MoNaKo DF

V návaznosti na popis stavby modelu Granit od SH zakládám toto téma, abych to tam nerušil a neriskoval mazání. Cílem je zjisit, jak moc je tato technika dnes ještě rozšířená, jestli se s tím ještě někdo zabývá, nebo je to mrtvá větěv a frčí spíš modernější materiály a metody. Vyměnit zkušenosti, prodiskutovat řešení problémů apod.

S kašírováním mám osobně dlouhodobější zkušenosti. Díky své nenáročnosti (dovednostní, materiálové, finanční) mně tato technika zaujala už v počátcích mých snah o funkční modelařinu a do této doby jsem ji vícekrát aplikoval při stavbě modelů i různých testovacích vzorků. Vcelku s úspěchem a spokojeností, ale přesto jsem zaznamenal jistá úskalí. Asi nejvážnější je to riziko deformace trupu při vysychání kašírované obšívky. Vícekrát se mi přihodilo, že trup prohnul jako luk (vypuklá paluba, pokleslá příď a záď), klidně i o několik mm na 0,5m délky trupu, což je pořádně znát a nelze akceptovat. Jindy však operace dopadla dobře. Dodnes to nemám plně zvládnuté a vychytané, abych se nemusel komplikací při stavbě bát. Jsou s tím nějaké zkušenosti a fígle? Co se mi podařilo vypozorovat, tak pochopitelně pomáhá zvýšení tuhosti trupu buď kostrou nebo změnou materiálu (extrudovaný PS místo pěnového). Záleží na velikosti a tvaru, masivnější trup odolává lépe než malý, zavalitější lépe než dlouhý a tenký, vysoký lépe než nízký a plochý. Zřejmě je lepší pozvolnější postup, větší počet vrstev pokládat na více etap a mezitím nechat vyschnout, pomalejší schnutí (volně, nikoli na topení).

Co materiály, jaké jsou možnosti a zkušenosti? Osobně používám nejvíce hnědou papírovou lepicí pásku (není třeba stříhání a lepidlo), potom klasicky noviny a Herkules. Párkrát jsem použil i balicí papír (dost tuhý, pouze na rovnější povrchy). SH zmínil papírové ubrousky na komplikovaná místa kde jsou i noviny málo poddajné. Jaké jsou další vhodné druhy papírů a lepidel?

Jak nejlépe řešit tvarově komplikovaná místa, hlavně příď a záď? (jemnější papír, drobné proužky, útržky, nastříhávat?). Jak na hrany (především příď)? (podobný problém jako při laminování) Ohýbat přes či nechat volně spojit přesahy a posléze oříznout?

Co pevnost, trvanlivost apod.? Osobně mně překvapilo, jak to dokáže být tuhé, ale přesto, je to jen papír, nakolik se tomu dá důvěřovat. Při kompletním olaminovaní nečekám problémy. Pokud se ale někde nějakou škvírou dostane voda do papíru, asi nic moc (tvarové deformace, rozlepení vrstev...).

Existují nějaké další podobné metody (kromě laminování) podobné povahy ale s použitím jiných materiálů?

Cokoli ostatního k tématu...

Ako alternatívu hnedej papierovej pásky som použil pásku do registračnej pokladnice na ktorú sa tlačia pokladničné bloky. Existuje veľa druhov(najvhodnejšie sú tie z obyčajného papiera, nie kriedového ani samoprepisovacieho) a šírok(na rovné plochy širšie na divoké krivky užšie). Ako lepidlo som použil Duvilax DB-20 čo je niečo podobné ako Herkules, len možno trochu hustejší. Po nalepení jednej vrstvy to nechám úplne vyschnúť a až potom lepím ďaľšiu. Lepidlo natieram na trup ale len takú časť, na ktorú stihnem priložiť pásku pred zavädnutím povrchu lepidla. Po nalepení sa vplyvom vlhkosti z lepidla páska jemne zvlní, ale procesom schnutia sa opäť narovná. Pásku do registračky som použil z dôvodu nedostatku hnedej pásky a vlastnej lenivosti ísť si ju kúpiť a tiež sa mi nechcelo strihať pásiky, preto som hľadal niečo bežne vyrábané s konštantnou šírkou. Inak výsledok ma veľmi príjemne prekvapil, hoci som celej metóde moc neveril(a hľadal iné cestičky) na moje prekvapenie to dopadlo dobre. Netvrdím že je to nejaký ohromný objav, ale ako alternatíva rozhodne použiteľná.

To kašírování je použito jen jako podkladní vrstva pod laminát. Jejím úkolem je vyrovnat a vyhladit povrch PS a překrýt případné díry. Taky se na ni podstatně líp laminuje a snižuje spotřebu pryskyřice a po odstranění PS je trup i zevnitř hladký. Při použití laminovacích pryskyřic, které jsou velice vzlínavé, dojde i k prosycení toho nakašírovaného papíru, takže v případě stavby překližková žebra (která v trupu zůstanou) + PS dojde k dostatečnému spojení laminátu a žeber.

K kašírování používám zásadně noviny + Herkules naředěný 1:1 vodou. Natírám papír, ten po navlhnutí se natáhne a změkne a pak ho přiložím na místo, a připlácnu,přetřu štětcem s lepidlem. Prostě jak přilaminování. Po uschnutí se papír vypne a povrch je tuhý a hladký. U kostry s žebry a podélníky je to naprosto OK, zvlášť když trup je ještě namontážní desce a zůstává tam i při laminování a tmelení trupu. Sundávám ho, až když je práce s ním na desce nepříjemná, případně potřebuji se už dostat dovnitř trupu. U "volně loženého" trupu jako je případ Granita, se to nesetkalo s úspěchem. Možná stačilo ho nechat schnout zatíženého na desce,možná lepit suché pásky jako "kit", možná před kašírováním zalepit smrkovou lištu jako kýl nebo tam dát laminátový pásek.... Ale to zjistím až příště.

Dávám jenom jednu vrstvu, stříhání novin je to nejmenší na celé operaci. Dá sestříhat celé vydání najednou, pásky nemusí být stejné, prostě jak to vyjde. Papírová páska mi přijde tuhá.
Hrany,přídě a pod. je třeba přeložit. Spoj natupo nic nevydrží. Pokud je tvar složitější použiji užší pásky tak,aby se na krajích nekrabatily. Pokud se pásek nějak moc kroutí z důvodu složitého tvaru, tak jej v tom místě utrhnu a pokračuji s přeložením dalším páskem. Ještě jsem nenarazil na tvar který by nešel nakašírovat. U laminátu už ano.. Je totím, že vlhký papír není pružný a nevrací sedo původního tvaru jak skelná tkanina... asi chápete,co chci říct. Jednou ohnutý a přilepený papír se neodchlípne kdežto laminát ano.

kit:
Zajímavý nápad. Ono lze asi opravdu použít téměř každý papír co je po ruce, hlavně když je v dostatečné míře poddajný. Pochopitelně to chce ten obyčejný nekřídový papír, který nejlépe nasaje vlhkost a přizpůsobí se podkladu.

SH:
Podkladní vrstva pod laminát je dobrá věc. Dělal jsem pokusy s laminováním na vše možné. Na pěnový PS to sice jde, kašírování předem není zcela nezbytné, ale plně souhlasím že to je s ním jednoznačně lepší. I na PU pěnu je to dobré. Na extrudovaný PS to už nemá celkem smysl, protože materiál je dostatečně hladký a neporézní.
K tomu prosycení papíru epoxydem dojde i přesto že už je z kašírování prosycen lepidlem (Herkulesem?)

Lepidlo má příznivý účinek. Hnědá papírová páska je sice samolepicí (po navlhčení), a tak to s ní docela odsejpá, ale lepicí účinek není moc velký a došel jsem k závěru, že na první vrstvu je stejně velmi vhodné použít lepidlo, aby dobře přilnula k podkladu, další vrstvy už lze pokládat jen tak, papírová páska se na papírovém podkladu už dostatečně udrží, s výjimkou některých problematických míst kde je pomoc lepidla stále nutná. Podle komplikovanosti určitého místa trupu je třeba přizpůsobit šíři proužků, takže se i s hnědou páskou stříhání nevyhne, leda že jsou v zásobě různé šířky (prodává se víc druhů). V souvislosti s tím blahodárným efektem (zajištění hladkého vnitřního povrchu) mám zajímavý poznatek. Jednou jsem testoval zhotovení kašírované skořepiny na kopytě z pěnového PS, několik vrstev hnědé pásky, první lepená vydatným množstvím hustého Herkulesu. Po odstranění vnitřku se ukázalo, že přebytek lepidla vytvořil na povrchu hrbolky, jak zatékal do mezer v PS (podobně jak by udělal epoxid při laminování).

Při tom překládání jsem narazil na problém při obou metodách, kašírování i laminování, že se hrana zaoblí. Jak docílit její požadovanou ostrost, tmelem? Na problémy při kašírování obtížnějších tvarů jsem už narazil, ale příčina je vesměs v nevhodném materiálu. Vždycky se dá v případě potíží použít užší proužek a měkčí papír. Obecně (rovněž při laminování) mi přijdou nejhorší dovniťř zakřivené povrchy, jaké má řada lodí na bocích přídě.

PetrP píše:K tomu prosycení papíru epoxydem dojde i přesto že už je z kašírování prosycen lepidlem (Herkulesem?)

Pokud požiješ laminovací pryskyřice které mají velkou vzlínavost tak ano. U ChS1200 to ale nečekej....

PetrP píše:Při tom překládání jsem narazil na problém při obou metodách, kašírování i laminování, že se hrana zaoblí. Jak docílit její požadovanou ostrost, tmelem?

Ano, hrany pak dodělávám podle velikosti buď tmelemnebo pryskyřicí s mikrobalóny, aerosilem a v případě, že by šlo o exponovanou hranu u které hrozí poškození tak přidávám i mletou bavlnu. Šlo by i sekané skelné vlákno, ale to nemám...

PetrP píše:Obecně (rovněž při laminování) mi přijdou nejhorší dovniťř zakřivené povrchy, jaké má řada lodí na bocích přídě.

Není to tak zlé u nepružných materiálů (kašírování, skelná tkanina,...). Pokud nevhodným potažením tkaninu odchlípnu, jednoduše ji štětcem připlácnu zpět. Problém je u samolepící pásky. Po nalepení v ní zůstane tah (pokud tah není,zase dělá varhánky a nekopíruje povrch) a její adheze na PS není bůhvíjaká. Takže je velké nebezpečí odchlípnutí časem, když už laminát tuhne a není pod dozorem.