepla vzniká exotermním dějem stále víc, prostě klasická řetězová reakce.

Mě se to také přihodilo i dvanáctistovkou, a hasiči ji už nezachránili.

[burdal1]

Musím odporovat - 1200 je stále platným lepidlem,a dobrou laminovací pryskyřicí - a určitě nejsou nijak výjmečně šílené mísíci poměry !! Ano je spousta nových laminovacích přípravků - ale kdyby to bylo tyk zlé jak říkáš asi by tu 1200 nikdo nepoužíval.Když přeženeš poměr - poonďáš jakou-koliv směs,nejen Epoxid !!

Jenze jde o to ze L285 michas 1:2 a 1200ku 1:0.07.

[SH]

Musím odporovat - 1200 je stále platným lepidlem,a dobrou laminovací pryskyřicí - a určitě nejsou nijak výjmečně šílené mísíci poměry !! Ano je spousta nových laminovacích přípravků - ale kdyby to bylo tyk zlé jak říkáš asi by tu 1200 nikdo nepoužíval.Když přeženeš poměr - poonďáš jakou-koliv směs,nejen Epoxid !!

1200 je stále platným lepidlem - s tím 100% souhlasím, a to jsem taky napsal

a dobrou laminovací pryskyřicí - s tím už moc ne. 1) 1200 nebyla nikdy určena jako laminovací, na to je 1500ka, to že se používala bylo dáno nedostupností jiných materiálů 2) existují některé speciální aplikace, kde jde hlavně o využití mechanických vlastností 1200ky po vytvrzení.

PS: dělal jsi už někdy s PR102M nebo L285? Mě by k laminování 1200kou nebo polyesterem ChS104 nedonutil nikdo, ani kdybych toho měl barel zadarmo.

[Severan]

Nevím v čem je problém při míchání 1200ky, ale stříkačka a kapátko to řeší, rychle a elegantně. Udělat přesný poměr není problém.

1200ka tvrdidlo kapky
5 ml 0,35 ml 7×
10 ml 0,70 ml 14×
15 ml 1,05 ml 21×
20 ml 1,40 ml 28×
25 ml 1,75 ml 35×
30 ml 2,10 ml 42×
35 ml 2,45 ml 47×
40 ml 2,80 ml 56×
45 ml 3,15 ml 63×
50 ml 3,50 ml 70×

Kapátko se dá zakoupit v lékárně a stříkačky ve zdravotnických potřebách.

Jinak jsou určitě i lepší materiály než tento, ale zatím jsem ho používal ke své spokojenosti a práce s ním se mě nejeví jako nějak komplikovaná, i při laminování. Na stavbu plachetnice chci však použít něco vhodnější, protože laminovaný výrobek 1200kou něco váží.


Severan

[PetrP]

Milan Černý:

Pokud se jedna složka přidává do směsi v množství rovnajícím se několika % složky druhé, tak to osobně považuju za šílený a zvlášť v malém množství obtížně dodržitelný poměr. Navíc co jsem se dozvěděl, tak 1200 je na dodržení správného poměru dost citlivá a případy předčasého vytvrzení, či naopak nevytvrzení jsou docela běžné. K tomu potíž s dokonalým rozmícháním. Ty moderní pryskyřice jsou na tom podstatně lépe. V tom mém případě už nezjistím přesnou příčinu, jestli ten poměr byl opravdu tolik přehnaný, možná to taky nebylo pořádně rozmíchané a lokální zvýšená koncentrace tvrdidla měla za následek urychlení reakce, která se pak rozšířila do celého objemu, možná to katalyzovaly nějaké nečistoty, fakt nevím. Takovéto problémy prostě k dvousložkovým materiálům nutně patří (jeden z hlavních důvodů proč s nima nepracuju rád a pokud je to jen trochu možné tak se jim snažím vyhnout). No a pořád platí, že uvedené komplikace s mnohem větší pravděpodobností hrozí u 1200 než u těch moderních pryskyřic.

Proč se 1200 stále používá na laminování? Podle mého mínění je to z těchto důvodů:

1. tradice a zvyk
(kdo se s 1200 naučil pracovat v dobách nedostatku za socialismu a v životě nepoznal nic jiného tak to bude ze setrvačnosti dál používat)

2. dostupnost
(zatímco Epoxy 1200 a Lamit 109 mají v každé drogerii a hobby marketu, tak speciální laminovací pryskyřice se shánějí hůř, mnohdy je nevedou ani v modelářských prodejnách)

3. cena
(myslím že nevyžaduje další komentář)

[ivankap]

Většinou je příčina ale mezi židlí a pracovním stolem, klávesnicí atd. Svádět něco na PC nebo 1200 je sice obvyklé, ale nikam nevede.
A jedna věc pro ty mladší, za socialismu sice nic nebylo, ale každý všechno měl. I to lepší lepidlo, třeba. Já dodnes lepím Kanagonem, třebaže se tomu socilalistickému nemůže rovnat, ale pokud umíte lepit, tak vám to bude držet i klihem.

[SH]

3. cena
(myslím že nevyžaduje další komentář)

kupodivu i cena vychází pro nové pryskyřice lépe (pokud i 1200ka je kupovaná). Nové pryskyřice jsou sice dražší, ale spotřeba je menší. I následné opracovávání je díky kvalitnějšímu povrchu rychlejší, kvalitnější a s menší spotřebou materiálu.

[SH]

Většinou je příčina ale mezi židlí a pracovním stolem, klávesnicí atd. Svádět něco na PC nebo 1200 je sice obvyklé, ale nikam nevede.
A jedna věc pro ty mladší, za socialismu sice nic nebylo, ale každý všechno měl. I to lepší lepidlo, třeba. Já dodnes lepím Kanagonem, třebaže se tomu socilalistickému nemůže rovnat, ale pokud umíte lepit, tak vám to bude držet i klihem.

to není o svádění, to je o vyzkoušení. Dělal jsem s obojím tak snad můžu srovnávat.

[Severan]

Kostní klíh a ruďoprďo jsem použil na kašírovaný trup svojí první plachetnici a existuje ještě dodnes - samozřejmě neřiditelné a něco se najezdila. Byl to nejlevnější způsob jak něco udělat. Trup byl vytmelen sádrou, stříknut základovkou na auto a syntetikou na závěr. Dokonce se dodnes neoloupal. Kopyto bylo z polystirenu. Délka trupu 90 cm. Tehdy nám bylo tak 12 let. A tahle hrůza je stará 25 let a ještě drží.

Severan

[PetrP]

ivankap:
Kanagon používám už od dětství, oblíbil jsem si ho a stále s ním rád lepím. Akorát to má tu nevýhodu, že mně to vede k preferenci materiálů, které s ním jdou lepit, i když by bylo třeba snazší a vhodnější použít něco jiného.

Jinak obecně soudím, že se dá dělat leccos lecjak a lecčím, akorát některé postupy a materiály jsou vhodnější než jiné. Kdo je dostatečně zručný, zvládne úspěšně pracovat i za horších podmínek. Kdo je na tom z tohoto ohledu hůř (jako já), musí zvolit pouze ty schůdnější cesty.

[PetrP]

SH:
Ohledně ceny souhlasím. Ono je to o tom syndromu šetření za každou cenu a na nesprávném místě, který je v našich končinách tak rozšířený. Nechci v tomto ohledu příliš kritizovat, protože tomu sám mnohdy podléhám (nejen v modelařině). Pokud jde ale o laminovací pryskyřice, tak s tebou naprosto souhlasím. Jestliže použiju lepší laminovací pryskyřici, půjde mi to mnohem lépe, budu mít o dost větší naději na úspěch a spotřeba bude menší, takže to po finanční stránce nevyjde o moc hůř a i kdyby tak je to investice co se určitě vyplatí.

[Návštěvník]

PS: dělal jsi už někdy s PR102M nebo L285? Mě by k laminování 1200kou nebo polyesterem ChS104 nedonutil nikdo, ani kdybych toho měl barel zadarmo.

Tebe asi dost často nikdo nedonutí za peníze, natož potom zadarmo, že? Jdem do arény laminovat?