a kolik to stojí? O to mi jde. Na zboží.cz mi nic nevyjelo.
Ivvo:
to mě taky napadlo, možná to zkusím. Myslel sem, jestli už to nemá někdo vyzkoušené, že bych šel najisto.
Tady je obrázek současného řešení. Pod plexi je vidět zbytek žeber, ostaní žebra musely pryč úplně, ty zbylé jsou profrézované jen tam, kudy proudí voda. Okolo přilepen plášť z měděného tenkého pásku. Funguje to výborně, ani hydrodynamický odpor není problém přes minimální poloměry ohybů vodní trasy. Ale jak sem psal, je to zbytečně pracné.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
Je to jen pro vstup a výstup. Dál už voda teče přímo po původním chladiči. Je to trochu vidět, že jsou trubičky zalité lepidlem cca do poloviny délky žebra. Jsou to ty tmavší místa pod plexi.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
a nebylo by lepší ty trubičky vést podélně v drážkách - trochu je sploštit a zalisovat do drážek - bude to mít větší styčnou plochu. Na koncích jen měchynicky pojistit jakýmkoliv lepidlem a styčnou plochu zapatlat teplovodivou vazelinou na chladiče.
Tohle se ukázalo jeko nemožné z důvodu nevhodné šířky drážek. Původní žebra jsou tak blízko u sebe, že by z průřezu trubiček zbyly minimální škvírky, při odfrézování každého druhého žebra zůstane mezi žebrem a trubičkou velká mezera. Jedině použít a) silnější trubičku a případně přibrousit a sploštit, b) 4mm trubičku zbrousit na jedné straně, aby se ploškou dotýkala alespoň jednoho žebra a vrazit tam klínek + zalepit, c) mít kliku a potkat radiátor se správnou roztečí žeber (nepravděpodobné, co jsem tak koukal na všechny možné chladiče).
Ale to už sme takového řešení, že je možná jen o trochu složitější to znovu vyrobit tak, jak to mám teď, číli vodu rovnou přivézt na chladiš a celé to zavřít.
Taky mě napadlo vyvrtat díry skrz žebra tak přesně, aby tam šly trubičky zarazit hodně ztuha (prostě uložení s přesahem), ale na to nemám techniku, aby to bylo s přesahem na několika žebrech za sebou. Napatlat to nějakou teplovbodivou pastou mě taky napadlo, ale přeci jen lepidlo je jistota, že to tam vydrží, takže asi ten dvousložkáč s přísadou kovu a trubky skrz žebra (asi 4x vedle sebe) zůstává jako nejméně komplikované a funkční řešení.
Dalším nápadům se ale v žádném případě nebráním.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
To by bylo dobré a jednoduché, ani by se nemusel dělat had, stačilo by to provrtat 2ma dírama napříč a chlazení by bylo dostatečné (vycházím z měření, které jsem prostudovával v rámci vodního chlazení CPU), ale na to nemám materiál. Jinak bych neřešil jednoduchou úpravu vzducháče na vodník pomocí lepidla a jeho tepelné vodivosti. Alespoň v žádném hybbymarketu sem nenašel Cu kvádr na prodej.
Ono totiž zatímco vzduchem chlazených regulátorů je velký výběr za pár korun, u vodních je výběr omezen a člověk musí akceptovat vyšší cenu.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
PetrL3 píše:To by bylo dobré a jednoduché, ani by se nemusel dělat had, stačilo by to provrtat 2ma dírama napříč ....
koukám, že jsi ještě neměl to potěšení vrtat měď v dlouhé díře...
v Hobby marketech ji nekoupíš... zkus Feronu nebo kovošroty...
A když už chceš vrtat, tak tam dej kostku duralu. Vodivost je sice mírně horší ale podstatně líp se vrtá. A taky je lehčí a jde líp sehnat.
no ale do medi ty vstupni trubicky pujdou zapajet cinem. u duralu je tam kde byl na zacatku... najit lepidlo ktere dovoli zalepit vstupni a vystupni trubicky dovnitr a prenest teplo...
Pokud vyvrtá otvor skrz tak, aby šla trubička zasunout velmi ztuha, tak ani nic lepit nemusí a teplo přecházet bude, neb se ta trubka bude dotýkat po celém obvodu, což je značný zlepšovák oproti dotyku v jednom bodě u původní verze.
Modře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.
S přátelským pozdravem ladous
Souhlasím. Nebo by úplně stačilo trubky vlepit do vyvrtaných děr jen v délce 5mm a dále to nechat téct dírou v duralovém bloku. V takovém případě má počet a délka děr zanedbatelný vliv na účinnost.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
kolegáčkové,
tu je možná trošku primitivní ale věřte že účinný chladič pro jakoukoli velikost reglu či jiného nádobíčka které se nám hřeje více než záhodno, je celý z měděné trubky -topenářské .
použil jsem průměr 22mm a z ní se dá při použití přívodních trubiček z mosazi průměrů 3-4mm - vše z ,,obi,, vytvořit chladič o činně ploše 26mm a délce dané jen tím jak dlouhý kus trubky uřízneme.
Postup výroby je myslím dost zřejmý já se stím moc ne......., takže jako ukončení chladiče jsem ustříhl jen kus měděného vodiče s průměrem 4mm ale použít se dá i měděný plech, vše je pájeno plynovým hořákem přes tavidlo pro topenáře , bohužel jsem měl doma jen 0,5mm cín pro radiopájení ale stačil , i když samozřejmě je lepší použít topenářský cín.
celý postup je rychlý ,levný a zcela univerzální, pokud do chladiče vyvrtáme otvory a do nich vletujeme průchozí trubičky lze toto použít i pro uchycení například outrunneru motoru uvnitř lodi.
Důležité je ale srovnat dosedací plochu chladiče bruskou či jinak do uplné roviny aby byla plocha pro vedení tepla dokonale přitlačena na chlazenou součástku.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
ještě doplním pár fotek jak na otvory pro aplikaci např. ,,oběžky,, nebo pro šroubové připevnění třeba výkonového tranzistoru.
vyvrtané otvory dle průměru do budoucna vložených trubiček
vše potřít pájecí pastou a kolem budoucích spojů položit do kruhu smotaný cín
prohřát plamenem , cín se dostane všude kam potřebujeme
celek bruskou srovnat pro uplně rovnou dosedací plochu, přebytek cínu z pájení nám srovnání mědi velmi usnadní, zalije případné nerovnosti vzniklé při tvarování chladiče.
A JE HOTOVO....
Celek lze samozřejmě spájet i za použití stříbra , ale zatím jsem nedošel k jeho nutnosti při mých aplikacích.
Zkouším věci dělat jinak.I když si občas nas... do bot!
Pěkný, na ty outrunery je to super. Je to sice o dost složitější, než Al kostrka provrataná a s vlepenýma trubičkama, ale bude to chladit lépe (čím menší tloušťka kovu mezi zdrojem tepla a vodou, tím lépe).
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
Nesouhlasím. To co píšeš platí pro chlazení vzduchem. Potřebuješ pořádnej vějíř kvůli co největší ploše, aby vzduch stíhal přebírat teplo. U vodního chlazení, kde se o odběr tepla z tělesa stará proudící kapalina je potřeba, aby se teplo přeneslo do vody co nejdříve.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
Zkusím to ještě takhle:
Pokud použijeme 2 identické kvádry jako chladiče (stejný tvar, materiál), vyvrtáme stejné kanály pro chlazení, jeden bude mít kanály umístěné úplně dole u procesoru, duhý bude mít kanály úplně nahoře, daleko od procesoru, budou všechny parametry vlastně stejné, jen teplota procesoru jiná.
Takže více materiálu ano, ale pokud to znamená oddálení kanálů, tak ne. Je pravda, že od určité hodnoty poměru objemu chladiče a objemu kanálů v něm vytvořených nastane to, že další hmotnosti chladiče teplotu sníží. Takové chlazení by ale z hlediska hmotnosti a nákladovosti ztratilo význam. Pro malé a lehké placaté chladiče, kde kanály s vodou tvoří podstanou část objemu platí to co sem psal výše, což bylo prokázáno měřením.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
Nevím, jestli je to správný příklad. Nám jde o chlazení zdroje tepla. Že se voda v hrnci s tenkým dnem ohřeje dřív neznamená, že bude odebráno více tepla z hořáku. u tlustého hrnce totiž připadne větší část tepla na ohřev dna, než u tenkého.
Nevím, čím se bude bojovat ve třetí světové válce, ale ve čtvrté to budou klacky a kameny. --Albert Einstein
Oba myslíme totéž, když jsem to napsal. Ono bude odebráno více tepla z hořáku o rozdíl spotřeby pro zahřívání dna. To co nazýváme chladičem je ve skutečnosti tepelný výměník, takže ze zdroje odebereš při tenké stěně více energie, v daném čase, kterou samozřejmě odvedeš mimo výměník. Máš plnou pravdu, že co nejtenší stěna tím rychlejší odvod energie-tepla.
koukám, že jsi ještě neměl to potěšení vrtat měď v dlouhé díře...
