san-remo zlobí

[jerry]

Poradí mi někdo, jak bez problémů dostat jachtu (san-remo/robbe) do kluzu? Pohon navy-speed EM 540+sedmičlánek. Loď jsem koupil v komisi, do poslední chvíle jezdila prý bez potíží. Do kluzu ji ale dostanu občas a to jedině tak, že ji nechám jezdit na min. rychlosti, dokud se neobjeví malý gejzír. Teprve potom mohu přidat plyn a užít si jízdu. Jakmile zastavím, pak už to většinou nerozjedu. Šroub přisává vzduch a i na plný plyn loď téměř stojí.

Pokoušel jsem se měnit polohu baterií. Směrem k přídi pak kluzu možná dosáhnu o něco snáze, ale max.rychlost je o poznání nižší.

-vyžaduje takový model zvláštní způsob rozjezdu?
-kde má být těžiště?



Děkuji za případné odpovědi

[jerry]

Napadlo mě, že by to mohlo být tím šroubem, ale původní majitel tvrdil, že je tam originál. A vzhledem k tomu, že nerozeznám poloponořený od plnoponořeného, pak jsem tomu věřil a hledal chybu jinde.

Pro jistotu přikládám pár fotek šroubu:

https://www.mo-na-ko.cz/upload/u_sroub1.jpg
https://www.mo-na-ko.cz/upload/u_sroub2.jpg
https://www.mo-na-ko.cz/upload/u_sroub3.jpg

Jaký typ to tedy je? (ne poloponořený?...)

[jerry]

Tak jsem pro jistotu objednal poloponořený šroub. Z fotografie na netu vypadá ale úplně jinak než ten můj. Je otázka, jestli foto odpovídá skutečné položce v sortimentu.

Odpovídá to poloponořenému?:

http://www.hobbyeshop.cz/inshop/shop.asp?kat=1468


Díky moc za ochotu.

[Návštěvník]

Tak jsem pro jistotu objednal poloponořený šroub. Z fotografie na netu vypadá ale úplně jinak než ten můj. Je otázka, jestli foto odpovídá skutečné položce v sortimentu.

Odpovídá to poloponořenému?:

http://www.hobbyeshop.cz/inshop/shop.asp?kat=1468


Díky moc za ochotu.

Já bych jim věřil - když to tam i píšou, že je poloponořený.
Ale i ten původní je s velkou pravděpodobností také poloponořený - i když má jiný tvar. Konec lopatek tomu odpovídá. Graupner má také poloponořené šrouby, co vypadají velmi podobně jak oba od Robbe. A fungují dobře.
Kamarád měl Cobru od Graupnera - vpodstatě stejná pohonná jednotka jako u San Rema. Měl v lodi navíc přijímačové baterky, těžší přijímač i regulátor a starší horší baterky - a loď měla také velké problémy s kluzem - ale spíš v tom, že se do kluzu špatně dostávala vlivem kombinace malého výkonu a velké hmotnosti. Šroub byl vpořádku. Je až s podivem, že na hmotnosti záleží u lodi stejně jako u letadla.

Já bych taky věřil, a s tou váhou je to objev. Ale některé se bez závaží převracejí, ne?

[jerry]

Legrace musí bejt...
__________________________________

:arrow: Jen pár dalších postřehů:

Opět jsem se pokoušel o ROZJEZD. Nový šroub ještě nemám, takže jen laborování. Baterky jsem posunul o cca 40 mm dopředu, zdálo se mi totiž, že příď je při jízdě příliš zdvižena. Pak dám plnej plyn a loď se skutečně po několika metrech "chytne". Gejzír vyšší než 1m, max. rychlost však srovnatelná s rekreačním modelem na čtyřstovku.

Pokud se mi podařilo dostat loď do kluzu před tím (ne příliš často ), letěla jako raketa :shock:

ALE!! Právě ode dne dotazu na tomto fóru používám regulátor vlastní konstrukce (ovšem na nižší proudové zatížení), protože původní od JETI-model vynechával (možná kvůli rušení-anténu mám volně vedenou kolem trupu). Ten můj regl zřejmě nevytáhne z motoru max. výkon, proto ta malá rychlost.

TAKŽE zítra tam dám ten původní regul (rychlost), baterky ponechám více vpředu (rozjezd), třeba to bude ta správná kombinace.

[Návštěvník]

Legrace musí bejt...
__________________________________

:arrow: Jen pár dalších postřehů:

TAKŽE zítra tam dám ten původní regul (rychlost), baterky ponechám více vpředu (rozjezd), třeba to bude ta správná kombinace.

Zdravím, před pár lety (asi 15) když ještě nebyla tak pokročilá a drahá technika, jsme pro rychlostní a slalomové modely , které nepotřebují couvat, nepoužívali regulátory ale pouze vložený odpor pro rozjezd, 1-2 stupně), přepínaný servem, a potom jel motor na plný výkon přímo z baterií. Zde motor vzal kolik potřeboval. Na přijímač vzhledem ke krátkosti doby provozu a hlavně váze stačily knoflíkové baterie. Vím že to není v dnešní době nejlepší řešení , ale vzhledem k době fungovalo výborně a modely do 1kg na soutěžním trojúhelníku dosahovaly časy pod 30 sekund. Po doplnění o dnešní velkokapacitní akumulátory a výkonější pohony,může být i v současnosti toto řešení zajímavé. Nevím , nemohu posoudit již se této oblasti nevěnuji.

[Guest]

Zdravím, před pár lety (asi 15) když ještě nebyla tak pokročilá a drahá technika, jsme pro rychlostní a slalomové modely , které nepotřebují couvat, nepoužívali regulátory ale pouze vložený odpor pro rozjezd, 1-2 stupně), přepínaný servem, a potom jel motor na plný výkon přímo z baterií. Zde motor vzal kolik potřeboval. Na přijímač vzhledem ke krátkosti doby provozu a hlavně váze stačily knoflíkové baterie. Vím že to není v dnešní době nejlepší řešení , ale vzhledem k době fungovalo výborně a modely do 1kg na soutěžním trojúhelníku dosahovaly časy pod 30 sekund. Po doplnění o dnešní velkokapacitní akumulátory a výkonější pohony,může být i v současnosti toto řešení zajímavé. Nevím , nemohu posoudit již se této oblasti nevěnuji.

Mám doma rychlostní člun F1 (asi 10 let), tam jsem právě používal princip servem přepínaných odporů.

Většina regulátorů neumožňuje max. využití výkonu - dáno odporem konc. tranzistorů (není to nějak kritické, ale pokud bych při plném plynu regulátrou přepojil baterky přímo na motor, bylo by to znát).

Stavím regulátory různých typů, i pro dosti velké proudy. Ten poslední je procesorový, ale nejslabším článkem jsou silové vodiče (příliš dlouhé, malý průřez...). Chtěl jsem jen udělat zatěžkávací zkoušku při větším odběru.

[Pepa Darvaš]

Je možné ,že člověk ,který prodával loď ,neřekne ,že jemu také nejezdila , mohl jí špatně postavit ,stačí ,když posuneš pouzdro hřídele víc ven ,nebo je jiný sklon a loď se chová úplně jinak.Třeba proto se objevila v bazaru.Na stránkách fi Robbe je jachta vyfocená ,ale dle mých zkušeností soudím ,že nepojede moc rychle a dlouho.Baterie nemohou být moc vpředu ,právě naopak ,loď se musí dostat na vzduchový polštář.Mrkni na stránky fi Robbe ,kde je loď ze dvou třetin ve vzduchu. Pepa

[jerry]

DNES došlo k výrazné změně. Přátelé, děkuji všem za pomoc. 8)

Problém jsem na základě Vašich odpovědí vyřešil.

Takže:

-lodní šroub je zřejmě v pořádku (nový doposud nepřišel)
-baterie jsem musel posunout minimálně o 22 mm dopředu oproti poloze v které byly od prodávajícího (zakoupená loď obsahovala vše kromě přijímače)

-rozjezd se nepodaří pokud ihned startuji na plný plyn. Ale asi na 2/3 plynu se loď po chvíli spolehlivě dostane do kluzu.
-při jízdě jsou min. 2/3 nad vodou (gejzír asi 1,5m vysoký)
-baterie 7xSanyo 1700 SCR, motor Mega600/7,2V
-regulátor analogový JETI JES 50 (občas vynechává)

S amatérským reglem loď jede citelně pomaleji (snad poloviční rychlostí). To budu ještě muset prozkoumat...

Na stránkách fi Robbe je jachta vyfocená ,ale dle mých zkušeností soudím ,že nepojede moc rychle a dlouho.Baterie nemohou být moc vpředu ,právě naopak ,loď se musí dostat na vzduchový polštář.Mrkni na stránky fi Robbe ,kde je loď ze dvou třetin ve vzduchu. Pepa

Doba svižné jízdy se pohybuje okolo 10 min. Rychlost mi nepřijde malá, nejsem ale žádný profík, nejrychlejším modelem lodi pro mne byla F1 (někdy před 10 lety-mám ji pořád ve skříni).

Prostě si nemůžu pomoct, musím se o něco podělit:

S kámošem od mala blbneme a všechny střeštěný projekty děláme spolu. Když jsme dali dohromady ten člun F1 nastříkaný reflexní oranžovou barvou, vyrazili jsme k vodě. Jen mírně zčeřená hladina slibovala dobrý zážitek z jízdy. Jelo to skvěle! Ne vždy jsme byli za naše úsilí takto odměněni. Známé gesto ze seriálu "A je to" provádíme vždy když se nám něco povede. V tom se nad námi prohnal MIG 21, letěl tak nízko, že snad bylo vidět do kokpitu. Zapomněli jsme na loď a čučíme, kam to zase spadne (v našem nedalekém okolí už se to jednou stalo)... Jen podotknu, že knipl plynu jsem v tom rachotu tlačil na max. Stíhačka zmizela kdesi v dáli, kouknem na hladinu a loď nikde-taky zmizela (knipl pořád na plný plyn). Na břehu nic, motor slyšet nebyl. Tak jsem s vidinou hromady třídek na břehu zklamaně pustil knipl. Loď byla v háji...
... ale asi tak jen 10 vteřin. Najednou něco, právě v tom místě, kde jsme F1 viděli naposledy, z dosti velké hloubky vyplavalo (spíše katapultovalo) na hladinu. No prostě šok. Ta loď, jak jsme později zjistili, měla občas tendenci "přisávat se". Pokud jsme ignorovali ten podivný zvuk, zmizela pod hladinou a plavala šikmo ke dnu jako rybářský wobler.