MoNaKo DF

Ahoj všem, jakožto milovník vojenské historie a techniky jsem se po dlouhých letech odkládání pustil do stavby svého prvního funkčního modelu. Co se týče modelů, měl jsem dosud zkušenosti pouze s plastikovými modely a to zejména bojové techniky. Nutno ale přiznat, že se jinak ve volném čase již mnoho let věnuji jak výrobě ze dřeva, tak i z kovu. A jako strojní projektant mám i nějaké zkušenosti s navrhováním různých funkčních celků. To jen tak na úvod, aby mi nebylo hned vysvětleno, že jsem se měl nejdřív pustit do něčeho jednoduššího. =D
Pokusím se krátce popsat dosavadní stavbu. Neberte to prosím jako návod. Je to můj první model, takže se vše učím a mnozí by to dělali určitě jinak a lépe.
Začal jsem přípravou žeber v CAD. Jako podklady mám papírové plány, knihu, kde je vše rozkresleno a fotografie. Tvar trupu vznikl jako kombinace všeho, tak aby odpovídal co nejvíce realitě. Jelikož jsem byl líný, nechal jsem si žebra vyfrézovat z bukové překližky tloušťky 8 mm. Žebra jsem přišrouboval k základně (účko sešroubované ze 3 prken a srovnané na hoblovce) a spojil lištami. Kýlová lišta je slepena ze dvou lišt aby se lépe ohýbala a výsledný rozměr je 20x10 mm. Na rovné části dna jsou pro zpevnění další lišty o průřezu 12x10 mm +  pár slabších. Na bocích jsou pak v žebrech vlepeny lišty 6x12 mm. Následovalo potažení latěmi o tloušťce 4,5 mm (nejslabší, co jsem dokázal rozumně protáhnout hoblovkou) a různé šířce. Rovné části dna jsou potažena překližkou. Již během laťování byly do trupu zalepeny pouzdra hřídelí. Pouzdra hřídelí jsou z nerezové trubky a ložiska z bronzu.
Příď a záď je z extrudovaného polystyrenu, zatímco poslední část okolo středních hřídelí na zádi je vybroušena z balzových špalíků.
Po základním přebroušení následovalo tmelení. Pro hrubé tmelení je použit epoxidový tmel od Havla. Drobné nerovnosti jsem dotmelil jemným polyesterovým tmelem. Tmelení a broušení jsem opakoval několikrát, než jsem byl s výsledným tvarem spokojen. Nyní přišlo na řadu laminování pryskyřicí L285 a třemi vrstvami 100g tkaniny a následně opět tmelení, broušení a pořád dokola. Následovala výroba takzvaných Bilge keels. Ty jsou vyrobeny z mosazné pasoviny 20x2, kde je necelá polovina šířky zbroušena do tvaru trojůhelníku. Ze zbytku šířky pasoviny bylo ponecháno jen pár trnů, které jsou zalepeny do otvorů v trupu. Lepeno epoxy 1200 a dotmeleno. Kormidla jsou vyrobena ze slitiny hliníku a hřídel je z nerezové kulatiny průměru 4 mm. Spojení kormidel s hřídelí bylo poměrně oříškem. Nakonec vyhrála varianta, kdy je kormidlo přišroubováno k hřídeli dvěma šroubky M2. Kozlíky hnacích hřídelí jsou standardně z mosazi. Hřídele jsou průměru 5 mm se závitem M4. Pro každou hřídel jsou z důvodu velké délky tři ložiska. Na středních hřídelích jsem prostřední ložiska doplňoval až v téměř hotovém trupu. To je věc, kterou bych už příště rozhodně nedělal. Myšlenka byla taková, že bude jednodušší vyříznout hřídelové pouzdro a doplnit domeček s dalším kluzným ložiskem, než ustavovat extra další ložisko. Ale zkušenosti ukázali, že první varianta by byla snazší. Ještě před přilepením paluby jsem spoje žeber a obšívky zaplnil epoxy 1200 a vylakoval vnitřek trupu několika vrstvami epoxidového laku.
Paluba je z překližky tloušťky 4 mm laminované z obou stran dvěma vrstvami 100g tkaniny. Pozice pro protiletadlové dělostřelectvo na přídi a zádi jsem vytvořil laminací na polystyrenové kopyto a následně přilepil epoxydem. Následovalo doplnění detailů na příď, přestříkání epoxidovým plničem, přebroušení a pak barva. Barva je polyuretanová. Nyní mě přes zimu čeká montáž hřídelí, pohonu, elektroniky a příprava podkladů pro nástavby. Mám připravené no name 12V motory velikosti 895, které točí 5000 ot/min, tak snad budou vyhovovat. S modelářskou elektronikou zatím nemám vůbec žádné zkušenosti, takže se budu vše učit od začátku.
Na palubě a nástavbách bude ještě hodně práce, tak počítám, že mám na pár let co dělat. =D

Beru jakoukoli konstruktivní kritiku, nápady, jak co udělat lépe, čemu se příště vyhnout a podobně.

Jen prvotní otázka - chceš se s tím někde prezentovat (soutěže,  výstavy, předváděčky,...) anebo ji máš jen pro vlastní potěšení a bude doma na poličce?

Protože od  toho se odvíjí taky to, co odpovědět.

Jen prakticky - třída Iowa v 1:100 tě bude čekat hodně a hodně práce na nástavbách aby to nevypadalo holé. Už teď bych začal řešit co s balastem. Protože tahat 45kg model k vodě, dovody a z vody není nic jednoduchého. Sám člověk bez pomoci to nedá.

S RC elektronikou není problém poradit, jen napiš co chceš konkrétně vědět, respektive co ses ve staršch příspěvcích nedočetl anebo co Ti není jasné.

Na prezentování mne neužije. Bude asi převážně na polici (ještě bude boj s manželkou, kam tu polici umístit:)) a občas jí vytáhnu na vodu. Že ji budu přenášet ve dvou, s tím už tak nějak počítám. On už samotný trup má asi 12 kg. Balast nehodlám komplikovat, nařežu asi ocelový plech a pasovinu a umístím co nejníže. Základ nástaveb chci dělat z laminátových desek. Na některé detaily byc využil 3D tisk. Teď jsem kvůli tomu pořídil tiskárnu, tak se s ní budu učit.

Tak doufám že ji na vodě taky uvidíme, byť třeba nedostavěnou. Hodně věcí si otestuješ až praxí.

Ohledně balastu. Ano, bude ho potřeba hodně. A to říkám jako někdo, kdo má rozestavěný křižník o zhruba poloviční váze. Pro manipulaci je výhodnější balast ukádat na předem vybraná místa až u vody. Protože manipulace s něčím o váze pračky + nějaký transportní obal či vana, nebo něco s kolečky je prostě opruz. Jako balast samozřejmě mohou sloužit i olověné baterie (osobně to nepreferuju a nikde nemám). Celkem levně se dá sehnat i olovo z výkupu želaza a dalších kovů. Leda bys měl dobrý jiný zdroj. 

K tomu transportu. Mysli na to dopředu. Měli jsme kamaráda, je tomu rok co už není mezi námi :( a ten měl HMS Rodney ve zhruba podobném měřítku jako teď stavíš a skončil na tom, že nebyl schopen tu loď dostat z bytu, převézt k vodě a na vodu sám usadit. Zauvažuj dopředu zda budeš mít na trup/celou loď nějaký přepravní rám, nebo jiné udělátko. Zda budeš chtít přepravovat loď nastrojenou, nebo nástavby budou v extra bedně, aby se nepoškodily. 

PS: ...hezký to máš...

No představa je taková, že nástavby, baterku a část balastu budu instalovat až na vodě, čímž snad nějaké kilo při přenášení ušetřím. Olovo jako zátěž jsem také zvažoval, ale nemám na něj levný zdroj. Ocel mi zatím vychází v poměru k ceně jako nejlepší.Už jsem přemýšlel i o jednoduchém vozíku pro snazší převoz od auta přímo k vodě.

Baleji píše: úte pro 16, 2025 10:13 ... Olovo jako zátěž jsem také zvažoval, ale nemám na něj levný zdroj. ...

 

Moc hezké, ať se dílo daří, budu zvědavý na stavební pokroky a na výsledek. Něco podobného bylo i pro mě (rovněž celoživotního zájemce o vojenskou historii a techniku) snem, což už tak zřejmě zůstane. Jelikož nejsem dostatečně zdatný v řemeslné činnosti a taková stavba by byla nad  moje síly. Nehledě na vážné praktické problémy s uskladněním a manipulací. Tak se tím zabývám alespoň teoreticky.

Myslím že stavba trupu zcela OK (fajn vidět dřevěnou klasiku, i když jsou jistě i jiné neméně dobré možnosti). Nástavby z laminátových desek rovněž. Jestliže jsi dobrý v práci s kovy, tak bych navrhoval vyrobit některé části z mosazného plechu, který se dobře pájí. Osobně nejsem tak zdatný, tedy jsem zkoušel pracovat pouze s hliníkem, který se díky své měkkosti relativně lépe zpracovává a díky nízké hustotě se hodí i na části vysoko nad těžištěm. Ovšem se spojováním je to horší, spíše jen lepení. Početné tvarově složité detaily dnes asi opravdu nejschůdněji pomocí 3D tisku. I když ani to nejde samo a zadarmo, potřeba je nemalá investice (nejen do zařízení, ale především se s tím naučit efektivně pracovat). 

Manipulace s tak velkým a hmotným modelem bude určitě značný problém. Opět myslím dobře rozmyšleno. Nástavby zvlášť, pro trup bedna s kolečky či nějaký vozík. Trup je hodně dlouhý a štíhlý, tedy může být problém v tom jednom protáhlém rozměru. Ale s tím se těžko něco dělá. Donesly se ke mě informace o kontroverzním řešení v podobě děleného trupu. Jenže loď není letadlo (aby se přirozeně odmontovala křídla, případně ocasní plochy a podvozek) a trup je přirozený celek. Ovšem nouzově to tak technicky možné je. Dokonce prý někdo stavěl něco podobného (snad dokonce přímo také Missouri) a teprve po dokončení zjistil, že model nedostane ven z bytu. Tak prý dodatečně odříznul příď a udělal ji montovací. Každopádně krajní a extrémní řešení.

Balast bych také doporučil koncipovat jako vyjímatelný a model kompletovat až na vodě. Olovo je v lodní modelařině osvědčený standard. Ale pokud ho nemáš dobře dostupné, zato máš k dispozici jiné materiály, tak je klidně použij. Akorát třeba počítat, že železo má menší hustotu a tedy ho bude potřeba více. Dokonce jsou možné i jiné materiály, třeba beton apod. Ale tam je to s hustotou ještě výrazně horší, tedy značná nevýhoda. Existuje také metoda vodní zátěže (po spuštění na hladinu voda sama nateče do vnitřních nádrží v trupu). Ovšem tam jsou nároky na potřebný objem balastu nejvyšší a nádrže tak zaberou významnou část vnitřního prostoru trupu. Nehledě na to, že dřevěná konstrukce pro to není vhodná, lepší aplikovat v případě celolaminátového trupu. Tedy zmiňuji jen pro úplnost. Vodní balast je jistě elegantní myšlenka, ale rovněž má značná úskalí a nevýhody.

Jak zmínil kolega, jako balast mohou vhodně posloužit i olověné baterie. Vzhledem k velikosti modelu zřejmě nikoli menší gelovky, ale rovnou pořádné autobaterie. Tuším že v minulosti to bylo pro podobné obří modely zřejmě jediné dostupné řešení. Dnes je k dispozici větší výběr druhů akumulátorů, zejména ty na bázi lithia. Tedy více možností na výběr. Přičemž nejlepší řešení je komplikovaná záležitost, vše má svoje pro a proti, záleží na různých kritériích a osobních preferencích.

Pro inspiraci můžeš zapátrat zde na webu, v minulosti tu vyšlo několik článků o podobných velkých modelech, případně jsou zachycené na fotkách u reportáží ze srazů. Tam se dá ohledně transportu, spouštění/vyzvedávání a balastu něco odkoukat.

Ahoj. Máš to moc hezký. Držím palce ať se ti to povede dokončit. A zároveň respekt za odvahu se do takového projektu pustit. Na mě je to moc "veliký" ;) Těším se na info a fotky, jak ti stavba pokračuje.
Béďa

Díky, tak snad se podaří brzy zase nějaký postup ve stavbě i když teď to asi půjde pomaleji.
Co se týče pohonných akumulátorů, uvažuji nad spojením čtyř LiFePO4 článků. Je to sice dražší než olovo, ale zase mi z toho vychází poměrně kompaktní (i s potřebnou elektronikou) akumulátor se slušnou kapacitou, který by se dal umístit mezi dvě žebra a snadno instalovat i vyjímat. Ty články jsou mi celkem sympatické i kvůli údajné vyšší bezpečnosti a nižší ceně než LiPOL. Máte s nimi někdo zkušenosti, zda se v nich neskrývá nějaké těžko překonatelné úskalí pro takovéto použití v modelu?

LiFePO4 moc neznám, vlastnosti tuším podobné jako Li-Ion a Li-Pol, ale trochu jiné napětí, tedy potřebují svou nabíječku. V modelařině zřejmě moc rozšířené nejsou, ale už jsem také zachytil nějaké informace o jejich použití. Li-Pol jsou mezi modeláři hodně rozšířené. Bezpečnostní rizika jistě mají, někdy mají horší životnost, ale zas bych z toho nedělal příliš drama. Však už se používají dost dlouho a dostatečně masově. Spíš je to o tom, jak s nimi kdo zachází a o kvalitě typu/značky.

Osobně ale preferuji Li-Ion v klasickém válcovém kovovém pouzdru. Ale i s nimi jsou potíže. Existuje jich spousta a mnohdy jsou jako zdroje příliš měkké a nevhodné pro vyšší odběry, na rozdíl od tvrdších Li-Pol. Takové měkké baterky mají podobné nectnosti, jako olověné gelovky, s kterými mám také zkušenosti. Nedá se z nich dostat plná nominální kapacita, napětí pod zátěží výrazněji klesá, tedy i výkon, případně může vypínat regulátor pohonu (chránící před přílišným vybitím baterky), nebo vypadávat další elektronika (když napětí poklesne pod minimální mez funkčnosti). Tedy na takové zdroje pozor.

Existuje ale minimálně jeden typ Li-Ion akumulátorů vhodných pro vyšší odběry, na které mám pozitivní reference z modelářské oblasti, i vlastní pozitivní zkušenosti. Totiž Sony VTC, existuje už několikátá generace (se stále vyšší kapacitou). 
https://www.gme.cz/v/1515543/sony-murat ... akumulator 
https://www.aku-bat.cz/g3775.Baterie_Li ... 0VTC6.html
Z těchto článků se dělají i profi modelářské sady. Potřebné napětí se dosáhne zapojením do série a kapacita (a proudová zatížitelnost) paralelním zapojením. Je tedy možné si nechat udělat sadu na míru.
https://www.jetimodel.cz/katalog/akumulatory/
https://www.jino.cz/li-ion---power-ion_1902
Výhoda takových selektovaných článků, že se v sadě nerozejde jejich napětí, a tak nevyžadují balancování při nabíjení.

Pro pohon lodního modelu, dokonce i tak velikého jako ten tvůj, by takový zdroj měl vyhovovat. Však dneska se už běžně používá elektropohon i u obřích leteckých modelů (kde dříve byl myslitelný pouze spalovací motor). A lodě mají obecně nároky na výkon pohonu řádově nižší. Napětí motorů znáš, ještě potřeba vědět proudový odběr. Ale jistě to nebude nic extrémního. Zřejmě řádově jednotky až desítky A (krát 4 motory). Nízkootáčkové motory by měly mít odběr obecně nižší. Jinak jistě správná myšlenka ohledně kompaktnosti zdroje (na rozdíl od olověných akumulátorů).

Tedy podávám jeden pohled a možnost, ovšem různých variant a názorů je více. Tak si je napřed vyslechni a pak teprve promysli a rozhodni.

Proudový odběr motorů při provozu je zatím otázkou. Nejprve jsem zkoušel motory naprázdno, tam se ukázalo, že se to poměrně dosti liší (což u takovýchto noname plechovek není nic podivného). Naprázdno byl při napětí 12V byl proud cca od 1A do 1,2A. Není to málo, ale u takto velkého modelu to považuji asi za akceptovatelné. Zkoušel jsem motory i zbrzdit, ale při své nejlepší snaze jsem nedokázal motor přibrzdit tak aby bral více než nějakých 5A. V lodi na hřídelích bez zátěže jsem se po pár minutách běhu pohyboval zhruba v rozmezí od 1,6 do 1,9A. Těsně po zapnutí to bylo cca o 0,3A více. Rozdíl připisuji ohřátí vazelíny. motory jsem si už rozdělil do dvojic s přibližně stejnými charakteristikami (pro vnější a vnitřní hřídele). Otáčky se po pár minutách ustálili při 12V na cca 4800 ot/min na hřídeli (jen motor naprázdno cca 5000). Toť provedené měření a teď moje úvahy (posuďte, zda správné).

Skutečná loď má výkon cca 160 000 kW na výstupních hřídelích turbín. Jelikož je výkon potřebný pro danou rychlost zejména hydrodynamickým odporem, kde je teoreticky vše stejné až na průřez trupu, který je zmenšen měřítkem (1/100), musím vydělit výkon skutečné lodi kvadrátem měřítka (dva rozměry). Tím pádem pak vychází 16 kW což by platilo pro model 1/100, který by dosahoval stejné rychlosti jako předloha. Co jsem se dočetl, tak u modelů by neměla být rychlost dělena měřítkem, ale odmocninou z měřítka, aby byl zachován stejný vlnový vzor, jestli jsem to pochopil správně. Tím pádem je potřebná rychlost ne 100x, ale 10x menší. Jelikož výkon roste s třetí mocninou rychlosti (dá se snadno odvodit), vychází výkon pro měřítkovou rychlost 16000/1000=16W. To se zdá na model směšně málo. Bude to dáno pravděpodobně nižší účinností přenosu výkonu, nižší účinností lodních šroubů, celkovým horším sladěním motoru a šroubu a také předpokládám tím, že skutečná loď potřebuje pro zrychlení na maximální rychlost poměrně dlouhou dráhu, kterou pro model asi většinou nemáme a potřebujeme tak vyšší zrychlení (takže i větší výkon). Věší výkon modelu se projeví pravděpodobně mnohem více na zrychlení než na konečné ustálené maximální rychlosti (pokud jí vůbec někdy na malé vodní ploše dosáhneme), neboť potřebný výkon roste jak jsem psal s třetí mocninou rychlosti. Jen pro ilustraci, pokud by potřebný výkon pro 2 m/s byl 100 W, tak pro 2,5 m/s je již 195W, tedy téměř dvojnásobek. V každém případě takovíto přepočet dle skutečné předlohy nevypadá pro model úplně použitelně, to bych se pak s uvažováním měření proudu naprázdno, které jsem provedl dostal někam na 2A při plné rychlosti, což je nesmysl. Takže jinak.

Asi daleko podstatnější bude správné sladění motoru s lodním šroubem. Zde jsem dlouhou dobu zkoumal data uvedená na Megamotor, kde jsou sice jiné motory, ale vycházet se z nich přibližně dá, pokud se motory budou chovat obdobně. Šrouby mám Raboesch průměrů 50 (pětilisté) a 55 mm (čtyřlisté). 
Například motor MIG 700 má se stejným šroubem odběr 12,7 A při 12V. Otáčky při zátěži s tímto šroubem však neznám, proto jsem pro odhad vyšel z porovnání otáček naprázdno. Můj motor má 5000, MIG 700 má 8400. Takhle naprázdno by to při stejné účinnosti znamenalo že můj motor bude mít sice nižší otáčky, ale také bude mít 4,74x nižší příkon, tedy i odběr proudu, který by tak byl cca 2,7 A. Když budu uvažovat, že měření motoru MIG 700 bylo za ideálních podmínek, tedy žádné ztráty výkonu na přenosu, musím přičíst ještě 0,7 A ztrát na přenosu. Takže to vychází na odběr 3,4 A. Moje motory mají o něco větší odběr naprázdno, maximální účinnost bude pravděpodobně také o něco nižší, ale zase motor Motor MIG 700 pracuje s tímto šroubem už daleko za bodem své maximální účinnosti a můj motor by na tom měl být lépe. Takže odhad je, že bych se mohl vejít do 4 A. Je to sice hodně zjednodušené, ale nevypadá to nereálně. Při uvažování účinnosti 60% je to 12*4*4*0,6= 115 W výkonu a asi 82 W na šrouby při odečtení ztrát na přenosu.

Toto ale neříká nic o rychlosti. Ta je závislá na otáčkách, stoupání a účinnosti šroubu (bude zde asi nějaký skluz). A zde se nemám moc čeho chytit. Mohu pouze hrubě odhadovat, že otáčky pod zátěží by mohly být cca 3500, účinnost 0,6 a jediné co vím je stoupání 51,2 mm. Pak by to bylo 1,8 m/s, což by na měřítkovou rychlost mělo dostačovat.

Toť mé úvahy o pohonu, které pravděpodobně uspali všechny, kteří se to pokoušeli číst. =D 

Pro dimenzování kabeláže jsem se snažil najít ještě nějaké údaje o zkratových a rozběhových proudech podobných motorů. Našel jsem jen pár zmínek, kde se uvádělo 10A, což mi tedy přijde docela málo, ale zase motory s nízkými otáčkami mají obvykle tyto proudy menší, jestli jsem to vypozoroval správně.

Na základě těchto (snad ne úplně nesmyslných) a některých dalších úvah zatím hodlám dimenzovat akumulátor a kabeláž na 50A, ale regulátory chci samozřejmě více předimenzované.

Také je možné, že po prvních zkouškách zjistím, že veškeré moje úvahy se absolutně neshodují s realitou, a půlku vybavení včetně motorů vyhodím. No co, jak bych řekl u nás v práci, je to prostě vývoj. =D

Baleji píše: stř pro 17, 2025 21:13 ...

Také je možné, že po prvních zkouškách zjistím, že veškeré moje úvahy se absolutně neshodují s realitou, a půlku vybavení včetně motorů vyhodím. No co, jak bych řekl u nás v práci, je to prostě vývoj. =D

 

 

Takové úvahy a otázky ohledně pohonu lodních modelů jsem již také řešil, i když praktické zkušenosti mám jen s malými lodičkami (vesměs kity 1:350 apod.). Pokusím se tedy něco odpovědět.

Rovněž mám poznatky, že proudový odběr motorů naprázdno bývá hodně malý, třeba i řádově méně než pod zátěží. Něco málo se z něj ale dá vydedukovat. Že motory, co naprázdno odebírají málo budou mít relativně nízký odběr také pod zátěží. A ty co žerou více již naprázno si pod zátěží řeknou o to více. Odběr se znatelně zvedne již po zabudování motoru do modelu. I když je pohonná soustava udělána dobře, tak tam přeci jen nějaký odpor a tření je a na odběru se to hned projeví. Teprve ve vodě se však pozná, kolik si motor vezme při pohonu lodě. Staticky (vanový test apod.) to bude o něco více, než dynamicky (při plavbě). Největší odběr motory mají v zablokovaném stavu. Právě podle toho maximálního (blokovacího) proudu by se měly dimenzovat regulátory a vodiče. Ke známým motorům existují technické údaje, tedy se dá něčeho chytit. V případě noname motorů bez dokumentace je to horší.

Přepočet údajů ze skutečné lodi na model v daném měřítku lze pomocí vzorců odvozených z teorie podobnosti. Na to jsem narazil již dávno a na staré MoNaKo dával stručný přehled z článku v časopise.
http://old.mo-na-ko.cz/lode-teorie2.htm
Je tam i vzorec pro výkon. Podle něj opravdu pro Missouri v měřítku 1:100 vychází těch 16 W. Dle toho vzorce opravdu pro modely vychází překvapivě nízké hodnoty výkonu. Má to však více háčků. Předně významně nižší účinnost pohonu modelu. Tedy je třeba výkon naddimenzovat. Elektrický příkon (napětí x proud z baterie) se musí rozumě přeměnit na mechanický výkon v elektromotoru a ne ohřívat vodu v rybníku. Což se snadno může stát, když je motor špatně sladěný se šroubem (šroub je pro motor příliš těžký, tedy mu klade velký odpor a výrazně snižuje jeho otáčky). A výkon motoru je třeba efektivně převést do vody pomocí vhodného šroubu. 

Pro rychlost lodě (i modelu) platí ten jednoduchý vztah stoupání šroubu x otáčky x skluz. Potíž je ovšem získat správná data. Otáčky pod zátěží pochopitelne klesnou (o kolik?). A skluz je vůbec obtížné odhadnout. U velké lodi s efektivním pohonem může být třeba 10%, ale na malém modelu klidně 90%. Osobně jsem se to pokoušel na svých modelech nějak kvantifikovat, ale narazil jsem na nepřekonatelné obtíže. Třeba i stoupání šroubu bylo v řadě případů neznámé nebo těžko definovatelné (primitivní "šrouby" vyrobené svépomocí). Alespoň u těch komerčně dostupných od renomovaných výrobců jsou jejich data známa. Když jsem se dobral k nějakým výsledkům, vycházelo mi, že reálná rychlost modelu je klidně několikanásobně nižší, než teoretická ideální (s nulovým skluzem). Tedy vážně bídná účinnost pohonu. Ovšem v případě mnohem většího modelu, s výrazně většími a kvalitními šrouby to bude vycházet výrazně lépe. Ale jistě pořád hůře, než v případě velkých lodí. Tvoje úvaha ohledně předpokládané rychlosti modelu mi tedy přijde správná. 

Maketová rychlost modelu se opravdu počítá dělením odmocninou z měřítka (viz. vzorce). Je to ovšem komplikovanější. Při dělení měřítkem sice model urazí za stejnou dobu vzdálenost ve správném poměru, ale na pohled se na hladině děsně plouží (žádné vlny). Ta maketová rychlost má být realistická ohledně vlnového profilu vytvořeného plovoucí lodí. Jenže také to není ideální, protože při takové rychlosti se model pohybuje vůči břehu nepřiměřeně rychle a s dalšími modely se míjí nerealisticky rychle. Prostě není dokonalé řešení. Také jsem si všiml u svých malých modelů, že ani při správné maximální maketové rychlosti se nevytvoří realistická příďová vlna, vodní pěna a tříšť kolem trupu. Což zřejmě ani nelze, jelikož vlastnosti vody jsou stejné pro model i velkou loď, nikoli v měřítku. Každopádně však čím větší model, tím realističtější plavební projev.

Řada modelářů nějakou maketovou rychlost ani neřeší a prostě dají pouze na subjektivní pocit. A mnoho lidí pohon modelu schválně předimenzuje, aby měli zálohu výkonu pro kritické situace (zabránění kolize modelů apod.), případně mohli bezpečně vyplout na tekoucí vodě (potřeba překonat vodní proud) apod. Tedy opět záleží dost na osobním názoru a preferencích. A správná rychlost modelu se dá vždycky nějak doladit či omezit. Hlavní je správně fungující pohon, tedy vhodně sladěné šrouby s motory. Což není jen o výkonu, ale také o krouticím momentu. Který lze měnit převodovkou, tedy je teoreticky možné, aby malý vysokootáčkový motor pomocí převodu utočil velký těžký šroub (při napojení napřímo by se spálil). Ale pokud jsou k dispozici vhodné motory s nižšími otáčkami a větším momentem, tak je to zbytečná komplikace. Navíc převodovky jsou nepříjemně hlučné, což maketovosti rozhodně nepřidá. Dneska je navíc možnost použít místo klasických stejnosměrných motorů motory "střídavé". Právě některé jejich druhy (s oběžným pláštěm) mívají přirozeně nižší otáčky a velký moment (běžně používané v letadlech pro pohon velké vrtule napřímo bez převodů). Ovšem "střídavý" pohon má jako vše svá pro a proti, své příznivce i odpůrce. Rozhodnout si musí každý sám za sebe dle svých preferencí.

Nějaké debaty ohledně pohonu velkých lodních modelů (WW2 válečná 1:100) proběhly před více roky na jiném DF. Kromě dalších témat (funkční střelba atd.) se v té dlouhé diskuzi rozebíraly i motory a baterky.
https://www.rcmania.cz/viewtopic.php?t=81824

Regulátor 50A a více asi ano. Ale použil bych rovnou dva. Nejen kvůli dostatečné proudové dimenzaci, ale i z praktických důvodů. Aby šlo nezávisle ovládat levou a pravou dvojici šroubů. Což se dá podobně jako v případě velké předlohy využít pro manévrování při nízké rychlosti, kdy je kormidlo neúčinné. Případně pak lze vymýšlet i další věci, třeba mixovat pohon s kormidly (podpora zatáčení ubráním otáček vnitřních a přidáním otáček vnějších šroubů). Každopádně třeba počítat, že tak velký a hmotný model bude méně obratný a náročnější na kormidlování. Setrvačnost už bude značná, i když pořád nic moc ve srovnání s opravdovou velkou lodí (viz. to zrychlování respektive zpomalování).

LiFePO4 jsou v pohode, primo v modelech pouzivam male A123, velke 20Ah-60Ah / 12V pak jako zdroje k nabijeckam pro nabijeni venku. Bezpecny, s dlouhou zivotnosti, myvaji opravdu tu kapacitu, co je na nich napsana, zatizitelny dostatecne. Jediny minus je snad vyssi cena.

Díky za odkazy Petře, procházím fóra a čerpám inspiraci kde se dá, ale ne vždy vše najdu.

Regulátory chci určitě dva i když zatím nejsem rozhodnut, zda jeden vlevo druhý vpravo, nebo první na vnitřní a druhý na vnější šrouby. Ale je pravda, že varianta vlevo, vpravo může mít určité výhody ve zvýšení manévrovatelnosti. každopádně vyzkoušet mohu asi obě varianty.
 

masa píše: čtv pro 18, 2025 21:27 LiFePO4 jsou v pohode, primo v modelech pouzivam male A123, velke 20Ah-60Ah / 12V pak jako zdroje k nabijeckam pro nabijeni venku. Bezpecny, s dlouhou zivotnosti, myvaji opravdu tu kapacitu, co je na nich napsana, zatizitelny dostatecne. Jediny minus je snad vyssi cena.

Baleji píše: čtv pro 18, 2025 21:59 ...

Regulátory chci určitě dva i když zatím nejsem rozhodnut, zda jeden vlevo druhý vpravo, nebo první na vnitřní a druhý na vnější šrouby. Ale je pravda, že varianta vlevo, vpravo může mít určité výhody ve zvýšení manévrovatelnosti. každopádně vyzkoušet mohu asi obě varianty.



 

  

Baleji píše: čtv pro 18, 2025 22:02

masa píše: čtv pro 18, 2025 21:27 LiFePO4 jsou v pohode, primo v modelech pouzivam male A123, velke 20Ah-60Ah / 12V pak jako zdroje k nabijeckam pro nabijeni venku. Bezpecny, s dlouhou zivotnosti, myvaji opravdu tu kapacitu, co je na nich napsana, zatizitelny dostatecne. Jediny minus je snad vyssi cena.

Díky za informace, zatím uvažuji s kapacitou asi 50 Ah LiFePO4 pro pohon. Pro ostatní elektroniku bych zvolil 6V olovo.

Díky za relevantní názor, popravdě bych nějaké setkání rád občas navštívil. Ono jak píšeš by to člověka samotného ani dlouho nebavilo. Proto i větší baterka. Ale asi máš pravdu, další baterka pro zbytek vybavení není nutná. I když bych rád do budoucna otáčení věží a podobně, tak by to baterka měla ustát a dá se to vyřešit případně externím BEC. Což ušetří peníze za další baterku, nabíječku a starosti s nabíjením. Navíc máš pravdu, že pro 6V baterku bych jinak opravdu asi využití neměl. A kdyby bylo nejhůře, dá se baterka vždycky přidat.

Hele, ze zvědavosti, z kterýho koutu vlasti jsi?

Dejv píše: pát pro 19, 2025 16:26 Hele, ze zvědavosti, z kterýho koutu vlasti jsi?

Baleji píše: pon pro 22, 2025 20:42

Dejv píše: pát pro 19, 2025 16:26 Hele, ze zvědavosti, z kterýho koutu vlasti jsi?

Plzeň-jih.

  

Dejv píše: pon pro 22, 2025 21:59

Baleji píše: pon pro 22, 2025 20:42

Dejv píše: pát pro 19, 2025 16:26 Hele, ze zvědavosti, z kterýho koutu vlasti jsi?

Plzeň-jih.

 

 

Tak dojeď na kus řeči na silvestra na bolevák https://www.klom.cz/kalendar/?mc_id=2286 ;)

Baleji píše: úte pro 23, 2025 08:14

Dejv píše: pon pro 22, 2025 21:59

Baleji píše: pon pro 22, 2025 20:42

Plzeň-jih.

 

 

Tak dojeď na kus řeči na silvestra na bolevák https://www.klom.cz/kalendar/?mc_id=2286 ;)

Na silvestra budu bohužel jinde, ale snad to nebude poslední příležitost, protože bych se stavil rád.