MoNaKo DF

Nevěděl by tady někdo, jaké měly ponorky za druhé světové války balastní nádrže a jak se používaly? Nebo doporučte nějaké materiály.

Mate mě jedna věc: v textech co jsem našel se píše, že když jsou "hlavní" balastní nádrže plné, ponorka je vyvážena tak, aby se vztlak rovnal tíze - tedy aby se vznášela. To by se ale nemohla ponořit. Pouze s motorem a hloubkovýma kormidlama. Dále se píše, že vypuštění balastních nádrží se používá většinou jen v nouzových případech. Co to znamená? Znamená to, že ponorky měly hlavní balastní nádrže a k tomu dejme tomu ještě nějaké další o menším objemu pro statické ponořování?

Pak měly určitě ještě trimovací nádrže na přídi a zádi pro vyrovnání náklonu. Tam si to představuju tak, že byly dejme tomu na stálo naplněny do poloviny a voda se přečerpávala zepředu dozadu - pouze čerpadlem, bez použití vzduchu.


Jde mi o tohle: dělám počítačový model miniponorky X-Craft (https://en.wikipedia.org/wiki/X-class_submarine) . Bude to pouze dvourozměrné, ale co půjde, chci postavit na reálných fyzikálních základech. Povoláním jsem programátor a tímhle se teď trochu bavím. Třeba z toho vznikne protoyp hry :-).

Ahoj, nejspíše ti to nijak moc nepomůže, avšak zkus kouknout tady:
http://www.heiszwolf.com/subs/tech/tech01.html

Na konci má i zmíněnou literaturu, ta by ti asi pomohla více.
D.

ponorka po zaplavení balastu se opravdu vznáší a pohyb nahoru a dolů se děje pomocí horizontálních kormidel.

Když ponorka ztratí pohon, tak je to pro ni průser... tak skončil třeba Tresher... přišel o pohon a klesnul pod mezní hloubku.

Přečetl jsem i to, co odkazoval Dejv. Vypadá to teda, že pouze s pomocí hlavní balastní nádrže nelze statické ponoření provést. Píšou tam i o hlavní trimovací nádrži. Sice to nezdůrazňujou, ale soudím, že statický ponor se děje pomocí ní. Krom toho, ta se prý vyčerpává pomocí vysokotlakých čerpadel, to jsem taky nevěděl...zajímavé:-)

Našel jsem nakonec tohle parádní instruktážní video:

[video]https://www.youtube.com/watch?v=ouxBOsDZQ6Y[/video]

SH píše:ponorka po zaplavení balastu se opravdu vznáší a pohyb nahoru a dolů se děje pomocí horizontálních kormidel.

Když ponorka ztratí pohon, tak je to pro ni průser... tak skončil třeba Tresher... přišel o pohon a klesnul pod mezní hloubku.

Jak může klesnout, když se "údajně" vznáší? Teoreticky by měla zůstat bez pohonu ve stejné hloubce, né?

Karolinus I píše:Jak může klesnout, když se "údajně" vznáší? Teoreticky by měla zůstat bez pohonu ve stejné hloubce, né?

Tohle je představa, která nefunguje u velkých ponorek ani u modelů. "Vznášení" není stabilní, ponorka nikdy nezůstane ve stejné hloubce, to by to musel být děj se zápornou zpětnou vazbou od hloubky ponoru. Pokud už by za ideálních podmínek něco mělo zůstat stabilní, tak by to byl směr pohybu ... "trvale se ponořuji" nebo "trvale se vynořuji".

Pro ilustraci, u modelu ponorky typu 212 s hmotností kolem 20 kg je rozdíl mezi "spolehlivě jdu k hladině" a "spolehlivě se ponořím až na dno" něco kolem 5 g zátěže. Jsou to nepatrné rozdíly, které pouští do hry další jevy, třeba hustotu vody v závislosti na teplotě, hustotu vody v závislosti na slanosti, změny rozměrů ponorky s teplotou (roztažnost kovů) nebo (asi největší vliv) změnu rozměrů ponorky s tlakem.

Žádná ponorka (ani model) není dokonale tuhá. Ponoří se ... působí větší tlak ... zmenší rozměry ... tedy má menší vztlak ale stejnou váhu => ponořuje se rychleji. Při vynořování to funguje opačně. To je typické, hloubka ponoru se musí stále aktivně udržovat buď dopřednou jízdou a kormidly, nebo jemnými korekcemi malých vysokotlakých trimovacích nádrží.

Jen za obzvlášť vhodných podmínek může nastat situace, kdy se opravdu ponor samovolně stabilizuje v určité hloubce, ale to není v homogenním prostředí (vodě), to se stane když je v určité hloubce buď výrazný předěl ve slanosti vody nebo v její teplotě, takže se ponorka na něj "posadí" a vlastně plave na "hladině" hustší vody, i když je to celé třeba 100 m pod hladinou. Kdo se v létě potápěl třeba i v rybníce tak to zná, do hloubky asi tak 1 - 2 m je voda prohřátá, pak se ostře narazí na vrstvu mnohem studenější. Tohle je totéž, jen v mnohem větším měřítku.

Děkuji za vysvětlení.