Trochu se mýlíš,
sestava pohonu se střídavým motorem příjde levněji než v klasickém provedení s "plechovkou".
Mimořádná akce  mz-racing, kdy slevnil starší modely regulátorů MMD  ...MMD 56 stojí cca 800,- Kč,  u ostatních prodéjců  cca 1400,- .
emotors.cz     HK regulátor 50A    stojí  cca 800,- . 
I motory výjdou levněji než " 700 Speed plechovky", které přitom mají vysoké otáčky. 

Pokud máš možnost kupovat na HK, výjde to ještě levněji.

S jakým napájecím napětím uvažuješ ?

Uvažoval jsem s 3článkem Li-poly
Mám tu nějaké aku k letadlu, tak by mohli posloužit jako rezervní.

A je fakt, že na HK jsem moc nepátral. Koukal jsem víc po českých prodejcích.

Torpédové čluny jsou rychlé lodě...  Pokud jde o vojenské lodě, tak bývají jedny z nejrychlejších. Já osobně bych chtěl u modelu torpéďáku vidět zhruba to, co na fotkách předlohy při plné rychlosti.
Ale proti gustu žádný dišputát...
Držím palce, ať se dílo podaří.
Zdenek

Na S100 1:35 od Italeri som použil 3 x MIG 400/10 brushless outrunner. Skrutky som vyrobil podla tých zo stavebnice ale z mosadze. Na plný plyn mala loď 1/3 kýlu nad vodou - presne ako na fotkách. Napájanie Li-Pol 3S1P 5000mAh.

Prosím nestrašit s vyhořením bezsenzorového motoru následkem špatného séjmutí polohy regulátorem.
Ještě jsem neslyšel nebo nečetl, že by někde lodičkářům i letadýlkařům zhořel střídavý motor.
Senzorové motory se vyrábějí pro autíčkáře, kde je nutné přesně vědět kde je poloha rotoru. ( motor je ovlivňován mnoha faktory: převodovka, přibrždění, akcelerace, ...) . I bezenzorový regulátor je schopen řídit senzorový motor - nezapojí se senzorová čidla.
Už i konzervativní angličané, několik let používají střídavé motory do modelů lodí.
Ano, " letadýlkařům" se to občas stává, když použijí vrtuly, která si vezme o xy A více, než je povolené maximální proudové zatížení a  v prvních vteřinách jsou nadšení, jak to krásně letí, ale to není zapřičiněno špatným sejmutím polohy.

jak je ti libo....  Jedna baterka je ale jednodušší...

no, máš v tom trochu chaos...

předně co myslíš tím 3C? Asi máš na mysli tři články sériově, ale to se značí 3S . Nebo se u baterek taky můžeš setkat s označením 3S1P. To zanmená pouze 3 články v serii (1P= 1 paralelně). Označení třeba 4S2P je 8článků, kdy jsou spojeny 4 dvojice článků seriově (4seriově, 25 paralelně).

Označení třeba 3C se používá k vyjádření schopnosti baterky dávat proud. 3C znamená 3xjmenovitá kapacita. Takže pokud máš články o kapacitě např. 5000mAh, maximální proud doporučený výrobcem je 3x5000mA = 15A. A to jak uznáš není mnoho, proto se dnes spíš setkáš s označením 25C, 30C ale i 65C.... To je ale max proud podle výrobce. Můžeš z nich dostat i větší proud ale za cenu prudkého snížení životnosti.... Reálně je dobré mít odběr tak polovinu maximálního.
Můžeš se setkat i s označením ve tvaru třeba 65C/3C .... vyšší číslo označuje max. vybíjecí proud, nižší max. nabíjecí. Samozřejmě čím vyšší jsou ta čísla, tím ve baterka dražší... :-)

K tvému dotazu. Ne nechápeš to dobře anebo jsi to nenapsal jasně...
Naprázdno (bez zátěže) budou brát nějaký proud odpovídající ztrátám a odporům v motoru. U toho motoru to může být něco kolem 1A... Pokud ho zatížíš ve vodě, bude brát víc. Kolik víc, to záleží na tom, jaký šroub na něho dáš.   Můžou to být třeba 4A, ale taky třeba i 20A nebo i 30A... Pokud ale překročíš max proud daný výrobcem, v tomto případě 25A, s vysokou pravděpodobností motor shoří...

Regl by měl s rezervou být schopen pokrýt provoz i proidové špičky motoru, takže na 25A motor bych dal tak 40A regl a více. AC regly by se měly umět ochránit líp než DC, ale čert tomu věř, co tam číňan naprogramoval.

Jaké aku vybrat.... na to je víc pohledů. Jedna možnost je podle kapsy a výtlaku lodi - tedy to, co si můžu finančně dovolit a loď ještě uveze...
Druhá možnost je půjčit si podobné baterky (stejné napětí, +/-velikost co bys chtěl), dát loď na vodu a změřit odběr. A pak podle něho a požadovaného času na vodě vybrat baterku s ohledem na bod 1). V případě, že baterka je mimo parametry (moc drahá nebo těžká), musíš buď zkrátit požadovaný čas na vodě anebo snížit odběr (menší šrouby, menší stoupání) . Může se stát, že pak ale nedosáhneš rychlosti, co si představuješ.
Třetí možnost je, zjistit si výkon motorů skutečné lodi, přepočítat ho podle měřítka, zvětšit cca 2x protože modelový pohon není tak účinný jako skutečný (resp. nejsi schopen ho udělat tak dobře) a z toho máš předpokládaný proud a pokračuješ bodem dva potažmo bodem jedna.

Vyšší napětí a nižší proud.... někdy je to cesta, někdy ne. S vyšším napětím roste cena reglů, musíš vybírat motory s nižším kv atd. V podstatě v dané velikosti (hmotnosti a rozměrech) motoru musíš počítat s pořád stejným výkonem. Když zvýšíš napětí a snížíš proud rostou spínací ztráty a ztráty v železe, když naopak zvýšíš prou a snížíš napětí rostou ohmické ztráty. Někde uprostřed je optimum a oby extrémy nejsou vhodné. Čekej že součin napětí x proud bude +/- stejný pro stejný typ motoru.

Na omezení regulátorem nespoléhej.... když omezíš otáčky třeba na polovinu, tak současně omezíš jeho výkon na půlku... Bude to stačit? Nebude to stačit?

Prostě pro danou rychlost a dobu jízdy potřebuješ dané množství energie v baterce. Toto je optimální hodnota. Tanečky s napětím , motorama, reglama, šroubama to můžou jenom zhoršit pokud se netrefíš do optima, nikdy to nejde zlepšit přes tuto ideální hodnotu.

Já jsem ještě koukal na ty šrouby a ono by se nic nestalo, kdybych použil 40 nebo 45 mm. Maji menší stoupání a tím pádem vychází vyšší otáčky.

U 45mm mají psáno čisté stoupání 40mm tam mi pro 9,9V vychází 902ot/min. (pořád laboruju i s aku, asi ještě počkám, až dokončím trup a zjistím, kolik budu muset dovažovat, výtlak jsem zatím počítal jen teoreticky)
U 40mm mi pak vychází 1013ot/min. pro 9,9V.

Ale počítal jsem z prokluzem 30% (někde jsem našel toto číslo)

O tom středovým šroubu jsem uvažoval taky, ale nevím, jak bych pak na tom byl s účinností kormidla. Boční kormidla tam byly v podstatě k dosažení onoho Lürssen efektu.