MoNaKo DF

Ahoj.
Zajímalo by mne, jestli nemáte nějaké vlastní finty na vodotěsné uložení elektroniky v lodích.
Řekněme, že z nějakého důvodu není možno hermeticky uzavřít lodní trup. Serva jsou vodotěsná, takže o ty není starost.
Jak nejlíp vodotěsně uložit přijímač, regulátor, spínače a snad taky baterku? Napadá mne krabička, pevně uzavřená přes těsnění.... ale co průchody kabelů? Vede tam dost drátů.

Vítám jakékoli nápady... (a jestli jserm v té změti přehlédl nějaké téma, kde se to už probíralo, tak se dopředu omlouvám)

Jiří.

Osobní zkušenost nemám, ale rychlíkáři to pokud vím, řeší "vodotěsnou krabicí" a průchodkami. Krabice mívá průhledné víko, které je přišroubováno ke spodní části krabice. Myslím, že dávají mezi krabici a víko nějaké těsnění.
Zdenek

Průchodka na kulatý kablík je OK. Ale horší to bude s průchodkami třeba pro "placatý" trojžilový servokablík a tak.
Napadlo mne odlít si průchodku ze silikonu přímo na kablíku. Netušíte někdo, jak chytá silikon na PVC izolaci kablíků (nebo co je to za materiál...) ?

Záleží jak dokonalé to chceš mít. Také jsem míval kdovíjaké představy, ale kvůli komplikované realizaci na ně rezignoval. Spokojuju s s tím, že se snažím učinit trup nepotopitelný (volný prostor vyplněný kusy extrudovaného polystyrenu), tím nehrozí úplné zaplavení elektroniky. Tu se snažím umisťovat pokud možno nahoře a proti stékající/stříkající vodě případně chránit pomocí zipových pytlíků. Po jízdě je však třeba z nich elektroniku vyjímat a nechat volně větrat, aby se na ní nekondenzovala vlhkost a nekonala zhoubné dílo.

u novgorodu jsem měl vše uvnitř boxu na potraviny a výstup byl na tyto konektory:
http://www.bucek.name/stranky/ruzne/zap ... /Porty/LPT
díky šroubovacímu spojení je možno je dokonale utěsnit a kabely se ve vnější ,,zavodněné,, části v plastovém pouzdru konektoru dají zalít soudalem fix-all pro dokonalou pružnou těsnost.
jinak ale používám dělení lodě v čáře ponoru kde spodní část je zatěsněna jako ponorka a obsahuje vše od elektroniky i zdrojů a serv přičemž to co je v nezatěsněné části je opatřeno obič konektorky z lámacích lišt a jedné co je tam pro ochranu od vody je potěr vazelinou - silikonovou i na kontaktních ploškách.

Hermetické uzavření je nutno provést doma v suchém prostředí,když se to této komory vleze u vody uzavře se tam vlhký až mokrý vzduch a dojde k kondenzaci vody ,která nemá kam uniknout, a spolehlivě elektoniku zničí.vložit tam sáček na pohlcování vlhkosti silika gel,takové malé kuličky v sáčku.

silikagel lze nalézt v každém páru obuvy od čínanů, popřípadě si ho vyrobit jednoduchým sražením vodního skla kyselinou solnou a následným vysušením vzniklých krystalků a jejich nadrcením, nasáčkovat lze např do filtračního papíru z filtrů pro kávovary.

Tu výrobu silika gelu neznám,moc lidí to doma vyrobit nedokáže,
nejvíce vlhká je loď když se donese večer domů, tak blok ventilátoru z PC 12x12cm položit na model a nuceně odvětrávat.Jinak se trup chová jako vana plná vlhkosti.

Výroba
Silikagel se vyrábí z křemičitanu sodného a kyseliny sírové, někdy se přidává oxid hlinitý, aby vznikl voděodolný materiál. Během procesu se vytváří mikrokrystaly, které obsahují velké množství distribuovaných pórů s různou velikostí. Křemičité gely jsou výsledkem klasické reakce alkalických silikátů s minerální kyselinou. Kyselina sírová je nejčastěji používanou kyselinou, ačkoli lze použít i jiné minerální kyseliny, jako kyselinu chlorovodíkovou, kyselinu dusičnou nebo kyselinu fosforečnou. K alkalickým křemičitanům se přidává kyselina, dokud se nedosáhne pH okolo 3 až 5. Výsledný produkt je tuhý oxid křemičitý, který obsahuje kapalnou fázi. Způsob sušení určí strukturu, velikost pórů a výslednou velikost konečného výrobku.

zdroj:
http://web.telecom.cz/silcarbon/vseobecně-2.html