MoNaKo DF

Tak jsem se včera pustil do dlouho připravovaného velkého testu laminování. První dojmy jsou takové smíšené. Sice to v zásadě šlo, ale na druhou stranu žádná velká sláva. Při práci jsem narazil na několik problémů, které bude třeba vyřešit, aby to příště bylo uspokojivé. Použil jsem pryskyřici Letoxit PR 102 M a skelnou tkaninu střední hustoty (přesnou gramáž nevím). Zkoušel jsem laminovat několik vzorků trupů či jejich částí, které jsem si připravil v posledních měsících (testování různých technik stavby lodního trupu). Tady jsou tedy ty první dojmy:

Skelná tkanina se hodně třepí a při manipulaci s ní se z okrajů stále uvolňují vlákna která se všude nepříjemně pletou.

Pryskyřice je na pohled tekutá dost, ale při nanášení štětcem a prosycování tkaniny už působí docela viskózně. V minulosti jsem už dělal pár drobných testů s L 285 a ta mi připadala tekutější, ale to už je delší dobu a možná že si to špatně pamatuju. Taky mohla hrát roli nízká teplota, pracoval jsem totiž v nevytápěné sklepní místnosti.

Laminování je dost špinavá práce. Při pokládání a sycení tkaniny jsem si nevystačil se štětcem, ale musel jsem to uhlazovat ručně. Děsné patlání, aspoň že jsem měl ochranné rukavice.

Hlavní potíže byly s tkaninou. Sice je tvárná a dost se přizpůsobí tvaru povrchu, ale ne neomezeně. Všechno jsem zkoušel olaminovat jedním kusem, jakžtakž se to povedlo, ale bylo s tím dost přetahování a asi bude lepší příště použít kusů více, snad přesahy nevytvoří na povrchu příliš velké hrby.

Tkanina se na povrch dostatečně nepřilepí a při neopatrné manipulaci se může odchlipovat. Nejhorší jsou v tomto ohledu okraje trupu. Bude třeba vymyslet, jak olaminovaný trup nejlépe uložit, aby tkanina všude mohla volně splývat přes okraje. Pokud se trup položí jen tak dnem vzhůru na podložku tak dochází vlivem ohýbání a mačkání tkaniny k jejímu nežádoucímu odchlipování od okrajů.

Neuspokojivé je olaminování hran trupu (jako na přídi). Tkanina není tak poddajná aby se v těchto místech jednoduše a spolehlivě spojila. Asi bude třeba použít kus tkaniny ohnutý přes hranu, viz. použití více kusů.

Jinak sycení tkaniny pryskyřicí je uspokojivé, sice to není hned, ale musí se chvilku počkat, ale funguje to dobře. Bublina se vytvoří pouze pokud tkanina nepřiléhá správně k podkladu, nikoli vinou pryskyřice.

Spotřeba pryskyřice nebyla nijak závratná. Laminoval jsem celkem 6 kousků trupů. Největší měl 50 cm, ostatní zhruba poloviční. Něco jsem olaminoval jen jednou vrstvou, na jiné jsem vyzkoušel více vrstev. Spotřeboval jsem celkem 50 ml pryskyřice + tvrdidlo. Míchal jsem to po 10 ml dávkách, když to došlo, připravil jsem další. Jednu dávku jsem vyplácal na úvodní zkoušky (přilaminování kousků tkaniny na různé druhy materiálů), takže na testovací vzorky padlo 40 ml.

Tak to by bylo zatím vše co mně napadlo.

A ja jen zopakuji co jsem Ti uz psal na icq (a doufam ze me v tom tady nekdo podpori): zahod stetec a kup si valecek. Lehce navalis pryskyrici kopyto, potom priplacnes tkaninu a valis a valis. Ze zacatku zcela neprosycena tkanina se zmeni na velmi slabe, ale dukladne prosycenou a co je hlavni, ve finale velmi pevnou vrstvu.

(to jen tak na okraj kdyz uz tohle forum podporuje TAGy)

burdal1 píše:A ja jen zopakuji co jsem Ti uz psal na icq (a doufam ze me v tom tady nekdo podpori): zahod stetec a kup si valecek. Lehce navalis pryskyrici kopyto, potom priplacnes tkaninu a valis a valis. Ze zacatku zcela neprosycena tkanina se zmeni na velmi slabe, ale dukladne prosycenou a co je hlavni, ve finale velmi pevnou vrstvu.

(to jen tak na okraj kdyz uz tohle forum podporuje TAGy)

rozhodně zajímavý nápad který stojí za vyskoušení, ten váleček dřevěný bude nejlepší ????

Válečkem lze po rovnějších plochách ,tam kam nedostane musíš stejně štětcem.Také se mi stávalo ,že silnější tkanina se lepí na váleček.To ,že je tkanina neforemná a nechce v záhybech sednout je tím ,že je asi příliš silná ,neboli je větší gramáž.Je lepší použít třeba tři vrstvy se slabší tkaninou.Také ,kde nesedne se nastřihává ,v rozích ,nebo v špatně dostupných okrajích.Nemusí se mocí mermo použít jeden kus může být i více nastřihaných kousků ,stejně se to po zaschnutí vše zbrousí.Já používám v méně dostupných místech deseti centimetrové pásky je to lepší.Na okrajích ,kde tkanina splívá volně dolů používám směs celulózy a pryskyřice takovou hustější kašičku ,tkanina pak pěkně přilehne.Musí ale volně bez doteku viset dolů.

Pepa Darvaš píše:Válečkem lze po rovnějších plochách ,tam kam nedostane musíš stejně štětcem.

Dobra pripominka. Predpokladam ale, ze Ty popisujes prevazne zkusenosti s laminovanim do negativni formy. U pozitivniho kopyta lode to prilis nehrozi (i kdyz i tady se nejake takove mista mohou objevit). Jinak valecek pouzivam nejlevnejsi "molitanovy" co lze koupit v Bauxxx.

burdal1 píše:A ja jen zopakuji co jsem Ti uz psal na icq (a doufam ze me v tom tady nekdo podpori): zahod stetec a kup si valecek. Lehce navalis pryskyrici kopyto, potom priplacnes tkaninu a valis a valis. Ze zacatku zcela neprosycena tkanina se zmeni na velmi slabe, ale dukladne prosycenou a co je hlavni, ve finale velmi pevnou vrstvu.

(to jen tak na okraj kdyz uz tohle forum podporuje TAGy)

Vedu to v paměti, ale váleček plánuju vyzkoušet až na nějaký větší trup. Na ty malé vzorky co jsem laminoval včera mi to přišlo neodpovídající. Po včerejších zkušenostech mám ale trochu obavy, jak si váleček poradí s viskozitou pryskyřice, i štětec mi chvílema připadal málo tuhý. Třeba to je ale opravdu tou teplotou a když budu laminovat v teplejším prostředí či ročním období, tak to půjde lépe.

Pepa Darvaš píše:Válečkem lze po rovnějších plochách ,tam kam nedostane musíš stejně štětcem.Také se mi stávalo ,že silnější tkanina se lepí na váleček.To ,že je tkanina neforemná a nechce v záhybech sednout je tím ,že je asi příliš silná ,neboli je větší gramáž.Je lepší použít třeba tři vrstvy se slabší tkaninou.Také ,kde nesedne se nastřihává ,v rozích ,nebo v špatně dostupných okrajích.Nemusí se mocí mermo použít jeden kus může být i více nastřihaných kousků ,stejně se to po zaschnutí vše zbrousí.Já používám v méně dostupných místech deseti centimetrové pásky je to lepší.Na okrajích ,kde tkanina splívá volně dolů používám směs celulózy a pryskyřice takovou hustější kašičku ,tkanina pak pěkně přilehne.Musí ale volně bez doteku viset dolů.

Příště to vyzkouším podobně jak píšeš, více kusů, v případě potřeby nastříhávání, nebát se přesahů. Na testy jsem použil zbytky tkaniny co mi před časem daroval ochotný kolega. Fakt, že na ty malé kousky byla asi trochu silná, ale jinak žádný pytel. Teď mám koupenou další tkaninu střední síly (110 g/m2), na větší lodě by měla být OK, na maličké ji používat nehodlám. Lepší více tenčích vrstev než jedna tlustá, to je jasné.

Ještě na ukázku nějaké fotky:

Použité laminovací potřeby:


a takhle to vypadalo po akci:

Doplním kolegy:
- podstatná není jenom gramáž, ale i způsob vazby tkaniny. Nejlíp se mi osvědčil tzv. kepr
- pevnostně i na práci je lepší použít dvě vrstvy 60g/m2 než jednu 120g/m2. Z pevnostního hlediska jsou nejlepší 3 a více vrstev. Obě vnější vrstvy přenáší tahovou a tlakovou složku namáhání, a vnitřní vrstvazajišťuje konstatní vzdálenost vnějších vrstev a brání jejich zborcení. V podstatě to nemusí být ani sklo, možná by stačilo i obyčejné plátno. U sendvičových konstrukcí se používají speciální výplně jako jsou voštiny, Herex a pod.
- jestli se ti třepí tkanina, používáš blbé nůžky. Buď si pořiď Robuso nůžky od Solingenu ( bratru 1200Kč.. ), mají vroubkované ostří a břity nabroušeny na sklo, nebo obyč. nůžky, ale tam je třeba přebrousit úhel ostří myslím na 60° (informace o tom byly na www.savex.cz), anebo řezací kolečko od Olfy (drahé ale dobré) nebo nějaký jeho klon (levné, kvalitu netuším). Já si tkaninu nařežu na gumě před laminováním kolečkem, ve formě nebo na kopytu zastřihávám už nůžkama. Díky mikrozoubkům tkanina neutíká.
- hustota pryskyřice - jak dlouho jsi ji měl namíchanou? Zpracovatelnost je tak max. do 1 hodiny, nikdy jsem neměl pocit, že by štětec byl moc měkký.. To, že když je pryskyřice chvíli v klidu tak jako by želatinovala, je vlastnost záměrná, aby pryskyřice nestékala ze svislých ploch. Rozmícháním by "želatinovost" měla zmizet.

Svato, kdyz jsi to nakousl, mas prehled o tech ruznych vazbach tkaniny? Mohl by jsi to tu trochu popsat? dik.

SH píše:Doplním kolegy:
- podstatná není jenom gramáž, ale i způsob vazby tkaniny. Nejlíp se mi osvědčil tzv. kepr
- pevnostně i na práci je lepší použít dvě vrstvy 60g/m2 než jednu 120g/m2. Z pevnostního hlediska jsou nejlepší 3 a více vrstev. Obě vnější vrstvy přenáší tahovou a tlakovou složku namáhání, a vnitřní vrstvazajišťuje konstatní vzdálenost vnějších vrstev a brání jejich zborcení. V podstatě to nemusí být ani sklo, možná by stačilo i obyčejné plátno. U sendvičových konstrukcí se používají speciální výplně jako jsou voštiny, Herex a pod.
- jestli se ti třepí tkanina, používáš blbé nůžky. Buď si pořiď Robuso nůžky od Solingenu ( bratru 1200Kč.. ), mají vroubkované ostří a břity nabroušeny na sklo, nebo obyč. nůžky, ale tam je třeba přebrousit úhel ostří myslím na 60° (informace o tom byly na www.savex.cz), anebo řezací kolečko od Olfy (drahé ale dobré) nebo nějaký jeho klon (levné, kvalitu netuším). Já si tkaninu nařežu na gumě před laminováním kolečkem, ve formě nebo na kopytu zastřihávám už nůžkama. Díky mikrozoubkům tkanina neutíká.
- hustota pryskyřice - jak dlouho jsi ji měl namíchanou? Zpracovatelnost je tak max. do 1 hodiny, nikdy jsem neměl pocit, že by štětec byl moc měkký.. To, že když je pryskyřice chvíli v klidu tak jako by želatinovala, je vlastnost záměrná, aby pryskyřice nestékala ze svislých ploch. Rozmícháním by "želatinovost" měla zmizet.

Přesně tak, obyčejné nůžky. To vybavení co píšeš by bylo určitě lepší, ale pro mé účely mi to přijde jako zbytečná investice. S tkaninama to vidím obdobně. Všechny informace jsou zajímavé a cenné, nějaké základní zásady (viz. více tenčích vrstev) je jistě velmi vhodné dodržovat, ale jinak se mi s tím nechce příliš příliš vědecky zabývat. V laminování nemám žádné velké ambice. Pouze abych byl jednou za čas schopen uspokojivě olaminovat loď.

Pryskyřici jsem míchal po malých dávkách takže jsem to vždycky spotřeboval dříve než za hodinu, navíc v chladu to tuhne pomaleji než za běžné teploty. S tím želatinováním v klidu a s mícháním mi to přijde jako věrohodné vysvětlení. Dík.

PetrP píše:S tím želatinováním v klidu a s mícháním mi to přijde jako věrohodné vysvětlení. Dík.

Přímo o té pryskyřici píšou že je tixotropní - takže je to její vlastnost.

burdal1 píše:Svato, kdyz jsi to nakousl, mas prehled o tech ruznych vazbach tkaniny? Mohl by jsi to tu trochu popsat? dik.

Něco o tkaninách jsem viděl na webu, teď nevím jestli u Savexu nebo u Havla.

Jinak to nejsem schopen popsat. Tkaninu musíš vzít do ruky a zkusit. Zopakuju tu to, za co mě už jednou sepsul Hňup - pokud máš možnost, zkus se poptat u nějaké laminovny nebo prodejce co má i výrobu na odstřižky. Za zlomek ceny dostaneš (nebo si vybereš) hodně odstřižků, pro nás dostatečne velkých, různých gramáží, vazeb, typů skla, vláken. Vyplatí se zajet i dál, protože toho nabereš na 10 let dopředu a můžeš zkoušet, a pak používáš tkaniny které tam pasují a ne jen tu jednu, co máš doma.

Liší se i tkaniny přibližně stejné gramáže i vazby - mám takovou, která jak je pokrčená, tak nejde nalaminovat ani na rovnou plochu - pořád se zvedají zlomy, jiná zas nejde ustřihnout, ani uřezat kolečkem, po nalaminování když brousíš hranu tak ta zůstává chlupatá. Ale laminuje se s ní dobře... ale koupit si jí větší množství, tak mě střelí. Věřím tomu, že když někdo si koupí takovou tkaninu napoprvé, tak pak o laminování nechce ani slyšet.

Ten kepr, to je vazba ob jeden pramen, vypadá to trochu jak parkety, takový stromeček.

Další věc, co jsem zapoměl je, že vlákna se mají pokládat ve směru 45° ke hraně. pak se líp ohýbají. Ale ne vždy to jde.

Nevím co víc, co bys chtěl konkrétně vědět?

PetrP píše:Přesně tak, obyčejné nůžky. To vybavení co píšeš by bylo určitě lepší, ale pro mé účely mi to přijde jako zbytečná investice.

Aspoň to kolečko a kousek lina Ti vřele doporučuji. Je to úplně jiná práce, je to jako bys přesednul z Trabanta do BMW. Když jsem to kupoval (tak před 4mi léty? nebo 5?) tak kolečko bylo jen od Olfy. Dražší, ale slouží dodnes. Dneska koupíš kolečko i v papírnictví. Líp než nůžkama, jde krájet tkaninu i obyčejným lámacím nožíkem na linu.

SH píše:

PetrP píše:Přesně tak, obyčejné nůžky. To vybavení co píšeš by bylo určitě lepší, ale pro mé účely mi to přijde jako zbytečná investice.

Aspoň to kolečko a kousek lina Ti vřele doporučuji. Je to úplně jiná práce, je to jako bys přesednul z Trabanta do BMW. Když jsem to kupoval (tak před 4mi léty? nebo 5?) tak kolečko bylo jen od Olfy. Dražší, ale slouží dodnes. Dneska koupíš kolečko i v papírnictví. Líp než nůžkama, jde krájet tkaninu i obyčejným lámacím nožíkem na linu.

Tak aspoň ten nožík a lino můžu pro začátek jistě vyzkoušet.

PetrP píše:

SH píše:

PetrP píše:Přesně tak, obyčejné nůžky. To vybavení co píšeš by bylo určitě lepší, ale pro mé účely mi to přijde jako zbytečná investice.

Aspoň to kolečko a kousek lina Ti vřele doporučuji. Je to úplně jiná práce, je to jako bys přesednul z Trabanta do BMW. Když jsem to kupoval (tak před 4mi léty? nebo 5?) tak kolečko bylo jen od Olfy. Dražší, ale slouží dodnes. Dneska koupíš kolečko i v papírnictví. Líp než nůžkama, jde krájet tkaninu i obyčejným lámacím nožíkem na linu.

Tak aspoň ten nožík a lino můžu pro začátek jistě vyzkoušet.

Zdravím, o laminování by se dala napsat celá kniha, ale tady by to asi vedlo jenom k diskuzi ala aréna. A jinak, bylo už tady řečeno v kostce skoro vše. Proto jen stručně keprová tkanina je asi opravdu nejvhodnější, ještě lépe kopíruje tvar taková ta neladně ukládaná (nevím jak se ji nadává). dále platí pro pevnost -čím více tkaniny (vrstev) a méně pryskyřice- tím větší pevnost vyrobeného dílu. Pro samotné pokládání tkaniny lze samozřejmě použít cokoli (štětec, mol. váleček, molitan, ruce atd.) Já osobně používám podobný systém(už jsem to před časem zde uveřejnil) jako molitanový váleček, ale váleček je je z hliníku, popřípadě z duralu, různého průměru (10-30 mm) a délky (30- xx mm)podle velikosti a tvaru laminovaných ploch, který má po obvodu 1-2 mm široké drážky, šířka mezer je stejná, hloubka mezery libovolná , ale pokud možno co největší u malého průměru, jinak cca 5 mm. Drážky slouží k odvodu bublin a nadbytečné pryskyřice z pod tkaniny. Aby šel váleček čistit je na hřídeli zajištěn šroubkem. Po laminování se rozebere umyje. V případě zatvrdnutí pryskyřice jej stačí nad plynovým hořákem vypálit, vyčistit drátěným kartáčem a jede nanovo.
Stručný postup: štětcem natřu plochy tenkou vrstvou pryskyřice , položím tkaninu a jak tu již někdo napsal, válečkuji a válečkuji, potom přidám další vrstvu tkaniny bez pryskyřice a zase válečkuji , Tkanina se nasytí přebytečnou (vytlačenou) pryskyřicí a vytlačí bubliny z první vrstvy. Popřípadě na málo nasycená místa přidám štětcem trochu pryskyřice. V případě nutnosti další vrstvy se pokus opakuje.
P.S.: mám dojem, že Havel originál válečky nabízí v příslušenství pro laminování, ale už jsem se dlouho nedíval, Dělal jsem si je sám. Hřídel s rukojetí 6 mm svařovací drát , díra se závitem 3 mm, naletovaný doraz(podložka) dle délky válečku a potom ohnuto do tvaru jako rukojeť pro molitanový.

Nebylo by foto, pro inspiraci - toho válečku. Díky.

Severan

Severan píše:Nebylo by foto, pro inspiraci - toho válečku. Díky.

Severan

Foto válečku jsem pověsil do galerie. Díval jsem se na HAVLA, má je tam , cena něco přes 100 Kč bez rukojeti. Ten můj je vyroben z hliníku na soustruhu na dřevo, (průmer 18mm, délka 40mm) a proto není pravidelný (to jenom pro rejpaly). Pro větší plochy by byl vhodnější delší.

K válečku-skvělá věc a pomůcka.S velkou výhodou používám u polyesterů.
1)Pro vysokou schopnost pravidelnosti nátěru/úspora/ a
2)možnost rovnoměrněji tlačit a vtlačovat na tkaninu.
3)Vytlačovat přebytečný polyester a hrnout ho před sebou až na potřebné místo.

Buď molitanový-tužší molitan- cca 9-15Kč HMarkety,nebo více odolnější vlněný s krátkým chlupem,do 30 Kč.Obé se musí ještě v "tzv hnědé fázi tuhnutí"polyesteru rychle vykoupat v acetonu a vytřepat . Molitanové mají menší výdrž-v místě kde končí pevná část válečku se při prvním až druhém použití válec prořeže molitanem.Na válci však molitan drží dále.Válečky často bývají i v akcích.

taky používám menší molitanový váleček z hobbymarketů a příslušnou rukojeť. Práce je daleko příjemnější než se štětcema a tkanina je hezky rovnoměrně prosycená.