MoNaKo DF

Zdravím
Časem mě čeká výroba měděných plátů na mou loď a proto zakládám tenhle link kde se jak doufám podělíte o vaši techniku výroby a vaše zkušenosti. Jistě nejsem jediný koho to zajímá. Já sám uvažuji o nějakém razidle, ale ještě nejsem zcela rozhodnut.
Kromě toho mě zajímá jakou tloušťku plechu mam na to použít (je to v měřítku 1:72)
Předem všem děkuji

Kontaktuj Pavla Šťastného (pavelst). Už se tu dlouho neozval.
Plech koupil tuším od Litomyského a místo razidla použil rádýlko, které používají plastikáři na nýty.

Radek

To kartonist: Vím o tom, jeho popis jsem četl. Ale to je jen jeden a jistě jich existuje víc. A hlavně když se o plátování bude někdo zajímat tak jako já je mnohem snažší si přečíst link přímo o tom než procházet všechny možné linky a pracně hledat zda se o tom někdo nezmínil.

To Pavelst: pokud by bylo možné zde výrobu znovu popsat byl bych ti já a i jistě mnoho dalších vděčny. Dík

Tie medenné pláty sú lákavé, ale osobne by som bol radšej, keby tam na mojej Victory dala JoTiKa nejaké plastové, ktoré by som nafarbil. Napríklad farbami Alclad II. Tá meď totiž môže časom začať oxidovať (aj pod lakom) a narobiť na modeli nepekné veci... A ten model by mal prežiť desaťročia...
Takže doporučujem zvážiť aj iné materiály, aj keď je jasné že pravá meď je lákavá...

Tím jsi mi připoměl další dotaz.
Kromě samotné výroby bych se chtěl zeptat:
1) Nejvhodnější lepidlo k lepení ( narad bych aby časem odpadli). Celý trup chci před lepením nalakovat.
2) A samozřejmě velmi duležitá otázka čím je dále ošetřit aby časem nezoxidovali a samozřejmě neponičili model. Já jsem uvažoval o lakování, abych zabránil přístupu vzduchu. Ale nechám si poradit i jiné lepší možnosti.

JoTiKa píše použiť sekundové lepidlo. Myslím, že by to malo ísť aj epoxidovým.
Lakovať to môžeš čímkoľvek, vzduch si cestu aj tak nájde. Aj preto uvažujem nad farbením s Alclad II a nejakou tou patinou (naleštená meď mi pripadá veľmi neprirodzená).

Na domě mám měděné rýny,jsou krásně hnědé,bez měděnky.Jinak leštěnka na kovy udělá slušný film a vydrží navěky
Lepení-opět pavelst,/mimochodem,technologii jsem viděl na vlastní oči,....brrrr běhá mi z toho husí kůže ještě teď ;-)))))) ....takže to chce řádný "sitzflajš",ale to vám historikům není naštěstí cizí / lepidlo měl vteřinové gelové.
Za zajímavost stojí ovšem i poznatek Bídy,který lepil hliník na dřevo Purexem v profesionální zátěži.
Popis Pavla je ovšem důkladný a velmi názorný

Při představě tolika plátů co mě čeká mě běhá mráz po zádech ( doktore Chocholoušku připrav mi jeden pokoj). Proto taky uvažuji o nějaké raznici, ale při tak malých plátech nevím nevím zda je takováhle miniaturizace v domácím prostředí možná.

Pokud budeš dělat raznici, předpokládá se, že do ní budeš vkládat jednotlivé pláty anebo pásy.
Pokud si to naopak narýhuješ rádýlkém v kuse, a teprve potom rozřežeš, je to podle mě jednodušší.
K lepení purexem - při tuhnutí bobtná, takže bude pláty odtlačovat. Pozor na to! Gelový vteřiňák chvilku podržíš, a necháš bez dalšího upevňování.

Radek

co se týká plátování,není zde jednotný přístup, v podstatě jde o to,v jakém"okamžiku" je loď zachycena..zda se jedná o loď právě na vodu spuštěnou, loď po delším pobytu na moři. či následovně stojící v suchém doku.
Aby to nebylo tak jednoduché, komplikuje se to použitým materiálem...(stát od státu, loděnice od loděnice...). První pokusy s použitím kovu byly neúspěšné, především kvůli elektrolytické korozi v mořské vodě. po různých experimentech je zaznamenáno používání měděné obšívky až kolem roku 1783 s tím, že se používaly měděné, či bronzové hřeby, závěsy atd.Pokud byly měděné plechy použity na loď s železnými součástkami, jako isolátor sloužilo dřevo (špunty).
Plechy byly zprvu čistě měděné, ta ale rychle korodovala, a tak se zkoušely slitiny mědi.Nakonec se používala mosaz -Muntzův kov (60 % Cu + 40 % Zn), někdy ještě s trochou cínu.
Lloydův registr nicméně popisuje lodní trupy jako "yellow metalled,coppered or brass bottomed s různými variacemi. Přest asi po třech cestách na Dálný Východ musella být tato obšívka obnovena (u kliprů).
Vzhled "barvy" obšívky se lišil podle složení od červenavé po žlutavou,pokud byla nová, měla vzhled staré měděné mince (vzpomenete si na staré padesátníky?) na moři ve slané vodě jasná a blyštivá a pokrytá měděnkou v suchém doku.
Jeden z možných postupů
Vzhledem k tomu, že se plechy při přípravě žíhaly, dostávala kovová obšívka tak trochu šachovnicový vzhled..každý plát mohl mít jinou barvu.list měděné folie se nahřeje nhad plynovým plamenem, ažse nerovnoměrně zbarví, ještě horký se ponoří do studené vody. Následuje rozstříhání na vlastní "plechy"obšívky.
Rovnoměrné zbarvení se nedoporučuje.lepí se kontaktním lepidlem.
Hřeby obšívky mívaly ploché hlavy, a splývaly s rovinou obšívky!! Jejich zvýrazňování je svým způsobem
neopodstatněná manýra, stejně jako kolikrát nýty u železných,či ocelových trupů...musíte vzít za potaz měřítko...nýty o průměru hlavy 10 cm??? ani náhodou!

Já se nechystám dělat žádné patinování lodi. Líbí se mi vzhled jako by právě vyplula z loděnice. Vím že pro mnoho modelářů patinování k tomu patří a lodi dodává realnost. Pláty chci dělat z mědi.
Jinak hodně zajímavý příspěvek plný zajímavých informací. Dík za něj.

Zdravím,
měděné pásky na vitráže mají ve výtvarných potřebách, aspoň tady v Brně, jinak třeba na http://obchod.vytvarnepotreby.cz/index. ... =16&tex=79 v délce 33m od 140.- do 280.- podle šířky.
Petr

Zdravím všechny. Konečně jsem to s pomocí Anteho zvládnul tak, aby to bylo dostupné všem:
http://www.tenzer.cz/Copper%20Plates.jpg
Pokud to někomu pomůže, budu mít radost. Když ne, tak to se nedá nic dělat.
Zdenek

Před časem jsem sem dal tento dotaz abych zjistil jaké všechny možnosti při výrobě plátování mám.
Před časem jsem i já dospěl do fáze stavby kdy jsem se s tímto problémem musel vypořádat i já.
Protože jsem chtěl rady po vás, je jen fér abych teď naoplátku ukázal ja jak jsem se stim popral.

Předem upozorňuji že to je můj první model a tudíž jsem stim neměl žádné zkušenosti, což je na vysledku i vidět.

Na výrobu plátů jsem se rozhodl použít raznici.
Z 1mm plechu jsem vyřízl 2x čtverec o rozměru plátků. V místech kde mají být níty jsem vyvrtal díry. V horním dílu 0,5mm a ve spodním 0,8 mm. Z kousku dřeva jsem vyřizl hranol se základnou stejně velkou jako plíšky. Do ni vyvrtáte díry podle plíšku. Vlepil jsem do něj špendlíky a nahoru nalepil plíšek. Špičky špendlíku jsem zbrousil aby přesahovali o 0,3mm.
Na kousek překližky jsem přilepil spodní plíšek a okolo něj udělal z odřezku ohrádku. Do ohrádky jsem ze dvou stran udělal zářez abych mohl snáze vyndávat vyražené plíšky.
Vysledek sice nevypadá esteticky nic moc, ale vzhledem ktomu že po výrobě plíšku to stejně vyhodím mi o krásu steně nešlo a proto jsem na stsvbu použil zbytky.


V uměleckých předmětech jsem si koupil měděný plech 0,1mm. Nastříhal na plátky požadované velikosti, vložil do raznice a vytlačil nítování.


Plátky samozřejmě lepil jeden vedle druhého na trup. A zde je výsledek.








Je mi jasné že k dokonalosti to má hodně daleko, ale snad i tak to někomu pomůže.

vypada to skvele, ale cim jsi to razil? mackal jsi to ve sveraku?

Dal jsem plíšek dovnitř, položil vrchní část a přežehlil kovovým závažím. Puvodně jsem to chtěl lisovat taky ve svěráku, ale pro mě tento zpusob byl lepší než svěrák, neboť jsem si tim mohl regulovat tlak.

no me se prave zda, ze sverak muze tlak "davkovat" lepe nez "uder" kladivem nebo zavazim...
ale jestli jsi mel zavazi, jehoz hmotnost davala spravny tlak tak to asi bylo rychlejsi nez sverakem...

O uder nešlo. Jen jsem zavaží přiložil a pak pusobil tlakem. Protože jsem raznici vyráběl ze zbytků v koutě obýváku nešlo o na setinu milimetru přesnou věc a ve svěráku by třeba nebyl rovnoměrně rozložen tlak a tudíž by nemuelo dojít k rovnomernému vytlačení nítů. A hlavně minisvěrák jsem před časem zlomil (holt levný šunt z obi) a nový jsem ještě nekoupil a tak jsem svěrák nezkoušel.

Nějak mi stále uniká moment kdy plátování nalepit. Když ho dám pod lak, bude to opičárna, když navrch bude to držet?

Já osobně jsem nejdřív nalepil plátování na dřevo a pak teprve lakoval.