MoNaKo DF

ladous píše:Pro svůj parní debut na Vyžlovce 2010 jsem původně plánoval účast s paroplachetníkem Curaçao z roku 1826, na který jsem na podzim zakoupil plány, nakolik byl můj záměr vážný. Nemaje doma jinou strojovnu, než tu z parníku Jirka od Pavla Jakoubka, bál jsem se jejího nasazení a testování v takto pracném modelu. Mé plány utnula škola, kvůli které jsem se k modelům dostal jen sporadicky.

Proto jsem se, inspirován exkurzí v dílně Jiřího Voráčka, v únoru 2010 rozhodl pro stavbu něčeho méně pracného, kde bych strojovnu snadno vyzkoušel. Nakonec padla volba na osazení trupu Springera s tím, že bych z něj rád vyrobil kolesový parník. Všelijak jsem zkoušel strojovnu umístit do trupu, až mě napadla spásná myšlenka. Odříznutím desky parního stroje nebudu muset vymýšlet složité převody, když ho rovnou otočím o devadesát stupňů. Jak jsem tak řezal, tak jsem zjistil, že kotel má délku o něco menší, než je šířka trupu, díky čemuž jsem mohl i kotel otočit a zbavit se tak dalších problémů, při nichž bych musel pohonnou hřídelí nějakým složitým způsobem minout těleso kotle.

Nemusím snad psát, že celý model jsem uzpůsobil použitému kotli. Nějaké posunutí hřídele koles o pár centimetrů nepřicházelo kvůli využití těsného prostoru v trupu v úvahu. Ačkoli jsem měl v plánu vyjít z nějaké předlohy, tak se mi na trup Springera bočnokolesák nalézt nepodařilo. Přišla ke slovu vlastní fantazie, což v mém případě nedělá dobrotu. Výsledný model je strašně disproporční a nerealistický…