Pohon dělových věží

[burdal1]

Presne jak piste SH. Otazkou je zda tam nebude problem s uzkym neutralem. Ja se servozesilovac jako regl zkousel a zrovna u toho kusu co jsem melo to bylo bez problemu. Kazdopadne i primo na tvuj dotaz je odpoved: servo. I kdyby jsi mel ten servozesilovac vyhodit, tak motorek s prevodovkou za kilo asi jinak nesezenes.

[PetrP]

SH, burdal1:

Myslím že teď už si rozumíme. Moje výhrady směřovaly k prostému použití serva bez jakýchkoli úprav, zatímco vy máte na mysli naopak patřičně úpravená serva. V takovém případě lze samozřejmě servo považovat za motor s převody a ovládací elektronikou. Pokud by se servozesilovačem byly nějaké potíže, je možné ho úplně odstranit a zbytek použít jako kompaktní pohonnou jednotku (motor s převody ve společné skříni). Jednou už jsem servo rozebíral za účelem pohonu pro miniloď, tak bych si s potřebnými úpravami snad nějak poradil. Každopádně je to další námět k zamyšlení.

[SH]

No, já osobně bych servo nekuchal, místo páky bych dal kladku, druhou menší pod věž (aby pohyb serva 90° jsem zvětšil na cca 180-270°) a připojil to přes gyro, nějaké levnější od vrtulníkářů. Volně se vrtící věže bez vazby na pohyb a polohu celé lodi vypadají no,ehm, ...divně... To u lodí do cca 70-80tých let.
Moderní dělové komplety se vrtí jak splašené - otočí se, vypálí, točí se na nový cíl, tam bych se s nějakou stabilizací nepáral.

[petr hájek]

No, já osobně bych servo nekuchal, místo páky bych dal kladku, druhou menší pod věž (aby pohyb serva 90° jsem zvětšil na cca 180-270°) a připojil to přes gyro, nějaké levnější od vrtulníkářů. Volně se vrtící věže bez vazby na pohyb a polohu celé lodi vypadají no,ehm, ...divně... To u lodí do cca 70-80tých let.
Moderní dělové komplety se vrtí jak splašené - otočí se, vypálí, točí se na nový cíl, tam bych se s nějakou stabilizací nepáral.

to je zajímavý nápad s tím gyrem , leč zdá se býti poněkud dražším i když efektním.
možná by pak skutečně stačil 1kanál a gyro přes které by se ovládaly všechny věže automaticky , jen ta cena gyra je asi ještě výše než ty obyčejné převodovky.
napadá mě jestli obyč .gyro pro vrtulník je schopné zaznamenat i plynulé a pomalé pohyby při otočkách lodi, jestli bude na principu piezo krystalů typnul bych nutnost rychlých změn pohbů , jinak by muselo spíše pracovat na principu změny orientace vůči zemským mag. pólům.(to by se asi dalo realizovat za pomoci upravených digitálních kompasů).
Proč to nepojmout velkoryseji a nezapojit GPS to už také není tak drahé vybavení.(takové funkční dělové věže natočené po celou dobu plavby na souřadnice hodnotící poroty by mohly být pádným argumentem pro zisk bodů........:lol:

[SH]

Byl to jen nápad a nějaké gyro, co už vrtulníkářům nestačí neboje nespolehlivé by se určitě sehnat dalo.

[petr hájek]

Byl to jen nápad a nějaké gyro, co už vrtulníkářům nestačí neboje nespolehlivé by se určitě sehnat dalo.

jasně ale jen si opravdu nejsem jis tou pomalou změnou polohy , ve vrtulníku to jinak kope

[SH]

Možná... nevím,nezkoušel jsem. Mám ale odkaz na švábco je schopen snímat polohu vůči zemskému mag.poli. A to by šlo ne?

[petr hájek]

to by asi stálo za návrh a seriovku , toho obvodu by se dalo dobře využít jako asistentu pro samotnou plavbu.

[SH]

Jo nápadů by bylo, i vykoumaných řešení, ale kde na to brát čas???

[PetrP]

No, já osobně bych servo nekuchal, místo páky bych dal kladku, druhou menší pod věž (aby pohyb serva 90° jsem zvětšil na cca 180-270°) a připojil to přes gyro, nějaké levnější od vrtulníkářů. Volně se vrtící věže bez vazby na pohyb a polohu celé lodi vypadají no,ehm, ...divně... To u lodí do cca 70-80tých let.
Moderní dělové komplety se vrtí jak splašené - otočí se, vypálí, točí se na nový cíl, tam bych se s nějakou stabilizací nepáral.

Tak teď přiznávám, že si nejsem jistý zda chápu správně tvoji myšlenku. To jako že to gyro bude zajišťovat směrovou stabilitu dělových věží a ty budou neustále bez ohledu na pohyb lodě mířit nastaveným směrem?

[SH]

Ano, tak to bylo myšleno. A ten směr budeš řídit vysílačkou...

[ladous]

Ano, tak to bylo myšleno. A ten směr budeš řídit vysílačkou...

Kdyby to měl být neřízený směr, tak by stačilo se nějak nabourat na kompas, ten také ukazuje "pořád" stejně.

[PetrP]

Ano, tak to bylo myšleno. A ten směr budeš řídit vysílačkou...

No tak to je pozoruhodný nápad. Na něco takového jsem zdaleka nepomyslel. Je to sice zajímavé, ale poněkud hi-tech řešení. Tak daleko mé ambice (alespoň zatím) nesahají

[Přema]

přimlouval bych se u admin,aby celé vlákno bylo přesunuto do kategorie vojenských lodí.Za rok tuto tématicky hodnotnou diskusi nikdo nenajde.
Princip a použití gyr je ve skutečnosti používán u tankové techniky,(vyrábí-běla Meopta Přerov),kde změny poloh jsou hodně rychlé.U pohybu dělových věží za cenu mnoha převodů a i elevace hlavní (požadavky na rychlost jsou větší,kvůli nabíjení),přesto hodně složité.Pokud kolegovi jde o něco jednoduchého,nápad se servem je dobrý.Bohužel zde nepadly velikosti ani použitý materiál těchto věží a hlavní,a tudíž nelze odvodit hmotnost a potřebnou sílu těchto serv.
Zrovna tak je třeba věnovat pozornost uložení věží ev barbet v palubě.

[SH]

Dík za praktickou zkušenost. Bude třeba hledat něco jiného.

[PetrP]

přimlouval bych se u admin,aby celé vlákno bylo přesunuto do kategorie vojenských lodí.Za rok tuto tématicky hodnotnou diskusi nikdo nenajde.
Princip a použití gyr je ve skutečnosti používán u tankové techniky,(vyrábí-běla Meopta Přerov),kde změny poloh jsou hodně rychlé.U pohybu dělových věží za cenu mnoha převodů a i elevace hlavní (požadavky na rychlost jsou větší,kvůli nabíjení),přesto hodně složité.Pokud kolegovi jde o něco jednoduchého,nápad se servem je dobrý.Bohužel zde nepadly velikosti ani použitý materiál těchto věží a hlavní,a tudíž nelze odvodit hmotnost a potřebnou sílu těchto serv.
Zrovna tak je třeba věnovat pozornost uložení věží ev barbet v palubě.

O použití gyroskopické stabilizace u moderních tanků je mi známo. Je tak umožněna přesná střelba za jízdy.
Pokud jde o mé záměry, skutečně mi jde pouze o nějaké jednoduché a ekonomické řešení, což myslím prakticky všechny uvedené náměty splňují a jde spíš o to, co můžu mít nejsnáze po ruce. Velikost bude záviset na modelu v kterém bych to realizoval, přesně nyní tedy nevím, jen rámcově. Jisté je že nepůjde o žádné extrémy, v příliš malém modelu by šlo o vyloženou hodinařinu, příliš velký model by zas byl moc náročný a nákladný na realizaci nehledě na praktické problémy (skladování, převoz apod.). Vidím to tedy nejspíš na měřítko kolem 1:200, rozměrově kolem metru délky. Materiál a obecně konstrukce věží je teprv v hrubých úvahách v mojí hlavě, jaký bude výsledek se teprv uvidí. O sílu serv bych se nebál. Tolik hmotná konstrukce věže jistě nebude, aby s tím snadno nepohnulo běžné servo a vzhledem k převodům hodně do pomala musí stačit i slabý motorek.

[PetrP]

Gyro reaguje na rychlé pohyby, což u lodí ( hlavně kolem svislé osy ) není právě tak častý pohyb. Zkoušel jsem zapojit mezi rychlé digitální servo obyčejné gyro GWS PG-03 a i když jsem zkoušel nastavit citlivost jakkoli, tak reagovalo jen na natolik rychlé pohyby, že použití k tomuto účelu je v podstatě úplně zbytečné.
Je pravděpodobné, že budou existovat natolik kvalitní gyra, že tento relativně velice pomalý pohyb zvládnou kompenzovat, ale obávám se, že to bude vyváženo odpovídající ( a v tomto případě asi dost vysokou ) cenou.
Možná by šel tento automatický pohyb věží realizovat od podobného principu, na kterém jsou založeny magnetem řízené větroně - jde vlastně o kompas a pomocí snímačů ( třeba optických nebo magnetických - moc tomu nerozumím ) by šel tento pohyb převádět zpětně na serva. Ale to je už jiná věc.

Tak něčeho takového jsem se obával, ale to je jedno, žádné velké zklamání, do tak sofistikované (a nákladné) konstrukce bych se stejně nepouštěl. Stačí mi, když věže budou poslouchat moje povely, budu je moct otočit z výchozí pozice na bok, vystřelit, pootočit... prostě jak se mi bude chtít blbnout. Ono to na skutečných lodích stejně nebylo zas tak jednoduché. Cíl se sice sledoval, ale ne zcela plynule, podle vypočtených údajů a pozorování střelby se prováděly korekce, při prudším manévru se zaměření ztratilo... u starších konstrukcí nešlo nabíjet v každé pozici, takže se věže musely mezi výstřely natáčet zpět.... Jak to všechno přesně fungovalo dopodrobna nevím, stejně jako v případě té rychlosti pohybu. Pouze z útržkovitých informací a vlastním citem usuzuji, že pohyby věží byly pozvolné a nijak prudké, což právě chci na modelu zohlednit.

[PetrP]

All:
Děkuji za všechny reakce k tématu (i budoucí). Objevily se tu zajímavé náměty, které mi rozšířily okruh informací a poskytly zajímavou inspiraci. Teď už záleží na mně, jak se se vším poperu a kdy se mi celou záležitost podaří úspěšně realizovat.

[to]

Jeste bych doporucil

http://www.military.cz/ww2_ships/default.htm

je tam popis jak se strilelo atd. z toho by se taky dalo neco zjistit.

[PetrP]

Jeste bych doporucil

http://www.military.cz/ww2_ships/default.htm

je tam popis jak se strilelo atd. z toho by se taky dalo neco zjistit.

Dík za připomenutí. Tyhle stránky jsem už kdysi studoval

[Merrimack]

Servo není problém použít, ovšem když jsem ho používal tak mě vadil ten hluk, tedy je otázka jaké servo, ale ST1 JSEM MĚL JÁ..... Chtěl jsem zkusit nové servo, ale zase mi bylo líto servo na toto použít...
to všejen když budu mluvit o čistém převodu...!
Když bych použil servo proporcionál je vše jinak...pak už je vše jednoduší, stačí jen přes větší kolo, které je na servu a menší, které je na dělu...(ozubené)
Ovšem pak nastává problém, tímto strácí hodně sílu...
Vtomto případě už barbeta musí být opravdu z lehka otáčená...jinak servo bude mít co dělat s věží otočit..
ALe toto bych osobně použil jen do menší loďky...do větší vždy a jen motor ze stěrače...
Uchycení moturu je už na možnostěch a nápedech, ale spojku mezi motorem a dělovou věží lze udělat z plošky na motoru na které budou na koncích šrouby, v dělové věži jen dva otvory na krajích barbety ...šroub zapadne do dělové věže...

[Merrimack Miloš]

hlavní dělové věže může natáčet jedna převodovka rozvedená pomocí kardanů,pod věž jde dát převod z ručního šlehače,vyráběla mechanika,nebo se používá úhlový převod z nejlevnější ruční vrtačky,koncové spínače hlídají dojezd,,,motory z mechanik nemají žádnou sílu,zastavíš je prstem,převodovku z grilu neudržíš ani kleštěmi

[Merrimack]

Rozvod jedním převodem je asi nejlepší, ovšem to má chybu...
Když jsou věže taženy jedním převodel, to znamená, že všechny se otáčí současně...tedy nemůžete každou věž natočit zvláš´t, ale myslím že to je jen o tom, jak to každému vadí, či-nikoliv...
Je to jednoduší způsob, je to šetrnější na kanály, stačí jen jeden servospínač....nebo servo...
V případě otáčení každé věže zvlašť, už je problém s kanálem...nestaší jeden, ale na každou věž musí být zvlášť....

[Merrimack Miloš]

někdo udělá každou věž zvlášť,ale ukočírovat to na vodě je problém,manévrovat,sledovat kde je protivník,natočit děla na něho,a přitom nenarazit do druhé lodě,spotřeba nedostatkových kanálů,nebo to lze řešit jedním kanálem co se rozdělí modulem multi-prop pak jde ovládat 8 serv.

[Merrimack]

Na tom něco je, opravdu je pravda, že model ovládat a k tomu otáčet jednotlivě věže je problém...ovšem myslím že když je na každé věži koncák, pak je to jedno, prostě sepnu a věž jede sama, je ale pravda že je to jednodůší vyrobit jeden převod který bude pohánět všechny...
Každý toto musí usoudit sám...děžko radit...každý má svůj názor na toto...někomu vyhovuje toto a někomu zas něco jiného