puf-puf, putt-putt, pop-pop...

[bobo4x4]

Ahoj.

Sem pročítal tohle téma a dost mě nadchla jednoduchost tohoto pohonu.
Nedalo mi to a musel se to vyzkoušet.
Bohužel , nebo bohudík sem ted v Norsku a zatím tady nemám vybavení na modelařinu, nicméně
sem si poradil a ke zdárnému zhotovení puf puf "remorkéru" stačila plechovka od sardinek a
energetického nípoje, kus trubičky a pár drobností.
Pak už jen lepidlo a kleště s vrtačkou a za dvě hodiny bylo hotovo :-)
Po vložení dvou svíček to jelo jak blesk :-D

Pokud se mi podaří zmenšit fotky, tak je sem dám.

[bobo4x4]

[bobo4x4]

[Jack]

Bravó!
Napíš aj krátky návod na stavbu pohonu.

[bobo4x4]

Díkas :-)

Z plechovky od coca-coly sem odřízl dno asi 5mm za zaoblením, na tomto přesahu jsem zahnul 2-3mm okraj, z té
samé plechovky (boční stěna) jsem vystřihl kolečko s průměrem o 4mm větším , než je průměr dna i s okrajem.
Do dna sem vyvrtal 2 x díru pro trubičky ,které sem do děr zazusul a zalepil z obou stran.
Potom sem k sobě přiložil dno a kolečko a přesah kolečka přehnul přes okraj dna.Zahnutý okraj sem také zalepil.

No a pohon byl hotov.Sice to chvíli trvalo, než se nahřál ,ale pak to jelo nad očekávání rychle :-)

PS: nevím ,co udělají lepené spoje, bohužel zatím nemám čím pájet :-(

[Jack]

Spájkovať ako spájkovať!
Ono je otázka, či to bola "plechovka" alebo "hliníkovka"?
Z hliníkovky by bola asi pružnejšia, vhodnejšia membrána, ale zasa sa nedá spájkovať.

[bobo4x4]

Je to hliník , ale až pořídím vercajk, tak vyzkouším něco pořádnýho :-D

[Snek]

Spájkovať ako spájkovať!
Ono je otázka, či to bola "plechovka" alebo "hliníkovka"?
Z hliníkovky by bola asi pružnejšia, vhodnejšia membrána, ale zasa sa nedá spájkovať.

Hliník se dá pájet, použije se patřičná pájecí kapalina PK-AL 30 pro měkké pájení hliníku a některých jeho slitin a patřičný "cín" například Sn90Zn. Otázka co to bude za "hliník" Hliní je sám moc široký pojem.

Snek

[bobo4x4]

Jestli to nebude ten , co se odstěhoval do HUMPOLCE :-D

[rokony]

Tak jsem se po delší době vrátil k "puf-puf" loďkám. Prostě jsem v krabici s trubičkami našel už pár let odloženou spirálu ze starších pokusů a maje trochu času, zabudoval jsem ji do trupu. Výsledek nic moc, ani jsem nic extra nečekal. Ale po zhlédnutí několika videí na Youtube mi to nedalo a pustil jsem se do zkoušení pokročilejších konstrukcí. Zvláště mě zaujaly mnohatrubkové konstrukce, které na některých videích dosahují až podezřelých výkonů. Bleskem jsem takovou podobnou zmáknul, rychlostní klání na bazéně můžete vidět níže. Je to soutěž mezi spirálovou loďkou (ta s komínem) a "multitrubkovou konstrukcí. (viz detail obou soutěžících na obrázku dole)

Kahánky jsou lihové, horké části pohonu jsou letovány stříbrem.
U těchhle vícetrubkáčů je potřeba dodržet následující parametry: co nejmenší kotlík s co nejvíce trubkami délky alespoň 20cm, potrubí od kotlíku musí jít napřed nahoru.
Nad ostatním budu dále bádat, mým cílem je dosažení takové rychlosti, kde by se už uplatnilo rc ovládání.
Už se těším na podnětné reakce!

[semo]

Podnětnou reakci asi nedám, ale sledovat téma budu :-).

Škoda, že v tom videu neni zvuk, musel to být slušný rachot. Máme doma jednu takovou lodičku, ale kupovanou. V koupelně z toho celkem bolí uši. Když už to vlastně píšu, tak ta koupená loďka má taky kotlík (takový placatý plechový), ale jen dvě trubičky. Právě kotlík nejspíš dělá největší rachot. Rychlost jízdy je taky celkem slušná, ale těžko to porovnám s videem.

[rokony]

Zvuk jsem smazal, protože za plotem cosi hlučně vrtali. Stejně by nebylo nic slyšet, moje loďky nejsou vybaveny membránovým strojkem. Trubičky ani měděný kotel z patnáctky trubky se nijak akusticky neprojevují.

[semo]

Aha, tak to je vlastně taky docela dobré zjištění.

[PetrP]

Hezký počin, jen tak dál. Asi moc podnětů nepřinesu, ale určitě projektu fandím a rád budu sledovat. Pluje to tedy překvapivě rychle, budu zvědavý kam se ještě podaří vývoj posunout.

Taky už mě to párkrát lákalo zkusit, ale jednak je dost jiných aktivit a jednak je pro mě velká překážka ta nutnost tvrdého pájení. Tedy pro mě technologicky zvladatelné řešení zřejmě jen ta spirála stočená z měkké trubičky.

Jeden dotaz. Jakým způsobem se podařilo tak hezky čistě přepůlit nadobku od spreje? Už jsem nějaké taky kuchal (zdroj tenkého hliníkového plechu), tedy vím že to jde celkem snadno, ale takto přesně bych to říznout neuměl.

[semo]

Třeba by mohla jedna trubička být kratší a nasávat vodu přímo ze dna, nebo ze předu. Musela by se opatřit jednosměrným ventilem (kulička ve větší trubičce?). A výtoková trubka by mohla být možná i bez ventilu, nebo s Teslovým ventilem :-). Ale to by si někdo musel hodně vyhrát a kdo ví, jestli by to fungovalo :-).

[rokony]

PetrP: Hliníková plechovka se dá pohodlně rozříznout na pásové pile pásem na barevné kovy a plasty. Mám tu nejlevnější pásovku z Bauhausu. Pak začistit na šmirglovce a je to.
Myslím si, že by to mohlo jít dobře i fortunou s vhodným nástrojem.
Dokud mi bude chutnat šlehačka, budu mít o zdroj trupů postaráno, kupujeme velkou 700ml. Do piksle od MAPP plynu se trochu bojím zaříznout, i když jich pár mám schovaných. Jsou o něco větší, než ty šlehačkové.

semo: O ventilu s kuličkou se už kdesi diskutovalo, závěr byl ten, že manipulace s kuličkou spotřebuje většinu výkonu motorku. Kdesi jsem ale zahlédl tzv. "zesilovač tahu" nebo také augmentor, použitý k "puf puf" loďce. Tudy mi možná cesta mohla vést.

[semo]

Plechovka by šla asi pěkně rozbrousit nějakým dremelem. Možná také jemná pilka, snad žiletková, pod malým úhlem + velká trpělivost. Ale osobně si myslím, že na trup lodi to neni moc vhodný tvar. Těžiště se musí držet co nejníž, což zrovna u puf puf parníčku neni asi jednoduché. S nástavbama už to bude asi neúnosné. Krabicový tvar by byl mnohem stabilnější.

Ad ventily: trochu jsem si říkal, že to tak bude, jinak už by takových konstrukcí bylo nejspíš víc. Ale něco by se zkusit mělo :-).

Četl jsem teď princip na anglické verzi wikipedie. Je tam toho napsáno mnohem víc, než v české a to, co v českém textu popisují jako princip, to v anglickém vysvětlují jen jako jev, který pouze zvyšuje efektivitu, ale není principem samotným. Pro ty, kdo anglicky neumí, tak ve stručnosti: jde o to, že nasátá voda sice loďku stáhne zpátky, ale hned se zarazí vevnitř o kotel a zase ji postrčí dopředu. Takže "zpětná" síla od sání se velice brzo vynuluje. Vytlačená voda loď jen urychluje dopředu. Loď by tedy měla fungovat i v ideální kapalině. Nicméně ve vodě je ještě ten druhý efekt, že vytlačená voda proudí usměrněně dozadu a pohání loď dopředu, zatímco nasávaná proudí z více směrů a tedy brzdící síla není tak velká. Tento rozdíl proudění je v českém textu popsán jako princip.
Tak třeba někoho něco napadne :-)

Ohledně vylepšení:
Ještě jsem se doklikal na tohle:
http://www.stanleysteamers.com/phantomboats/photos.htm
Dole je vidět zajímavý tvar cívky. Navíc tam mají hliníkový převodník tepla, který je vybaven bavlněným knotem, který se před jízdou má namočit. Zároveň (jestli to dobře chápu), saje vlhkost z lodi, která tam vzniká kondenzováním.

A v jednom videu jsem viděl jednoduchý nápad: držák svíčky byl pod kotlem držen magnetem. To by bylo třeba proti té mojí loďce velké plus.

[rokony]

Poskakování kahánku po loďce jsem vyřešil nalepením kousků smirku na dno loďky. Zvláště ta mnohotrubková vibruje docela silně, napadlo mě, jestli by nešly právě ty vibrace využít. Představoval bych si to asi tak, že by v lodi byla umístěna železná kulička, směrem k přídi odpružená a směrem dozadu s pevnou zarážkou. Je známo, že pružná interakce přenese více kineticke energie, než náraz na "tvrdo", který přeměňuje část energie nárazu na teplo, takže by se alespoň drobně vypomohlo s dopředným pohybem.

[PetrP]

Tak s dobrými nástroji se jistě dají plechovky řezat snadno a rychle. Toto je podle všeho snazší příklad (nádobka tažená tedy hliníková). Hodně sprejů má nádobky ze železného plechu (zalisované spoje). Hliníkový trup může být výhodný díky nízké hmotnosti. Vzhledem k malému výkonu pohonu může i toto hrát nezanedbatelnou roli. S tvarem souhlas, že to zřejmě není optimální. Pravda že zakulacený trup je problematičtější z hlediska stability (výhodnější je hranatý průřez a ploché dno). Ale rozhodující je poloha těžiště (viz. plachetnice). Tedy pokud kotlík není příliš hmotný, tak to zřejmě bude v pohodě.

Co mi přijde jako podstatnější vada je tvar zádi (dovnitř vypouklá plocha, tedy z hydrodynamického hlediska nic moc). Tam jistě budou značné ztráty zvýšením odporu, což opět může hrát značnou roli, vzhledem k obecně malému tahu totoho pohonu. Možná by se daly části plechovek spojit, aby byla zaoblená rovněž záď, ne jen příď. Jinak samozřejmě chápu pohnutky k využití (snadné zužitkování odpadního materiálu). Pokusy na standardizovaném trupu také dávají smysl (vzájemné porovnání).

Ještě dotaz na provedení průchodu trubiček skrz trup a připevnění kormidla. To je také stříbrnou pájkou? Hliník se obecně pájí blbě, ale dnes už existují uživatelsky přívětivé hliníkové pájky.

[rokony]

Průchod trubiček trupem je zalepen pětiminutovým epoxidem, v těch místech žádná vysoká teplota nehrozí. No a kormidlo je chyceno na drátu, ten je provlečen dírkou v zádi a přiletován ke kousku kuprextitu normálně cínem. Kuprextit je k zádi přilepen vteřiňákem na kovy. Kormidlo je to ovšem v úvozovkách, natáčí se prostě přihýbáním drátu.
Tenhle typ trupu jsem zvolil, jak také píšeš, kvůli jednoduchosti a srovnatelnosti různě modifikovaných pohonů, stále se jedná o jakýsi vývojový experiment. V okamžiku, kdy budu spokojen s dosaženým výkonem, samozřejmě dojde i na tvorbu jiného trupu.
Ale nezdá se mi, že by byl oblý tvar až tak tragicky nestabilní, spíš narážím na malý výtlak. Pokusný dvoukotlík už má ponor cca 8mm od okraje.
Co se týče vyduté zádě, nebude problém ji zaslepit, ale mě se to tak líbí :-). Zase klade zvýšený odpor zpětným rázům.

[rokony]

semo: díval jsem se na tu stránku s cívkovým motorkem, ten kondenzátor je zajímavý, ale autorovi nic nebránilo v tom, aby šel s trubkami skrz trup a vedl je pod lodí. Tím by byla dostatečná kondenzace zaručena. Pokud mu tedy nešlo o využití původních otvorů v trupu. Nemám ale pocit, že by to bylo potřeba, o kondenzaci se postará pulsace vodního pístu v trubkách. Pokud jsou tedy vedení dostatečně dlouhé.
Magnet je ovšem dobrý nápad.

[T.Vilcsek]

Jestli se můžu taky trochu přidat, před delší dobou jsem se tímto taky trochu zabýval. Postavil jsem dohromady dva kousky, ten první z obyčejné plechovky s olejovkama. Použil jsem mosaznou trubičku 2/3 mm. Přidávám i fotku s jednoduchou ohýbačkou našroubovanou přímo do stolu. Pájel jsem cínem, topil pevným lihem. Vzpomínám si, že jeden konec trubičky musel být delší a druhý kratší. Pak jsem se pokusil o zdvojení, trochu to zrychlilo, ale ne moc. Dál jsem tenkrát zkoušel jestli zvýšení výkonu nepřinese použití tlustší trubičky, dal jsem 3/4mm. Nepřineslo to nic – toto byla slepá cesta.





Pak jsem pokusil stvořit něco trochu většího a vzhlednějšího, udělal jsem loďku ze dřeva (překližka). Dal jsem trubičku 2/3 mm a přidal jsem 1 závit. Jelo to pomaleji, než původní plechovková, ale i tak to bylo hezčí.





Z obou staveb mi vyplynulo, že je důležitá celková hmotnost loďky, tento pohon má malý výkon. Průměr trubičky musí být „tak akorát“ vzhledem k ostatním věcem. Je to v každém případě o laborování a hledání lepších řešení. A do toho se mi až tak nechtělo, dělal jsem i jiné věci, prostě jsem to chtěl jenom zkusit. Je možné, že se k tomu někdy vrátím, jsou to zajímavé a zároveň jednoduché a rychlé stavby.

[rokony]

Je pravda, že použití tlustších trubiček nevede většinou k lepšímu výkonu. Jde nejspíš o to, aby velikost styčné plochy mezi vodou, nebo párou a stěnami trubiček byla co největší, proto dává dobrý výkon naopak množství slabších trubiček. Výměna tepla tak probíhá efektivněji.
Spirálu musím pochválit, kam se hrabe ta moje kostrbatá! Nejspíš jsem ji tehdy málo vyžíhal. S přípravkem jsem se taky extra nezalamoval :-), holt moje parketa je spíš stavba letovaných kotlíků.

[semo]

...autorovi nic nebránilo v tom, aby šel s trubkami skrz trup a vedl je pod lodí.

No jo, to je pravda. To mě nenapadlo. Ledaže mu šlo o jakousi výměnu tepla mezi těma dvěma trubkama, ne o ochlazení.


Mimochodem, co výkon "topidla"? V jiném vláknu, o parnících, se píše, že kotel je alfa a omega. Je fakt, že ta moje puf puf loďka jede jen na svíčku, ale když je umístěná blbě, jede hůř. Takže nějaký vliv to má.

[PetrP]

Fakt že si nevzpomínám, že bych někdy na puf puf lodičce viděl hydrodynamickou záď, vesměs samé hranaté useknuté. Možná jen náhoda, ale třeba to má svůj důvod jak píšeš a z určitých důvodů je tvar kladoucí větší odpor naopak žádoucí. S rezervou výtlaku to je nepříjemnost. Nevím jestli by se povedlo sehnat ještě větší sprej s hliníkovou nádobkou. Ty hodně velké co jsem viděl byly vesměs ze železného plechu se zalisovanými spoji (PU montážní pěny apod.) a ty nemají tak hezké a hladké tvary, jako spreje hliníkové. Musím souhlasit, že ty tvoje trupy mají určitý styl a svým způsobem se mi též líbí. Ani mě dříve takové řešení nenapadlo, spíše jsem uvažoval o využití vhodných plechovek, viz. Tom.

Jak na optimalizaci výkonu, v zásadě jsou dvě cesty, vlastní experimentování, anebo studium informací, čímž lze právě ušetřit dost času a práce na vlastních experimentech. Ačkoli na pohled primitivní záležitost, ve skutečnosti to není zdaleka tak prosté a člověk by na tom mohl strávit spoustu času. Již dříve jsem na netu narazil na různé weby týkající se puf puf lodiček. Dá se takto zjistit dost podstatných údajů, co a jak funguje, co je třeba dodržet pro úspěch a čeho se naopak vyvarovat. Ale to zřejmě už dávno znáš a máš nastudované.

Ještě by mě zajímala jedna věc, zda někdo zkoušel podobný reaktivní pohon na poněkud odlišném principu. Že by byl klasický uzavřený kotlík naplněný vodou a pára z něj by vedla trubičkou/hadičkou nikoli do parního stroje či turbíny, ale do vody (na konci trubičky zřejmě nějaká tryska pro zvýšení tahu). Uvažuji, že by takové řešení mělo mít větší výkon a tah než puf puf. Ovšem už by to bylo prostě něco jiného, nesrovnatelného. A taky zrada, že větší kotlík by byl těžký a tedy kontraproduktivní. Zatímco z malého by se zas voda rychle vyvařila. Krása puf puf je mimo jiné v té nezávislosti na zásobách vody, lodička může plout tak dlouho dokud vystačí palivo.