Nabíjení pod tlakem

MichoCZ · Příspěvek od **MichoCZ** » stř bře 04, 2009 20:05

Tak jsem pátral po netu a hledal něco o nabíjení. Docela mě zarazilo chování autíčkářů k baterkám. Rvou je mrazaku před nabíjením a skladují je v lednici. Ne že bych to měl v plánu hned praktikovat, ale rád bych slyšel vaše názory.

Snad není proti pravidlům odkaz na cizí fórum, ale určitě by někoho mohlo zajímat odkud tu informaci mám.

http://www.rcauta.net/forum/modules.php ... sc&start=0

SH · Příspěvek od SH » stř bře 04, 2009 21:54

Kdyby sis přečetl diskuzi, tak bys pochopil že je to informace typu "někde jsem slyšel, že někomu povídali že..." tedy JPP... to o nabíjení.

Skladování v mrazáku je běžná věc, hlavně u Lixx. Jako chemikovi je Ti asi jasné, že s klesající teplotou klesá i rychlost chemických reakcí v článku, tedy stárnutí.

MichoCZ · Příspěvek od **MichoCZ** » stř bře 04, 2009 23:12

To je pravda. Když jsem dotaz psal tak jsem neměl na mysli Lixx. Nixx bych asi do mrazaku nedal ale. Nenapadlo by mě to. No a to že to je JPP vím. Četl jsem to celé. Ale na druhou stranu proč by to neměla být pravda? I když to zní divně tak to asi umožní nabíjet větším proudem. Já žil v domění, že proudové omezení se používá kvůli teplotě. Stejně toto vlákno má pro mě hodnotu takovou, že mě zajímá názor druhých. Asi mám svoje aku rád na to abych je trápil takovou "prasárnou":P

Příspěvek od **ladous** » stř bře 04, 2009 23:40

Já bych teda ani neuvažoval o tom cpát aku do mrazáku vedle jídla. A speciálně vyčleněný mrazák kvůli tomu bych už vůbec neživil. Nicméně v odborném modelářském tisku tato rada proběhla už někdy kolem roku 2000.

Příspěvek od **Ante** » čtv bře 05, 2009 08:23

tak jsem si to přečetl to jsou dobrý zmatenci

pletou několik věcí dohromady

pokud chceš odebírat velké proudy musíš mít baterky s nízkým vnitřním odporem tzv. tvrdý. Aby se odpor nezvyšoval je dobré je uchovávat na delší dobu vybité (Nixx), ale to snižuje jejich životnost a částečně se to kompenzuje uchováním v chladu z důvodu jak psal SH.

Do mrazáku před nabíjením má asi ten důvod, že když je pak nabíjíš velkým proudem trvá déle než se zahřejí na horní povolenou hranici. Také se na to používají chladicí tunely, jen je asi strčení do mrazáku jednoduší.

MichoCZ · Příspěvek od **MichoCZ** » čtv bře 05, 2009 09:03

No ja mám stejně svoje aku rád, na to abych jim dávál saunu obráceně. Hledal jsem na kolik vybíjet aku a tohle mě tam naskočilo taky. Že pak dýl trvá než se zahřejou mi taky došlo. Na druhou stranu takovým proudem se to nabíjí dejme tomu 15 minut. Za tu dobu se to podle mě musí zahřát stejně.

Q=U*I*t

U takového šestičlánku 1,5A který nabiju na 8,4V proudem 6A pro dobré počítání to bude 45 360J.

Když vezmu nějakou střední měrnou tepelnou kapacitu kovů 400J/kg*K tak to bude změna o 113,4K

Z mrazáku vytáhnu baterku -18 stupňů plus těch 113,4K a dostanu se na nějakých 95 stupňů. Samo že to nebude úpně přesně, ale pro ukázku by to tak nějak vyšlo.

Já bych do toho teda nešel. I když bych nakonec věřil tomu, že to trošku umožní zvýšit nabíjecí prud. Horší co to udělá s kapacitou a životností.

SH · Příspěvek od SH » čtv bře 05, 2009 09:51

MichoCZ píše:No ja mám stejně svoje aku rád, na to abych jim dávál saunu obráceně. Hledal jsem na kolik vybíjet aku a tohle mě tam naskočilo taky. Že pak dýl trvá než se zahřejou mi taky došlo. Na druhou stranu takovým proudem se to nabíjí dejme tomu 15 minut. Za tu dobu se to podle mě musí zahřát stejně.

Q=U*I*t

U takového šestičlánku 1,5A který nabiju na 8,4V proudem 6A pro dobré počítání to bude 45 360J.

Když vezmu nějakou střední měrnou tepelnou kapacitu kovů 400J/kg*K tak to bude změna o 113,4K

Z mrazáku vytáhnu baterku -18 stupňů plus těch 113,4K a dostanu se na nějakých 95 stupňů. Samo že to nebude úpně přesně, ale pro ukázku by to tak nějak vyšlo.

Já bych do toho teda nešel. I když bych nakonec věřil tomu, že to trošku umožní zvýšit nabíjecí prud. Horší co to udělá s kapacitou a životností.

mícháš hrušky s jabkama.... Kdyby to mělo fungovat jak píšeš, tak by Ti nějak nezbyla energie na uložení v aku...

Baterka se zahřívá
a) úbytkem napětí na vnitřním odporu článku, to po celou dobu nabíjení
b) tím, že chemické reakce při nabíjení jsouexotermické u NiMh, u NiCd je reakce endotermická, takže při nabíjení jde proti ohřevu od vnitřního odporu - baterka chladne
c) při proudu vyšším než je baterka schopna chemicky zpracovat anebo po nabití na plnou kapacitu se "přebytečná" energie musí vyzářit jako teplo. Pak už platí to Q= U * I * t . To je to prudké zahřátí baterky na konci nabíjení, které způsobí pokles napětí na článku a tedy deltapeak na který reaguje nabíječka.

Tím, že před nabíjením ochladíš články, zpomalíš jejich chemické reakce tím vzroste jejich vnitřní odpor a budou se rychleji zahřívat podle bodu a)
Vkládání do chladicích tunelů při nabíjení je proto, aby při vysokých proudech teplota článku napřekročila cca 45°C. Nad ní se články poškozují...
Vysoké proudy se používají proto, protože článek nabitý vysokým proudem má menší vnitřní odpor (tedy o něco vyšší napětí na článku při stejném proudu), plošší křivku, .... a menší životnost.
Nejlíp články šlapou pokud jsou ještě teplé z nabíječky.