|
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
|
Diskutujte s námi nejen o lodních modelech |
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
V sezóně 2009 jsem se zaměřil na detaily na palubě a nástavbách. Při jejich výrobě jsem chtěl jít střední cestou. Pokusit se o určitou míru ztvárnění, ale netrvat na dokonalé maketovosti. Chtěl jsem stavět model pro rozličné funkce včetně pyrotechnických a ne se piplat s pracnými detaily, které při plavbě stejně nejsou pozorovatelné. Pojetí ztvárnění detailů bylo též nutno podřídit hypotetickému měřítku (1:100 až 1:200), což tak jako tak vyžaduje určitá zjednodušení.
Při opakovaném ježdění jsem alespoň důkladně poznal nautické vlastnosti modelu. Na jednu stranu se osvědčila jeho odolnost i v horších podmínkách (vysoké boky, na přídi navíc skloněné chrání před zaléváním paluby vlnami, laminátový trup snáší hrubší zacházení). Na druhou stranu je negativem špatná směrová stabilita (přes dodatečnou instalaci kýlových lišt na dno trupu) a špatné chování při zatáčení (loď nejprve nereaguje, potom naopak přehnaně a je nutno reagovat kormidlem do protisměru) i při couvání (stáčení). Na vině je evidentně konstrukce trupu (nízká štíhlost a nedokonale tvarovaná záď) a zřejmě i jednošroubý pohon. Na soutěžní ježdění mezi bójkami by to rozhodně nebylo. Tím se však nemusím trápit, k zamýšlenému účelu model poslouží i s jeho nedokonalostmi.
Teprve loni mě po dlouhé pauze opět postihla správná modelářská nálada a zatoužil jsem po kreativní činnosti. Letos na jaře jsem se opravdu pustil do díla, ale na monitor jsem se zatím nedostal, pro rok 2017 dostala prioritu dostavba Arizony. Snad se mi něco dalšího povede zrealizovat přes zimu. Práce na modelu je do budoucna stále dost. Jednak dohotovení dalších různých detailů na trupu a palubě. Jednak realizace funkčních efektů. Tedy rekonstrukce osvětlení a kouře (první pokusy proběhly v létě 2008) a především to hlavní, pohon dělové věže a střelba z děla, případně další věci. Termín definitivního dokončení modelu si netroufám odhadovat, bude záležet na mnoha faktorech včetně vytíženosti dalšími projekty. Alespoň pár sezón to jistě zabere. Až bude k dispozici nějaký pokrok, budu v této prezentaci pokračovat.
Dík za postřehy. Nejprve pro vysvětlení dvě podstatné skutečnosti. Jednak se v tomto konkrétním případě jedná o dodatečnou improvizaci na napůl hotovém modelu. Jednak mi jde o přijatelný poměr výsledný efekt versus pracnost a náklady. Některá možná řešení prostě nikdy zkoušet nebudu (ačkoli by slibovala kvalitní výsledek), protože by pro mě byla neúnosně složitá a nevyplatila by se mi. Při běžné stavbě bych potom dodržoval určitý logický postup a sled operací. Tedy nejprve laminovat, vytmelit a vybrousit, potom vrtat okna, zabrousit a případně opravit (opět tmelení a broušení). Teprve potom nástřik plničem a základní barvou a finální kamufláž. Pak případně zasklít a případně aplikovat finální vrstvu vhodného laku. Moje současné výše popsané pokusy toto přirozeně nemohly plně respektovat a náprava nedostatků by neospravedlnila s tím spojené komplikace.
K tvým návrhům. To první mi přijde zbytečně komplikované. Clearfix se nezalévá jako epoxid apod. ale nanáší podobně jako mýdlová voda do oka bublifuku. Jde o to napatlat okraje otvoru a vhodnou pomůckou (párátko apod.) přetáhnout blanku přes otvor. Maskování proti upatlání okolí otvoru je v zásadě možné, ale perspektivnější mi přijde metoda finálního sjednocení povrchu vhodným transparentním matným lakem.
Druhý postup by byl jistě možný, sám jsem o něčem takovém uvažoval, ale po objevení Clearfixu jsem to opustil jako výrazně pracnější cestu. Ono to má různá úskalí, třeba v epoxidu mohou být bublinky, pracnost s tím utěsňováním atd. Ale výsledek by nemusel být špatný, ty tvoje přístroje vypadají parádně.
Postupy uplatněné na monitoru byly vynuceny mimo jiné konstrukcí trupu. Jak jsem uvedl, uprostřed boků jsem odstranil výplň a tak se dostal na vnitřní povrch obšívky. I když kvůli palubní obrubě tam není přístup optimální. Na přídi a zádi však je vnitřek boků nepřístupný (XPS výplň a zalepená paluba). Tedy byly možné pouze metody s přístupem výhradně z vnější strany boků.
Pořád je nutno mít na paměti počet okének na modelu (i s nástavbami kolem 150). S pár kousky je přípustné se piplat. V takovém počtu však toho naprosto nejsem schopný a ochotný. Potřebné je vyvinout přijatelně pracné metody, i za cenu horší maketovosti.
K tomu podtékání masek jsem dostal podobné rady, akorát místo laku hustší barva. Příjemně mě překvapilo, že to maskování fungovalo poměrně dobře, podtečených případů bylo jen pár a náprava snadná (opatrné zaretušování štětečkem).
jen poznámka k zalévání epoxidy... rychletuhnoucí žloutnou a to tak, že velmi. Laminovací zatečou všude, i tam kde nechceme (tam především) a práce jde pomalu a průzračné epoxidy určené k zalévání brouků, kamenů... které mají dobré optické vlastnosti a nežloutnou tuhnou extrémně pomalu aby utekly bublinky vzduchu. 24h není žádná míra, často je je třeba ještě dotvrzovat teplem.
Zalít otvor přelepený lepící páskou není vhodné - lepidlo na pásce na vzduchu neudělá hladký povrch a tak po zalití je otvor matný. Někdy je to vítané, někdy ne. Co udělá přelakování jsem nezkoušel.
Se zaléváním otvorů by to zřejmě nebylo jen tak. Osobně jsem testoval jen ty 5min epoxidy. Kromě násedného žloutnutí je problém s bublinami co nestačí utéct. A hlavně se mi nedařilo dosáhnout rovné hladiny, vždy se vytvořil znatelný meniskus. Možná že by to bylo lepší s těmi řidšími a déle tuhnoucími pryskyřicemi a taky v případě větších otvorů. Proto jsem zkoušel přelepování páskou zvnějšku, ale na hodnocení drsnosti jsem se ani nedostal, jelikož to bylo znehodnocené bublinami. Ovšem aspoň to bylo rovné. Vzlínání a zatékání řídkých epoxidů by se muselo pečlivě ohlídat, aby nedošlo k znehodnocení vnějšího povrchu trupu, uvnitř by to asi bylo vesměs jedno. V případě dřevěných trupů by mohlo být dobré smáčení stěn otvoru vhodné, aby se dřevo dobře uzavřelo a ochránilo před vlhkostí, která by mohla právě kolem oken do trupu pronikat. Jenže jsem skeptický ohledně možnosti přesného a čistého vyvrtání otvoru s ostrými okraji do dřeva. Zřejmě by to tak jako tak vyžadovalo instalaci vhodných trubiček apod. a ty teprve zasklívat. Jistě by se to vše dalo nějak sofistikovaněji vymyslet a vyřešit. Osobně jsem však již takové myšlenky vzdal a opustil a pro své účely do budoucna volím něco jednoduššího a méně pracného.
Stránky 1
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.