Odlévání olova

[ares]

Hezký den všem. Prohledával jsem i staré příspěvky, ale našel jsem minimum o odlévání olova do tvaru ingotů nebo destiček/kostiček o hmotnosti cca půl kila až kilo. Potřeboval bych roztavit nějaké staré trubky a udělat z nich závaží do lodě. Padla tady sádra, případně dřevo s tím, že sádra je v podstatě na jedno použití a dřevo již po prvním nalití začne doutnat. Potřeboval bych formu, která vydrží více cyklů, třeba 10 nebo 20. Jak je to třeba s odlitím do železného jackelu tvaru U? Dostanu z něj olovo po vychladnutí a smrštění? Díky za radu

[Pepa Darvaš]

Klidně se neboj, olovo nemá vlastnost se do něčeho lepit.Já bych to volil spíš, než do dřeva nebo sádry.Na ohni, nebo na kamnech jsem roztavil olovo a horké jsem ho vylil do železnýho dýnka.Pak jsem to hodil do vody a vytáhl ven.Jen jestli jsi viděl film"Pelíšky" a Jirku Kodeta jak lil o vánocích olovo a měl brýle, tak si je klidně vem taky.

[ZBl]

Já bych spíš řekl: Vezmi si je v každém případě! A vůbec bych se nestyděl dělat to s ochranným štítem. Olovo umí ledacos, obzvláště, když má v roztaveném stavu kontakt s vodou.
Ale jinak souhlas. Taky jsem lil olovo do kovové "formy" a bez problémů jsem ho dostal ven.
Zdenek

[MB/RomanT]

Dostaneš , vem si brýle .... dřevěná forma z překlišky mě vydržela 10 odlití, a je stále k užití ...kov (účko) je lepší...

[Ivvo]

ahoj, ja jsem odleval do sadrove formy. zalil jsem do sadry jako matrici plastovy vylisky z balicku baterii a jinych kelimku. nechal jsem sadru vytvrdit, vyndal jsem plast a odlozil vyschnout. Jelikoz jsem chvatal, tak jsem ho dal nekolikrat na zhruba pul hodiny na cca 250 stupnu do trouby.
Pred odlevanim, jsem sadru take ohral aby teplotni sok nebyl tak velky. Sadra nebyla uplne vysusena (ac tak na prvni pohled vypadala) ale presto jsem s ni udelal asi 20 cyklu nez prehrate pary z vnitrku sadry formu roztrhly.
Po kratkem vychladnuti olova (asi 2-3 minuty) slo naprosto v pohode vyklopit ven a mohl jsem odlevat dalsi varku. Olovo jsem nejdrive po vyklopeni hazel do vody vychladnout, ale pak uz jsem to nestihal a nechal jsem ho chladnout pomalu. Nakonec jsem zjistil ze kdyz chladlo pomalu tak povrch byl krasne hladky a leskly. Ty ktere jsem chladil ve vode maji povrch matny a lehce popraskany...

[Ivo Michal]

Ja jsem bez problemu odleval "ingoty" co potrebujes do profilu "U", cela jsem udelal ze sadry. Kov dobre odvede teplo, takze chladnuti jde relativne rychle a odlitek vyklepnes snadno ven. Opakovatelnost vynikajici. Jinak kdyz liji do sadry, tak i kdyz se snazim formu dobre ususit, tak se pri prvnim liti jeste uvolnuje zbytkova vlhkost a odlitek neni tak kalitni, jako ty pozdejsi. Dobre udelana sadrova forma musi vydrzet opakovane liti, jiste vic jak 10ks (vic jsem nikdy nedelal).

[petr hájek]

pokud nepotřebuješ příliš hladký povrch lze dobře lít i do forem vysochaných z pěnosilikátových tvárnic , z těch je možné i sestavit formu na ingot větších rozměrů. jen samozřejmě musí být naprosto suché.

[ares]

Moc díky všem za rady, asi půjdu cestou lití do kovového profilu nebo sádry, jak popisoval Ivvo. V sádře by mohly teoreticky být jednotlivé ingoty propojeny, aby se olovo přelévalo.

[Ivvo]

muzes tam udelat kanalky, ale nemusis. ja tam v jedne sadrove desce mel nekolik ruznych forem a jen jsem to proste lil z hrnce. jak byla jedna plna, tak jsem presel dal...

jen musi byt hodne vysusena, jinak se voda po ohrati olovem zmeni na vodni paru a sadru tlakem roztrha, jak se snazi utect pryc. je proto lepsi formu predtim ohrat aspon na 200C

a bryle jsou zaklad a nutnost, ne nejaka "pripadna" pomucka...

[Karolinus I]

muzes tam udelat kanalky, ale nemusis. ja tam v jedne sadrove desce mel nekolik ruznych forem a jen jsem to proste lil z hrnce. jak byla jedna plna, tak jsem presel dal...

jen musi byt hodne vysusena, jinak se voda po ohrati olovem zmeni na vodni paru a sadru tlakem roztrha, jak se snazi utect pryc. je proto lepsi formu predtim ohrat aspon na 200C

a bryle jsou zaklad a nutnost, ne nejaka "pripadna" pomucka...

Do sádry se dá odlévat opravdu dobře a mnohokrát. Já používám "univerzální" tvar pro odlévání zátěže pro plachetnice tak zvanou "bombu" o váze olova do 7 kg. Postup je jednoduchý, nejdříve vytvořím kopyto (jednu polovinu ) materiál může byt i polystyren , natřu barvou aby se zaplnily dírky po bublinkách, potřu nečím mastným (pasta, vazelina a pod.), přichytím na desku, aby v sádře náhodou nevyplavalo. Rámeček může být z čehokoli (katron, překližka, plast i plech). Před zalitím vložím do prázdne formy kolem dokola síťku z toho co se používá na sádrokarton, popřípadě fasády domů při zateplování a zaliji sádrou. Po řádném vysušení jak už byla řeč, liji olovo tak, že formu položím na starou kuchyňskou váhu, nastavím předpokládanou váhu poloviny zátěže a leji olovo. Pokud potřebuji menší a pravidelné tvary (obdélník, čtverec, a pod.) , tak tvar (formičku) poskládám z tenkého plechu, spoje není třeba lepit, malá škvírka nevadí olovo nevyteče a zase na váze odliji potřebnou váhu. jdou použít i plechové formičky na pečení (třeba na rakvičky), stará naběračka, lžíce a podobně..

[Ivo Michal]

Já při formování vyrobím model a ten natřu pastou na parkety (voskem). Vosk si rozpustím v benzínu a nanáším štětcem na model. Nechávám takhle vzniklou vrstvu bez leštění, ale je třeba počítat s tím, že sádra okopíruje jemné detaily, například tahy štětce s voskem. Olovo si navážím předem (pokud je třeba lít na přesnou váhu). Formu nepředehřívám, jen se ji snažím co nejlépe vysušit. I pokud nám forma při odlévání praskne, většinou jde stáhnout třeba drátem a ještě pár kusů odlijeme. Po rozehřátí olova seberu z hladiny plovoucí nečistoty (štěpinou dřeva) a potom liji do formy. U otevřené formy musíme počítat s tím, že zabíhavost olova (schopnost vyplnit malé průřezy) negativně ovlivní i chladnutí olova. Také "vodo"rovina v odlitku u volné formy není dokonalá a na povrchu mohou být nerovnosti a nečistoty.
Ani výroba dvojdílné formy třeba na bombu plachetnice není nijak složitá, ale to už je hodně mimo téma...

[jersey.se]

Liju do sádry bez problémů. Olovo není hliník, to jen tak nějakou skulinkou neprotrče, takže popraskání není třeba se bát - tím je ovšem dána i menší možnost kopírování drobných detailů. Formu je ovšem třeba řádně vysušit - nejlépe alespoň dvě hodiny v troubě ještě po vytvrdnutí, jinak je zde nebezpečí že ti to vyprskne přímo do ciferníku.