MoNaKo DF

Ahoj. Kladení plechů má podle historické skutečnosti dobře Jotika, v Longridgovi je chybně použitá pozdější metoda z období kolem roku 1830 (italský plán vychází z Longridge). Když Longridge stavěl svůj model Victory řadu věcí, které jsou známy dnes, tenkrát nevěděl. Později se našly záznamy o obnově měděného pobití (re-coppering) a podle množství měděných hřebíků uvedených v účtech a loděničních knihách oprav lze snadno dovodit, že v roce 1805 měla Victory plechy přibité po celé ploše. Navíc o tom, že se plechy mají přibíjet po celé ploše a nejen na okraji plechů existuje rozkaz admirality, tuším z roku 1784. Kdysi o tom tady psal kpt.KL, od něhož mám mnoho dalších informací. Plechy přibité po celé ploše měla například HMAV Bounty (1787), v muzeu HMS Pandory (vyslané v roce 1790 po dlouhém postoji v záloze od roku 1783) jsou plechy s dírami jen po obvodě, ale to byla malá fregata, a je pravděpodobné, že měla původní plechy, které při stání v záloze vydržely mnoho let, na rozdíl od lodí v aktivní službě. Podle záznamů v britských archívech byly nejdříve předělávány plechy na velkých řadových lodích.

Existují dobové záznamy o způsobu kladení plechů z konce 18. a z 1. poloviny 19. století. V jedné příručce o stavbě lodí je detailně popsán způsob, používaný u obchodních lodí s poznámkou, že ve válečném námořnictvu se se stále používá starší, odlišný způsob. Britský starý způsob kladení se používal až do konce éry plachetnic u řadových lodí, novější s pásem se používal později u štíhlejších lodí včetně paroplachetních. Tato starší metoda je někde označována jako naval pattern (způsob válečného námořnictva).

O tom, jak měděné plechy vypadaly po nějakém čase, existuje taky řada dobových písemných záznamů, a od roku 1845 také stovky fotografií. Měď u lodí v aktivní službě, tj. plujících, neoxiduje stejně jako na vzduchu a má temnou barvu, ne barvu světlé měděnky. Jednak ve vodě dochází k zpomalené oxidaci, jednak je tenká zoxidovaná vrstva během plavby lodi smývána, a dochází k postupnému opotřebení plechů otěrem. Právě tato vlastnost zabraňuje obrůstání trupu mořskými organizmy, t.j. tím nedochází k značnému snížení rychlosti lodi vlivem těchto organizmů. U lodí, které dlouho stály, získala měď tmavě zelenou barvu (jsou o tom písemné záznamy z Anglie, USA i Francie). Strakatou zoxidovanou barvu se světlou měděnkou lze vidět na pásech plechů těsně nad hladinou, a vypadá to dost ošklivě. V dobových námořnických příručkách a rozkazech kapitánů válečných lodí jsou zmínky, aby u déle stojící lodi v přístavu byl pás plechů u hladiny čištěn pískem nebo blátem.

Modelářům se doporučuje použít ztmavení mědi, jako u lodi v aktivní službě. Strakaté nazelenalé plechy vypadají ošklivě.


Jotika
http://jotika-ltd.com/KitPics/LRG/Victo ... 41_lrg.jpg

Fregata Trincomalee z roku 1816 s klasickým kladením plechů naval pattern copper sheathing
http://modelshipworld.com/phpBB2/viewto ... c&&start=0

Starou metodu používali i Američané, zde na fotce z roku 1858 USS Constitution
http://www.theusschesapeake.com/uploads ... tution.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:USS_C ... launch.jpg


Měděné plechy má několik lodí - například velrybářská loď Charles W. Morgan, rekonstrukce Cookovy lodi Endeavour, HMS Trincomalee

Charles W. Morgan
http://www.galenfrysinger.com/mystic_se ... morgan.htm
http://sailmagazine.com/cruising/news/c ... oncert.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Charl ... n_2008.jpg

HMS Trincomalee 1816
http://www.flickr.com/photos/sketchypar ... 7/sizes/l/
http://www.flickr.com/photos/sketchypar ... 282983472/
http://www.hms-trincomalee.co.uk/virtua ... sktop1.jpg
http://www.hms-trincomalee.co.uk/virtua ... l/det4.htm
http://www.flickr.com/photos/14952050@N ... 9/sizes/o/
http://www.hms-trincomalee.co.uk/virtua ... detail.htm
http://www.flickr.com/photos/25459770@N03/3465639913/
http://www.flickr.com/photos/platypus01 ... 5/sizes/o/

Honza

Dodatečné informace - dobové zobrazení kladení plechů na britských válečných lodích z 18. století:


Obrázek je odsud
http://home.att.net/~shipmodelfaq/Resea ... opper.html


Kdysi jsem měl v ruce tuhle knížku s dobovým popisem ochrany měděnou obšívkou a jejího stavu:
http://www.amazon.com/Miscellaneous-Pap ... 1437410774

takhle vypadá měděná obšívka škuneru Victory po několika měsících stání
http://www.victory-cruises.com/graphics1/quila2.jpg


něco z vraků lodí
http://www.hrd1715.com/images/Concepcio ... athing.jpg

http://channelislands.noaa.gov/cr/images1/14.jpg

http://www.hrd1715.com/images/July%2031 ... athing.jpg

http://friendsvinparch.blogspot.com/200 ... chive.html

Takže se omlouvám za mystifikaci a děkuju za opravu.

Radek

Zdravím,
To midshipman - děkuji moc za velice obsáhlé a zajímavé informace.Čas mi nedovoluje takto surfovat a lovit.Díky, že se najdou modeláři, kteří pomohou.
Po pokusech se stupněm oxidace či správněji chemických změn povrchu měděného plátování se mi nejvíce zalíbil tmavější odstín.Zelená měděnka by se mi nelíbila.V domácím prostředí měděnkový odstín nehrozí, přesto asi finální plátování nakonzervuji matným lakem.Ve stavebnici jsou plátky něčím nakonzervované.Pro odstranění ochranné vrstvy jsem zkusil nitroředidlo - bez výsledku.Koncentrovaný Jar - O.K.Po reakci v Sulce každý plátek z rubové strany před lepením zdrsňuji smirkovým papírem.Lepím vteřinovým gelem.S MP3 v uších je plátování docela relax.
http://victory.novyweb.com/IMG_ag89.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag90.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag91.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag92.JPG

Vyzerá to moc dobre...

Mně, jako naprostému laikovi přijdou ty hřeby nějakmoc velké a výrazné. Zvlášť ve srovnání s fotkama co tu dával midshipman. Ale to je jen můj pohled,možná mylný....

To SH :v měřítku modelu 1 : 64 by měly hlavy hřebů mým odhadem průměr asi 0,2 mm.Výrobce by je asi vůbec nevyznačoval.Nebyly by vidět.Fotky trochu klamou.Při pohledu okem na plochu plátování je dojem efektní.A o to výrobci šlo.

Tady je pro zajímavost měděný plech a hřebíky z HMAV Bounty z roku 1787. Jasně je vidět, že plech byl přibit po celé ploše, nejen na okrajích

Francouzský způsob z roku 1800 se od britského příliš nelišil:



průměr hlavy hřebíku je 18 mm (v měřítku 1:64 to je 0,28 mm)

http://www.modelshipworld.com/useruploa ... 18_1_l.jpg

Francouzi okolo vydavatelství ANCRE znázorňování hřebů taky před časem řešili (tuším, že na tomto fóru: http://forum.aceboard.net/index.php?login=5500) a nějak z toho vyšlo, že by na rovném plechu měl výt jenom velmi jemný kroužek, jakože od injekční jehly. Ale stejně si to každý dělá, jak se mu líbí...

Radek

Jemné hřebíčkování by se dalo naznačit nýtovadlem které se používá na naznačení nýtů plastikových modelů letadel. Je to ozubené kolečko z hodinového strojku uchycené v držáku. Přiložíš a jedeš... podle pravítka-nebo bez. Zůstane lehké naznačení hlaviček. Potom to musíš zvýraznit patinováním. Jednoduché a rychlé. Tady by to určitě šlo taky a byl by to rychlý způsob naznačení hřebů....

Zdravím kolegové,
můj Agamemnon je stavebnice již s hotovými plíšky a vyznačeným nýtováním.Technologie vyznačení nýtování je trochu mimo toto moje vlákno.

Chci se zeptat zda ti nedělá problém umísťování plátů na místo. Jak píšeš používáš sekundové lepidlo a tak mě napadá že když daš málo lepidla na plát tak se ti hned přilepí a ty sím nemůžeš více manipulovat a když ho tam dáš víc tak po přimáčknutí ti přebytečné lepidlo vyteče kolem a jak to říct ublemtá ti pláty kolem.

Zdravím,
ohledně lepení měděných plátků - lepidlo nanesu na celou plochu plátku v tenké vrstvě.Plátek velmi lehce položím na dané místo a v této fázi jej lehce dorazím na styk již k zalepeným.Pak přitlačím kolmo k lepené ploše.Chce to trochu natrénovat, z počátku jsem musel nepodařeně přilepený plech rychle odlepit a opakovat lepení.Množství naneseného lepidla je třeba si také odzkoušet.Je třeba se to prostě naučit.

Zdravím,
pár fotek z průběhu plátování.Každý plátek při zpracování je třeba vzít 4 krát do ruky.Vzhledem k počtu cca
3 000 ks je to úsměvné
http://victory.novyweb.com/IMG_ag93.jpg
http://victory.novyweb.com/IMG_ag94.jpg
http://victory.novyweb.com/IMG_ag95.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag96.jpg

Píšeš vyššie, že na morenie medených plátkov si použil Sulku. To je ten postrek proti peronospóre ?
A druhá otázka : na zádi si vytvoril klin zúžením plátkov. Bolo to nutné ? Dochádzalo k veľkému ohybu ?
A čím si strihal plátky ? (Tých otázok je akosi viac .)

To Tujano :1. Sulka je přípravek proti plísním a škůdcům rostlin - obsahuje 14 % polysulfidické síry
2. Klíny nutné jsou, řady plátů by měly být rovnoběžné.Při pokusu řadu zahnout, přijdeme o krajní nýty.Plán nýtování z výkresu Vyctory:
http://victory.novyweb.com/IMG_1810.JPG
3. Plátky již byly ve stavebnici nastříhány

Vďaka , takže Sulka je prípravok proti plesni na vinnej réve.
Nastrihané plátky - myslel som to klínovité zostrihanie - aj to už bolo v stavebnici ?

Tujano : Nastrihané plátky - myslel som to klínovité zostrihanie - aj to už bolo v stavebnici ?
Ne, nebyly.Musí se dopasovat dle situace.

Zdravím,
dokončil jsem plátování.Pro zarovnání plátků s vodoryskou jsem použil nůžky a přímou brusku se smirkovým papírem
http://victory.novyweb.com/IMG_ag97.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag98.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag99.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag100.JPG
Fotky doplním v sobotu při denním světle.Přes týden ho nestíhám.

Ta patina vypadá velice pěkně, počítal jsi čistý čas co to plátování obnáší?
Děla na první palubě jsou dělená? Jestli ano, tak to je perfektní nápad. Já měl největší starost na Derfflingeru abych při pokládání trupu na bok spodní děla nepoškodil, nebo nevylomil.
Petr

To petrricek:čistý čas na plátování včetně odstranění laku ( od výrobce) z plíšků, patinace, zdrsnění rubové plochy, dopasování, nalepení - cca 120 hodin.Nezmínil jsem se o lázni na patinaci : do velké štamprle vody 5 až 7 kapek Sulky.
Děla na první palubě jsou dělená? 26.5.08 jsem na mém vlákně psal o náhradě Dummy Barrel Blocks zjednodušenými lafetami
http://victory.novyweb.com/IMG_ag22.jpg
Tvému problému se nevyhnu ani já.Na druhé palubě budu muset osadit kompletní kanóny již záhy.Při následných manipulacích s modelem budu trnout.

Zdravím, slíbená foto při denním světle
http://victory.novyweb.com/IMG_ag101.JPG
http://victory.novyweb.com/IMG_ag102.JPG

Dnes dávali na ČT2 dokument Ztracené lodě a dnešní díl byl o Agamemnonu. Zítra v 15:35 ho opakují.

ahoj. rad by som sa spytal na to patinovanie platov: So Sulkou nemam skusenosti, predpokladas ze okrem efektnej patiny poskytuje aj nejaku ochranu proti dalsej oxidacii/farebnym zmenam? Planujes to aj niecim lakovat alebo ta chemicka reakcia co sposobila Sulka by mala stacit? Vdaka