MoNaKo DF

PetrP:
Tak snad ta stagnace brzy přejde a bude elán se pustit do něčeho nového, nebo starého odloženého. Já to teď beru jako terapii, kdy místo kontroly a opravy nepodarků od jiných si to udělám po svém a případně budu nadávat sobě...
Zároveň bych to ale rád udělal částečně univerzální i pro ostatní...

Elevace pomocí serva by mohla narazit na podobný problém jako otáčení věže - velmi rychlý pohyb - možná 270° servo s převodem by třeba při těch 20° mohlo mít relativně důstojnou rychlost pohybu. 
"Vačka" v mém pojetí bude zvlněný barbetový límec, který bude přizdvihovat děla během otáčení - sice (zatím) bez možnosti ovlivnění kapitánem, ale aspoň to nebude vypadat staticky...

To řešení s elektronikou je tak trochu prevence odložení do šuplíku - jednodušší mechanická část a možná i levnější...
"Dráty" a SW jsem sbouchnul  za víkend na balkoně, prototyp vyšel asi na 400,- = řekněme jedno trochu lepší servo.
3 plošné spoje - zaberou asi 100x50x30mm. Napájení z BEC 5V 0,5A+ostatní serva.

Mechaniku jsem dokreslil před chvílí, průměr 60mm hloubka asi 40mm, točna má dvě kuličková ložiska. By woko do 300,- za obě věže, snad to stihnu zítra vytlačit a upřesnit.
Celková hmotnost sestavy 200-300g, taky zkusím zvážit až bude hotovo...

Použity dva kanály:
Proporcionální určuje úhel natočení
3 polohový přepínač určuje která věž se bude ovládat, ve středové poloze obě.
Při ovládání obou se míří přední věží a zadní se přidává tak, aby mířila na stejný cíl.

Až budu chystat plošňák, rád bych přidal nějaké jumpery pro nastavení rychlosti (bez nutnosti hrabat do programu) a dalších spárovaných věží. Pro velké modely s těžkými věžemi bude potřeba řešit jinými komponenty, ale to snad někdy příště...

Akulacz:
Ano, elevace byla podobně rychlá (respektive pomalá) jako pohyb odměru, tedy v řádu jednotek úhlových stupňů za sekundu. Údaje čerpám převážně z https://www.navweaps.com/ Nějaké vhodné zpomalení tedy zřejmě bude na místě.

Automatická elevace vačkou při otáčení věže by měla fungovat. Na nějaké takové řešení jsem už kdysi narazil (článek na internetu či v časopise).

Volba režimu ovládání přepínačem mi přijde jako dobrý nápad.

Tak ta "vačka" je takové dočasně nejjednodušší řešení, jak tomu dodat trochu pohybu a nemít zběsile se mrskající hlavně. Časem snad najdu nějaký vhodný malý pohon. Ve věži ~45-65x15-20mm přeci jen tolik místa není, jedině snad ovládat táhlem odspodu, kde mi ale momentálně překáží motor.
V první variantě jsem pomocí přepínače volil stranu, na kterou se bude mířit a proporcionálním kanálem úhel natočení, ale to mi úplně nesedlo. Přidal jsem zatím přepínače pro nastavení rychlosti otáčení, což funguje dobře a snížení rozsahu otáčení, což jsem ještě neotestoval - stále mi chybí ty koncáky a vždy když jdu objednávat, tak něco důležitého ze seznamu nemají skladem...
Když jsem byl naposledy doma a uškudlil jsem trochu času, tak jsem napravoval německou preciznost pilníkem, borci mi ve stavebnici vypálili polovinu dílů z 5mm místo 3mm překližky... Teď na cestách se šťourám aspoň v programu a řeším přidání ovládání dalších věží - čtyři separátně ovládané ještě celkem půjdou, ale více bude znamenat mnohem složitější zapojení, výměnu procesoru, nebo výměnu řadiče i motorů a alespoň 3S/12V Aku...

Video prvního prototypu s klacíky místo hlavní, rychlost je nastavena dost vysoko, jde ještě násobně zpomalit při zachování plynulosti. Výchylka pod 2° je ignorována aby se předešlo cukání.
Zítra kdyžtak přihodím i nějaké fotky do vlákna co jsem k tomu založil.
 

 Akulacz:
Video vypadá poměrně dobře. S rychlostí otáčení je to komplikovanější, jak jsem si již dříve uvědomil a snad už i někde psal. Ta data výzbroje reálných lodí jsou jedna věc, jak to zapůsobí na modelu věc druhá. Pokud reálně mohlo trvat otočení z jedné krajní polohy věže do druhé asi minutu, tak na modelu bude tak nízká rychlost pohybu zřejmě stěží pozorovatelná a nevyvolá u pozorovatelů patřičný dojem. Zřejmě může být lépe otáčení věží poněkud zrychlit, tak aby byl pohyb dobře znatelný, ale pořád ještě působil dostatečně klidně a rozvážně. Spíše tedy asi volit nastavení rychlosti dle pocitu. Možná, že by se to dalo i nějak teoreticky odvodit a definovat a spočítat nějakou vhodnou maketovou rychlost otáčení dělových věží, podobně jako existuje vzorec pro maketovou rychlost lodních modelů. Kdy se rychlost předlohy nedělí přímo měřítkem, ale druhou odmocninou z měřítka. Aby model na hladině vytvářel iluzi svižně plovoucí lodi (příďová vlna atd.). Analogicky bych usuzoval, že čím menší model (menší měřítko), tím rychlejší pohyb dělových věží ve srovnání s předlohou a naopak. 

Jinak asi platí pro realistické ztvárnění otáčení dělových věží obecně to samé jako pro celý model. Lépe než vlastní fantazie a spekulace jsou reálné podklady. Což ovšem zde znamená zejména filmové záběry historických plavidel, kterých je poskrovnu, tím spíše takové zachycující výzbroj v akci a přitom ne vysloveně naaranžované na efekt (propagandistické záběry), ale zachycující reálné fungování. Není snadné určit, jak přesně správně se mají věže a děla pohybovat. Technika udělala během první poloviny 20. stol. velký pokrok, systémy řízení palby a metodika použití lodního dělostřelectva se dost proměnily. Jedna možnost se do problematiky co nejhlouběji ponořit a snažit se vypiplat co nejdokonalejší modelové řešení (které ovšem nikdo kromě tvůrce případně hrstky znalců patřičně neocení). Anebo se spokojit s určitým zjednodušením, nedělat z toho příliš vědu, akorát se snažit držet nějakých základních zásad, aby to na modelu působilo přiměřeně realisticky a nedělalo to vyložené nesmysly na první pohled.

Ať se další vývoj daří.

PetrP:
To jsem v nějakém starším příspěvku psal také, že ideál bude o něco rychleji než u předlohy, kde to bylo dle toho co jsem našel, od takových 50s u Bismarcku po 2 minuty u Yamato pro hlavní věže. A i u těch predreadnoughtů, to většinou bylo také ty 3-4°/s. Většinou spíš neseděla ta rychlost palby, kde mizerně vycvičená posádka byla schopna pálit třeba třikrát pomaleji...
Na videu to je zhruba 10s/270°, v možnostech je zvládnout to pod vteřinu (zhruba jako 270° servo), nebo klidně za 10minut. Já vidím ideál někde mezi tím na videu a minutou, se dvěma jumpery mohu nastavit 4 různé rychlosti, řekněme 10-40s, případně by šel použít i trimr pro plynulé nastavení, kdyby v něčích schopnostech nebyla úprava programu. Jak jsem psal - návod (soubory pro tisk, program, schéma) tu postupně zveřejním, tak ať to je trochu univerzální. Proto i vítám jakoukoliv zpětnou vazbu, ať to co nejlépe sedí potřebám těch, co to případně použijí...
A pár kousků jsem v rámci bádání i ochoten vyrobit, takže pokud by přišla budovatelská nálada, stačí dát vědět.

Akulacz:
Ano, ty údaje tak nějak. S rychlostí palby také, jedna věc je teorie, respektive výkony dosažené při cvičení za ideálních podmínek, a druhá věc realita v bojové akci. Na druhou stranu zas dobře vycvičené obsluhy dokázaly rychlost palby značně navýšit. Zejména USN za WW2 se v tomto ohledu vyznamenalo. Viz. 152 mm děla křižníků https://www.securitymagazin.cz/historie ... 71599.html a 127 mm dvojúčelová děla především při protiletadlové palbě (existovalo dokonce speciální trénovací zařízení pro obsluhy https://forum.cartridgecollectors.org/t ... ound/34586).

To je zřejmě dobře vymyšlené s tou regulací rychlosti, aby se s tím dalo různě experimentovat a nastavovat vhodnou modelovou rychlost.

Osobně si zřejmě takový sofistikovaný modelový pohon dělových věží nepostavím, nejsem dostatečně zběhlý v elektronice. Řešení, která jsem dosud uvažoval, byla na jednodušší, spíše mechanické, bázi a bez schopnosti komplexnějších možností ovládání. Tedy nechat si vyrobit nějaké hotové moduly by se mohlo někdy hodit. Aktuálně to však bohužel není na pořadu dne. Uvidíme co přinese budoucnost.