MoNaKo DF

Mam opet dilema.
Jeste do vcerejska vecera jsem byl 100procentne rozhodnut, ze plachetnici babettu udelam pouze ovladanou kormidlem. Chci se na ni naucit nejen stavbu, ale i plachteni o kterem mam zatim pouze teoreticke znalosti ;o)

Ale vecer pri badani nad dalsi stavbou a zejmena v noci me zacala hlodat myslenka, zda by prece jenom nebylo od veci rovnou pri stavbe udelat neco na staveni uhlu plachty.

Navijak za 1300 nepripada nyni v uvahu ;o( Naopak nejake starsi servo navic by se sehnat dalo. Uprava serva na navijak neni z duvodu me elektrotechnicke nevzdelanosti realna.

Problem je v tom, ze nemam minimalni predstavu, jak by mela vypadat ta soustava kladek, jak by melo byt to servo umisteno. Na diskusi na MH jsem cetl tip, ze proti razum zajistit pruzinkou, ale netusim kde a jak ;o) Na minisail-ev jsem nasel tenhle obrazek http://www.minisail-ev.de/mb/mb-02-03/mb-02-03-b01.gif, ktery mi objasnuje alespon priblizne delku ramene serva a misto, ktere budu potrebovat.

Nemate nekdo prosim nejaky jednoduchy schematicky obrazek,
- jak ma byt vedenena otez,
- kde by mely byt kladky
- jak to servo zabezpecit pruzinkou, proti razu z plachet

Pokud by pomohl originalni planek plachetnice ... je tady https://www.mo-na-ko.cz/lode-planky.htm ... iceBabetta.

Jeste pridavam anketku, jestli se vubec mam zabyvat stavenim plachet.

Diky

Na této adrese je v sekci teorie něco o řešení navijáku:
http://kolouch.webzdarma.cz/rcmodely/

Jinak, kde má být soustava kladek, je popsáno také v RC revue 10/2002 na str. 52-53 v článku Plachetnice soutěžně.


Řešení pomocí páky bych zavrhl! Jinak úpravu serva na naviják stačí udělat jen mechanickou cestou (znalost elektroniky opravdu není nutná). Bohatě postačí, když dovedete rozlišit motor od potenciometru - jediné 2 věci, co jsou spojené s převodovkou.

První úprava spočívá v tom, že je nutné odsranit (pravděpodobně u ozubeného kola nasazeného na potenciometru) mechanickou zarážku tak, aby se toto mohlo otáčet kolem dokola.

Druhá úprava, která už trošku zasahuje do elektroniky, je rozebrání potenciometru. Jeho jezdec, jenž je vlastně osa spojená s převodovkou, nechte na svém místě a druhou část, ze které většinou vystupují vodiče, zajistěte uvnitř serva tak, aby se již nikdy nemohla dotknout druhé části potenciometru s jezdcem (někdy se to do původní krabičky serva nevejde).

Na výstupní hřídel serva dejte nějakou kladku. Po provedených úpravách se servo bude točit na základě pohybu páky vysílače doleva, nebo doprava (samozřejmě lze vytrimovat i klidovou polohu v neutrálu). Popsaná úprava vlastně není typický naviják, ale malý regulátor otáček servomotoru => není ošetřena krajní pozice a doraz plachet (to lze ale brzo zajistit pomocí stopování času, za jak dlouho naviják plachtu přestaví => čas se nesmí překročit, nebo se mninimálně přetrhne lanko...)

V každém případě jsou pro tuto úpravu vhodná jen standartní serva (na mikroserva můžete zapomenout).

Tak na těchto obrázcích je vidět, jak jsem to řešil já:




Servo, upravené podle postupu v předchozím příspěvku, navíjí a odvíjí vlasec, který prochází na palubu a dále až na záď plachetnice, kde projde skrz očko a vrací se směrem dopředu. Tam je pomocí rybářské karabinky rozdělen na část, vedoucí k hlavní plachtě a na část vedoucí ke kosatce.

Třetí odbočka je snad nejdůležitější (je to klasická textilní guma), protože slouží k napínání odvíjeného vlasce, což je velmi důležité (kdyby nebyl vlasec při odvíjení nějakou silou natahován, tak by se naviják brzo zamotal => na vítr, který by stále napínal plachty a tím i odvíjený vlasec, není spoleh).

Prestoze jsem v ankete hlasoval pro navijak (je to opravdu to nejlepsi reseni), doporucuji Vam jednoznacne silne servo (tak asi od 120 Ncm vys). Je sice pravda, ze porizovaci cena je srovnatelna s navijakem, nepotrebujete ale krome snadno zhotovitelne dluohe paky uz temer nic dalsiho. Jeste dulezitejsi je ale to, ze zastavbu a zprovozneni servo zvladne i uplny zacatecnik a ze lze realizovat vice prestavovacich cest pouhym navrtanim dodatecneho otvoru do paky.

Stavet model plachetnice bez ovladani plachet je jako ridit auto sice s volantem, avsak bez motoru. Na takovem modelu se neda nic naucit.

K Vasim otazkam:
Jak ma byt vedena otez?
Co nejkratsi cestou k plachte/pni, s minimem kladek, bez ostrych ohybu, vyvod co nejvice uprostred lodi a zaroven co nejvys. Pamatujte rovnez na to, ze povolena otez je za bezvetri ne vzdy napnuta - potom spadne samozrejme dolu, kde nesmi byt v ceste pace, a ani nesmi mit moznost se nekde zachytnout.
Kde by mely byt kladky?
Otazce nerozumim, muj obrazek z minisail-ev je prece ukazuje. Zkuste otazku formulovat jinak, abych pochopil, cemu nerozumite.
Jak servo zabezpecit pruzinkou?
Videl jsem uz desitky modelu s prestavovacim servem, avsak zadny z nich takove zarizeni nemel. Jakykoliv pruzny clen by take byl v prestavovani plachet nezadouci, protoze by omezoval preciznost ovladani modelu.

Mimochodem: v planu Babetta jsem pri zbezne prohlidce narazil na tri chyby:
a)Kloub vratipne neumoznuje kyvani ve smeru nahoru-dolu, coz je vsak nutnost.
b)Plachty jsou na pne "prisity" po cele delce. Aerodynamicky vyhodnejsi je vsak upevneni pouze v rozich.
c)Kormidelni paka je ovladana pouze jednim tahlem. Ve tlacnem smeru je tenke tahlo namahano na vzper, vybocuje, ohyba se, a presne rizeni neni mozne. U plachetnic je bezvulove ovladani dvema tahly (namahani v obou smerech pouze na tah) bezpodminecnou nutnosti.

Zdravim
Borek Dvorak

Na této adrese je v sekci teorie něco o řešení navijáku:
http://kolouch.webzdarma.cz/rcmodely/

Reseni cislo 2 pouziva nekolik lidi v NSS. Maji obcas problemy s lozisky zavitove hridele resp. s jejich mazanim, nekdy dochazi k zadreni hridele a k naslednym porucham/vypadkum rizeni plachet. Presto tento zpusob povazuji za zivotaschopny, i kdyz jeho nevyhodou je jeho nebezpecne velka sila, ktera muze pri poruse vest az k naprostemu zniceni takelaze.

Reseni 1 je jedno z nejhorsich me znamych. Sila, kterou guma napina otez, roste umerne s pritazenim oteze, a jde na ukor dosazitelne prestavovaci sily na plachte. Guma navic vice ci mene brzo zpuchri, a zpravidla dochazi k jejimu pretrzeni nejen driv nez majitel modelu predpoklada, ale i v nejnevhodnejsim okamziku. Mnozstvi pouzitych kladek v kladkostroji (nechapu, proc je to reseno tak slozite, kdyz by stacilo proste zabudovat silnejsi motor) znamena take mnoho ztrat (na kazdou kladku asi tak 2% na valive resp. 4% na kluzne ulozeni, dalsi 2 az 4% vykonu "spolkne" ohyb snury a jeji treni v drazce kladky), navic se ztraty na jednotlivych kladkach nesecitaji, ale nasobi.

Na svych modelech si vyrabim skoro vsechno sam, avsak prave u prestavovani plachet jsem zaprisahlym nepritelem ruznych "samodelu". Videl jsem jich uz nekolik desitek ruznych konstrukci, avsak dlouhodobe bezchybne fungovala pouze jedna nebo dve. Kdyz mi na tovarne vyrabeny solidni navijak momentalne chybi penize, radeji nejaky ten mesic pockam, setrim, a vyjedu na vodu o neco pozdeji.

Zdravim
Borek Dvorak

Mam opet dilema.Diky

Zdravím, jak jsem zjistil, přicházím poněkud pozdě s mojí troškou do mlýna, V anketě jsem hlasoval "ANO" jelikož na pevně nastavené plachtě se špatně stoupá proti větru (tomu se nedá v praxi vyhnout) a i na ostatních kursech se projevuje celkem nezanedbatelná ztráta na rychlosti. Já od svého začátku soutěžení s plachetnicí používám k ovládání plachet ovládání pomocí šroubu a matice s koncovými spínači.
Ty musí být i u ovládání servem bez automatického zastavení, protože odhadnout na vzdálenost i jen 50 m nastavení polohy plachet je téměř nemožné a po utržení otěží je model naprosto neřiditelný. Pokud se mlhavě pamatuji přestavba serva na naviják byla popsána v nějakém českém modelářském časopise před nějakou dobou a spočívala ve změně potenciometru snad za odpor a potom se servo chovalo jako naviják . A to "X" otáček na jednu i druhou stranu s neutrálem. Ale nevěnoval jsem tomu moc pozornosti, jsem v tomto oboru laik. Možná že takovou úpravu provádí p. Hnízdil z Prahy(RC SERVIS)
Jen na rozdíl od uvedené proříznuté trubky používám "U" hliníkový profil, motor levné řady. podle velikosti plachty 280-400 , převod do 1:3. Lze i na přímo, ale je potom velice rychlé ovládání. Pro přepínání levá-pravá používán buď dvoukanálový spínač nebo klasické servo se dvěma mikrospínači. Lanko k ráhnu plachty je v trupu vedeno mosaznou trubičkou o průměru 3-4 mm až asi 2-3 cm nad palubu bez jakýchkoli kladek , z důvodu zatékání vody otvorem kolem lanka. V některých případech (dosti často) v náklonu přetéká voda přes palubu a po hodině jízdy při ukončení trubiček zároveň s palubou čeká nepříjemné překvapení , kolik vody se do modelu těmito otvůrky dostane- Dlouho jsem se divil kde se voda v modelu bere než jsem na to přišel.
Jinak poruchovost mechanichá je minimální, ba téměř nulová, i když nelze vyloučit. Nejdelší používaná doba tohoto typu je 6 let, a je používán i kolegy v jiných modelech. Jediné poruchy , které se zatím vyskytovaly, byly vždy potíže s namočenou elektronikou.

Prestoze jsem v ankete hlasoval pro navijak (je to opravdu to nejlepsi reseni), doporucuji Vam jednoznacne silne servo (tak asi od 120 Ncm vys).

Dekuji vsem za tipy a nazory.
Dospel jsem tedy k vysledku ;o)
a] rozhodne zhotovim stavitelne plachty, kdyz uz se s plachetnici delam, nema cenu aby byla "polovicata". Ministr financi uvolnil nejake prostredky.

b] po prozkoumani nakresu a po precteni nazoru, pujdu jako zacatecnik cestou serva s dlouhou pakou. V prvnim kroku si poridim silne servo. Mam vyhlednute toto>

Hitec HS-700 BB - velké a silné servo s kuličkovým ložiskem
moment 100 Ncm/4,8 V, 125 Ncm/6 V
servokonektory Graupner/JR/Hitec
rychlost 0,22 s/60°/4,8 V, 0,19 s/60°/6 V
rozměry 59,4 x 29 x 52,2 mm
hmotnost 102 g
Cena: 990 Kč

Bude dostatecne???

V dalsim kroku zkusim vymyslet a zakreslit do planku umisteni tohoto serva a vedeni lan. Meril jsem to, a ve vnitrku lodi mohu mit az 10 cm dlouhou paku.

K tomu mam dalsi dotaz. Jak tu paku pridelam na to servo? Nejak si to nedovedu predstavit ;o(

A jeste posledni z dotazu. Jaky material na lana a oteze. Protoze mi jde docela i o vzhled lode (mam objednanou i mahagovou dyhu), tak bych nerad pouzival silonove vlasce.

Diky za nazory.

PS> k diskusi ohledne ucelu lodi. Ta moje bude zatim pouze 100procentne rekreacni. Na zadne zavody se zatim nechystam a ani neplanuji. Velice rad bych poznal osobne mnohe z modelaru, a "okoukal" nejake tipy a nemam strach, ze bych byl posledni - o to dozajiste nejde. Hlavnim duvodem je to, ze v mem okoli (50-70km) se nekona zadna takova akce ;o((
Na dojizdeni dal nemam zatim cas. V jarni a letni sezone totiz objizdim o vikendech MTB maratony a dokud mi bude zdravi slouzit, tak doufam ze i nadale budu ;o) Sport je moji prioritou a prave do MTB kola proudi nemale financni obnosy. Modelareni je pro mne uzasnym doplnkem pro zimni cas, kdy na bezky lze jenom o vikendech a na destive dny ;o)
Ale jsem jeste mlady (25), takze na rozvijeni modelarske zaliby mam spoustu casu... doufam!

Hitec HS-700 BB - velké a silné servo s kuličkovým ložiskem
moment 100 Ncm/4,8 V, 125 Ncm/6 V
servokonektory Graupner/JR/Hitec
rychlost 0,22 s/60°/4,8 V, 0,19 s/60°/6 V
rozměry 59,4 x 29 x 52,2 mm
hmotnost 102 g
Cena: 990 Kč

Bude dostatecne???

Urcite ano.

Jak tu paku pridelam na to servo?

Paku lze zhotovit z preklizky, plastu ci duraloveho plechu. Paku svrtate a sesroubujete s ridicim kotouckem nebo pakou serva pomoci 4 pruchozich sroubu M1,6 az M2 s podlozkami a maticemi. Nezapomente vyvrtat uprostred vetsi otvor pro sroub, kterym pripevnite kotoucek s nasroubovanou pakou na vystupni hridel serva.

Jaky material na lana a oteze.

Na pevne lanovi ocelove nerezove lanko D=0,6. Na oteze, zdvize atd. snuru na riditelne draky znacky Dyneema D=0,6 az 0,8, pevnost v tahu min. 50 kg, prutaznost max. 2%, 100% polyester. Tyto snury jsou velmi mekke, coz snizuje ztraty na ruznych ohybech a kladkach. Pokud tuto snuru nesezenete, snazte se zvolit material podobnych vlastnosti.
Vyvarujte se prirodnich materialu (bavlna, len), protoze jsou nasakave, za vlhka tuhe a pruzi jako guma.

Zdravim
Borek Dvorak

Když si tak čtu toto téma, napadá mne, že vlastně navím jak se mají při natáčení serva chovat kosatka a hlavní plachta. Mají být rovnoběžně anebo by se kosatka měla povolovat méně/více? Hledal jsem o tom něco pro začátačníky na webu, ale moc se nedařilo.

... anebo by se kosatka měla povolovat méně/více?

Nejsem asi ten nejlepší rádce, ale já kosatce nechávám vždy o něco větší volnost než vratiplachtě => když má vratiplachta nulovou výchylku, tak se kosatka může pohybovat v rozmezí +/- 3 stupně a spíše sama zareaguje i na slabé proudění.
Další vychýlky by ale měly být již synchronní, tj. obojí stejný úhel.

Nejspis je to predcasne, ale neda mi to spat.

Vcera jsem si na pracovni desce "namodeloval" pomoci nekolika spendliku (uchyceni a "kladky") a snurky jak bych mohl stelovat plachty (zatim pouze hlavni plachtu).

Fotka neni nazorna, tak jsem to prekreslil do tohoto nakresu: http://www.knihovna.utb.cz/img/stelplach.gif

Lod (sirka, delka, vstupni otvor), umisteni stezne a delka vratipne je "v meritku". Delka ramene serva je maximalne mozna v trupu a vodici "lana" jsou zatim zcela Ad Hoc. Je to prvni nastrel a poprosil bych o kritiku, jestli smeruju alespon castecne spravnou cestou, zda je to realizovatelne takto, nebo bude vyhodnejsi umistit servo jinak, vodici lana tahnout jinudy...

Nasel jsem nekolik nakresu pro inspiraci na inetu, ale nikde to neni do detailu vyresene. Diky za pomoc.

Lukas B.

Když si tak čtu toto téma, napadá mne, že vlastně navím jak se mají při natáčení serva chovat kosatka a hlavní plachta. Mají být rovnoběžně anebo by se kosatka měla povolovat méně/více? Hledal jsem o tom něco pro začátačníky na webu, ale moc se nedařilo.

Dobra prirucka, ktera me osobne objasnila mnohe problemy je toto http://www.amya.org/us1mconst.pdf!!

Myslim, ze problem, ktery resis je castecne naznacen na spodnim obrazku na strane 58.

Díky to vypadá dobře a určitě tam najdu nové věci. Já jsem narazil na http://www.onemetre.net/Build/Armwinch/armwinch.htm, kde jsou i nějaké excelovské tabulky na výpočty. Zatím jsem si to stáhl a doma budu laborovat. I když možná bude jednodušší napích do desky ty špendlíky

... kosatce nechávám vždy o něco větší volnost než vratiplachtě => když má vratiplachta nulovou výchylku, tak se kosatka může pohybovat v rozmezí +/- 3 stupně a spíše sama zareaguje i na slabé proudění.
Další vychýlky by ale měly být již synchronní, tj. obojí stejný úhel ...

To je v podstate spravne nastaveni, jenom by hlavni plachta az na zanedbatelne vyjimky mela v poloze pritazeno mit vzdy vychylku tak asi 5°.

Duvodem zvetseni vychylky u stehovky neni lepsi reakceschopnost na slaby vitr, ale skutecnost, ze vlivem vznikle sterbiny mezi stehovkou a hlavni plachtou dochazi ke zvyseni rychlosti proudeni na zavetrne strane hlavni plachty. Protoze je soucin rychlosti a tlaku v proudici tekutine konstantni (Bernoulliova rovnice), dojde tim ke snizeni tlaku na zavetrne strane hlavni plachty a zaroven ke zvetseni rozdilu tlaku mezi navetrnou a zavetrnou stranou plachty. Protoze "vykon" plachty zavisi na velikosti rozdilu tlaku na obou stranach plachty, zvetsi se i pohonna sila a tim i rychlost.

Zdravim
Borek Dvorak

... Vcera jsem si na pracovni desce "namodeloval" pomoci nekolika spendliku (uchyceni a "kladky") a snurky jak bych mohl stelovat plachty (zatim pouze hlavni plachtu).

Fotka neni nazorna, tak jsem to prekreslil do tohoto nakresu: http://www.knihovna.utb.cz/img/stelplach.gif ....

Princip je naprosto spravne. Doporucoval bych zamyslet se nad nekolika detaily:

1)V nakreslenem provedeni bude vlivem pohybujici se kladky delka prestavovaci cesty oproti vzdalenosti mezi koncovymi polohami na pace dvojnasobna a prestavovaci sila v otezi se zmensi na polovinu (obraceny princip kladkostroje).

2)Plachta ma vzdy podel svisle osy nakrouceni (pripomina vrtulovy list). Horni cast plachty tedy jeji spodni cast uhlove "predbiha", coz je z hlediska proudeni take spravne. Protoze v otevrene poloze (zadni vitr) by zadna cast plachty nemela byt pred urovni stezne, je v tomto okamziku pen vychylen ne o 90°, ale asi tak o 75°.
Protoze je pen v poloze "pritazeno" vychylen asi o 5°, spocitejte tedy delku prestavovaci cesty pro vychylku 70°. Z teto delky a z vychylky serva lze pak vypocist potrebny polomer staveci paky. Pokud by se Vam servo s pakou teto delky do modelu neveslo, upevnite na pace kladku na polomeru presne polovicnim oproti tomu, ktery jste vypocetl (viz Vas obrazek). Pokud se Vam vypoctena paka do modelu vejde, uvazete otez primo na paku (to je vzdy vyhodnejsi z duvodu mensich ztrat trenim).

3)Na pni je vyhodne uvazat otez co nejvice vzadu (na co nejvetsim polomeru). Tim se potrebna prestavovaci sila snizuje, avsak roste delka prestavovaci cesty. Casto je potreba udelat kompromis, a uvazat otez bliz k ose otaceni.

Stehovku doplnite tak, ze ve Vasi skice doplnite pevnou kladku pobliz mista, kde je ted znazorneno pevne uchyceni. Otez stehovky povedete pres tuto kladku k plachte. Delku prestavovaci cesty vypocitate podobne jako u hlavni plachty a odvodite z ni ten polomer na pace, na kterem bude otez stehovky upevnena.

Zdravim
Borek Dvorak

[quote="Borek Dvorak"]

3)Na pni je vyhodne uvazat otez co nejvice vzadu (na co nejvetsim polomeru). Tim se potrebna prestavovaci sila snizuje, avsak roste delka prestavovaci cesty. Casto je potreba udelat kompromis, a uvazat otez bliz k ose otaceni.

Myslím, že by to mělo být jedno. Pokud mám dané servo s nějakou výchylkou a momentem, nezáleží na tom, kde zavedu "zpřevodování". Mám tím na mysli delší_páka_serva vs. kladka_na páce vs. pozice_otěže. Vždy dosáhnu zlepšení jednoho parametru, např. délka dráhy, na úkor síly. Takže mám za to, že je pokud navrhnu systém ,tak aby se mi vlezl do lodi a dosahuje potřebných výchylek, moc chyb neudělám. Snad jen ty ztráty na kladkách by se mohly omezit, pokud to lze.
Jediná "bezeztrátová" úprava je, dle mého názoru, úprava serva na 180°, pokud mám původně jen 90°. Zde nepřicházím o kroutící moment a mám větší výchylku.

Na oteze, zdvize atd. snuru na riditelne draky znacky Dyneema D=0,6 az 0,8, pevnost v tahu min. 50 kg, prutaznost max. 2%, 100% polyester.

Pokud by se nekdo shanel po techto snurach ... tak doporucuju rybarske prodejny. Dyneemu tam maji v mnoha provedenich (potapive, nepotapive, ruzne prurezy, ruzna zatizeni a hlavne muzete si rict, kolik toho chcete (u draku se prodava 2x25). V rybarstvi sem si nechal odmotat 7m po 5kc/m (prumer 0.6, nosnost 70kg).

Dúfam, že nejdem po funuse. Tiež chcem postaviť plachetnicu a keď som hľadal na nete, našiel som skvelý pdf súbor o stavbe plachetníc, riešenie navijákov, proste komplet http://www.amya.org/us1mcons.html