no..... popravdě . zkoušel jsem myšlenkové pochody a jaksi mi naskočilo , že pokud nejsou uhlíky jde motor použít ve vodě a pak to bylo o zkoušení přičemž mi teoretický nápad potvrdil rozhovor s kolegou Mičerem.... ale zavážečka nebyla prvním ponořenným střídákem , ale první byl právě remorkér-teda remorkér v pravém slova smyslu né protože to byl z hecu stavěný DOZER-BOAT viz: http://ufon13.rajce.idnes.cz/pohon/#18.9.2011_1_.jpg http://ufon13.rajce.idnes.cz/klec_a_plo ... d_lodi.jpg
a v celku: http://ufon13.rajce.idnes.cz/a_je_kompl ... 011_1_.jpg
Pak se ozval zákazník a já mu navrhl, že by to šlo řešit jako na tom dozeru, nicméně to neprošlo a střídáky jsme použili s hřídelema a uvnitř suchého trupu, přičemž toto řešení se stejnými motory mělo poloviční rychlost no a to pak vedlo k úpravě na původní myšlenku ponořených motorů i když proti původnímu návrhu jednoho motoru s otočným uchycením v kleci na přídi se použily motory 2 v klecích na zádi.
Hlavní ale bylo to že nemám rád vyšlapané cesty ....občas je dobré vybočit z řady....kdyby né, furt klackujeme mamuty v jámách.......
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
Musím říct, že ten převod na otáčení toho motoru je docela frajeřina :-)
Tohohle řešení bych s trochu bál - potopit celý motor do vody, ale na druhou stranu tam nejsou žádné třecí ztráty(hřídel, spojka.
To je nějaký spešl vodotěsný stříďák?
Martinzl píše:....Tohohle řešení bych s trochu bál - potopit celý motor do vody, ale na druhou stranu tam nejsou žádné třecí ztráty(hřídel, spojka.
......
hluboce se mýlíš.... ponořený motor má velké ztráty odporem rotujícího rotoru ve vodě... srovnatelné se zátěží malým šroubem. Ale jestli výkonu a energie v baterkách máš nadbytek.. tak proč ne. Dělají se větší pitominy.
Martinzl píše:Díky za odpověď. Myslel jsem si to ale zkušenost samozřejmě žádnou nemám.
Petře, proč si použil do té zavážečky právě stříďák? Do všech remorkerů (což je podobný zavážečkám) se používají stejnosměrné motory(alespoň co jsem četl). V modelářských prodejnách(Praze) stříďáky taky zavrhují, tak proč?
protože řízení komutátorového motoru v nízkých otáčkách je podstatně přesnější než u bezsenzorového stříďáku. A u senzorového by se ti zase nelíbila cena. Ale u zavážečky je to jedno...
A proč pro tvé použití stříďáky zavrhují? Protože mají rozum. Výhody stříďáku pro tvé použití nejsou zas tak výrazné, nároky na technické pochopení a nastavení jsou vyšší a mají obavu, že by řešili reklamace z důvodu nevhodného užití.
Martinzl píše:Díky za odpověď. Myslel jsem si to ale zkušenost samozřejmě žádnou nemám.
Petře, proč si použil do té zavážečky právě stříďák? Do všech remorkerů (což je podobný zavážečkám) se používají stejnosměrné motory(alespoň co jsem četl). V modelářských prodejnách(Praze) stříďáky taky zavrhují, tak proč?
proč se nepoužívají stříďáky v remorkérech? Používají, či začínají se používat, protože se dají sehnat dostatečně jemné regly......i ceny se srovnaly, takže v podstatě přestává být důvod používat stejnosměrný motor ....z druhé strany, je to vyzkoušená klasika a mnozí z nás používají regly vytažené ze staré lodě, mají je v šuplíku, nebaží po výkonu ....
Postav novou loď dle P. Hájka- jednoduché a funkční řešení pro rybovrahouny .... :-) (nic proti rybářům , ale mám s nimi jako se skupinou jen dlouholeté negativní zkušenosti .... jako jednotlivci to jde, ale ten bordel na březích, arogance ...)
Optimismus je jen nedostatek informací...aneb zabij bobra, zachráníš strom....
co se týče SH odpovědí..... rotující hmota ve vodě má odpor vůči vodě zanedbatelný a bohatě se vykompenzuje chladícím ůčinkem neb motor ve vodě prostě netopí, tření v ložiskách hřídele naplněné vazelinou je zhruba 5x vyšší ztráta než tření vody mezi rotorem a statorem střídáku.Pro remorkery se už spousta střídáků také uplatnila a jsou to obvykle mnohem silnější lodě než ty s plechovkami. Složitost instalace oproti střídáku v lodi je o celý jeden drát horší než u plechovky......
cena kvalitní plechovky bývá i skvalitním reglem 2-3x vyšší než spotřební střídák s reglem. Motor není nijak utěsněný tím by elegance řešení vzala za své. Jak je každému kdo alespon jednou motor se třemi dráty v pacičkách držel je motor z výroby ztvořen z materiálů které korodují a dokonce i reznou minimálně .pólové plechy jsou v epoxydovém laku, magnety jsou niklované, rotor je z hliníku a chromované trubky , vodiče jsou lakované, hřídele nerezové a ložiska jsou zakrytá a vazelinou naplněná popřípadě ze slinutýých materiálů pokud má motor futra ......tudížco se týče zkázy motoru je možnost jedině vyběhání ložisek při dlouhodobém používání a to podle zkušeností až po 2 letech tedy stejně mimo záruku prodejců. nicméně náprava může být zakoupením náhradních ložisek za cenu od30 do 120kč nebo zakoupením jiného stejně levného motoru, poprřípadě změnou ložisek na slinutá futra kde dokonce voda slouží jako nejlepší mazivo.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
P.S. pro SH.....:
co se týče velikosti pitomostí co se dělají..... podle mého názoru je největší možná pitomost teoretické zavrhování prakticky ověřených řešení.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
petr hájek píše:co se týče SH odpovědí..... rotující hmota ve vodě má odpor vůči vodě zanedbatelný a bohatě se vykompenzuje chladícím ůčinkem ......
pokud toto tvrdíš, tak je vidět že jsi to nikdy nezměřil.... Na rozdíl od tebe jsem drobné měření udělal sice se 400kou ale i stříďáků to bude obdobné. Chyba v řádu desítek procent ale jak uvidíš dále, i taková chyba je zanedbatelná...
při stejném napájecím napětí:
400ka/ 7.2V naprázdno ..... 0.8A
400ka/ 7.2V osazena v kompact hřídeli bez šroubu ..... 1.1A
400ka/ 7.2V ponořena ve vodě ..... 4.3A
400ka/ 7.2V s 30mm šroubem v malém člunu 500mm ..... průměrný doběr 4-5A
myslím, že závěr si udělá každý sám
o tom, co a jak rezne, co dělají ložiska ve vodě nepolemizuju, protože o tom a) nemám zkušenost, protože motory ve vodě neprovozuju.... b) o tom nešla diskuze.
petr hájek píše:P.S. pro SH.....:
co se týče velikosti pitomostí co se dělají..... podle mého názoru je největší možná pitomost teoretické zavrhování prakticky ověřených řešení.
a) jak vidíš výše, nejde o teoretické zavrhování....
b) praktické ověření není zjištění, že "motor se ve vodě točí", ale měřit, měřit, měřit....
c) díky teorii proudění kapalin ( se kterou jsem se setkal na škole) a která představuje Tebou tak velmi opovrhované teoretizování, jsem už předem tušil, že výsledky motoru ve vodě budou zlé , ale že až tak špatné, to i mě překvapilo.
no a dotyčný, ať se rozhodne sám. Sice si myslím, že bude věřit spíš slibům než realitě (soudě podle reakce na ik33 která byla více než namístě), ale o to drsněší a dražší bude prozření.
tak tedy fajn střídák D 2830/11 1000kv s vrtulí 55mm napřímo trojlist sport odběr ve vodě zcela ponořen stálých 3,5A na plný plyn z dvoučlánku tedy ne zrovna ideálně napájen měřeno bez šroubu 0,4A stejný motor též ve vodě.
Ale zahlcovat tě například nutností vzít v potaz tzv MAGNUSŮV efekt o vlivu rotace objektu na jeho obtékání proudícím mediem popřípadě zamyslet se nad tím hlouběji a uvědomit si že hmota rotujícího pláště motoru uvádí do rotace i proudící vodu kolem tělesa motoru a tudíž se daleko lépe využívá samotný lodní šroub který nepracuje v rovně proudící kapalině kterou musí nejdříve odklonit od rovného proudění ...to už bych chtěl po teoretikovi s měřákem na stole asi moc .... chtělo by to projít nejdřív pár stránek s různých oborů hydrodynamiky , pak pár stránek o nových trendech v lodních pohonech a neméně stránek o konstrukci moderních vrtulových listech pro různé hustoty media a jejich úpravách tvaru právě v souvislosti s nutností upravit směr proudění s co nejmenší ztrátou. To vše také souvisí s problémem kavitace při rotující vrtuli v kapalině ....
nicméně to tu není o ,,přečůrávání výškou oblouku v závislosti na nehomogennosti gravitačního pole planety ,, takže kdo chce ať si něco nastuduje kdo né nechť popadne plechovou 4stovku a multimetr, a kdo chce tak at si do lodě dá třeba MHD pohon pokud bude jezdit u moře a bude mít dost silné zdroje.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
trochu jsi nepochopil, o čem je Magnusův jev... ale to nic... Jen tak pro zajímavost se podívej, jak musí proudit kapalina vůči rotujícímu válci aby ten jev nastal...
a že rotor ti uvede do rotace vodní proud je jasné... jenže nežádoucím směrem a ty pak musíš používat tebou tak opěvované poloponořené šrouby s vysokým stoupáním aby vůbec zabraly...
Vůbec, proč se tu s náma zahazuješ. Nech si to patentovat a ABB to s Azipody okamžitě zabalí.... tolk zbytečného železa na pláštění a utěsnění motorů...
magnusův jev je o změně proudění v okolí rotujícího válce při kolmém umístění válce vuči prouděn.....í a ted si představ, co se stane s tímto prouděním pokud válec je v jiném úhlu než 90° k proudění.... takže spíše jsi nepochopil ty a to souvislosti ....ale to je normální.....
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
u ABB používají pohony elektromotorem už dlouho a právě jejich azipody mě inspirovaly pro využití v ponořeném režimu neb u nás se slaná voda nevyskytuje tak často není důvod těsnit.
Co se týče rotace kapaliny není to v nežádaném směru a právě proto se pravděpodobně spotřeba tohoto pohonu zdá nereálně nízká . Debata o tomto s člověkem z aerodynamického výzkumu mi zabrala zhruba 4 hodiny nad sklenkou červeného, leč výsledek vyzněl ,, je to pravděpodobné leč teoreticky velmi složitě spočítatelné, nicméně zdá se,, že to funguje stejně jako když šroub před zašroubováním do matice namažeš lubrikantem,, tudíž nemám dúvod člověku který se tímto živí denně a píše o tom vysokoškolská skripta, nevěřit.
Šrouby lze použít libovolné dle zvyklostí , jen ty co používám já jsou levné a dostupné s dostatečně masivní střední částí pro použití s kleštinovým unašečem leteckých vrtulí.
Dost nechápu připitomělou poznámku o zahazování se tady s kamarády modeláři , mě nejde o honění si trička ,,mazáckého zasloužilého pana modeláře,, co to dělá pro lidi už x let, jde mi o to , aby se dostlo všem různých informací o nejrůznějších možnostech co a jak vytvořit bez zbytečných výdajů za ověřené a leckdy i dost předražované technologie . Nikomu nevnucuji , svou cestu , pouze reaguji pokud někdo dá podnět typu:,, co byste dělali vy,, , a to pouze v případě že mám osobně ověřenou jinou cestu než tazatel předtím použil popřípadě mám v odkazech nápad kohokoli na jiné možnosti k danému dotazu. Nicméně nehodlám přecházet mlčením rádoby chytré teoretizování.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
P.S. ladousi mám pocit že toto sem moc nepatří asi by to chtělo ,,kamsi,, přesunout ......
nejlépe vytvořit novou rubriku na úrovni žumpy.... klidně s názvem ,,ufon versus SH,,
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
Petře,
ještě dotaz k těm regulátorům CARSON 105A. Ta ampéráž 105A není to trochu předimenzované? Jde mi o to, jestli by tam nestačil slabší regulátor 70 - 80A. Není ta tvoje volba jen šuplíková (co dům dal)?
Záleží, zda regulátor má proudovou ochranu nebo nemá. Poku d nemá, je to jedno.
Pokud má, tak je dobré kouknout , jaký zkratový proud teče motorem a podle toho volit regulátor proudově tak, aby ten vypínací proud toho reglu byl menší , než je zkratový proud motoru. Ochráníš tím jak regl, tak motor.
Petře,
ještě bych se zeptal, jak jsi přidělal ten lodní šroub přímo na hřídel motoru. Viděl jsem, že některé motory mají na hřídeli závit ale ten co jsi použil, tak ten závit nemá. To jsi tam vyřezal závit nebo jsi použil ten úchyt na leteckou vrtuli?
Petře,
Koukal jsem na ten držák motoru u té tvé jachty. Předpokládám že je z hliníkového plechu 2-3mm a měl bych dotaz. Čím jsi ten držák nastříkal?
Já mám v lodi vyklápěcí dvířka též z hliníku ale když jsem je nastříkal tou samou barvou co trup lodi (autospray), tak ta barva z toho hliníku šla skoro "odfoukat". Prostě na tom hliníku vůbec nedržela. Používáš nějakou speciální reaktivní barvu nebo je na to nějaký trik?
než u plechovky......
