MoNaKo DF

Ahoj chtěl bych se zeptat jestli se dají vyříznout žebra z balsy a né z překližky ??

dají

Dobře díky

můžeš je i vystřihnout z papíru...

ale né vždy je to vhodná náhrada ..... POZOR na pozdější deforrmace pnutím potahu-plankování......
občas to dokáže divy.

petr hájek píše:ale né vždy je to vhodná náhrada ..... POZOR na pozdější deforrmace pnutím potahu-plankování......
občas to dokáže divy.

na to se neptal jen zda je možné použít balsa. ja tu odpověď také myslel ironicky... nevíme co to je za loď (jestli to je loď), jaký je rozměr atd., takže nelze říci jestli balsa stačí nebo ne

Jednalo by se o tuto loď https://www.mo-na-ko.cz/shipplans/Rychly ... /Page.html ,délka byla zamíšlena okolo 75 cm.

pokud ji budes laminovat, tak by balsa mela stacit, aspon usetris na hmotnosti...

ale balsa bud 3mm hodně tvrdá nebo 5mm střední tvrdosti a každopádně léta vodorovně , osobně bych ale použil při plankování 3mm balsou žebra z bedničkové překližky a vyšlo by to podstatně levněji , při vyřezávání balsových žeber pamatuj na nutnost odlehčovacích otvorů s příčkou pod palubou a dostatečnou masu materiálu na bocích....... popravdě pokud jde o první model což předpokládám balsu bych volil jen na plankování .

Použít balzu na žebra jistě jde, ale má to svá úskalí a je otázka, zda se to vyplatí. Řezání jistě nebude tak pracné jako s překližkou, ale je třeba dát pozor na pevnost. Problém že balzové prkénko má jako každé dřevo léta a tak v jednom směru se ohýbá lépe než napříč, dokonce se v menší tloušťce může podél let relativně snadno zlomit. Takže bych zkoušel spíš tlustší prkénko (více než překližka) a raději plné přepážky, než žebra ve tvaru U. Potom by to mohlo být v pohodě a pro loď dané velikosti postačit, zvlášť pokud přijde ještě olaminovat. Pevnost by se dala zvýšit slepením dvou tenčích prkének s lety napříč, ale než si přidělávat práci s přípravou takové improvizované překližky, tak by asi bylo jednodušší použít rovnou normální překližku (její pevnost je dána právě vrstvením více tenkých dřevěných plátů s lety kolmo na sebe).

ja bych to zase tak moc nedramatizoval.

rozhodujici je jestli to bude laminovat nebo ne. Pokud nebude, tak rozhodne jak radi PetrP, silnejsi prkenka a mene vylehcena, pripadne pouzit dve az tri tenci a slepit s lety napric.

pokud ale laminovat bude, tak muze udelat zebra vicemene z cehokoliv a po spravne provedene laminaci je muze i vyndat pryc. zebra se daji delat i z kniharskeho kartonu (cca 3 - 5mm) silneho, ktera se pak potahnou stejnym kartonem jako obsivkou. pak se zvenku trup poradne olaminuje, pak se olaminuje nebo alespon vytre epoxem i zevnitr. a zebra se pak mohou vyndat... tvat trup udrzi, navic se zpevni prilepenim paluby...

Nedá mi to. Jak s oblibou zmiňuji, existuje jeden anglický modelář, který drtivou většinu svých modelů staví z balsy. Pro modely do cca 1 m délky na žebra používá balsu 5 - 6 mm, na obšívku trupu pak 3 mm. Nejlepší je středně tvrdá. Hlavně musí být dobře vybraná, aby jednotlivá prkénka byla pokud možno stejné kvality. Tvrdost a hustota materiálu má velký vliv při vybrušování povrchu: měkčí balsa se vy/pro-brušuje snáze/rychleji než tvrdší.
Pro povrchovou úpravu (po hrubém tmelení a vybroušení) používá zředěný napínací lak (1:1), kterým několikrát trup zvenku natírá (mezi lakováním brousí) a pak polepí tlustým modelspanem, který opět několikrát prosytí nejprve ředěným a nakonec neředěným lakem, opět s lehkým broušením mezi vrstvami. Vnitřek trupu vůbec nenatírá, čímž, jak říká, dává možnost veškeré vodě, která se eventuálně dovnitř dostane, aby se v klidu domova v pohodě odpařila a nedělala neplechu v oboustranně uzavřeném dřevě.
Toho, kdo někdy stavěl Xenii podle plánku řady Modelář, okamžitě napadne, že je to v podstatě postup totožný s doporučením u plánku.
Na závěr jen poznámka. Takto zhotovený trup je lehký a zároveň dostatečně pevný, aby odolal nějakým drobnějším kolizím. Pořádnou "šlupku" nakonec nevydrží ani olaminovaný trup a někdy ani celolaminátový.
Já osobně bych s ohledem na pracnost a "bluvzdornost" tuto metodu doporučoval jako nejvhodnější pro první pokus. Na laminování a ostatní věci bych se vrhnul až u dalšího modelu. I při tomto postupu se totiž člověk naučí, jak střihnout materiál na polepení trupu i tak trochu technologii jeho položení a prosycení pryskyřicí. Princip je v podstatě tentýž, jen druhy materiálů jsou různé.
Ať se rozhodneš pro jakýkoliv postup stavby a povrchové úpravy, přeji Ti, ať si to celé hlavně užiješ. Jak při stavbě, tak při ježdění na vodě.
Zdenek

je to jak rikas Zdenku, prvni lod jsem delal Olivera, ktereho jsem "trochu" zvetsil, takze trup mel cca pul metru. celobalsova konstrukce potazena zvenku papirem a jen z jedne strany prolakovana. zevnitr vubec. nikdy jsem s tim nemel problem. je to sice motorovy clun, ale byla to prvni lod a nechtel jsem nejake extra rychlosti.
laminaci jsem psal protoze nevim jaky ma zamer se zamyslenou lodi tazatel. protoze laminat tu balsu zpevni vice...
ale s tebou plne souhlasim

,,zebra se daji delat i z kniharskeho kartonu (cca 3 - 5mm) silneho, ktera se pak potahnou stejnym kartonem jako obsivkou. pak se zvenku trup poradne olaminuje,,

ivvo...... ono je olaminování a olaminování, pokud chceš mít trup vzhledný bez nutnosti laminace do vrstvy v řádech milimetrů s následným obroušením aby to chytlo tvar bude s tím kartonovým plankováním a žebrováním trošku problém, papír nemá dostatečnou tvarovou pružnost aby vytvořil trvanlivé a ladné křivky , proto ho s úspěchem použiješ na šarpiové trupy , ale na oblé si s ním pořídíš akorát dost materiálu na ,,relaxaci ,,s brouskem.

to co píše zdenek - jen do kamene tesat.

Souhlas, že pokud se obšívka dostatečně zpevní laminováním, tak lze na žebra použít i slabší materiál. Pevnostní limity jsou akorát v tom, aby kostra při stavbě, potahování a laminování dostatečně držela tvar a trup se nedeformoval.

Zmíněný postup stavby trupu z balzy potažené prolakovaným papírem jsem taky někde ve starých návodech četl. Též mi to přijde jako jedna z vhodných možností pro začátečníka stavícího první model.

petr hájek píše:,,zebra se daji delat i z kniharskeho kartonu (cca 3 - 5mm) silneho, ktera se pak potahnou stejnym kartonem jako obsivkou. pak se zvenku trup poradne olaminuje,,

ivvo...... ono je olaminování a olaminování, pokud chceš mít trup vzhledný bez nutnosti laminace do vrstvy v řádech milimetrů s následným obroušením aby to chytlo tvar bude s tím kartonovým plankováním a žebrováním trošku problém, papír nemá dostatečnou tvarovou pružnost aby vytvořil trvanlivé a ladné křivky , proto ho s úspěchem použiješ na šarpiové trupy , ale na oblé si s ním pořídíš akorát dost materiálu na ,,relaxaci ,,s brouskem.

to co píše zdenek - jen do kamene tesat.

určitě se jednodušeji použije na šarpiové trupy, ale ani klasické lodě nejsou nemožné s touto metodou. Koukni na stavbu Gogora od Severana zde na monaku https://forum.mo-na-ko.cz/portal/view. ... 2007040006





silnější karton je stejně pružný jako balsa a pryskyřici nasaje lépe. ale to už je jiná diskuse. asi bych to zakončil doporučením Zdenka, které je pro začátečníka nejjednodušší...

,,PS: Dnes bych nepoužil na obšívku lepenku, ale 4 mm DEPRON, který jsem použil na plachetnici BLANCHE.,,

to je konec popisu stavby co tu ivvo uvádí....a to bych také považoval za konec debaty o vhodnosti papíru ............

Dekuji za rady a po přečtení všech příspěvků sem se rozhod zustat raději u překližky .A ještě bych měl jeden dotaz jak tavíte olovo na zavaží ??

já ho nyní tavím ve starém kastrolku na venkovním grilu , dříve jsem tavil na plynovém sporáku opět v kastrolku .

Ja som tavil naposledy v plechovke od jahôd. Plynovým horákom.

P.S.
poslední dobou ale používám místo olova alternativní zátěž a to bud z betonu litého přímo do lodě nebo z tzv umělého kamene což je směs písku(jemné šotoliny) s epoxydovou pryskyřicí opět lité přímo do trupu- toto se velmi dobře hodí i na zpevnění celého trupu pokud se hmota vyrobí hustá a nanese se na trup zevnitř.
nevýhodou je , že na případné úpravy takto zpevněného trupu je třeba použít uhlovou brusku....... kolega IVVO by mohl vyprávět.......

petr hájek píše:P.S.
poslední dobou ale používám místo olova alternativní zátěž a to bud z betonu litého přímo do lodě nebo z tzv umělého kamene což je směs písku(jemné šotoliny) s epoxydovou pryskyřicí opět lité přímo do trupu- toto se velmi dobře hodí i na zpevnění celého trupu pokud se hmota vyrobí hustá a nanese se na trup zevnitř.
nevýhodou je , že na případné úpravy takto zpevněného trupu je třeba použít uhlovou brusku....... kolega IVVO by mohl vyprávět.......

Zdravím, zajímal by mne objemový rozdíl (olovo versus alternativa) při váze 5 kg

petr hájek píše:P.S.
poslední dobou ale používám místo olova alternativní zátěž a to bud z betonu litého přímo do lodě nebo z tzv umělého kamene což je směs písku(jemné šotoliny) s epoxydovou pryskyřicí opět lité přímo do trupu- toto se velmi dobře hodí i na zpevnění celého trupu pokud se hmota vyrobí hustá a nanese se na trup zevnitř.
nevýhodou je , že na případné úpravy takto zpevněného trupu je třeba použít uhlovou brusku....... kolega IVVO by mohl vyprávět.......

to mi ani nepripominej. potreboval jsem prohloubit prostor pro motor o 1cm (delka motoru asi 5cm, sirka 3cm) a stalo me to 15 kotoucku na dremela...
na druhou stranu pravdou je, ze smes natekla vsude do trupu kam jsem ji "pustil", takze ve srovnani s olovem, ktere se neda vsunout do kazde skviry, bylo teziste lodi o poznani nize a tim byla stabilnejsi. jen je treba premyslet - kolik toho potrebuji (musi se vyzkouset dopredu jinou zatezi) a kam to muzu nechat natect aniz bych pozdeji litoval...

Karolinus I píše: Zdravím, zajímal by mne objemový rozdíl (olovo versus alternativa) při váze 5 kg

Například Provodínské písky udávají měrnou hustotu křemičitého písku 2,65 g/cm3. Epoxidové pryskyřice mají hustotu kolem 1 - 1,2 g/cm3. Pokud jsou čiré. Různé epoxidové barvy, které by počítám rovněž bylo možné použít, mají hustotu v rozmezí 1,3 - 1,5 g/cm3.
Olovo má podle tabulek měrnou hustotu 11,34 g/cm3.
Pro porovnání žula nebo mramor mají měrnou hustotu téměř shodnou: 2,6 - 2,9 g/cm3.
Zdenek

Trochu bych to upřesnil,
Protivanovské písky vydávají měrnou hustotu křemene za hustotu písku, která se musí stanovit dle zrnitosti.
Při zrnitosti: 1-2 .....cca 1,6g/cm3 , 0,6-1,2 ...1,8 g/ .......0,2 přes 2 g/cm3, Je i zrnitost mezi tím .
Akvaristické potřeby , písky pro filtry bazénu.
Pro představu : 5 kg olova ..........necelý půl litr. = cca 2,5 -3 l podle zrnitosti písku a požadavku tekutosti směsy.

Ať Vaše lodě plují