Když jsem se poprvé o 3D tisku dozvěděl, jako první mě napadlo, že by se daná technologie primárně hodila na tvorbu všelijakých pracných početných detailů. Jelikož neovládám ani klasické metody jejich hromadné výroby (odlévání), tak je mi celkem jedno jakou technologií je to vyrobeno. Rozhodující kde a za kolik sehnat, co by se mi hodilo. Ohledně tvorby celých modelů (zejména větších rozměrů) jsem byl zpočátku skeptický, ovšem časem technologie dost pokročila a dnes jsou možné i takové věci. I když jak vidno, stále to není zcela dokonalé, viz. poznámky o nutnosti tmelení a broušení. Což je z mého pohledu docela nedostatek a zklamání. Pokud už si mám osvojit novou technologii, potřeba, aby mi přineska nějakou zásaní výhodu proti staré tradiční. A osvobození od (osobně silně) neoblíbeného tmelení a broušení by byl pádný argument.
Nicméně při současném stavu věcí vidím zajímavý potenciál v podobě produkce "stavebnic" větších rozměrů (viz. např. ten torpédoborec prezentovnaý výše). Z důvodu různých omezení se převážně věnuji přestavbám běžných plastikových kitů na RC plovoucí. Ty jsou ovšem vesměs poměrně malé a s omezenou použitelností. Ty větší mají omezený výběr a stejně pořád nejsou dost velké. Líbí se mi tedy myšlenka vytvořit pomocí 3D tisku takový přerostlý "kit", s kterým bych mohl pracovat obvyklým kitařským způsobem (lepení, barvení apod.), avšak výsledkem by byl dostatečně velký model, schopný obstát i v náročnějších podmínkách. Vše ovšem záleží na dostupnosti a ceně. Pro mě osobně zásadní problém, že bych si to nemohl vytisknout (natož nakreslit a vymodelovat), ale potřeboval bych nakoupit rovnou hotové vytisknuté součástky (analogie s běžnými malými kity).
Co se materiálů týče, osobně chovám určitou opatrnost vůči plastům. Přijdou mi zcela adekvátní pro hračky a malé modely, ale pro ty velké spíš upřednostňuji "solidnější" materiály (klasické i modernější) jako dřevo, laminát, kovy. Ovšem jistě není na místě plasty příliš podceňovat, však se z nich dnes vyrábí řada velkých věcí a nejde jen o nekvalitní a spotřební produkty s malou odolností a nízkou trvanlivostí. Když jde o lodě, kdo jezdí na vodu jistě zná jak jsou dnešní plastové kánoe překvapivě odolné, paradoxně více než dřívejší laminátové (časté improvizované opravy v terénu po proděravění na šutrech v řece) či klasické dřevěné (zejména neolaminované). Tedy zřejmě netřeba přílišných obav i z poměrně velkých plastových konstrukcí. Akorát umět zvolit vhodný materiál (druh plastu) a vhodně daný díl navrhnout.
Právě co se materiálů pro 3D tisk týče, nemohu se zbavit obav a nedůvěry k tomu základnímu a nejpoužívanějšímu PLA. Pro nějaké drobností je to zřejmě plně adekvátní, ale pro větší konstrukce již problematické. Sice jsem byl z více míst ujišťován, že to je v pohodě, ovšem z více dalších zdrojů (naposledy viz. výše) jsem zachytil nepříjemné zkušenosti ohledně rizik deformací při vyšší teplotě. Raději bych tedy dal přednost produktům vytištěným z jiných plastů. Subjektivně zejména z polystyrenu (PSH, HPS, HIPS), tedy materiálu, z kterého jsou kity a mám s ním tedy patřičné zkušenosti (lepení, barvení). Což již nemohu říci o řadě dalších druhů plastů.
Rozhodně zajímavé jsou ty zde uvedené zkušenosti ohledně pracnosti. Že ani stavba pomocí 3D tisku není úplně snadná a zadarmo. A kromě dalšího mě nepříjemně překvapuje ta vysoká časová náročnost tisku větších dílů a konstrukcí (tisk na zakázku by se tedy zřejmě dost prodražil). Jinak určitě chápu touhu zkoušet nové věci a nepoužívat stále stejné postupy a technologie. Což má jistě logiku právě při snaze o výstavbu vysoce kvalitních modelů pro soutěže, ale pokud člověk staví jen tak pro radost a nevadí mu případný neúspěch a prošlapávání slepých uliček, tak naopak může najít v rozličném experimentování dostatek tvůrčího uspokojení.
S tím negativním dopadem 3D tisku na soutěžní maketařinu celkem souhlasím (naštěstí se mě to netýká, ale to neznamená že je mi to zcela jedno a že necítím s postiženými). Ovšem všelijaká nerovnost podmínek tu byla vždy (i v klasické modelařině nemá každý přístup k těm nejlepším technologiím) a 3D tisk to pouze ještě více zvýraznil. Obecný souhlas s výrokem dobrý sluha zlý pán, to myslím platí zcela všeobecně (nejen v 3D tisku a nejen v modelařině, ale v mnoha dalších případech). Bohužel i v jiných oborech lidské činnosti (jako různé sportovní disciplíny) dnes bohužel platí, že rozhoduje kvalita materiálu a kdo si může dovolit to nejlepší (patřičně drahé), tak má neférovou výhodu vůči ostatním. Jenže s tím bohužel nic nenaděláme.
Závěrem bych pro inspiraci přidal odkaz na jiné DF. Pokud to již zdejším dávno není známo, tak se již nějakou dobu 3D tiskem zabývá známý modelář (maketář) Jiří Syrovátko. Pár jeho výtvorů jsem před časem zachytil na RC manii, např.
http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=3 ... it=3D+tisk
Hlavně, pracuji i na dalších projektech, tradičnějšími metodami.
