Naxos - povídání

[mikulka]

Sledujem túto diskusiu a musím sa k tomu aj ja vyjadriť , drevený trup ti vždy popraská aj keď ho budeš mesiac máčať vo fermeži,je to spôsobené rozdielom teplôt na brehu má model v lete 30stuňov a keď ho pusťíš do rybnika okamžite ponorenú časť ochladíš minimálne o 10stupňov časť nad vodou zostáva vyhriata a prudke ochladenie spôsobí mikroskopické trhliny vo farbe a tými sa po čase dostáva vlhkosť k drevu a ako vieme namočené drevené koliky trhajú aj mramor. na dodatočné olaminovanie po natere fermežou zabudni na tom už ani po dokonalom obrúsení laminát držať nebude , keď sa rozhodneš laminovať treba to spraviť na suché drevo postup je jednoduchý obrusený trup natri 285kou a fenom zohrej nikdy živicu nerieď !!! po zatvrdnutí obrús a natri znova a na mokrý trup polož sklenú tkaninu 100 až 160 g/m2a od stredu plochy štetcom vyhlaď keď vyženieš spod tkaniny všetky bubliny tak to na záver pretri do leskla živicou ale aby nestekala ,laminuj každú polku trupu zvlášť kýl treba olaminovať prvý položíš tkaninu na ňu dáš mikrotenovú foliu a pritlačíš molitanom po zatvrdnutí obrus a môžeš robiť povrchovku ja používam BODI 2zložkový základ a na to môže isť čokolvek do toho zakladu sa dajú rysovacou ihlou naškrabať dosky .

[SH]

Je na tobě, co si vybereš. Měl jsem za to, podle prvního dotazu, že jsi chtěl Naxose ve stylu retro, proto se začala probírat varianta fermež.

Stále bych tu fermež chtěl, jen pro jistotu hledám víc informací. Tak možná, když to trochu zahřeju (fén, horkovzdušná pistole?), tak se fermež vsákne dobře a bude to v pohodě. Laminát univtř by snad větším trhlinám měl případně zabránit, plaňky jsou doufám trochu prosycené a chycené tkaninou.
Taky mi neni uplně jasný rozdíl mezi lněnou a napouštěcí fermeží.

ano, zahřáním fermež vsákne lépe a zaschne. Správně se natírá teplou fermeží ale stačí natřít normálně a zahřát horkovzdušnou pistolí. Postup opakovat dokud bude dřevo pít.

ne, laminát ZEVNITŘ prasklinám nezabrání...

[SH]

Doplnění předchozího příspěvku: zatím jsem v diskuzích neviděl model, co by měl čistě smrkové plaňky + fermež a syntetika. Vždycky je to překližka, nebo něco jiného. Proto ta obava.

protože tak se stavělo v 80. letech. Dneska to každý olepí laminátem a má klid.

proto jsem říkal, že jestli chceš RETRO model, tak o tom uvažuj.

[SH]

... Ono se to dá zkusit a přelaminovat případně až když to popraská. To by šlo, ne?
...
...jsem už psal, že by se dalo zkusit olaminování jen ke spodní liště. Bort by zůstal dřevěný a mohlo by to vypadat taky réalně. Skutečné lodě mívají ten bort taky více rozlezlý.

ne, nešlo. Fermež obsahuje oleje a na to Ti už laminát nechytne dobře. To, že se laminují staré modely, tam už je ten olej "odpařený"...

Nevím, co myslíš "spodní lištou" ale končit s laminátem někde v polovině něčeho je žádanka o problémy.

[semo]

Nevím, co myslíš "spodní lištou" ale končit s laminátem někde v polovině něčeho je žádanka o problémy.

Spodní lišta je přesně na úrovni paluby, kde začíná bort. Nevím jak se správně jmenuje. Je dostatečně vysoko nad čarou ponoru.

[semo]

A ještě pár fotek aktuálního stavu, ať je co prohlížet. Je vidět, že mezi plaňkama na přídi (a zádi taky) je v místech většího zaoblení taky více tmelu - možná je to i pryskyřice, co prosákla zevnitř, těžko posoudit. Z toho bych měl trochu obavu, kdyby to mělo zapracovat. Nebo je to ještě akceptovatelné? (i pro tu fermež)
Doplňuji, že je to prý tmeleno polyesterovým tmelem plněým dřevní moučkou (polytmel).





Průchodka pro kotevní řetěz na přídi je z nějaké lovecké nábojnice, co sem našel na procházce :-). Zbytek z měkého měděného plechu.

[PetrP]

Tak s tou dodatečnou laminací mají kolegové pravdu, to jsem opoměl vzít v úvahu, že se jedná o trochu odlišné případy. Fermež je olejového charakteru, tedy na dřevě, co s ní bylo upravené, laminát zřejmě nebude pořádně držet. Leda až po mnoha letech (viz. ty renovace letitých modelů).

Schválně jsem ze zvědavosti mrknul do archívu na staré stavební návody (viz. různé plánky, publikace Lodní modely apod., co je dodnes k dispozici na Monaku old) a vesměs se tam píše právě o té kombinaci fermež a syntetika. Zřejmě tehdy nic lepšího nebylo. A dodnes jsem nezachytil žádnou zvláštní novinku v technikách úpravy dřevěných trupů. Prostě se všeobecně přešlo na olaminování. Přitom dnes již je na výběr spousta nových prostředků na ochranu dřeva v exteriéru, ale nevím o tom, že by něco z toho bylo úspěšně vyzkoušené a dlouhodobě osvědčené na lodních modelech. Zřejmě to nikdo ani nezkusí, anebo se s problematickými výsledky radši ani nepochlubí. Zrovna čtu vedle na RC mania, jak někdo zmiňuje polyuretany. Ty jsou obecně považovány za velmi odolné vnějším vlivům, ale ohledně aplikace na lodních modelech mi nic známo není. Vůbec, nechci nic neověřeného radit a k ničemu tě navádět, pokud si nejsem plně jistý. Spíš bych nabádal ke zdrženlivosti. Experimentování je jistě fajn, ale dobré to provádět tam, kde případný špatný výsledek nebude vadit. Nikoli rovnou na hezkém a pracném modelu. Když opět trochu zafilozofuji, tak je beztak nejlepší si všechno vyzkoušet sám a najít si optimální pracovní postupy pro své podmínky. Jenže to je taky dost časově náročné a nejisté. Zvlášť v případech jako tento. Docela nepraktické čekat více let na výsledek testování, jestliže potřebuješ stavět nyní.

Co mi přijde jako podstatné. Podle všeho neváháš s laminováním kvůli obavám z obtížnosti, pracnosti apod. (však jsi už úspěšně zvládl vylaminovat vnitřek trupu), ale proto, že ti jde o zachování hezky dřevěného vzhledu modelu. Tedy nejen olaminování, ale jakákoli jiná technika povrchové úpravy, co zakryje strukturu dřeva, bude pro tvůj účel nevhodná. Tím spíš pozor na neuvážené experimentování, ale použít jen to, co je dostatečně ověřené.

Fakt by mě zajímalo, jak to tedy dneska dělají ortodoxní maketáři. Protože model dřevěné lodi bez dřevěného vzhledu na té maketovosti docela ztrácí.

[PetrP]

Fotky pěkné, takovéto klasické dřevěné trupy se mi na pohled moc líbí. Až mi přijde líto tu strukturu dřeva a planěk zakrývat byť jen barvou natož laminátem. Takovou dřevěnou loď bych nejraději ani na vodu nedával a nechal si ji vystavenou doma. Ale o tom tu řeč není, řeší se jak ten trup dokončit a model zprovoznit.

Čím je to vlastně lepené? Pokud epoxidem a to poctivě plaňka k plaňce, tak by měla být pevnost a soudržnost konstrukce dobrá (navíc to máš spojené tím vnitřním laminátem). Takové spoje budou zřejmě pevnější, než samotný materiál. Ale v tom bude právě zrada. Pokud se do dřeva dostane voda, tak sice spoje mezi plaňkami vydrží, ale popraská to přímo uvnitř těch plaňěk. Tedy možná lepší, než kdyby to bylo slepené nedbale (bůhvíjaká lepidla se v minulosti na lodě používala) a rozjelo se to úplně, ale praskání samotnému to zcela nezabrání. To je záležitost vnější vrstvy trupu.

Když tak na to zblízka koukám, tak tam vidím s případným olaminováním docela problém. Zkušenosti z vlastních neumělých pokusů a následně slova zkušených mi potvrdily, že na úspěšné olaminování to chce co nejhladší povrch trupu, bez zbytečných výstupků. A těch tam nyní máš více. S kýlem se nic nenadělá, ten tam prostě být musí. Proto se také doporučuje takovéto trupy olaminovat z více kusů tkaniny (zvlášť boky a samostatně ještě kýl). Tím že tam už máš nalepenou tu lištu v úrovni paluby, tak to bude ještě horší. Obecně se doporučuje napřed olaminovat hladký trup a teprve potom na něj všechno vystupující nalepit. Olaminování ostrých hran je vždy oříšek. Tkanina má snahu pružit a odchlipovat se a místo hezky hranaté lišty tam snadno vznikne zaoblený výstupek. Proto ta doporučení na přitlačování tkaniny během tuhnutí. Ale ani to nemusí pomoct a výsledek mnohdy nebude dokonalý. Potom tam vidím vystupující to kování (obruby otvorů), to by také bylo vhodnější instalovat teprve na olaminovaný trup.

Jestli jsi zde na DF studoval staré diskuze, tak i v sekci laminování je toho spoustu a podobné problémy se tam kdysi řešily.

[semo]

Díky, z olaminování strach nemám. Dal bych to jen pod tu lištu a přesně podle ní zařízl tkaninu skalpelem. Tak paranoidní už nejsem, abych se bál, že vysoko nad čarou ponoru bude laminát chybět. A tam ať si to klidně pracuje, viděl sem na fotkách opravdový lodě a ty boky bejvají často dost pekelný a hlavně jiný, než spodek :-). Kovový doplňky jsou zatim jen nastrčený, ty přilepím až někdy na konec.

Jen zatim čekám, jestli se nenajde někdo, kdo vytáhne z půdy svůj starý model ze smrkových lišt, napuštěný pěkně tou fermeží.... :-). Chtěl bych vidět, co přesně znamená popraskat. Přece na začátku jsem s tim byl smířený a měla to být patina. Proto tam taky jsou už nalepené ty lišty. Ale jak by to vlastně vypadalo? Najdu sice starý fotky modelů, ale nevím jakou měly povrchovou úpravu.

[ZBl]

Tu fermež bych doporučovali nepoužívat. Fungovala spolehlivě s olejovými, eventuálně "syntetickými" barvami, ale s ničím jiným asi moc nepochodíš. Nebo pochodíš, ale ne na dlouho. Jak psal SH, fermež obsahuje olej, to znamená, že je mastná a díky tomu na ní z principu kromě olejových/fermežových barev nic moc nedrží. Leda až po dlouhé době nebo po nějaké další úpravě, která už je dnes nejspíš zapomenutá.
Pokud chceš zachovat vzhled dřevěné lodě, tak to napusť něčím hodně zředěným. Nitrolak, "syntetická" základovka, laminovací pryskyřice nebo epoxidová barva - to vše by šlo použít. Vše ale hodně zředěné, minimálně 50:50, možná i více.
A upozornění: CHS 1200 je lepidlo. Sice se taky používalo/používá i na laminování a spousta lidí na něj nedá dopustit ani dnes, ale není to ani barva ani laminovací pryskyřice. Pryskyřice je u CHS 1200 formulovaná jinak než u barev nebo laminovací pryskyřice a proto časem může praskat, obzvlášť, pokud se Ti podaří vytvořit silnější vrstvu. Praskání barvy může být i známkou pnutí v natřeném materiálu. Pokud je pnutí větší než daný typ barvy unese, barva praská. Nadměrná tloušťka vrstvy barvy může způsobit praskání i sama o sobě a jakékoliv pnutí tomu jen napomáhá.
Trup napouštíš tak dlouho, dokud saje. Je dobré to dělat v teple (míněna pokojová teplota, max. 25 °C). Nanášet postupně v tenkých vrstvách, mokré do mokrého, pokud dřevo saje. V momentě, kdy přestane sát, přestat natírat a nechat vyschnout/vytvrdnout. Pak strhnout chlupy, které se narovnaly po nátěru a máš trup připravený k dalšímu natírání. Dál se dá už použít skoro všechno, jen pozor na některé kombinace barev.
Na "syntetiku" nedávej rozpouštědlový akrylát (běžné spreje jsou často ten případ) nebo nitrokombinační ("acetonové") barvy.
Pokud bys to udělal, mohlo by se to celé zkrabatit a přidělal by sis spoustu práce s broušením. Jde o to, aby barva, kterou dáváš jako následující vrstvu neobsahovala silnější rozpouštědla než ta pod ní. Snášenlivost jednotlivých vrstev se dá snadno ověřit na zkušebním vzorku. Pokud Ti někdo namítne, že natíral acetonovou barvou na "syntetiku", a vše bylo OK, tak to bylo nejspíš tím, že "syntetika" už byla dobře vyzrálá. To znamená alespoň v řádu měsíců. Při rozestupech jednoho až dvou dnů mezi vrstvami dochází k naleptání a znehodnocení nátěru. Osobně už to mám taky za sebou...
Na epoxid by zase neměla přijít "syntetika", protože na něm nijak zvlášť nedrží.
Ještě vysvětlení, proč dávám slovo syntetika do uvozovek. Syntetika je skoro každá barva, která se běžně vyrábí. Správně by se měly barvy nazývat podle hlavní pryskyřice, ze které jsou vyrobeny, protože ta jim dává jejich vlastnosti. Takže máme barvy akrylátové (rozpouštědlové nebo vodou ředitelné), alkydové (to je ta naše "syntetika"), epoxidové, polyuretanové, vinylové, polyesterové a tak dále.
Pokud bychom měli jít do důsledku, tak pod vodou (trvalý ponor) se v reálu používají epoxidy (a jejich varianty) a polyestery. Polyuretany a ostatní typy barev jsou určené k použití v "povětrnostních podmínkách", tedy nad vodní hladinou. Dříve se "pod vodu" používal i chlorkaučuk nebo epoxydehet, ale oboje už se, myslím, z hlediska ekologického už běžně nevyrábějí nebo je zakázané je používat.
Tolik teorie...

Jinak držím palce, máš to pěkné.

P.S. Pokud bys přece jen chtěl laminovat, možná by v Tvém případě stačilo použít laminovací pryskyřici se silnějším modelspanem místo tkaniny...

[semo]

Svoje dilema jsem během víkendu trochu upozadil. A aby práce nestála, vyrobil jsem nějaký drobnosti do interiéru (zatim to je můj nejdetailnější "kokpit"). Skříňka na stěně bude mít ještě dvířka, nejspíš s červeným bleskem :-). Na přístrojovou desku přidám ještě nějaké kontrolky, ...a tak. Ciferníky jsem kreslil ručně. Nechtělo se mi sedět u počítače (stačí to přes týden).
Krom toho jsem přidal výfuk (schválně jsem vybral nepěknou trubičku) a elektrické rozvody pro světla.




A moje dilema fermež vs. laminát? Přes víkend jsem se přiklonil k fermeži. Hlavně z obavy, kdyby dřevo pod laminátem pracovalo (je laminováno i zevnitř), aby se to celé neroztrhlo. Namáčením dřeva se trhaly skály. Ale na rcmanii mi dudaj psal, že "fermežového" Naxose měl a opravoval ho 2 roky a nakonec vyhodil. ...No, vypadá to, že ještě nějaký čas budu muset vystačit s vyráběním detailů do kabiny :-). Zatím pro jistotu objednám něco od hlavel-composities, abych tu něco měl, až mě to chytne :-)

ZBI: díky, v každém takovém příspěvku přijde něco nového, postupně si to snad v hlavně složím dohromady.

[SH]

To ZBI:
v podstatě s tím co píšeš jde jenom souhlasit...

jen třeba já mám s nitrolaky přímo na dřevo velmi špatnou zkušenost, časem se začne praskat a loupat. A naopak jsem nezaznamenal problém se syntetikou (S2013) na epoxydu.

[SH]

To Semo:
když jsem tak pak přemýšlel o našem hovoru, tak bych to uzavřel asi tak - Pokud by ses na začátku zeptal "Mám dřevěný trup, co s tím?" tak bez pardonu bych napsal "olaminovat". Ale jelikož se debata stočila k tomu, aby to vypadalo jako dřevěná loď a tedy trochu jako retro styl, tak jsem začal uvažovat jako ty ve směru fermež-syntetika. Myslím, že by to fungovat mohlo, ale jistotu nemám.

Spíš teď jak se na to Tvé dílo dívám, šel bych do kombinace - trup olaminovat (s pracováním dřeva a trháním, pokud použiješ skelnou tkaninu a ne nějaké náhražky, které fungují jako náhražky..., bych obavy neměl. všem to funguje.) a nástavbu udělat fermež - syntetika. Jak se koukám, máš to už hezky, a členitě, udělané a to už olaminovat bude jednoduše neudělatelné s velkou pravděpodobností to zmrvit. Na druhou stranu, u nástaveb nějaká případná trhlinka zas tak nevadí a nástavby nejsou tak namáhané aby měly vůbec vznikat.

[ZBl]

To ZBI:
v podstatě s tím co píšeš jde jenom souhlasit...

jen třeba já mám s nitrolaky přímo na dřevo velmi špatnou zkušenost, časem se začne praskat a loupat. A naopak jsem nezaznamenal problém se syntetikou (S2013) na epoxydu.

A to je právě to, co přináší osobní praxe. Vlastní zkušenost je k nezaplacení. Z jedné strany bohužel, protože dost často není v souladu s běžně zažitou teorií...
A potom: každý vnímá věci jinak, takže co jednomu naprosto vyhovuje je pro druhého zcela nevhodné a nepřijatelné.
Zkrátka život...

[semo]

Tak jsem to včera olaminoval. Jestli to je dobře, nebo ne, to je teď už jedno. Dal jsem to pod tu spodní lištu. Všechno, včetně kýlu šlo jedním vrzem. Kýl zatím jen jednou vrstvou skelný tkaniny 48g/m^2. Překvapivě držela zahnutá i bez plastelíny. Pak na trup kepr 80g/m^2 z každý strany 1 kus a přes to ještě zase tu 48g, abych nemusel tolik tmelit. Vypadá to docela pěkně. Trochu to samozřejmě ztěžklo, ale všichni tvrdí, že to u lodě nevadí. Tak snad ne. Náznak dřeva snad bude ještě vidět na bortu :-).

[Steve7]

K těm starým modelům a praskání barvy....
Mám ve sklepě (bohužel dobře schované) zděděné trupy někdy z roku 1970.
Jeden šarpiový říční monitor (překližka, tehdy opravdu kvalitní), druhý plaňkovaný Tobruk.
První má trhlinky na napojení potahů na outoru, druhý prasklinky v několika místech ve směru spár.
Oba trupy byly vylity Dentakrylem a nikdy nebyly ve vodě.
A nástavby dopadly podobně.

Jak už bylo napsáno, z 99% je model na suchu doma, víceméně ve stálém prostředí (teplota a vlhkost).
Vyhřátím na slunci a schlazením ve vodě dojde k největším namáhání a pnutí.
Mám rád nitrobarvy, ale jsou jako porcelán - tvrdé a křehké. Syntetiky jsou "gumovější".
Dobrou variantou jsou polyuretanové barvy, s těmi mám však zkušenosti v běžném využití a s přísadou plastifikátorů pak na plátěných potazích "ultralajtů" - tam opravdu snesou různé ohýbání a pod.
U modelů lodí s nimi (snad jen zatím) nemám zkušenosti.
Ale napadá mě - nepadla zde zmínka o lodním laku. Ten mě připadá vhodný.

Konkrétně u rybářské lodi bych asi zkusil napustit (v tomto případě už olaminované spodní části) nadvodní část řídkým epoxidem. Měly by zůstat lehce patrné lišty. Případně nějakou lazurou natřít (bílou?) a vše uzavřít zmíněným lodním lakem.
Je to nesmysl?

[Steve7]

Ještě jedna připomínka, jistě známá:
Sebelepší a kvalitní barvy a laky nebudou nic platné, pokud budou aplikovány na nekvalitní (nesoudržný, sprašný, mastný) podklad.
Asi jako mnoho zde - bohužel vícekrát vyzkoušeno. Občas stačí i neznatelně mastné prsty.
Nejen u modelů se vyplatí impregnace.

Když jsem pracoval pro jednu modelářskou firmu, objevily se občas potíže s nástřikem (lihové a akrylové barvy).
Pracovnice si v práci občas natřely ruce Indulonou....
Vypadalo to jako instruktážní obrázky v hodině Daktyloskopie :-)
Měl jsem s tím občas dost potíže, nebylo to vidět. Do prvního nástřiku.

A kdysi jsem zcela zničil povrchovku makety letadla, když jsem na bílou lihovku z důvodu úspory práce (měl jsem po ruce spray) použil "akrylový" lak. Zdánlivě v pořádku. Kdyby nebyl plný bůhvíjakých agresivních složek. "Vyrylo" to do povrchu "zákopy" - spodní podklad se roztrhal jako kdybych natrhal noviny.
Akryláty obecně nemám rád - řídké (stékají) a ne dobře kryjí.

[SH]

...Ale napadá mě - nepadla zde zmínka o lodním laku. Ten mě připadá vhodný.

S lodním lakem mám dvě zkušenosti:
V roce 1976 otec natřel dřevěné okno na chatě lodním lakem. A lepí dodnes. Když bych nechal zavřené okno na delší dobu, tak už ho neotevřu. Jednou jsem je zavřel při odjezdu a pak jsem rval okna, v rohu to odštíplo hranu okenního křídla a ta je tam přilepena dodnes. To pro dokreslené jakou silou to chytlo.

Podruhé jsem v kroužku lodním lakem nastříkal dřevěnou plaňkovanou palubu... Po prvním ježdění se zvlnila... Možná to chtělo pod LL fermež, možná nějaký jiný postup, možná se dostala pod něho voda jinudy... nevím, nemám čas to testovat a riskovat na modelu. Teď jako průhledný lak na dřevěné části používám od Herbolu Kunstoff Parket Lack a nemusím nic řešit.

[PetrP]

S lodním lakem osobní zkušenost nemám. Akorát jsem se kdysi dočetl nějaká upozornění, že na lodní modely vhodný není (protože střídání prostředí sucho, mokro), jelikož je vhodný pro věci co jsou v mokru pořád (jako právě ty skutečné lodě, v našich podmínkách zřejmě nějaké dřevěné čluny a pramice, co se kotví u břehu, ale z vody se úplně ven běžně nevytahují).

Pokud jde o lakování, impregnaci apod. dřevěných lodních modelů, tak by zřejmě bylo třeba důsledně rozlišovat materiál. Jelikož klasické smrkové lišty a balza se svými vlastnostmi dost liší. Zatímco balza saje mnohem ochotněji, takže se ji spíše podaří nasytit a impregnovat. Tak u smrkových lišt je to o dost horší. Což právě může být tím kámenem úrazu. Jestliže se dřevo podaří plně prosytit impregnací, tak už do něj voda nemůže a tedy by nemělo více pracovat a vše by už mělo držet a nepraskat. Jenže když impregnace zůstane pouze na povrchu a je svým charakterem křehká či jinak nedostatečně odolná, můžou se v ní později z různých důvodů objevit trhliny, kudy se voda dostane k neošetřenému dřevu a to začne pracovat se všemi negativními důsledky. Olaminováním se na povrchu vytvoří dostatečně pevná a houževnatá vrstva, co odolá a dřevo před vlhkostí bezpečně ochrání. Co by s laminátem udělalo pracující dřevo nevím, ale takovou možnost lze asi uvažovat leda v případě úmyslného narušení laminátu a vystavení trhlin vodě. Pokud je tedy dřevěná obšívka ze smrkových lišt chráněná z obou stran olaminováním, mělo by jít o ten nejpříznivější případ a měla by být dosažena nejlepší možná odolnost a trvanlivost. Alespoň tak jsem tomu porozuměl z nastudované teorie a cizích sdělených zkušeností. Čímž netvrdím, že by to třeba nějak jinak také nešlo, ale nemám prověřené a nemohu zodpovědně doporučit. A obecně se domnívám, že pro různé experimentování a alternativní postupy je rozhodně vhodnější právě ta balza. Kromě té lepší nasákavosti též při namočení nenadělá takovou paseku, jako vlhké smrkové dřevo. Při své měkkosti se spíše stlačí a zdeformuje a nevyvine takové pnutí. Ale to jen na okraj, zde se řeší klasický trup ze smrkových lišt.

Na to částečné olaminování trupu jsem dosud nikde nenarazil, ale přijde mi to celkem rozumný kompromis. Vrchní část obšívky s borty již nebude tolik vystavená vodě (leda občasné šplouchnutí), podobně jako nástavby. Takže i případné lehčí praskání by nemělo být fatální. Souhlas se SH, že alespoň nástavby (plus ty borty) by byly dobré tradičně tou syntetikou. Ať je aspoň na nich vidět, že to je ze dřeva. Osobně si neumím představit laminovat členitý povrch nástavby. A ani tmelení by nebylo nic snadného. Osobně mám zkušenost pouze s nástavbami z papírového kartonu, které jsem pro vyhlazení povrchu nastříkal stříkacím tmelem ze spreje (na monitoru), pochopitelně to byly pouze základní hrubé tvary, před sestavením větších celků a detailů (přidáváno až později). Ani moc nechápu, proč by se vlastně měly dřevěné nástavby laminovat. Pokud chci imitovat dřevěný materiál, tak by to mělo být na pohled znát a ne zakryté laminátových povrchem. A pokud byla skutečná nástavba plechová, tak ji nejlépe vymodelovat rovnou z nějakého hladkého a voděodolného materiálu, než se trápit s přípravou hladkého povrchu na dřevě. Toť můj osobní subjektivní názor.

A k těm barvám. S nitrem zkušenosti přímo nemám, leda s nitrolakem. A s ním to nebylo tak hrozné, ovšem já s ním vesměs impregnoval papír a balzu, tedy dobře savé materiály. Pokud se nitrolak nevsákne a vytvoří silnější vrstvu na povrchu, tak už to je horší a souhlas, že je křehký a může praskat a odlupovat se. Se syntetikou jsem pracoval víc, jak modelářské barvy, tak velké plechovky (různé nátěry na baráku apod.). Tedy opět souhlas, že ta barva je charakterem taková pružná a gumová, zřejmě díky čemuž může něco lépe vydržet. Potom akryly, jak vodové (modelářské - značky Tamiya a Gunze, plus Balakryl), tak rozpouštědlové (modelářské spreje a autospreje). Též potvrzuji, že ty vodové hůře chytají na hladké povrchy a obvykle to chce více vrstev. Také jsou citlivé na rozpouštědla (modelářské, Balakryl jsem tak netestoval). Takže nelze aplikovat vodovky a navrch něco "smradlavého" (rozežere je), ale naopak to jde. Modelářské akryly ještě nemám dlouhodobě vyzkoušené, používám několik posledních sezón a ty lodičky (kity) toho dosud moc nenapluly. Ale Balakrylem jsem už natřel mimo jiné monitor, který toho již zažil dost (v provozu od 2007) a barva stále v pohodě (nějaké menší oděrky apod. opotřebení beru za samozřejmost a týká se to každé barvy). Rovněž doma na baráku (různé venkovní aplikace) si Balakryl vede celkem dobře a odolností na tom není hůře než jiné druhy nátěrů, takže ho rovněž nepodceňuji a mám v něj důvěru. S jinými (méně obvyklými a speciálními) druhy barev zkušenost nemám. Dřevo lze v zásadě natírat vším možným, ale prostě zasvěceně neporadím. Když stavím něco svého a pokazím si to, tak se můžu zlobit jen na sebe. Zodpovědnost za osud cizího modelu si však vzít nechci (leda bych si byl opravdu jistý, případně o nic nešlo).

Závěrem plný souhlas s příspěvkem od ZBI. Každý má jiné osobní zkušenosti, vnímá věci trochu jinak, má při stavbě modelů jiné zvyklosti, možnosti a preference. Tedy nikdy nic nemůže být univerzálně platné a vhodné naprosto pro všechny lidi a případy.

[semo]

Díky za příspěvky. No jak jsem psal, olaminováno už je. Nad lištou se ještě rozhodnu. Buď natřu jen řídkým epoxydem bez tkaniny (když jsem objednával tkaninu, objednal jsem i nízkovizkózní LH 288). Nebo konečně tu fermež + základovka syntetika a celý pak i s laminátovým spodkem autosprejem. To si ještě přečtu, jestli je s tou základovkou kompatibilní. Dál bych to radši nepitval :-).

[PetrP]

Jen v rychlosti když to tak čtu. Pokud by ses rozhodl natírat epoxidem, tak bacha na jeden další efekt. Pokud se natřené množství plně nevsákne, ale na povrchu zůstane vrstva, která zatvrdne, tak to původní úmysl znehodnotí. Jelikož dřevěný povrch zůstane zalitý pod tou vrstvou epoxidu. To už by pak bylo lepší to rovnou olaminovat, výsledek by byl podobný a ochranný efekt proti vodě jistější.

A s tím zamýšleným kombinováním barev také pozor. Jak tu padlo, že syntetiku mohou naleptat jiné rozpouštědlové barvy, tedy i ty autospreje. Není mi jasné proč vše nevzít kompletně syntetikou. Možná kvůli těm poznámkám výše v diskuzi. Ovšem ty jsou protichůdné. ZBI uvedl, že syntetika nedrží na epoxidu, usuzuji že vzhledem ke kontextu (psal o různých druzích barev) měl na mysli epoxidovou barvu. Zatímco SH uvedl, že není problém, ovšem on měl zřejmě na mysli trupy z epoxidového laminátu. Které se ovšem před barvením tmelí a brousí (polyesterový tmel, plnič), tedy barva nepřijde přímo na laminát, ale na vrstvu tmelu jiného složení než epoxid. Což bych viděl jako vysvětlení uvedeného rozporu, ale jistě lépe kdyby se to více vyjasnilo. Každopádně vždycky nejlepší pro jistotu otestovat na nečisto.

[SH]

jen ve zkratce:
- syntetická základovka, opakuji základovka, vydrží nástřik nitrolaky, takže myslím, že to zvládne i spreje. Je to napsané i na plechovce v aplikačním návodu. Pro jistotu doporučuji si to při koupi ještě zkontrolovat. Syntetická základovka na lehké kovy "Formex" velmi dobře drží na plastech a klidně na ni stříkám nitro... mnohokrát vyzkoušeno. Ona ta základovka se taky chová odlišně od vrchních syntetik. Rychle schne a je tvrdá.

- Syntetika Industrol drží i přímo na epoxidu (Chs 1200) i ve venkovním prostředí. Už jsem to kdysi psal - do smaltovaného kotle na dešťovou vodu jsem potřeboval přilepit přepadovou trubku. První pokus zalepením 1200kou se po pár letech začal odlupovat. Druhý pokus zase 1200 ale přetřená syntetickou barvou je tam už dobrých 30 let... boha ten čas letí...

[semo]

Tak jen aby řeč nestála, ať ty diskuzní fóra trochu žijou :-).

Teď řeším, jak pokračovat dál. Asi je nejlepší nejdřív natřít nebo nastříkat trup a pak teprv přilepit palubu (?).

Taky jsem se snažil najít něco o tom, jak mají vypadat lana, jeřáb (či výložník nebo jak se to správně nazývá)...a vůbec výbava rybářské lodi. Ale nenašel jsem nic, co by mi pomohlo. Na plánu je nějaké schéma takeláže, ale moc tomu plánu nevěřím. Kdyby někdo měl nějaký tip či odkaz, budu rád. Případně, jak ta lana mají být tlustá (i když to by možná šlo odvodit).

Trochu chuti do práce mi bere jedna věc. Autor plánu umístil kajutu podle mě příliš doprostřed. Jednak to ubírá místa na zádi (pro rybaření) a taky je z kabiny hůř vidět před loď. Neznalý věci, všiml jsem si toho až pozdě. Hledal jsem nějakou loď, která by se tomu podobala, ale nenašel. Teď už s tim nic neudělám a budu se s tim asi muset smířit. Slabou útěchou mi může být, že existují rybářské lodě, které mají kabinu na zádi a z nich taky asi moc dobře vidět nebude. Viz třeba tady: https://youtu.be/9CCmLUiORM0?t=48 (čas 0:48).
Nebo je to ještě v pořádku? Co myslíte?

A jedna bonusová otázka: Na co má ta loď na videu tu malou plachtu na zádi??? Aby se sama stáčela proti větru? Na pohon to nebude.

[ladous]

Taky jsem se snažil najít něco o tom, jak mají vypadat lana, jeřáb (či výložník nebo jak se to správně nazývá)...a vůbec výbava rybářské lodi...

A jedna bonusová otázka: Na co má ta loď na videu tu malou plachtu na zádi??? Aby se sama stáčela proti větru? Na pohon to nebude.

Zrovna ta lana jsou na tom videu vidět docela pěkně.

A ta plachta může pomáhat držet směr (kormidlovat).

[SH]

někde jsem četl, že ta plachta je pro omezení kolébání.