Přesné oříznutí trupu po laminování

[vicmac]

Ahoj kolegové,

stavím parníček Lechalas a jsem ve stadiu, že mám olaminované kopyto (kopyto v mém případě znamená: přepážky/stavební pěna/kašírovaný papír) a čeká mě broušení a tmelení. S jednou věcí si nejsem vůbec jist: jak mám po dokončení úprav přesně oříznout trup, který je na kopytě? Existuje na to nějaký trik? Rozměřuje se to? Zatím mě v tomto směru nnic nenapadlo, ale předpokládám,že na to eistuje fígl.

Díky

Viktor

[SH]

U tohoto způsobu stavby se obvykle se přepážky spojují několika podélníky. Obvykle se dávají na kýl, hrany a úroveň paluby. Pak stačí zabrousit laminát k těm podélníkům.

[Pepa Darvaš]

Ořezávám ,kdy tkanina není ještě úplně zaschlá ,ale jde již řezat.Nesmí se třepit .Chce to vystihnout ,kdy ,já ,když to dám do pece vyschnout ,tak asi po hodině a půl již mohu ořezávat.Fígl na ten tvůj problém není ,musíš mít hrany rovné ,jak popisuje Svá´ta.Jinak to neuděláš přesné.Když dělám kopyto ,tak stavím klasickým spůsobem tj.dnem vzůru ,kostru ,podelníky kýl,potah plańkama,nebo vycpat polystyrénem (málokdy)olaminovat,atd.Brousit ,kytovat,stříkací kyt,plnič,barva ,separátor.

[vicmac]

Použil jsem stejný postup jako Seveřan u Arnyho. Tj kopyto vyplněné montážní pěnou. Pro jistotu jsem to ještě okašíroval novinovým papírem. Potud vše ok. I laminovaní dopadlo fajn a dnes jsem tmelil dvousložkovým tmelem. Žebra jsou všechny připevněna na pomocném prkně a nemám tam žádné podélníky. Vše drží (a od začátku dobře) pěna a na pomocném prkně mi to tvoří jeden celek. Vypadá to takto:
http://picasaweb.google.com/silnicar/Le ... 6295229842

díky za rady.

V.

[Severan]

Sice pozdě, ale bude se to hodit pro příště.



Před nalepením žeber na montážní desku si naznačim na žebrech konec paluby a konec bortu linkami. Po skončení laminace vydlabu ven pěnu a podle linek si naznačím fixem umístění paluby a konec bortu. Označené body následně spojím a mám tvar jak paluby, tak bortu. Pak řežu a pílím. Tímto způsobem by to šlo dodatečně označit také. Žebra následně většinou vylamuji.


Severan

[vicmac]

Díky, příště už budu chytřejší

Viktor

[Severan]

Dej si pozor ještě na jednu věc. Pokud vylámeš žebra a následně by si napouštěl trup (papírový vnitřek) epoxydem, tak se ti může stát že se ti trup bez žeber stáhne, takže tam chce minimálně vložit rozpěry o patřičné šířce nebo žebra ponechat.

Severan.

[burdal1]

Jen jedna pripominka trochu mimo. Podle tech fotek mam takovy pocit ze pouzivas zbytecne hrubou tkaninu.

[burdal1]

Kazdopadne rada pro priste je dat tam alespon ty podelniky pod palubu. Mozna by stalo za to si tam pro to oriznuti nalepit ty podelniky z vnejsku a seriznout to podle nich.

[vicmac]

Ano, to jsem pouzil na zaklad, pak je to pretazene jeste 2 vrstvy 60 g, aby to bylo hladsi. priste uz to takto neudelam, pouziji 2-3x cca 100 g a bude to urcite lepsi.
Díky za pripominku, ucim se za pochodu


V.

[vicmac]

ad podelniky: budu o tom premyslet.

díky

V.

[Přema]

..."priste uz to takto neudelam, pouziji 2-3x cca 100 g a bude to ..."
Zkus 200ku-v tzv.kepru,1-2vrstvy,záleží na délce lodi.Zasucha natvarovat na kopytě a válečkem do-polyesterovat.Kepr krásně kopíruje a netřepí se tolik.
Nad těmi značkami, jak radil Seveřan, neváhej ani na okamžik.

[SH]

jedna vrstva je málo v jakékoliv gramáži! Pochopte už, že je to v podstatě nosník se svou tahovou a tlakovou částí. Střed (to je to místo, kde je tkanina při jedné vrstvě) nenese v ohybu nic.

[Severan]

jedna vrstva je málo v jakékoliv gramáži! Pochopte už, že je to v podstatě nosník se svou tahovou a tlakovou částí. Střed (to je to místo, kde je tkanina při jedné vrstvě) nenese v ohybu nic.

Můžeš to objasnit srozumitelněji.

Severan

[SH]

Zkusím to..
Je třeba vyjít ze dvou věcí.
1) velmi zjednodušeně řečeno, v laminátu pryskyřice nesnese nic, veškerou sílu přenáší tkanina. V takové složce to platí téměř 100%, v tlakové to tak jednoznačné není, tam je to tak 50/50. Samotná pryskyřice by se tlakem rozprskla, samotná tkanina se skrčí. V kombinaci ale vytvoří velmi pevný celek.
2) silové působení - představ si vodorovnou desku šířky a, a dané tloušťky t podepřené na levé i pravé hraně a uprostřed zatížené silou F směřující kolmo dolů. Posouvající síla (ta namáhá desku na střih) je po celém rozpětí stejná a rovná F (jen má vlevo a vpravo opačné znaménko). Dalším zatížením je ohybový moment který způsobí v horní polovině tloušťky tlak , v dolní tah . Největší hodnoty jsou u povrchu, u homogenního tělesa uprostřed, u nehomogenního někde mezi povrchy, se dá najít místo, kde tah přechází v tlak a tedy je tam nulové zatížení. Pro představu když ohýbáš katón, uvnitř se Ti zkrčí, vně trhá. Bavím se hlavně o momentu protože síly vyvozené ohybovým momentem jsou podstatně větší, než síly namáhající na tah a střih (posouvající síla).

Takže, když použiješ jednu vrstvu tkaniny, s největší pravděpodobností se ti ji podaří umístit do středu tloušťky laminátu a tedy do místa, kde je malé nebo dokonce nulové její zatížení při deformaci. Takže plní jen funkci nosiče pryskyřice aby nestekla než ztuhne. Když bys použil obyčejný hadr, výsledek je stejný. Teoreticky můžeš dosáhnout umístění tkaniny k jednomu okraji tloušťky, ale tím získáš odolnost pouze v jednom směru ohybu.
V případě dvou vrstev tkaniny se s velkou pravděpodobností podaří jednu dostat do tahové oblasti a druhou do tahové. Pokud použiješ tři vrstvy, podmínky se jěště výrazně zlepší, protože dvě vrstvy dostaneš blíž k povrchu (kde jsou větší síly). Vnitřní vrstva sice nenese nic, ale zajistí vzdálení vzdálení nosných vrstev od sebe.
Je to vééélmi zjednodušeno, rozvedeno na rovnou desku a trup je skořepina, kde silové působení je podstatně složitější, ale pro náhled to snad stačí.