V příštím roce bych chtěl změřit rychlost kolesáku.
Zajímalo by mně, jestli někdo další zkouší stavět podobné věci (myslím parníky s turbinou) a jestli by nebyl ochotný ukázat svoje výtvory. Určitě mi nebude vadit, když se budu moct taky podívat na stavby s pístovými strojky.
Máte u nás registraci a nedaří se Vám přihlásit? Nechte si vygenerovat nové heslo jako zapomenuté: app.php/user/forgot_password
kolesák
Re: kolesák
Pěkné, sice nic takového nesetavím ale rád si přečtu o dalších pokrocích.
Co Teslova turbína, nezkoušel někdo? Funguje v modelech?
Co Teslova turbína, nezkoušel někdo? Funguje v modelech?
Re: kolesák
semo:
Teslovu turbínu před časem někdo zkoušel, ale už nevím jak to dopadlo. https://forum.mo-na-ko.cz/portal/view. ... 2010030003 Nějakých podobných pokusů se dá vygooglit více, snad i nějaká videa na youtube. Co jsem tak pochytil, tak toto řešení nakonec není tak snadné a perspektivní jak se na první pohled zdá a jsou tam nějaká úsaklí. Aby to uspokojvě fungovalo, je třeba poměrně vysoká přesnost a splnění určitých předpokaldů (už si přesně nevybavuji o co šlo). Tedy zřejmě spíše další slepá cesta.
Teslovu turbínu před časem někdo zkoušel, ale už nevím jak to dopadlo. https://forum.mo-na-ko.cz/portal/view. ... 2010030003 Nějakých podobných pokusů se dá vygooglit více, snad i nějaká videa na youtube. Co jsem tak pochytil, tak toto řešení nakonec není tak snadné a perspektivní jak se na první pohled zdá a jsou tam nějaká úsaklí. Aby to uspokojvě fungovalo, je třeba poměrně vysoká přesnost a splnění určitých předpokaldů (už si přesně nevybavuji o co šlo). Tedy zřejmě spíše další slepá cesta.
Re: kolesák
T. Vilcsek:
Velmi zajímavé. Právě jsem si delší dobu říkal, že při tvých evidentních schopnostech práce s kovem by bylo možné zkusit zaexperimentovat a namísto prostého lopatkového kola zkusit vyrobit něco blíže designu skutečné turbíny. Teoreticky by se měla účinnost zlepšit, což se nyní bohužel nepotvrdilo, ale z jednoho neúspěchu není třeba hned dělat dalekosáhlé závěry a jistě se ti ještě může podařit dosáhnout pokroku.
Různé druhy turbín mám také nastudované, ale o této konkrétně jsem dosud nevěděl. Leda to jméno konstruktéra jsem zachytil ve spojitosti s turbínovými lokomotivami. Inspirovat se lze v zásadě ledasčím, ale osobně bych se zaměřil hlavně na impulzní princip (Laval, Curtis, Rateau apod.). To je notoricky známá věc, že se parní turbíny dle principu dělí na impulzní a reakční. https://en.wikipedia.org/wiki/Steam_turbine Přičemž ty první se mi jeví v modelovém měřítku jako schůdnější cesta. Reakční princip (Parsons) si dokáži v malém představit leda tak v podobě Heronovy baňky či něco na způsob rotačního zahradního postřikovače. Seriózní nápodoba Parsonsovy turbíny by narazila na řadu obrovských problémů spojených s těsností. Pokud vím, tak skutečné parní turbíny jsou vesměs axiální. Ovšem radiální princip lze jistě také zkusit uplatnit. Inspirace by se snad dala hledat u turbodmychadel apod. A vůbec lze inspiraci hledat i u turbín na jiná média (plynové, vodní), těch různých typů je hodně a třeba by se něco z toho dalo užitečně uplatnit. V čem jsem celkem skeptický je další typický rys skutečných turbín a to větší počet stupňů (compounding). Obávám se, že v mini měřítku bude příspěvek k účinnosti zanedbatelný a nevyplatí se vzhledem k výraznému zvýšení komplikovanosti konstrukce. Ale třeba se mýlím.
Vědecký přístup je mi po chuti, určitě tedy chválím studium literatury (osobně mám bohužel stále co dohánět) i objektivní měření rychlosti. Co uvádíš mi nepřijde vůbec špatné. Vychází to přes 0,6 m/s respektive skoro 1 m/s, což vnímám jako solidní výkony, za které není třeba se stydět. Při takových rychlostech už nemůže být řeč o žádném ploužení, to už loďky plují docela svižně. Samozřejmě vnímání rychlosti dost závidí na měřítku a velikosti modelu. Já se letos také pustil do měření rychlostí mých lodí, ale s parníkem jsem to zatím nezvládnul realizovat. Tedy mám pouze hrubý odhad, při mých letošních nejlepších jízdách jsem rychlost hodnotil cca 0,5 m/s a měl z toho radost, že mi parník konečně solidně jede.
Nevím jak přesně se ty dvě lodě liší co do velikosti a hmotnosti i hydrodynamičnosti tvarů. Ale jistě i tyto faktory mohou hrát významnou roli ohledně dosažené rychlosti.
Velmi zajímavé. Právě jsem si delší dobu říkal, že při tvých evidentních schopnostech práce s kovem by bylo možné zkusit zaexperimentovat a namísto prostého lopatkového kola zkusit vyrobit něco blíže designu skutečné turbíny. Teoreticky by se měla účinnost zlepšit, což se nyní bohužel nepotvrdilo, ale z jednoho neúspěchu není třeba hned dělat dalekosáhlé závěry a jistě se ti ještě může podařit dosáhnout pokroku.
Různé druhy turbín mám také nastudované, ale o této konkrétně jsem dosud nevěděl. Leda to jméno konstruktéra jsem zachytil ve spojitosti s turbínovými lokomotivami. Inspirovat se lze v zásadě ledasčím, ale osobně bych se zaměřil hlavně na impulzní princip (Laval, Curtis, Rateau apod.). To je notoricky známá věc, že se parní turbíny dle principu dělí na impulzní a reakční. https://en.wikipedia.org/wiki/Steam_turbine Přičemž ty první se mi jeví v modelovém měřítku jako schůdnější cesta. Reakční princip (Parsons) si dokáži v malém představit leda tak v podobě Heronovy baňky či něco na způsob rotačního zahradního postřikovače. Seriózní nápodoba Parsonsovy turbíny by narazila na řadu obrovských problémů spojených s těsností. Pokud vím, tak skutečné parní turbíny jsou vesměs axiální. Ovšem radiální princip lze jistě také zkusit uplatnit. Inspirace by se snad dala hledat u turbodmychadel apod. A vůbec lze inspiraci hledat i u turbín na jiná média (plynové, vodní), těch různých typů je hodně a třeba by se něco z toho dalo užitečně uplatnit. V čem jsem celkem skeptický je další typický rys skutečných turbín a to větší počet stupňů (compounding). Obávám se, že v mini měřítku bude příspěvek k účinnosti zanedbatelný a nevyplatí se vzhledem k výraznému zvýšení komplikovanosti konstrukce. Ale třeba se mýlím.
Vědecký přístup je mi po chuti, určitě tedy chválím studium literatury (osobně mám bohužel stále co dohánět) i objektivní měření rychlosti. Co uvádíš mi nepřijde vůbec špatné. Vychází to přes 0,6 m/s respektive skoro 1 m/s, což vnímám jako solidní výkony, za které není třeba se stydět. Při takových rychlostech už nemůže být řeč o žádném ploužení, to už loďky plují docela svižně. Samozřejmě vnímání rychlosti dost závidí na měřítku a velikosti modelu. Já se letos také pustil do měření rychlostí mých lodí, ale s parníkem jsem to zatím nezvládnul realizovat. Tedy mám pouze hrubý odhad, při mých letošních nejlepších jízdách jsem rychlost hodnotil cca 0,5 m/s a měl z toho radost, že mi parník konečně solidně jede.
Nevím jak přesně se ty dvě lodě liší co do velikosti a hmotnosti i hydrodynamičnosti tvarů. Ale jistě i tyto faktory mohou hrát významnou roli ohledně dosažené rychlosti.
Re: kolesák
T. Vilcsek:
Rád bych poradil, ale situace je bohužel taková, že si spíš beru rady a inspirace já od tebe. Reálné zkušenosti s výstavbou parních zařízení nulové, pouze teoretické znalosti. Zkusím aspoň něco málo napsat, pokud to už dávno znáš, nebo jsi to shledal jako zcestné, tak se předem omlouvám.
O výrobě parní turbíny se psalo na Monaku https://forum.mo-na-ko.cz/portal/view. ... 2014040004 Více asi vyšlo v časopisech. Co vím tak na Vyžlovce bývá kategorie turbínových parníků, tedy to opravdu reálně někdo provozuje. Ale nevím zda někdo z parníkářů nyní MoNaKo navštěvuje a byl by ochoten se více podělit o know how. Možná by mohl něco zprostředkovat ladous.
Nějaké inspirace lze najít na netu, nevím zda jsi také nenarazil třeba na toto http://www.john-tom.com/html/SteamPlans.html Je tam dost plánků na všelijaké strojky a také něco týkající se turbín. Potom mě zaujal návod na jednoduchý experiment v podobě turbínového auta http://durealeyes.com/steamcar.html Minimálně těch pár teoretických doporučení ohledně konstrukce mi z toho přijde užitečné. Také jsem už hojně hledal inspiraci mezi videy z youtube. Miniaturních turbínek jsem však nalezl poskrovnu, většinou spíš pístové strojky. Některé z těch pokusů natolik primitivní, že bych se třeba i odvážil k nápodobě. O turbínkách už jsem taky dávno uvažoval, ale pokusy pořád odkládám pro zaneprázdněnost jinými věcmi. Co je jasné, že bych nedokázal vyrobit to co ty a musel bych volit něco snazšího. Pro začátek bych asi zkoušel zhotovit rotor nastříháním obvodu kola z plechu a nakroucením lopatek.
Co mě docela zaujalo z teorie je pojem ventilační ztráty. Pokud jsem správně pochopil, tak jde o brzdění rotoru odporem prostředí, tedy vzduch a pracovní médium (pára). Proto mají být kontraproduktivní příliš velké lopatky, ale namísto toho lépe lopatky malé a vhodně tvarované, tak aby efektivně zachytávaly proud páry z trysky a odebraly jí maximum energie a aby působily co nejmenší aerodynamický odpor proti otáčení rotoru. Výstupní otvor vhodně umístit tak, aby mohla pára po průchodu lopatkami co nejsnáze opustit skříň a zbytečně uvnitř nevířila. U skutečných turbín jsou sice k vidění velké lopatky, ale to se týká pouze koncových stupňů nízkotlaké části, kde je již pára velmi řídká a tlak velmi nízký (expanze do vakua v kondenzátoru), tedy tam pohyb rotoru nic moc nebrzdí. V modelovém provedení však s nečím takových nelze počítat.
Rád bych poradil, ale situace je bohužel taková, že si spíš beru rady a inspirace já od tebe. Reálné zkušenosti s výstavbou parních zařízení nulové, pouze teoretické znalosti. Zkusím aspoň něco málo napsat, pokud to už dávno znáš, nebo jsi to shledal jako zcestné, tak se předem omlouvám.
O výrobě parní turbíny se psalo na Monaku https://forum.mo-na-ko.cz/portal/view. ... 2014040004 Více asi vyšlo v časopisech. Co vím tak na Vyžlovce bývá kategorie turbínových parníků, tedy to opravdu reálně někdo provozuje. Ale nevím zda někdo z parníkářů nyní MoNaKo navštěvuje a byl by ochoten se více podělit o know how. Možná by mohl něco zprostředkovat ladous.
Nějaké inspirace lze najít na netu, nevím zda jsi také nenarazil třeba na toto http://www.john-tom.com/html/SteamPlans.html Je tam dost plánků na všelijaké strojky a také něco týkající se turbín. Potom mě zaujal návod na jednoduchý experiment v podobě turbínového auta http://durealeyes.com/steamcar.html Minimálně těch pár teoretických doporučení ohledně konstrukce mi z toho přijde užitečné. Také jsem už hojně hledal inspiraci mezi videy z youtube. Miniaturních turbínek jsem však nalezl poskrovnu, většinou spíš pístové strojky. Některé z těch pokusů natolik primitivní, že bych se třeba i odvážil k nápodobě. O turbínkách už jsem taky dávno uvažoval, ale pokusy pořád odkládám pro zaneprázdněnost jinými věcmi. Co je jasné, že bych nedokázal vyrobit to co ty a musel bych volit něco snazšího. Pro začátek bych asi zkoušel zhotovit rotor nastříháním obvodu kola z plechu a nakroucením lopatek.
Co mě docela zaujalo z teorie je pojem ventilační ztráty. Pokud jsem správně pochopil, tak jde o brzdění rotoru odporem prostředí, tedy vzduch a pracovní médium (pára). Proto mají být kontraproduktivní příliš velké lopatky, ale namísto toho lépe lopatky malé a vhodně tvarované, tak aby efektivně zachytávaly proud páry z trysky a odebraly jí maximum energie a aby působily co nejmenší aerodynamický odpor proti otáčení rotoru. Výstupní otvor vhodně umístit tak, aby mohla pára po průchodu lopatkami co nejsnáze opustit skříň a zbytečně uvnitř nevířila. U skutečných turbín jsou sice k vidění velké lopatky, ale to se týká pouze koncových stupňů nízkotlaké části, kde je již pára velmi řídká a tlak velmi nízký (expanze do vakua v kondenzátoru), tedy tam pohyb rotoru nic moc nebrzdí. V modelovém provedení však s nečím takových nelze počítat.



