Vliv stoupání lodního šroubu

[JanVar]

ještě se tu pokusím zeptat lodních GURU.

Stačí nakopnou, protože se neumím dopátrat, jak je to se stoupáním lodních šroubů. Je mi jasné, že je to podobné leteckým vrtulím.

Ale pokud by byl popis pro hlupáky, budu vděčen, díky

[Ivvo]

a co presne o stoupani potrebujes vedet?

[JanVar]

budeš se třeba smát, ale pro mne jsou lodní šrouby trochu mimo.
Je mi jasný, že to bude podobně jako s vrtulemi letadel, tedy průměr a nějaký úhel stoupání, tedy záběr na otáčku, a tak předpokládám, že tady to bude hodně podobně, že i velký průměr může být tzv. lehký, tedy malé stoupání (natočení lopatek) a naopak, že i malý šroub bude (může být) těžký (velký úhel lopatek)

A nebo se pletu a je to jinak?
Proto jsem chtěl nějaký odkaz pro pitomce

díky Jarda

[petr hájek]

nejspíše to že čím větší je stoupání tím více odebírá - šroub + hřídel + motor - proudu..... a to vždy nezávisle na průměru či materiálu.

[JanVar]

a ještě dvou, tří, čtyřlisté atd...rozdíly

[burun]

pro JanVara,
podívej se na : www.vinklarek.cz/Srouby.htm jsou tam uvedeny šrouby Graupner.
např. šroub třílist 45/24 ...stoupání 24mm ....na 1 otáčku se posune ...dráhu 24 mm.
jiné označení je : např. 37/0,85 nebo 37/1,6 .....37 x 0,85 = 31mm stoupání nebo 37 x 1,6 = 59mm stoupání. Používá se většinou u rychlostních šroubů.

Od této dráhy odpočítávám 20% prokluz(skluz) šroub ve vodě (voda uhne před šroubem) a účinnost šroubu beru 60%.
Např. motor, který točí při zatížení např. 8000 ot./min. + šroub 3list Graupner 45/24 ----8000 x 0,019m =152m x 60% ....91,2m..= 1,5m/s.

podívej se na : www.megamotor.cz tipy a triky doporučené motory..... tam je uvedena tabulkově závislost napětí - otáčky ....šroub ....odběr A ....příkon motoru .

Pro vpočet potřebného příkonu pro určitou rychlost používám .....stanovení výkonu elektromotoru.... k stanovenému příkonu + " 50% "koeficient strachu=tření, odpory,ztráty"

Závislost počtu listu na otáčkách ....čím více listů má šroub ....tím nižší otáčky ......listy by si mohly "brát" vodu a ztratil by jsi tah.
Jinak stéjně jak u letadýlek: průměr x stoupání dává tah, otáčky x stoupání dává rychlost.
Přitom se nesmíš dostat do situace, kdy z důvodu vysokých otáček šroubu s malým průměrem pouze "vaříš vodu " ...nemáš tah. (snížíš otáčky šroub zabere ...přidáš plyn a znovu "vaří" a nepluje )

Ať Tvoje lodě plují

[JanVar]

Asi jsem špatně položil otázku a tak se to pokusím popsat na tom, co znám z praxe a letadel. Třeba můj oblíbený "vozembouch Toro900" dokáže létat s vrtulemi 7/4, 7/6, 8/4 a 8/6. U té 7/4 je to sice na hranici, ale není moc potřeba pracovat s plynem, jedete buď naplno a nebo nic a nějak to létá a zvládne ho i začátečník. No a u 8/6 už je to docela pěknej rychlík, kde už kontrolujete práci motoru v obratech atd. Ona se ta rychlost modelu s tou těžkou vrtulí o mnoho nezvýší, ale obratnost a chování je trochu jinde.

A proto jsem se ptal na to, co mi objasní práci lodního šroubu u modelu lodě, protože vím, že jsou zde tací, co to znají a třeba dokáží poslat jen odkaz, kde budu moci něco trochu nastudovat, abych neumřel jako blbej.
Vím, že lodní šroub není legrace, něco jsem už našel, ale většina jsou skutečné lodě, nikoliv modely.
No a ono teorie by mne alespoň okrajově zajímala

Jinak Petře to, co jsi napsal je mi jasné, ale i tak díky

[Ivvo]

proto jsem se ptal co potrebujes presne vedet.

v zakladu se chovaji stejne jako u letadel, jen prostredi ve kterem se pohybuji je hustsi, takze jsou vetsi rozdily v chovani modelu s ruznymi srouby.

v zasade plati nekolik pravidel:
1. cim pomalejsi a vykonnejsi lod (pracovni, napr remorkery) tim vetsi prumer sroubu a vetsi stoupani. tyto lode nepotrebuji rychlost, proto jejich hridele toci mensi otacky a tak mohou mit "tezsi" sroub. navic pokud lod ma tahat, tak se musi o neco oprit, predstav si, ze sroub pri jedne otacce vytlaci valec vody o prumeru sroubu a vysce, ktera se rovna stoupani. cim vetsi prumer, tim vetsi zakladna o kterou se muze oprit a lepsi tah.

2. rychle lode naopak potrebuji mensi prumer sroubu a mensi stoupani. pokud se nebude uvazovat odpor lodi ve vode, tak maximalni rychlost lodi se rovna rychlosti vody za sroubem (zakon akce a reakce), tzn. pokud chces zrychlit lod, musis zvysit otacky motoru. Pracovni lode maji idealni otacky motoru kolem 6 tis, rychle lode toci i pres 20tis otacek, takze potrebuji mensi stoupani na stejny "posun" vpred. navic jde o vykony motoru aby to zvladly.

3. kazdy list sroubu ma stejne stoupani, tzn. ze pokud mas sroub se 2 listy a se 4 listy a oba se stejnym stoupanim, tak list se 4 listy je 2x tezsi (za stejnou otacku precerpa 2x vice vody nez dvoulisty). vice liste srouby pouzivaji pracovni a vojenske lode (jednak opet kvuli zaberu, jednak kvuli nizsim otackam motoru a tim omezeni kavitaci na listech sroubu (na listech vznika podtlak, kdy pri vyssich otackach voda nestiha "dotect" k listu sroubu a vznikne bublina, ktera snizuje ucinnost ale i svym razem nici povrch listu sroubu a muze ho i znicit), nizsi otacky znamenaji take mensi hluk, proto napr. ponorky maji 8 liste srouby, protoze se toci velmi pomalu, prave kvuli kavitaci, ktera je slyset na velmi velkou vzdalenost). rychle lode naopak pouzivaji mene liste srouby, protoze vice listu znamena vetsi zatez motoru a pozadavek na podstatne vyssi vykon, aniz by ziskal dalsi rychlost navic.

[ladous]

Aby to nebylo tak jednoduché, tak ještě doplním, že u rychlých lodí vchází do hry poloponořený lodní šroub.

[JanVar]

To: burun, klobouk dolů...

tohle bylo, co jsem potřeboval, to už je na delší samostudium, ale už se alespoň umím zeptat googla

PÁNOVÉ DĚKUJI oběma, burunovi za technickou pasaž a Ivvovi za dobrý popis

[Cuga]

Ivvo,

trosku te poopravim, podle toho jak to chapu ja. Nemuzu s tebou moc souhlasit podle svych dosavadnich znalosti a zkusenosti.

Tedy ad bod 1. Souhlasim, ze pomale pracovni lode potrebuji vetsi prumer sroubu, nez treba rychlici, to dejme tomu ano. Ale nesouhlasim se stoupanim. Vetsi stouapni vrtule se uplatnuje prave u rychlych lodi, kde z hlediska ucinnosti je vyhodou mensi pocet otacek sroubu v kapaline vzhledem s vetsimu posunu kupredu. Existuje totiz pojem skluz, ktery je faktor ovlivnujci ucinnost. U pracovnich lodi, je potreba tah. Tedy velky prumer sroubu s mensim stoupanim, aby se eliminoval skluz vrtule. Skluz je to, o kolik se vrtule NEposune v zavislosti na jejim stoupani pri jeho jednom otoceni za idealnich podminek. Tedy, kdyby se sroub netocil v pevne latce, a mel se posunout dle jeho stoupani o jeden centimetr ale posune se pouze o 8mm, tak rozdil mezi tim je prave ten skluz. Na kompenzaci skluzu se prave pouzivaji velke vrtule s mensim stoupanim pri nizzsich otackach nez je tomu u rychlych lodi. Doufam, ze to dava smysl.

Toto plati jak u plneponorenych, tak i poloponorenych sroubu. Navic pojem sroub je zavadejici, u lodi i letadel to je vzdy vrtule. Pojem sroub je nepresny a je to pouze prezitek z doby vynalezu prnviho sroubu Josefem Resselem (tehdy to byl fakt sroub, tedy jaky snek). Ale to je jenom terminologie, na vyse uvedenem faktu to nic nemeni.

ad2: Rychle lode nepotrebuji ani vyssi otacky ani mensi stoupani. Jde vzdy o ucinnost daneho reseni vzledem k odporu vody a cilenemu pripadu pouziti. Souvisi to opet s bodem 1. Tedy o ucinnosti vrtule. Rychlik bude jezdit stejne rychle s malou vrtuli i s velkou. Volba optimalni vrtule ovlivnuje spousta faktoru. U rychlika je prave vyhodou vyssi stoupani, protoze je vyhodnejsi mensi draha vykonana listem vrtule. Taky to hodne souvis s rychlosti kolem proudici kapaliny. Rychlik se pohybuje rychle, tedy skluz vrtule s vetsim stoupanim je v teto situaci mensi, nez kdyz se okolni kapalina pohybuje pomaleji. Vrtule s vetsim stoupanim ma v pripade malyych rychlosti horsi ucinnost (vetsi skluz) nez pri vyssi rychlostech. Krasne to je videt u poloponorenych vrtuli. Tam se pri pomale rychlosti toci vrtule jako vztekla, ale lod se skoro nehybe. Pri dosazeni jakesi mezni rychlosti dosahne poloponorena vrtule ucinnosti a lod vystreli kupredu. Vzdy to je o tom vztahu odpor lode versus tah.
Vhodnost vrtule ovlivnuje hodne faktoru: hmotnost lode, tvar dna, cilene rychlosti a uziti atp. Tady je problematika hodne slozita a neni mym cilem to tady rozepisovat. Da se o tom napsat kniha.

Pouze jsem chtel uvest na pravou miru par nepresnosti. Tedy:

Rychlik : Vetsi stoupani (prumer se lisi dle urceni lode, tedy zda chci aby to lepe manevrovalo, nebo jelo rychle) Obecne s mensi vrtuli lod zataci lepe nez s vetsi, kdyz uvazujeme totoznou cilovou rychlost. Vzdy to je neco za neco, s mensi vrtuli to lepe zataci, ale ucinnost je horis, s vetsi je lepsi ucinnost (mensi skluz) ale horsi ovladatelnost.

Pracovni lod, kde je ocekavan tah: mensi stoupani a velky prumer aby se omezil skluz pri velkem zatizeni.

[petr hájek]

je to loterie...... v zakrmovačce co jsem stavěl zakázkově jsou 2 ponořené střídáky 2830 /1100kV s puvodně poloponořenou vrtulí3 list o průměru 55mm napřímo to vše hnané přes 100A regly ze dvoučlánku15Ah a vše maká bez problémů a žene to plně naloženou obludku s váhouskoro 15kg rychlostí 120m/min.......... s tím , že akumulátory se dobíjejí zhruba 1x měsíčně při takřka denním provozu.
je to prostě o laborování aneb ,,šedá jest teorie - zelený strom života,,

[Ivvo]

Ivvo,

trosku te poopravim, podle toho jak to chapu ja. Nemuzu s tebou moc souhlasit podle svych dosavadnich znalosti a zkusenosti.

Tedy ad bod 1. Souhlasim, ze pomale pracovni lode potrebuji vetsi prumer sroubu, nez treba rychlici, to dejme tomu ano. Ale nesouhlasim se stoupanim. Vetsi stouapni vrtule se uplatnuje prave u rychlych lodi, kde z hlediska ucinnosti je vyhodou mensi pocet otacek sroubu v kapaline vzhledem s vetsimu posunu kupredu. Existuje totiz pojem skluz, ktery je faktor ovlivnujci ucinnost. U pracovnich lodi, je potreba tah. Tedy velky prumer sroubu s mensim stoupanim, aby se eliminoval skluz vrtule. Skluz je to, o kolik se vrtule NEposune v zavislosti na jejim stoupani pri jeho jednom otoceni za idealnich podminek. Tedy, kdyby se sroub netocil v pevne latce, a mel se posunout dle jeho stoupani o jeden centimetr ale posune se pouze o 8mm, tak rozdil mezi tim je prave ten skluz. Na kompenzaci skluzu se prave pouzivaji velke vrtule s mensim stoupanim pri nizzsich otackach nez je tomu u rychlych lodi. Doufam, ze to dava smysl.

Toto plati jak u plneponorenych, tak i poloponorenych sroubu. Navic pojem sroub je zavadejici, u lodi i letadel to je vzdy vrtule. Pojem sroub je nepresny a je to pouze prezitek z doby vynalezu prnviho sroubu Josefem Resselem (tehdy to byl fakt sroub, tedy jaky snek). Ale to je jenom terminologie, na vyse uvedenem faktu to nic nemeni.

ad2: Rychle lode nepotrebuji ani vyssi otacky ani mensi stoupani. Jde vzdy o ucinnost daneho reseni vzledem k odporu vody a cilenemu pripadu pouziti. Souvisi to opet s bodem 1. Tedy o ucinnosti vrtule. Rychlik bude jezdit stejne rychle s malou vrtuli i s velkou. Volba optimalni vrtule ovlivnuje spousta faktoru. U rychlika je prave vyhodou vyssi stoupani, protoze je vyhodnejsi mensi draha vykonana listem vrtule. Taky to hodne souvis s rychlosti kolem proudici kapaliny. Rychlik se pohybuje rychle, tedy skluz vrtule s vetsim stoupanim je v teto situaci mensi, nez kdyz se okolni kapalina pohybuje pomaleji. Vrtule s vetsim stoupanim ma v pripade malyych rychlosti horsi ucinnost (vetsi skluz) nez pri vyssi rychlostech. Krasne to je videt u poloponorenych vrtuli. Tam se pri pomale rychlosti toci vrtule jako vztekla, ale lod se skoro nehybe. Pri dosazeni jakesi mezni rychlosti dosahne poloponorena vrtule ucinnosti a lod vystreli kupredu. Vzdy to je o tom vztahu odpor lode versus tah.
Vhodnost vrtule ovlivnuje hodne faktoru: hmotnost lode, tvar dna, cilene rychlosti a uziti atp. Tady je problematika hodne slozita a neni mym cilem to tady rozepisovat. Da se o tom napsat kniha.

Pouze jsem chtel uvest na pravou miru par nepresnosti. Tedy:

Rychlik : Vetsi stoupani (prumer se lisi dle urceni lode, tedy zda chci aby to lepe manevrovalo, nebo jelo rychle) Obecne s mensi vrtuli lod zataci lepe nez s vetsi, kdyz uvazujeme totoznou cilovou rychlost. Vzdy to je neco za neco, s mensi vrtuli to lepe zataci, ale ucinnost je horis, s vetsi je lepsi ucinnost (mensi skluz) ale horsi ovladatelnost.

Pracovni lod, kde je ocekavan tah: mensi stoupani a velky prumer aby se omezil skluz pri velkem zatizeni.

nechci zase rozvirovat nic neresici diskusi, ale nemas pravdu.

add 1 - staci porovnat srouby graupner a robbe. je zname ze graupner je sroub na vyssi otacky, robbe na male. robbe se pouziva na pracovni lode a tyto srouby prave z duvodu nizsich otacek maji VETSI stoupani. protoze jinak lod nepojede. graupner je ale delany na rychlejsi lode (motorove jachty) a proto ma MENSI stoupani, protoze tyto lode jsou provozovany s vyssimi otackami hridele. osobne jsem to vyzkousel, kdyz jsem dal na 400 s rozvodovkou na 2 hridele v pomeru 1:3 srouby graupner, tak lod temer stala na miste i pri plnem vykonu. pokud jsem ale pouzil srouby robbe s vysokym stoupanim (prumer sroubu 35mm, stoupani 38mm - takze stoupani vyssi nez prumer sroubu) tak jsem musel vykon omezovat aby se mi nedostavala pridova vlna cela na palubu.

add 2 - nemas opet pravdu. pokud bys ji mel, tak mi vysvetli, proc u FSR toci pres 30tis otacek a porad je jim to malo?
pokud neco ma jet rychle, tak proste dle zakona akce a reakce musi totez platit i za nim. psal jsem o idealnim prostredi. samozrejme ze proti lodi pusobi odpor, at uz vody kterou tlaci pred sebou, tak i jine faktory jako treba skluz. ano mas pravdu, ze opravdove rychliky voli velke stoupani, ale take maly prumer sroubu (jsou to lehke lode a nemusi se tak moc i nic opirat), ale klasicke motorove jachty maji otacky vyssi nez pracovni lode a srouby s mensim stoupanim...

[ladous]

Než se poperete, tak si ujasněte pojem větší a menší stoupání. Třeba ho každý chápe trochu jinak, a pak snadno vznikají podobné pře.

[Cuga]

OKI Ivvo,

Podivej se. To co tu pises je moc mile, ale liche. Zkusim nastinit s kym mas tu cest. Zabyvam se rychlejma lodema cca 8 let. Lode ktere provozuji nyni maji kolem kolem 4-5 kW !!!! Toto uz nejsou hracky a je vyslovene NUTNE o tom neco znat, protoze si tyto modely vyzaduji znacnou davku prostredku (takova lod muze stat co ojete auto). Abych mitigoval rizika spojena s provozem takto vykonnych stroju vazicich cca 4kg, tedy pomer vahy a hmotnosti je dvakrat lepsi nez ma Bugatti Veyron, musim mit nutnou davku teoreticky znalosti a zkusenosti, ale i potrebne vybaveni pro testovani techto stroju pred uvedenim do ostreho provozu.

Co se tim snazim rici? Informace o pohonu ziskavam pomoci telemetrie a to vyzaduje notnou davku trpelivost a testu. Vzhledem k tomu, ze vrtule jakozto prostredek, ktery prevadi mechanickou "energii" v pohybovou, je ve v techto strojich stezejni prvek, jsem radne motivovany se s touto problematikou podrobne zabyvat. Pri spatne zvolene vrtuli to neznamena, jako ve vetsine vasich pripadu, ze si "spalim prst o plechovku motoru pri vytahovani baterek" anebo "ze to nejede" , ale znamena to fatalni dopad na cely model. At uz to je demagnetizovany rotor motoru, vybouchle FETy regulatoru, prekroucena hridel, v lepsim pripade nafouknuti aku, v tom horsim vybuch/pozar aku a tim totlani likvidace modelu.

U techto modelu neni prostor na chyby a neznalost, neni to hracka pro deti. Dobra znalost problematiky pohonu je naprostou nutnosti. Pohon se mysli: Akumulator, regulator, konektory, kabelaz, motor, hridele, nahony, loziska, a na konci to nejdulezitejsi: VRTULE. Nechci se predvadet, spsi se snazim ricit, ze uz za ty leta o rychlych (a nejen tech, ale pomalici nejsou moje specializace) lodich a jejich pohonech neco vim.

Jak jsem psal, problematika vrtuli je na knihu a vzledem k tvym rezervam a nedostatku prostoru nemohu reagovat jinak na tvuj posledni prispevek jinak nez: PRAVDU MAM. Ale ty ji casem muzes mit taky, jenom ti to zabere spoustu casu, nez si k ni dojdes, stejne tak, jako to zabralo spoustu casu mne samotnemu. Staci jen chtit a byt otevreny novemu.

Neber to zle, neni to tak mysleno, pouhe konstatovani faktu.

[Cuga]

Prikladam jak to vypada v jednom mojem modylku, jen tak pro predstavu.
Delka cca 930mm
Hmotnost cca 4,1kg
Prikon cca 4,8kW pri 48000 rpm

[Cuga]

Az ted se mi podarilo nahrat obrazek po silene sikane s velikosti.

[Cuga]

[Cuga]

Ivvo:

Jeste dalsi vec, tvoje informace o vrtulich danych vyrobcu jsou velice vagni. Kazdy vyrobce ma svoji radu urcenou pro dany typ modelu.

Napis konkretni typy a az pak se muzeme o necem bavit a k necemu dojit. S vrtulemi Graupner mam bohate zkusenosti, nez jsem si dosel k tomu, ze nevyhovuji, jak postupne rostly naroky na vlastnosti modelu.

Vrtule Graupner ani Robbe nemam na jedinem svem modelu. Radeji uprednostnuji mnohem kvalitnejsi vyrobky (jak desginem tak provedenim). Pro pomale lode hlavne firmy Raobesch pro rychle: Tenshock, Octura, Prather, ABC, PropShop a dalsi.

[Ivvo]

jak jsem rikal nechci se prit, ale docela si odporujes...

Prikladam jak to vypada v jednom mojem modylku, jen tak pro predstavu.
Delka cca 930mm
Hmotnost cca 4,1kg
Prikon cca 4,8kW pri 48000 rpm

ad2: Rychle lode nepotrebuji ani vyssi otacky ani mensi stoupani.

chces mi jako rici, ze 6000 otacek u pracovniho remorkeru jsou mensi otacky nez 48 000 u tveho rychlika? nechci tu rozvijet dalsi diskuse. proste to mam vyzkousene a u zadne sve lodi jsem zatim problem se srouby nemel. tecka. vic nema cenu dal rozvijet. dotaz byl obecny a navic toto vlakno se tyka konkretni lode, nema cenu tu dokazovat kdo dal docura.
fyzika je neuprosna a zakon akce a reakce take, jak jsi mimochodem dokazal udaji lode, kterou jsi ukazal. takze pracovni lode (pomale) maji vetsinou nizke otacky, rychle lode maji vysoke. vojenske lode maji otacky nejmensi, prave z duvodu snizeni akusticke stopy... zbytek (stoupani a prumer sroubu) zavisi na konkretni lodi a tvaru trupu a je nutne to zkouset, nic univerzalniho neexistuje...

[Cuga]

"chces mi jako rici, ze 6000 otacek u pracovniho remorkeru jsou mensi otacky nez 48 000 u tveho rychlika?"

A cim toto rikam?

Nebavili sme se o otackach, ale o stoupani. Pamatujes?

"dotaz byl obecny a navic toto vlakno se tyka konkretni lode, nema cenu tu dokazovat kdo dal docura. "

Ano byl obecny, a ty tady placas obecne nemsysli. Tedy jeste jednou a snad uz naposled: Rychel lode velke stoupani, pracovni lode male stouapni aby byl tah. Stejna analogie plati i u letadel.

A neni o to tom, kdo dal docura, ale o tech zakone fyziky, kterym evidentne nerozumis. Newton se musi smichy placat v hrobe, kdyz cte tvoje prispevky. :-) Jde o to, aby jeden radoby odbornik nepletl zacinajici modelare a rozhodne ne o moje ego. Moje ego je zbytku sveta uplne upr.... Ale zakonitosti lodnich vrtuli nejednoho zacatecnika zajimali. A ty jim ty zacatky pekne stezujes, protoze si sam zustal kdesi nazacatku.


Udelej si v tom poradek, protoze pak staci jeden takovy jako ty, aby zacinajicimu modelari zamotal hlavu.

[JanVar]

ale pánové, trochu klidu by to chtělo.

IMHO to burun nastínil velice dobře a Ivvo dal další podnět k samostudiu.
Také děkuji Cugovi za další námět k zamyšlení a dalšímu hledání, když už přibližně vím, jak se zeptat.

No a ladousovi...
ještě mi blbni hlavu rychlostními modely a poloponořenými šrouby. Ze mne "kapitán" nikdy nebude, ta moje lodička je jen na to, abych si na stará kolena postavil něco od začátku do konce, protože nebýt tvých dotazů na jiném fóru s prosbou o pomoc, tak bych asi loď nestavěl a stále zůstávám věren svým "kuličkoletům".

Ale v každém případě je pro mne tohle vlákno přínosem, protože se dozvídám i technologie a zákonitosti z jiných oborů modelaření, něž jsou jen letadýlka

To Cuga:
je mi hodně jasné, že dokud loď nebude na vodě a nevyzkouším k tomu patřičný šroub, tak nebudu stejně vědět vůbec nic.

A už od začátku mého počínání mi bylo vcelku jasné, že letecká vrtule a lodní šroub se pohybují v naprosto rozdílném prostředí, ale chyběli mi KEYWORDS

[JanVar]

SAKRA, já si na tohle fórum nemůžu zvyknout :-)

přetržená myšlenka....

alespoň vám všem děkuji za trpělivost nad mými dotazi, a snad se někdy potkáme na nějakém tom volném poježdění.
Ale mne čeká na modelu ještě hodně práce, protože je teprve v hrubé sestavě a teď mne čeká kytování (sice minimální, ale čeká), pak laminace trupu, no a následovně dýhování, povrchovky, detaily...

jak bude olaminován trup a vyzkoušen pohon, tak se pochlubím tím, co jste mne naučili

[burun]

pro JanVara,
nevím jestli Ti to pomůže k nějakému řešení, ale ať to nemusíš případně hledat.
pro makety : Rychlost modelu = rychlost skutečné lodě / druhou odmocninou měřítka.
Samozřejmě múžeš si udělat "ploužítko" nebo konkurovat rychlostním modelům.

Ať se Ti daří a Tvé lodě plují

[JanVar]

pro JanVara,
nevím jestli Ti to pomůže k nějakému řešení, ale ať to nemusíš případně hledat.
pro makety : Rychlost modelu = rychlost skutečné lodě / druhou odmocninou měřítka.
Samozřejmě múžeš si udělat "ploužítko" nebo konkurovat rychlostním modelům.

Ať se Ti daří a Tvé lodě plují

nestavím rychlostní člun, spíše to bude mahagoňák (viz moje první obrázky), velikost je jen 650mm.
Je to spíš "na stará kolena" si dokázat, že na to ještě mám :-)

a díky, ten vzoreček jsem už našel (tuším, že byl od tebe), konstrukce šroubů na Mo-Na-Ko už jsem také nastudoval a díky tvým odkazům, a také rychlému nakopnutí od ostatních (Ivvo, Cuga), jsem se dokázal chytit :-)

ony ty lodní šrouby zase tak daleko od leteckých vrtulí nejsou, jen jsem neznal to měření. Tvoje odkazy mne asi dostaly do obrazu.
Pokud bych ještě nevěděl, dovolím si se znovu zeptat..

p.s.

moje lodě neplují, ale snad ta jedna jedinná jezdit bude :-) díky