MoNaKo DF

Chystám se na stavbu Spray pro třídu NSS a chtěl bych zde konzultovat jak na to.
Nejdříve asi začnem u trupu. Zajímá mne zda je potřeba trup nějak upravit( potřeba zvětšit kormidlo je mi jesná) nebo jestli se vydat cestou přídavného balastu pod lodí či stačí balast v kýlu.
Trup bych chtěl postavit pomocí polystyrenového kopyta a nasledného laminování, ale nepráním se ani jiným posupům.
Díky všem za rady.

Zdravim,

stavba na principu olaminivaneho polystyrenoveho kopyta je udajne (sam jsem to zatim nevyzkousel, ale planuji to) velmi rychla, a pri dodrzeni osvedcenych postupu (viz. www.minisail.ch) i dostatecne presna. Alternativou by bylo stavet klasicky ze dreva.

Doporucoval bych nejdrive na zaklade vytlaku zvazit velikost modelu, popr. se zamyslet nad tim, jakou max. velikost dokazete postavit, prepravit a uskladnit. Dalsim krokem by u mne byla kontrola modelu ve zvolene velikosti vypoctem. Navod na vypocet modelu najdete na www.minisail-ev.de v rubrice "Modellbau" a tam v kapitole "Technik" je clanek "Berechnungen". Tamtez najdete i radu dalsich navodu, ktere by Vam mohly byt uzitecne.

Pro soutezni modely kategorie NSS plati omezeni s ohledem na upravy lateralu resp. pridavne kyly. Presne hodnoty si bohuzel nepamatuji, zkuste se informovat pres Svaz modelaru. Protoze predpokladam, ze Vase "Spray" bude mit "normalni" stredni velikost, tedy delku trupu asi tak 1200 az 1300 mm, neocekavam, ze by postacil tzv. vnitrni balast (balast v kylu). Budto tedy zvolite pridavny kyl s bombou (pozor! "nos" bomby by nemel precnivat pres kyl dopredu, jinak se na tomto vystupku spolehlive zahakne vsechno, co ve vode plave) nebo budete upravovat puvodni lateral (zaobleny prechod mezi prednim vazem a puvodnim kylem protahnete plynulou hlubsi krivkou az ke kormidelnimu vazu). Nevyhodou druhe moznosti je, ze modely s takovymto velkoplosnym dlouhym kylem nekdy jen neochotne zataci, avsak jak esteticky tak i pevnostne je to vetsinou lepsi reseni nez pridavny kyl. Pridavny kyl je na druhe strane ale vyrobne jednodussi, a v pripade potreby je i dodatecne bez vetsich zasahu do modelu mozne menit polohu teziste lateralu ci posunout balast.

Obecne receno jste si vybral velice vhodnou predlohu, "Spray" ma siroky a objemny trup a vzhledem k vytlaku pomerne malou plochu plachet s nizko polozenym tezistem. To vse slibuje velmi stabilni a spolehlivy model, a to i za extremnich povetrnostnich podminek.

Preji hodne radosti pri konstrukci, stavbe i pri plachteni.

Zdravim
Borek Dvorak

plánoval jsem měříto 1:10 což vychází délka paluby na 1120mm což na vodorysce dává něco kolem 1000mm.
http://www.minisail-ev.de/ je hezký web, bohužel při mé znalosti německého jazyka je spíš jen obrázkový :-(, ale mám pocit že od Vás vyšel článek na toto téma v nějakém českém časopisu, myslím, že ho někde doma mám.
Asi bych se přiklonil k prodloužení kýlu( jestli se nepletu tak podle pravidel pro NSS se muže trup pod čárou ponoru zvětšit o 50%) s tím že kýl by byl laminovám jako dutý a závaží by se vněm dalo podle potřeby posunout tedy za předpokladu, že ho nebude tolik aby zabralo celý kýl. Myslíte, že by ten kýl měl být zvětšen o maximální přípustnou možnost ?

Díky za všechny rady.

tak na tuhle nádheru mám doma asi 8 let vyřezaná žebra kde číslo 7 má v nejširším místě 45cm jen najít odvahu skutečně to postavit.
Za tu dobu jsem už zapoměl kam jsem dal kýl a v jakém to je měřítku už také nevím, ale pořád mě láká ...

Ante,tvoje volba je OK!Dle mého názoru to bude jezdivá a obratná plachetka!Kýl bych natáhl o povolených 50%model tím získá na stabilitě.Umýstit balast do dutého kýlu je dobrá volba.Měřítko1:10 je pro NSS osvědčené.

Ante píše:plánoval jsem měříto 1:10 což vychází délka paluby na 1120mm což na vodorysce dává něco kolem 1000mm.
http://www.minisail-ev.de/ je hezký web, bohužel při mé znalosti německého jazyka je spíš jen obrázkový :-(, ale mám pocit že od Vás vyšel článek na toto téma v nějakém českém časopisu, myslím, že ho někde doma mám.
Asi bych se přiklonil k prodloužení kýlu( jestli se nepletu tak podle pravidel pro NSS se muže trup pod čárou ponoru zvětšit o 50%) s tím že kýl by byl laminovám jako dutý a závaží by se vněm dalo podle potřeby posunout tedy za předpokladu, že ho nebude tolik aby zabralo celý kýl. Myslíte, že by ten kýl měl být zvětšen o maximální přípustnou možnost ?

Díky za všechny rady.

laminování na polystyrem je velice rychlá stavba, ale má určité nevýhody:
- je třeba řádně vyhladit a naseparovat kopyto ( po vyloupnutí polystyrenu zůstává nepříjemně hrubý a nehezký povrch)
- i při pečlivém laminování se prodlužuje úprava povrchu (tmelení , broušení)

Jinak dobrá volba.

Prodloužení pod čarou ponoru je 50%: Já bych po zkušenosti nezvětšoval celý trup pod čarou ponoru, ale jenom ponor(část od nejužšího místa žebra dolů) zvětšením celé ponořené části se sice zvýší výtlak , ale podle mne to nepříznivě ovlivnilo jízdní vlastnosti mého modelu.

K uložení balastu: je třeba se vyvarovat rozložení po celé délce modelu(vzniká méně obratný model), což při poměrně úzkém kýlu může vzniknout. Váhu je třeba co nejvíce soustředit do těžiště modelu. z tohoto pohledu se asi jeví (nemaketové ale povolené) "kapky" zátěže zvenku co nejníže , umístěné na kýlu. Dovážení modelu potom lze provést umístěním vnitřního vybavení. A ještě jedna důležitá a opakovaná rada : vše co je nad čárou ponoru vyrobit co nejlehčí.
Fandím a za rok v Duchcově!!

udělal jsem takovou maluvku toho prodloužení jestli jsem to dobře pochopil






kopyto plánuji kašírovat papírem a pak stříknout a následně separovat a nebo jako ztracené kopyto, jen kašírovat, olaminovat a vnitřek pak vydlabat.

Horni obrazek spise takto:

https://forum.mo-na-ko.cz/portal/img/gallery/26_1179399230.jpg

U spodniho obr. v zasade souhlas, avsak balast umistit co nejvice dolu ve tvaru kapky, jejiz tloustka klidne muze byt vetsi nez tl. mrtveho kylu.

V te souvislosti upozornuji jeste jednou na Dedkuv prispevek. Jeho doporuceni ma zasadni vyznam pro nauticke vlastnosti modelu. Jenom bych doplnil, ze je potreba setrit hmotnosti nejen nad, ale pod carou ponoru, pritom se ale nesmi zapomenout na dostatecnou pevnost. Jak opet ukazal posledni Duchcov, jsou modely plachetnic casto velmi namahany (napr. ustrizeny sroub M5 na upevneni oteze hlavni plachty apod.).

Zdravim
Borek Dvorak

Jeste dopnek (editace mi nefungovala):

Kopyto bych doporucoval zhotovit z jemnozrnneho styroduru (tak se tomu materialu rika v Nemecku). Tento material lepe snasi epoxydove pryskyrice (prosim predem vyzkouset!!!), takze neni treba kasirovat papirem (uspora hmotnosti). Z hotove skorepiny bych kopyto beze zbytku odstranil (i styrodur ma svou vahu), a zalepil vyztuzna zebra (nebo polozebra) v miste stezne a balastu, a dale outory.

Zdravim
Borek Dvorak

dekuji,
s uplným odsraněním kopyta počítám, styrodur znám používá se jako izolace ve stavebnictví. Takže myslíte ne naplno využít těch povolených 50% ale radejí rozšířit kýl pro kapkovité závaží ?

Ante píše:... ne naplno využít těch povolených 50% ale radejí rozšířit kýl pro kapkovité závaží ?

To by spolehlive ukazal vypocet, viz. soukroma zprava.

Ke kýlu,kormidlu či 50% se nedokážu vyjádřit, ale mám pár zkušeností se sochami z polystyrenu (možná jsou postřehy všeobecně známé). Při vrstvení (získávání masivu) polystyren vzájemně lepim duvilaxem, ale nikdy né až ke kraji, z důvodu smirkování, ač je lepidlo pružné-gumové rozdíl materiálu ztěžuje jemné broušení. Klasické kašírování nepoužívám, ale osvědčil se mi jemný papír "na střihy šatů" stačí dvě vrstvy, opět lepím duvilaxem. Po zalaminátování a následném vydrolení polystyrenové formy jde papír stáhnout a zůstává samotný laminát s minimální drsností. Pokud bych chtěl úplnou hladkost uvnitř formy místo lepení papíru použiji průhlednou lepící pásku . Páskou (průhledná samolepící střední šíře) oblepím polystyrenové kopyto a následně zalaminuji. páska jde opět od laminátu snadno sundat. Jiný problém spíš vidím při výrobě kopyta v přesnosti obou polovin trupu. Pokud nejsi neskutečně zručný, či nepoužíváš-li kupu šablon, nebo nemáš-li 3D řezačku tak ... alespoň, já se nikdy úplně přesně netrefim. Řešením by bylo udělat pouze jednu polovinu trupu, následně ten příčně rozřezat (vytvořit si takto položebra) promítnout druhou polovinu např. na překlížku, z té vyřezat žebra a ty následně opět vlepit mezi polystyren a opět brousit...již v přesný tvar.

Pro lepení polystyrenu ve velkých plochách které budu potom ořezávat odporovkou nebo brousit používám fígl s prostěradlem.
To se položí na rovnou plochu o velikosti lepeného dílu ,vyhladí se a poleje (postříká) nitroředidlem nebo toluenem,či acetonem(ten je nejrychlejší) a nechá se odpařit aby bylo vhké jen trochu a rovnoměrně.
Jednu z ploch které chci lepit položím na krátkou chvíli na prostěradlo hned potom díl z prostěradla sejmu a přiložím ihned na druhou polystyrenovou plochu.
Oba díly stlačím a je to.
Tento způsob má obrovskou výhodu v absenci jakéhokoli lepidla a tedy v dokonalé opracovatelnosti, ale je nutné natrénovat si doby aby nedošlo k přílišnému naleptání .

na výrobu kopyta jsou zatím ve heře dvě varianty.
1) blok polystyrenu nebo styro, ten rozřezat a mezi vložit vyžezaná žebra, podle nich ořezat, obrousit.
2) vyrobit kostru a mezi žebry vyplnit polystyrenem nebo styrem. A následně také obrousit.

Potažení kopyta lepící páskou je dobrý tip už mi to radíl Vítek asi to tedy vyzkouším.

Zahájení stavby plánuji na poslední čtvrtletí tohoto roku, zatím si připravuji podklady a sbírám informace.
Počítejte s tím, že vás ještě budu moc a moc obtěžovat dotazy. Tentokráte jsem se rozhodlu, že to nejdřív vše naplánuji než se pustím do stavby.

Jde to udajne i bez vlozenych zeber a bez sablon, viz. www.minisail.ch, v kapitole "Werft" podkapitola "Werkkunde". Kvuli jazykovym barieram technologii strucne shrnu vlastnimi slovy:

1)Na styrodurove desky prenest krivky podelnych svislych rezu (to jsou ty neoznacene krivky v bokorysu v planu nahore) vcetne podelneho prohnuti paluby, svislicemi vyznacit polohu zebrorysek (ozn. arabskymi cislicemi) a vodorovnymi carami polohu vodorysek (ozn. rimskymi cislicemi). Tloustka desek musi presne odpovidat vzdalenosti mezi svislymi rezy (viz. narys). Pripadne odchylky tloustky upravit seriznutim/navrstvenim.
2)Vyrezat pravouhle presne podle krivek podelnych rezu. Cary znazornujici zebrorysky a vodorysky prodlouzit "za roh" do roviny rezu (takrikajic "do tloustky" desky).
3)Slepit. Rovne cary zebrorysek a vodorysek, zejmena jejich prodlouzeni na "hranach" jednotlivych vrstev pouzit pro vzajemnou orientaci vrstev. POZOR! Lepidlo nanaset pouze do mezer mezi zebroryskami, zasadne ne na cary.
4)Po zaschnuti lepidla pricne rozrezat na sekce pole car zebrorysek. Na roviny rezu prenest zebrorysky (viz. arabske cislice v planu), orientovane dle osy symetrie trupu a soucasne dle konstr. vodorysky. Konstr. vodorysku a svislou osu v kazde sekci vyznacit. POZOR! Na kazdou sekci obkreslit vzdy to "vetsi" zebro, tedy v predni polovine trupu vzdy to zadnejsi, v zadni polovine vzdy to, ktere je bliz k pridi.
5)Vyrezat presne podel zebrorysek, prodlouzit CWL a svislou osu "za roh", slepit (orientace navzajem pomoci prodlouzene CWL a osy symetrie).
6)Vznikne hranol pripominajici tridimenzionalni schodiste a zaroven lodni trup. Vystupky orezat ostrym nozem a obrousit, pripadne tmelit (napr. lehkym, snadno brousitelnym tmelem na balsu). Kdo kreslil cary tenkym fixem, ten se muze pri brouseni orientovat podle toho, kdy se mu na povrchu trupu zacnou tvorit naznaky jakesi site.

Tot vse. Svycari laminuji epoxydovou pryskyrici primo na styrodur, bez jakekoliv separace. Olovo liji primo do hotove skorepiny plovouci ve vode (chlazeni). To posledni bych asi neudelal, protoze sklolaminat pri zahrati nad 70°C zacne meknout - bal bych se deformace trupu. Jinak ale postup vypada jako realna moznost zhotovit dostatecne presny trup velmi rychle.

Zdravim
Borek Dvorak

Boříku, nezbývá než souhlasit, tak nějak to dělám také... ,ale "na chybu" je nejhorší právě dobrušování a zde si myslím, že 100% shodnost mezi levou a pravou části trupu bez šablon či žeber nedocílíš...
malá ukázka mého postupu (na zádi v sešikmení mi to uteklo asi o 5 mm)



ještě k způsobu lepení (viz Petr) - s naleptaným polystyrenem je problém, při řezání odporovým drátem, přes naleptané- ztvrdlé plochy drát nechce, či velmi
nepravidelně prochází a to způsobuje nerovnosti v řezu...z neleptávacích lepidel bych snad doporučil purex...
Styrodur zaručeně vyzkouším, částečně odrazující je cena (sca 60,- Kč na 1 cm výšky v m2), pravda je, že i polystyren od podzimu zdražil skoro o 100%

máš pravdu způsobuje to nerovnosti , ale jen když použiju tenký drát.Používám starou trafopájku jako zdroj a drát o pruměru okolo 2-3 mm z mědi buď jako tvarové oko nebo jako rovný drát v rámu .Pak ale musím z páječky vyvést silným kabelem proud do rámu.
Ten purex používám , ale právě jen tam kde nebudu vyřezávat odporovkou jinak drát skákal ještě více

Možná by stálo zkusit klasické plaňkování , ale misto dřeva použít pásky z potpronu(nebo jak se tomu zrovna u vás v OBI či BAUMAXU říká) a následnou laminaci . myslím , že by to byl velmi rychlý a efektivní způsob stavby(1x 2 m materiálu o tloušťce 3mm stojí u nás 88,-kč).
Kruci to mě právě napadlo , nevíte jestli to už někdo zkoušel?
Jestli ne tak asi budu muset sám.

petr hájek píše:Možná by stálo zkusit klasické plaňkování , ale misto dřeva použít pásky z potpronu(nebo jak se tomu zrovna u vás v OBI či BAUMAXU říká) a následnou laminaci . myslím , že by to byl velmi rychlý a efektivní způsob stavby(1x 2 m materiálu o tloušťce 3mm stojí u nás 88,-kč).
Kruci to mě právě napadlo , nevíte jestli to už někdo zkoušel?
Jestli ne tak asi budu muset sám.

ve 3 mm se to bude silně deformovat, vhodnější snad na tu velikost (1 m) bude 6 mm (cena je skoro stejná), ale opět budeš to celé muset před laminováním polepit papírem.. na této chybě jsem vyhořel při výrobě tlačáku.. chtěl jsem to mít rychle...

ANTE DOUFAM ZE ,,SPRAY,, UZ PLAVE A UVIDIME JI NA KRETINCE

jedině v mích představách :-( doufám, že přes zimu se do toho pustím s vrvou

petr hájek píše:Možná by stálo zkusit klasické plaňkování , ale misto dřeva použít pásky z potpronu(nebo jak se tomu zrovna u vás v OBI či BAUMAXU říká) a následnou laminaci . myslím , že by to byl velmi rychlý a efektivní způsob stavby(1x 2 m materiálu o tloušťce 3mm stojí u nás 88,-kč).
Kruci to mě právě napadlo , nevíte jestli to už někdo zkoušel?
Jestli ne tak asi budu muset sám.

Napište prosím názvy ve Vašich obchodech, V Ostravě tak velké desky nemají(neznají,nevedou), jen v mode-prodejně a ty cca 80x80 cm a jsou drahé.

Dědek píše:Napište prosím názvy ve Vašich obchodech, V Ostravě tak velké desky nemají(neznají,nevedou), jen v mode-prodejně a ty cca 80x80 cm a jsou drahé.

Názvy nevím, ale snad ti pomůže toto:
V OBI Olomouc mají/měli bílé "fasádní zateplovací desky" 50x100cm, tl. 2 nebo 4cm, bílé, okraje s faldem, v sekci stavba. Kus asi 200/350 Kč, pokud mě paměť neklame.
Dále v sekci podlahy balení asi deseti zelených jednostranně vroubkovaných desek 50x100cm, tl. 4 nebo 6mm za 250Kč, asi.

Ceny ber jako velmi orientační.

S depronem a podobnými materiály se rychle staví a dobře pracuje, pak olaminovat, ale po zkušenostech bych ho následně odstranil a nebo minimálně v místech kam přijdou upevňovat serva, stěžně, různé táhla atd. Jinak práce s ním je rychlá a pohodová.

Používá se to pod podlahy v různých tloušťkách, je jak oboustraně hladký, tak i jak je výše uvedeno vroubkovaný z jedné strany. Většinou v prodejnách vědí o co jde, stačí se jen zepta na kročejovou či podlahovou izolaci pod plovoucí podlahy a že nechci miralon, ale deskový materiál a vždy se něco našlo. Jinak jsem tyto materiály zatím viděl v zelené modré či bílé barvě.

jinak některé z názvů:

Pron, xpron, potpron, depron, extrupor, exduron.

Severan

myslite ze skutecna sprey byla z potpronu-