MoNaKo DF

zdravim a ospravedlnujem sa za anglikansky termin ale slovensky ci cesky ekvivalent naozaj nepoznam:

proste je to to plankovanie paluby pozdlz bocnic na prove a korme ked su "dosky" paluby zaseknute do okrajovej "margin" listy. kvoli zabraneniu "stiepania" a pod. je mi jasne ze vieme o co ide, ale pre istotu, pekne to vidno tuna: http://kartonist.wz.cz/Granado/prid03.jpg

no, ide o ficuru chybajucu asi v kazdej komercnej stavebnici a modelarmi casto pridavanej pre zrealnenie modelu. moja otazka: vie mi niekto povedat odkedy sa toto na lodiach pouzivalo? Mam v Mondfeldovej knizke a inde detailne nakresy ako to ma vyzerat, ale nikde ani zmienka o tom ci je taketo nieco povedzme vhodne na stredoveke karavely a pod. Nedavno ma jeden manik na zahranicnom fore presviedcal (a musim povedat ze zrejme velmi skuseny a v historickych detailoch zbehly modelar) ze cela tato technika nema opodstatnenie na modeloch plachetnic spred roku cca 1850, nakolko sa zacala pouzivat az cca v 2. pol 19 storocia ked uz boli dostupne dostatocne vyspele nastroje na opracovanie dreva.

Ono otazka je to zasadna, lebo mnoho modelarov toto na svoje lode pridava a treba povedat ze to vyzera efektne, nikto mi ale zatial nevedel povedat ci to bolo naozaj pouzivane na vsetkych typoch lodi a hlavne odkedy a v akej podobe. ak mate nejake poznatky, sem s nimi. Vdaka

Obecně ti neodpovím, nicméně to Granado jsem dělal podle monografie, a tedy je vysoce pravděpodobné, že je správně. (Až na chyby stavitele, samozřejmě. )

Radek

ok, to mi staci, verim tvojej monagrafii aj mnohym dalsim viac nez jednej osobe tvrdiacej opak. ja staviam skuner z 1 pol 19st, takze ak je tato technika na Granade, bude zrejme aj u mna vhodna

wolflike píše:zdravim a ospravedlnujem sa za anglikansky termin ale slovensky ci cesky ekvivalent naozaj nepoznam:

proste je to to plankovanie paluby pozdlz bocnic na prove a korme ked su "dosky" paluby zaseknute do okrajovej "margin" listy. kvoli zabraneniu "stiepania" a pod. je mi jasne ze vieme o co ide, ale pre istotu, pekne to vidno tuna: http://kartonist.wz.cz/Granado/prid03.jpg

no, ide o ficuru chybajucu asi v kazdej komercnej stavebnici a modelarmi casto pridavanej pre zrealnenie modelu. moja otazka: vie mi niekto povedat odkedy sa toto na lodiach pouzivalo? Mam v Mondfeldovej knizke a inde detailne nakresy ako to ma vyzerat, ale nikde ani zmienka o tom ci je taketo nieco povedzme vhodne na stredoveke karavely a pod. Nedavno ma jeden manik na zahranicnom fore presviedcal (a musim povedat ze zrejme velmi skuseny a v historickych detailoch zbehly modelar) ze cela tato technika nema opodstatnenie na modeloch plachetnic spred roku cca 1850, nakolko sa zacala pouzivat az cca v 2. pol 19 storocia ked uz boli dostupne dostatocne vyspele nastroje na opracovanie dreva.

Ono otazka je to zasadna, lebo mnoho modelarov toto na svoje lode pridava a treba povedat ze to vyzera efektne, nikto mi ale zatial nevedel povedat ci to bolo naozaj pouzivane na vsetkych typoch lodi a hlavne odkedy a v akej podobe. ak mate nejake poznatky, sem s nimi. Vdaka

Ahoj. Mondfeldova kniha je pro začínající a nenáročné modeláře, tu jako referenční neber. Pokud chceš dělat historicky a technicky věrný model škuneru kolem roku 1815, pak poslechni toho maníka ze zahraničního fóra. Týká se to nejen zakončení, ale také rovných desek, které se nacházejí všude možně, prakticky ve všech knihách a plánech pro modeláře. Rovné palubní desky na horní otevřené palubě se začaly používat teprve v první polovině 19. století a vliv na to měl nedostatek dřeva po napoleonských válkách a zavedení mechanických pil, vodních a později parních. I tak se zakřivené palubní desky používaly ještě v polovině 19. století, měly je některé klipry a třeba USS Constellation z roku 1854. Ze všech dochovaných dobových dokumentů, vraků lodí a konstrukčních modelů vyplývá, že palubní desky byly zakřivené (bent), širší uprostřed lodi a směrem k přídi a zádi zužující se (tapering). V 18. století byly na přídi a zádi zakončeny tzv. hákováním (hooked), teprve po napoleonských válkách se objevuje hrotování (nibbing). Tyto metody jsou prakticky shodné na anglických, holandských, francouzských i španělských lodích.

Rovné lišty na modelech se používaly díky nesolidním producentům plánů a později stavebnic. Jednak neudělali dobře rešerše a aplikovali metodu z druhé poloviny 19. století zpětně, a to až do 15.-16. stoletíi na karavely, galeony, a především pak výrobci kitů kvůli jednoduchosti stavby. Udělat zakřivené, zužující se a hákované/hrotované palubní lišty na modelu je opravdu nesnadné. Přestože se o tom ví dávno (Mary Rose, Vasa) a řada lidí toto upozorňovala již před mnoha lety (H.I. Chapelle, J. Boudriot), mnozí tato fakta ignorovali a ignorují dodnes. Protože Tě zajímají americké škunery kolem roku 1815, podívej se na plány od H.I. Chapelleho, vzpomínám si, že tam zakřivené palubní desky měl. Rovné desky s hroty měly opravdu lodě až kolem poloviny 19. století, co vím, tak nejdříve kolem roku 1840. Rovné palubní desky s hrotováním se začaly nejdříve používat na železných paroplachetnících.

Zakřivené palubní desky má také současná replika brigy USS Niagara, na webu najdeš dost fotek. Pěkné fotky s hákováním konců palubních desek najdeš u repliky Cookovy Endeavour nebo holandské Duyfken.

Uss Constellation 1854:
http://gateley.net/PA060023.JPG
http://www.kaholee.net/KAHOLEE/Images/l ... on%203.JPG
http://www.flickr.com/photos/32719051@N ... 8/sizes/l/
http://www.flickr.com/photos/32719051@N ... 956826589/

Briga Niagara. Z finančních důvodů použili užší palubní desky, než měla skutečná loď:
http://www.flickr.com/photos/70048814@N ... 808770781/
http://www.flickr.com/photos/70048814@N ... 808770781/

Bark Endeavour
http://www.flickr.com/photos/endeavourv ... 493087928/
http://www.flickr.com/photos/endeavourv ... 493087928/
http://www.flickr.com/photos/endeavourv ... 2/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/endeavourv ... 6/sizes/o/

Duyfken - replika z počátku 17. století, postavená podle důkladných vázkumů dostupných písemností a vraků holandských lodí:
záď lodi, kde je perfektně vidět hákování palubních desek
http://www.flickr.com/photos/kirrilyrob ... 9/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/37012880@N ... 7/sizes/l/
http://www.flickr.com/photos/furphy/44683433/sizes/o/
http://www.flickr.com/photos/helenpalss ... 210662717/
http://www.flickr.com/photos/helenpalss ... 1/sizes/o/

Zakončení palubních desek je vidět na francouzských plánech od J. Boudriota, např. na škuneru La Jacinthe z roku 1823, inspirovaném americkými vzory:
http://ancre.fr/Product.aspx?ID=3807269&L=EN
přímo na informační leták v PDF:
http://ancre.fr/Admin/Products/Technica ... cinthe.pdf

Nebo La Creole také z roku 1823:
http://ancre.fr/Admin/Products/Technica ... creole.pdf

Tohle není OK:
http://modelshipworld.com/phpBB2/viewto ... 469c63bf47

Zakončení desek hákováním na šalupách třídy Swan 1767-1780:
https://seawatchbooks.ipower.com/Titles ... ctions.pdf
Je to odtud:
https://seawatchbooks.ipower.com/Titles ... _about.htm

P.S.: Paluba v Goodwinově monografii o HMS Granado neodpovídá historické skutečnosti, je to krásná ukázka chybné aplikace paluby z 2. poloviny 19. století zpět.

ahoj midshipman

opat vela novych uzitocnych informacii, aj ked vyvolavaju vo mne dalsie otazniky:

1. ak je tak ako pises, tak drviva vacsina modelarov (nie len na tomto fore, viz tvoj link na USS Syren z modelshipworldu) travi v dobrej viere spustu casu "vylepsovanim" stavebnic tj pridavanim "hrotovania" ktore na model proste historicky aj tak nepatri a je to proste nezmysel (kedze malokto stavia tak "moderne" lode aby to malo opodstatnenie). Dost drasticke zistenie

2. napriklad na replike Niagary ktoru si uviedol (http://www.flickr.com/photos/70048814@N … 808770781/) vidno hrotovanie tiez, ide teda zrejme opat o nepresnost a chybu?

3. Co sa tyka "ohybanych" plankov, teda akychsi oblukovych vysekov, videl som ich uz na par modeloch ale vzdy som to bral skor ako specialitku tej ktorej lode (pravepreto ze vacsina planov ukazuje len rovne planky) a teraz som sa od teba dozvedel ze v skutocnosti to je ta spravna cesta... hm, jednak som prekvapeny, jednak popravde neviem neviem ci si na takto urobenu palubu trufnem, dodrzat symetriu a pekny vzhlad, brusenie plankov do obluka asi nebude lahka vec....

4. co sa tyka moje predlohy nie som si isty. Ide o maly skuner z r. 1819. Podla Chapelleho textov mam dojem ze islo o lode sice stavane podla jedneho "generalneho" planu ale odchylky od neho boli zrejme dost velke - bolo relativne kratko po vojne, tieto male plavidla iste v lodeniciach nehrali prim a snaha usetrit vladne vydavky asi tiez bola enormna
cize dve otazky:

a) mozem skusit ako pises ohybane planky, kopirujuce priblizne obrysy bocnic tak ako na tych francuzskych planoch co uvadzas. pytam sa: ak logicky predpokladam ze rovna doska je menej nakladna nez presne vyrezanie "obluka" je realne ze by na malom skuneri r. 1819 (http://www.uscg.mil/History/webcutters/LouisianaII.pdf - len popis, bokorys, vykres od J. Tilleyho mam doma) bolo uz rovne plankovanie (hned dodavam ze presne podklady neexistuju a to som zistoval ozaj vsade, jedine co mozem pouzit su plany Baltimorskych clipperov z Chapelleho knizky, nemam ju ale zial teraz pri sebe) z dovodu povedzme menej pracnej vyroby a tym setrenia? Alebo bude korektnejsie predsa len tie ohybane planky pouzit?

b) ak uprava plankov tak skor "hakovanie" nez hrotovanie, rozumiem tomu dobre?

vopred vdaka

a este doplnim:

Jacinthe 1823 z tvojej linky http://ancre.fr/Product.aspx?ID=3807269&L=EN tiez ma na prove "hrotovane" planky - podla toho ak som ta spravne pochopil by malo mat len "hakovanie"

a za druhe ani ten plan Jacinthe vobec nezachytava upravu plankov v zadnej casti, cize ne mna to posobi ako tiez nie uplne najdoveryhodnejsi pl;an, ale mozem sa mylit... prosim mozes mi to objasnit? vdaka

wolflike píše:opat vela novych uzitocnych informacii, aj ked vyvolavaju vo mne dalsie otazniky:

1. ak je tak ako pises, tak drviva vacsina modelarov (nie len na tomto fore, viz tvoj link na USS Syren z modelshipworldu) travi v dobrej viere spustu casu "vylepsovanim" stavebnic tj pridavanim "hrotovania" ktore na model proste historicky aj tak nepatri a je to proste nezmysel (kedze malokto stavia tak "moderne" lode aby to malo opodstatnenie). Dost drasticke zistenie
Ano, je to tak, asi tak 98 % modelářů na celém světě má nesprávně paluby. Žádný důkaz, že by se hrotování používalo před napoleonskými válkami, není znám. Z jedné studie konstrukce palub mám tyto informace: Na dřevěných lodích byly části paluby jako odtoková okrajnice (waterways), palubní okrajnice (margin planks) a vázací palubní fošny (binding strakes) považovány za důležité podélné výztužné konstrukční prvky. Všechny byly pokládány na palubníky (deck beams) jako první a byly oblé. K nim se přizpůsoboval zaoblený tvar palubních desek. Uvádí to prakticky všechna dobová pojednání o stavbě lodí, např. Chapman, Falconer, Duhamel du Monceau, Stalkaart, Steel a další.

wolflike píše:2. napriklad na replike Niagary ktoru si uviedol (http://www.flickr.com/photos/70048814@N … 808770781/) vidno hrotovanie tiez, ide teda zrejme opat o nepresnost a chybu?
Jak jsem napsal, nejstarší známé doklady o hrotování pochází z doby po napoleonských válkách, ale mohly se začít používat již o nějaký rok dříve, na brize z roku 1812 to nemusí být zcela vyloučeno. Jednalo se ale o zakřivené palubní desky, ne rovné. Měl jsem na mysli nesprávný způsob na Granado. Na replice brigy USS Niagara použili z finančních důvodů užší palubní plaňky, prakticky poloviční šířky, a u těch hákování není možné, to se dělalo u širších desek. Na této replice bylo hrotování praktickou nutností.

wolflike píše:3. Co sa tyka "ohybanych" plankov, teda akychsi oblukovych vysekov, videl som ich uz na par modeloch ale vzdy som to bral skor ako specialitku tej ktorej lode (pravepreto ze vacsina planov ukazuje len rovne planky) a teraz som sa od teba dozvedel ze v skutocnosti to je ta spravna cesta... hm, jednak som prekvapeny, jednak popravde neviem neviem ci si na takto urobenu palubu trufnem, dodrzat symetriu a pekny vzhlad, brusenie plankov do obluka asi nebude lahka vec....
Tak tak, je to opravdu hodně obtížné, proto drtivá většina modelů má rovné palubní desky kvůli jednoduchosti. Další běžnou chybou na modelech jsou krátké desky mezi palubními otvory, většina modelářů dodržuje střídání srazů také tam, což se na skutečných lodích nedělalo. Tam se používaly co nejdelší desky a v krátkých úsecích mezi palubními otvory byly desky z jednoho kusu. Mám na mysli tohle, to je chybně:
http://www.mitom.wz.cz/Victory/2008-08- ... 7__005.JPG

wolflike píše:4. co sa tyka moje predlohy nie som si isty. Ide o maly skuner z r. 1819. Podla Chapelleho textov mam dojem ze islo o lode sice stavane podla jedneho "generalneho" planu ale odchylky od neho boli zrejme dost velke - bolo relativne kratko po vojne, tieto male plavidla iste v lodeniciach nehrali prim a snaha usetrit vladne vydavky asi tiez bola enormna
cize dve otazky:
a) mozem skusit ako pises ohybane planky, kopirujuce priblizne obrysy bocnic tak ako na tych francuzskych planoch co uvadzas. pytam sa: ak logicky predpokladam ze rovna doska je menej nakladna nez presne vyrezanie "obluka" je realne ze by na malom skuneri r. 1819 (http://www.uscg.mil/History/webcutters/LouisianaII.pdf - len popis, bokorys, vykres od J. Tilleyho mam doma) bolo uz rovne plankovanie (hned dodavam ze presne podklady neexistuju a to som zistoval ozaj vsade, jedine co mozem pouzit su plany Baltimorskych clipperov z Chapelleho knizky, nemam ju ale zial teraz pri sebe) z dovodu povedzme menej pracnej vyroby a tym setrenia? Alebo bude korektnejsie predsa len tie ohybane planky pouzit?
Právě u menších lodí ohnuté palubní desky přetrvávaly déle, z pevnostních důvodů. Tenkrát stavitelé lodí věřili, že trup je takto pevnější a lépe odolává kroucení. Něco jiného je jachta z druhé poloviny 19. století, po jejíž palubě se prochází jen několik lidí, a něco jiného paluba lodi, na které jsou těžká děla. Obecně širší palubní deska znamená méně spojů a taky menší šance zatékání do lodi netěsnostmi. Málokdo si uvědomuje, že dlouhé rovné stromy určené především pro stěžně a ráhna byly nejdražší, proto se rovněž na paluby používaly menší a “horší” kmeny, obvykle zakřivené. Ty se pak nařezaly na desky a jejich přirozené zakřivení se jen upravilo

wolflike píše:b) ak uprava plankov tak skor "hakovanie" nez hrotovanie, rozumiem tomu dobre?
Doporučuji palubu podle La Jacinthe, je to sice francouzský škuner, ale vzorovaný na amerických – pokud nenajdeš nějaký lepší plán. Všimni si, že tam je použito obou způsobů – na bocích lodě hrotování, uprostřed paluby hákování.

wolflike píše:Jacinthe 1823 z tvojej linky http://ancre.fr/Product.aspx?ID=3807269&L=EN tiez ma na prove "hrotovane" planky - podla toho ak som ta spravne pochopil by malo mat len "hakovanie"

a za druhe ani ten plan Jacinthe vobec nezachytava upravu plankov v zadnej casti, cize ne mna to posobi ako tiez nie uplne najdoveryhodnejsi pl;an, ale mozem sa mylit... prosim mozes mi to objasnit? Vdaka
La Jacinthe roku 1823 má zahnuté a zužující se desky, zakončené oběma způsoby. To je považováno za jakýsi přechodný stav. Informace jsou dobově zdokumentovány v literatuře, plánech a loděničních modelech. Ne všechny modely v muzeích jsou košer a mnoho lidí se domnívá, že ozdobný model rovná se loděniční. Co Tě zřejmě mýlí je to, že spojuješ zahnuté desky s rovnými – to rovné palubní desky pouze s hrotováním se začaly používat někdy v polovině 19. století, jak je chybně aplikováno na většině modelů, a také uvedeno v anatomii o Granado. Plán paluby v zadní části ukazuje naprosto jasně jednoduché zakončení, s deskami seříznutými po okraji. Tam nic složitého nebylo třeba. Toto je historicky chybné:
http://kartonist.wz.cz/Granado/prid03.jpg

Poznámka na závěr: výše uvedené se týká horních otevřených palub. Rovné palubní desky používané na dolních palubách řadových lodí koncem 18. století byly zakončené obvykle na bocích hákováním, směrem ke středu krátkým zapuštěním, takovým předchůdcem pozdějšího delšího hrotování, a uprostřed šikmým nebo rovným řezem. To je ale jiná kapitola, než malé lodě jako škunery a brigy.

to wolflike

můžeš sem dát link na Tvou diskuzi o palubách na tom zahraničním fóru?

ahoj midshipman

tvoje znalosti su naozaj obdivuhodne, mozes prosim napisat odkial cerpas "know-how" ? a to som si myslel ze mam uz nastudovane vela. a teraz vidim ze veru ani nie

k tvojej otazke: bolo to na modelshipworlde kde chlapik pri hodnoteni nejakeho modelu len napisal kratku poznamku ze to "hakovanie" je nekorektne bez dalsieho vysvetlenia. tak som si s nim vymenil par sprav, kedze ma to zaujalo, skopirujem ti ich tuna, kedze snad pomozu i ostatnym neskor. v podstate potvrdzuju to co si pisal ty, ako vidis z textu trosku som sa ho podobne ako teba pytal prave na stavebnicu Syren v tejto suvislosti - a podla neho i ta ma dost chyb. Takze toto su spravy co od neho mam (ak treba prelozim, ale viem ze s tvojimi znalostami nemozes mat s anglictinou problem):

O "hrotovani":

[right]Thanks for writing. I don't have any hard evidence other than observing contemporary models. It looks as if around the 1850's was when this began to come in. It would coincide with the spread of powered circular saws, so that straight plank rather than hand-sawn was used. Prior to this models show curved and tapered plank hooked to reduce far forward and aft, with the margin plank/waterway straight edged. Once straight, parallel planking was introduced, joggled margin planks became the custom.

I would say 1820 is far too early for joggling, if I were building a model of that era.

Hope this helps,[/right]

O "Syren":

Thanks for your e-mails. The Syren model you mention is beautifully crafted but, alas, there are several features that are simply incorrect. A quick look shows all kinds of wooldings and cheeks on the main mast: for instance, it would be impossible to hoist the boom mainsail on its hoops up such a mast. A small ship would not require double jeer blocks to hoist the lower yards. The small gallows on deck cannot possibly function as a support for spare spars, which is its purpose on larger ships, and the anchor pattern is of later date than 1814.

I'm sure that there are other things too, but you get the idea. Part of the problem is Chapelle's 'reconstruction' and Charles Davis' book on a totally fictitious 'Lexington', two sources that folk unknowingly follow although their myths have long been exploded.

So be very careful of using any references that do not actually date from the time period you are studying!

Cheers, [right][/right]

A nakoniec o raulovi guzmanovi (jeho velmi ocenovane modely iste poznas http://www.guzmanshipmodels.com/, rad sa na ne pozeram pre inspiraciu a zdroj informacii, par mailov som si s nim uz vymenil, i napriek moznym nepresnostiam, po stranke spracovania modelov su to podla mna uplne spickove kusky, jeho victory ci cromwell su proste fantasticke, obzvlast ked si uvedomis ze nepouziva zvacsa ziadne farby ale len rozne odtiene dreva a jeho Victory v dreve je ovela atraktivnejsia nez tie tucty malovanych na internete, ale to je uz vec vkusu):
[right]Raoul Guzman is a fine modelmaker, and I'm not criticizing his skills. However, to make accurate models one has to also be a researcher. Not everyone has the desire or interest in that side of the equation. Some - myself included - only realised as we went along that 'accepted wisdom' sometimes isn't and we needed to do our own research.

I'd be pleased to send you photos of tapered planking, but to send high resolution pictures may I have your regular e-mail address, please?

Best wishes, [/right]

... teda omyl, zle som to zosumarizoval: pisatel z modelshipworldu skor tvrdil ze pre skuner r 1820 je na hrotovanie este "prilis skoro", preto vlastne vzniklo cele toto moje vlakno. Ale skor sa mi pozdava to tvoje zdovodnenie a teda viac menej sa pridrziavat niecoho podobneho ako plankovanie paluby na La Jacinthe. Inak sa ale + / - aj jemu vychadza ze tie rovne dosky s "hrotovanim" sa zjavili az po r 1850... Pre mna je velmi pozitivne ze som sa nejak dopatral k podlozenym faktom, zvlast ked presne ako pises ide o fakty malo zname a na velkej vacsine modelov chybne znazornene.

...
Málokdo si uvědomuje, že dlouhé rovné stromy určené především pro stěžně a ráhna byly nejdražší, proto se rovněž na paluby používaly menší a “horší” kmeny, obvykle zakřivené. Ty se pak nařezaly na desky a jejich přirozené zakřivení se jen upravilo

Pokud je mi známo z literatury o anglických a francouzských lodím, na trup a na ráhna bylo používáno odlišné dřevo:
stěžně a ráhna: pine, fir - tedy lehké rovné pružné kmeny, štěpící se v dlouhých třískách, při periodickém namáhání tlakem se vnitřní struktura mezi "lety" rozvolňuje. Značná část se dovážela z baltských zemí.

naopak trup: oak, elm, později nějaká exotika - těžké a tvrdé dřevo, odolné na otlak, štěpící se spíše krátkým lomem s minimem třísek. Ve Francii (a předpokládám i v Anglii) byla většina stromů vybírána už v lese a evidována podle tvaru vhodného pro jednotlivé komponenty trupu. (viz J. Boudriot, 74-gun ship, part 1)

Prosím tedy o vysvětlení citovaného tvrzení v tomto kontextu.

Dík, Radek

Ahoj. Boudriotova slova plati pro obdobi kolem roku 1780. V obdobi, ktere zajima wolflike, t.j. skunery a brigy 1812-1820 se na paluby lodi pouzivaly prave pine a fir. Nedostatkovy a drahy dub se za napoleonskych valek setril pro vetsi valecne lode. Britove pouzivali fir dokonce na stavbu celych lodi, nejen mensich, ale take fregat. Americane meli dubu dostatek, ale na paluby mensich lodi stejne pouzivali levnejsi pine/fir.

Dej si do vyhledavace fir frigate a uvidis, napr.:
http://en.wikipedia.org/wiki/Endymion_class_frigate

Dalsi vyhledavani: ship's timber, timber for ships+18th century atd.

O drevu pro lode:
http://www.jstor.org/pss/2591779
na paluby pouzivali Britove jiz v 18. stoleti. Pinus Sylvestris, angl. Scots fir, bezne take red deal.
http://en.wikipedia.org/wiki/Scots_Pine
http://cs.wikipedia.org/wiki/Borovice_lesn%C3%AD

drevo se spojovalo take zeleznymi svorniky, hodit se muze treba tohle:
http://www.maritime.org/conf/conf-goodwin.htm

Honza

Z jakych druhu dreva se stavel napr. tento americky revenue cutter / skuner, viz:
http://www.dlumberyard.com/revenuecutte ... /specs.htm

borovicove paluby - white pine - jsou na str. 3
http://www.dlumberyard.com/revenuecutte ... tions3.jpg

Díky.
Vydám se znovu po článcích P. Goodwina. V monografii Granada jsem už dřív narazil na nejasnost ohledně kýlu a vodorovných výztuh paluby (h. knees) v prostoru mezi šachtami moždířů - hledal jsem, psal a tenkrát mi neodpověděl (kupodivu ).

Radek

midshipman píše:Z jakych druhu dreva se stavel napr. tento americky revenue cutter / skuner, viz:
http://www.dlumberyard.com/revenuecutte ... /specs.htm

borovicove paluby - white pine - jsou na str. 3
http://www.dlumberyard.com/revenuecutte ... tions3.jpg

midshipman: prosim ta ako si sa k tomuto dostal, ja som tu stranku navstivil nesciselne krat ale na toto som nenarazil. predpokladam ze to tam bolo pridane relativne nedavno. nie je to sice "moj" skuner, ale tiez je to "revenue" plavidlo aj ked z trosku neskorsieho obdobia, snad nieco nacerpam aj odtial, akurat su to mizerne skeny a strasne casto sa to aspon na mojom monitore cita

apropo, dalsia otazka za milion na ktoru som zatial nikde nenasiel uspokojivu odpoved: co myslis, na tom mojom skuneri r 1819-1823, bol spodok medeny alebo nie? na jednej strane sa uz med vtedy bezne pouzivala, na druhej strane nebola to lacna vec a na relativne malych a "menej vyznamnych" lodiach preto nemusely medene platy byt. co si o tom myslis? a AK teda bol spodok platovany (bokorys od j tilleyho ich znazornuje, ale to sa neda brat ako smerodajne), opat na takuto malu lod staci uchytenie nitmi len po obvode medenych platov (myslim ze hej) alebo tam patri navyse aj to "diagonalne" nitovanie (predpokladam ze nie, to skor patri na vacsie lode a platy, aspon podla toho co som cital) ???

Ahoj. Ta specifikace škuneru je tam už hodně dlouho. Na webu jsem našel ještě nějaké building contracts / specifications v lepší kvalitě, jenom si tak narychlo nedokážu vzpomenout, kde to bylo.

Pro svůj škuner zkus vyhledat informace také pro jiné revenue cutters z období +5/-10 let, viz Chapelle Canney, King atd., zda copper sheathing měly nebo ne. Pokud si dobře pamatuju, některé měly dno jen natřeno dehtem na černo, jiné copper. Američané kupovali měděné pláty z Británie až někdy do let 1850-60, vlastní výrobu neměli, a tak v případě, že budeš dělat copper sheathing, použij anglickou metodu pro menší lodě. Plechy se v té době již dávno přibíjely po celé ploše, v Anglii se používal tento způsob:

The copper sheets are commonly about 4 feet long, and 12 or 14 inches in breadth, covering each about 4 feet of surface of the ship's bottom when nailed on. The thickness of the copper is denominated by the weight per square foot; the lightest used is 16 ounces per square foot, and running up to about 28, and sometimes to 32 ounces per square foot, which is the heaviest. The size for merchant vessels is commonly 24-ounce copper for the luff of the bow and bilges, and 18 or 20 ounces for the rest of the bottom, except a breadth or two along about the load-water mark at midships (which is apt to be rubbed by boats or fenders) which is put on of 24 or 28 ounce.

Sometimes the whole of the copper on the fore-body of the ship is 4 or 6 ounces heavier than on the after-body, it being found to wear faster on the former than the latter part of the ship, by the reaction of the fluid when sailing. The piercing of the copper is commonly done by hand, with a short small-pointed punch made to the exact size of the nails, with a shoulder or stop to prevent it going too far through.

The place of the nails on the sheet is marked off with a chalk line, after this manner: Strike a line all round the edges of the sheet, 5-8ths or 3-4ths of an inch within. Between the side-lines, divide the breadth into three or four equal parts; strike the chalk-line along the sheet on these divisions, thus making a line for two or three row of nails along the middle of the sheet. It is next divided the other way, by setting, from the line across the end, distances equal to what the lines along the sheet are apart; then strike lines across the sheet at these equal distances, which will divide it into squares of three or four inches, at the intersections of which the holes for the nails are to be punched; and on the line at the edge, and one end of the sheet, an additional hole between every cross-line, making the distances between them 1? inch, which is the farthest they should be apart. All the middle holes are pierced one edge and one end, the other edge and end being pierced after the sheet is put on. This first sheet is called the pattern-sheet, all the others being done in the same manner.
From Hedderwick: Marine Architecture (1830)

Obecně lodě, které se pohybovaly jen na severovýchodním pobřeží USA mohly být jen natřené, lodě plující do Mexického zálivu určitě s měděným plátováním. Pro menší škuner bych použil menší plechy a méně hřebů po celé ploše, tj. dělení na tři pásy, jak to dělá Victory Models/Amati. To je první firma, která dělá slušné copper plates pro modeláře, a to levoboční a pravoboční. Je to ale v měřítku 1:64, což pro Tebe sice nebude vhodné, alespoň si je však prohlédni:
http://www.onlinehobbysite.com/shop/ind ... uctId=1623

ahoj sem na teto strance novy. Histtoricke plachetnice me velmi bavi a tak sem se pred3 mesici rozhodl za si zacnu stavet moddely lodi. Ovsem vsechny plany sem si navrhoval sam a totes konstrukci lodi sem si dal sam. Snnazim se aby to byloco nejpresnejsi. Prave delam hms surprise z filmu Master and Commander, děla sem si take vyleval z cinu sam ....... ale nevypada to zas tak spatne