Re: Osazení nákladního člunu technikou
Napsal: úte bře 01, 2016 09:57
Pokud jde o katamaran (o tom na začátku nic nebylo!), tak plně souhlasím s tím, že kormidla jsou zbytečná. Tím víc je ale nutné věnovat se možnosti regulace motorů v malých otáčkách, aby šlo jemně manévrovat. Současně nemá smysl používat jeden regulátor ani u DC motorů, musí být dva.
Motory s KV=1000 (jakéhokoli typu) mají při napájení dvoučlánkem něco přes 7000 ot/min naprázdno, při zatížení by měly mít 5000 - 6000 otáček. To je na šroub o průměru 55 mm sakra hodně a neodpovídá to předpokládanému odběru kolem 5 A na motor.
"Střídavé" motory jsou levnější, účinnější, lehčí, menší ... o tom není sporu. Ale jejich regulátory (s výjimkou drahých senzorových motorů a regulátorů) nezvládají velmi malé otáčky, nasadí rovnou do určitých (pro leteckou vrtuli dost malých, pro manévrování lodě problematických) otáček. V tomhle směru jsou asi nejlepší regulátory MGM Compro, ale ani tam to není dobré (to je z principu, ne libovůle výrobce) - ty jsou ale v trochu jiné cenové hladině. U levné Číny se toto vůbec neřeší. Stejnosměrné motory jsou méně účinné, těžší ... ale tyhle problémy jejich regulace nemá, dobře chodí i v malých notáčkách a přecházejí rychle mezi směry otáčení.
DSYS jsou původně lodní (univerzální) regulátory, které v průběhu času dostaly možnost nastavení různých režimů, takže si nastavíš režim loď a není co řešit. Kdokoli si to může ověřit u výrobce, pokud si jejich genezi nepamatuje. A to je sakra rozdíl proti typickému autoregulátoru, který třeba při přechodu z jízdy vpřed na vzad nezmění jednoduše chod, ale nejdřív brzdí (a někdy se nesnímá ani otáčení motoru, ale prostě jen čas), pak počká (zlomky sekund až jednotky sekund), a pak se teprve roztočí vzad. To v lepším případě. V horším musíš dát páku na couvání, teď regulátor brzdí (auto) a ty řídíš intenzitu brzdy, pak ji musíš vrátit do neutrálu, okamžik počkat, a pak znovu na couvání, aby se roztočil vzad. S podobným chováním se manévruje s lodí hodně, hodně špatně.
K řízení. Jsou dvě možnosti. Dvě páky, každá řídí jeden motor. Pro jízdu vpřed obě vpřed, pro jízdu vzad obě vzad, pro otáčení na místě jednu vpřed a druhou vzad ... Někdo to má takto rád, funguje to, ale pohodlné řízení to není (což je pro někoho výhoda) a nikdy nevytrimuješ rovnou jízdu, neustále se musí jemně řídit a dorovnávat. Druhá možnost je využít "V" mixer, který má víceméně každy vysílač (i ten bez displeje). Jednou pákou bez vracení do neutrální polohy se nastaví rychlost a směr jízdy (vpřed/vzad) - působí na oba motory ve stejném smyslu - druhou pákou se nastaví zatáčení - působí na motory v opačném smyslu. Pokud jsou motory a regulátory stejné, tak se dá dobře vytrimovat přímá jízda a je to pohodlné. S první pákou v neutrálu a druhou vychýlenou se točí na místě. Zvolit si může každý po svém, toto není věc modelu, ale nastavení vysílače.
Programování regulátoru - je nezbytné třeba pro nastavení počtu a typu článků, koncového napětí, rozsahu ovládání atd. Pokud má regulátor nastavení jen kartou, určitě kartu koupit. Pokud má možnost nastavení z vysílače (většina má, DSYS taky), není karta nutná. Nastavení z vysílače je pak méně pohodlné a zdlouhavé, ale dělá se pro regulátor víceméně jen jednou (znovu až třeba po změně typu článků), tak to nevadí.
Lodní vrtule jsou teoreticky lepší v páru (pravá / levá), ale ne pro každé rozměry jsou páry dostupné a nikdy nejsou přesně stejné. Není to ale nezbytné, dá se jezdit i se dvojicí stejných. V tomhle jsou střídavé motory lepší, protože se chovají stejně pro oba směry otáčení (případné odchylky tam zanese jen regulátor), stejnosměrné motory se nikdy nechovají v obou směrech přesně stejně. Při dvou pohonech dostatečně vzdálených od sebe (katamaran) se výhody pravé/levé vrtule oslabují až mizí. Toto není v dané fázi stavby důležitá otázka a dá se s tím experimentovat na hotovém modelu.
Motory s KV=1000 (jakéhokoli typu) mají při napájení dvoučlánkem něco přes 7000 ot/min naprázdno, při zatížení by měly mít 5000 - 6000 otáček. To je na šroub o průměru 55 mm sakra hodně a neodpovídá to předpokládanému odběru kolem 5 A na motor.
"Střídavé" motory jsou levnější, účinnější, lehčí, menší ... o tom není sporu. Ale jejich regulátory (s výjimkou drahých senzorových motorů a regulátorů) nezvládají velmi malé otáčky, nasadí rovnou do určitých (pro leteckou vrtuli dost malých, pro manévrování lodě problematických) otáček. V tomhle směru jsou asi nejlepší regulátory MGM Compro, ale ani tam to není dobré (to je z principu, ne libovůle výrobce) - ty jsou ale v trochu jiné cenové hladině. U levné Číny se toto vůbec neřeší. Stejnosměrné motory jsou méně účinné, těžší ... ale tyhle problémy jejich regulace nemá, dobře chodí i v malých notáčkách a přecházejí rychle mezi směry otáčení.
DSYS jsou původně lodní (univerzální) regulátory, které v průběhu času dostaly možnost nastavení různých režimů, takže si nastavíš režim loď a není co řešit. Kdokoli si to může ověřit u výrobce, pokud si jejich genezi nepamatuje. A to je sakra rozdíl proti typickému autoregulátoru, který třeba při přechodu z jízdy vpřed na vzad nezmění jednoduše chod, ale nejdřív brzdí (a někdy se nesnímá ani otáčení motoru, ale prostě jen čas), pak počká (zlomky sekund až jednotky sekund), a pak se teprve roztočí vzad. To v lepším případě. V horším musíš dát páku na couvání, teď regulátor brzdí (auto) a ty řídíš intenzitu brzdy, pak ji musíš vrátit do neutrálu, okamžik počkat, a pak znovu na couvání, aby se roztočil vzad. S podobným chováním se manévruje s lodí hodně, hodně špatně.
K řízení. Jsou dvě možnosti. Dvě páky, každá řídí jeden motor. Pro jízdu vpřed obě vpřed, pro jízdu vzad obě vzad, pro otáčení na místě jednu vpřed a druhou vzad ... Někdo to má takto rád, funguje to, ale pohodlné řízení to není (což je pro někoho výhoda) a nikdy nevytrimuješ rovnou jízdu, neustále se musí jemně řídit a dorovnávat. Druhá možnost je využít "V" mixer, který má víceméně každy vysílač (i ten bez displeje). Jednou pákou bez vracení do neutrální polohy se nastaví rychlost a směr jízdy (vpřed/vzad) - působí na oba motory ve stejném smyslu - druhou pákou se nastaví zatáčení - působí na motory v opačném smyslu. Pokud jsou motory a regulátory stejné, tak se dá dobře vytrimovat přímá jízda a je to pohodlné. S první pákou v neutrálu a druhou vychýlenou se točí na místě. Zvolit si může každý po svém, toto není věc modelu, ale nastavení vysílače.
Programování regulátoru - je nezbytné třeba pro nastavení počtu a typu článků, koncového napětí, rozsahu ovládání atd. Pokud má regulátor nastavení jen kartou, určitě kartu koupit. Pokud má možnost nastavení z vysílače (většina má, DSYS taky), není karta nutná. Nastavení z vysílače je pak méně pohodlné a zdlouhavé, ale dělá se pro regulátor víceméně jen jednou (znovu až třeba po změně typu článků), tak to nevadí.
Lodní vrtule jsou teoreticky lepší v páru (pravá / levá), ale ne pro každé rozměry jsou páry dostupné a nikdy nejsou přesně stejné. Není to ale nezbytné, dá se jezdit i se dvojicí stejných. V tomhle jsou střídavé motory lepší, protože se chovají stejně pro oba směry otáčení (případné odchylky tam zanese jen regulátor), stejnosměrné motory se nikdy nechovají v obou směrech přesně stejně. Při dvou pohonech dostatečně vzdálených od sebe (katamaran) se výhody pravé/levé vrtule oslabují až mizí. Toto není v dané fázi stavby důležitá otázka a dá se s tím experimentovat na hotovém modelu.