Opět pěkná přehledná fotodokumentace stavby včetně zachycení různých detailů, pomůcek a vychytávek. Určitě v lecčems vhodné pro inspiraci. Jsem sice zatížený na vojenská plavidla, ale z hlediska technologie stavby to není vůbec podstatné. Absence hi-tech mi osobně vůbec nevadí, také spíš preferuji tradici. Příběh modelu má též značnou sílu, připomíná mi vlastní analogické zážitky. Rád budu sledovat pokračování stavby. Snad jediná poznámka, jako materiál bezpečnostní výplně bych raději použil na místo pěnového polystyren extrudovaný, u něhož nehrozí nasáknutí vodou.

Osobně jsem zřejmě o něco mladší, z doby před revolucí si moc nepamatuji a k materiálům z té doby jsem se dostal s odstupem. Vyrůstal jsem v 80. letech a o lodě se systematicky začal zajímat těsně po revoluci (2. stupeň ZŠ). Odkojený jsem Hubáčkem, Válečnými loděmi 1, 2, 3, 4, monografiemi z ABC apod. Pořád ale patřím do generace, co vyrůstala bez internetu, ten se rozšířil až v době mého VŠ studia (přelom tisíciletí). Informace jsem tedy bral především z knih, časopisů a TV dokumentů. Leckdy trvalo roky, než jsem se dozvěděl odpověď na to co mě zajímalo. Současně to však mělo své kouzlo, člověk nebyl tolik zahlcený informacemi a životní tempo bylo klidnější. Nové technologie sice přinesly mnoho pozitivního (právě díky internetu jsem objevil MoNaKo, přes něj jsem získal mnoho cenných informací a impulz pro stavbu modelů plus následující události), ale také mnoho shonu a stresu. Člověk dnes leckdy žije víc virtuálně než reálně. V něčem sice mladším ročníkům trochu závidím jak to měli v mládí usnadněné, ale v lecčems bych neměnil.