|
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
|
Diskutujte s námi nejen o lodních modelech |
Nejste přihlášen. Přihlaste se, nebo se zaregistrujte.
MoNaKo DF » Stavba modelu » Pedro Gual
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
nikdo nerikal nic o tom, ze to nema natirat nebo delat jinou povrchovou upravu.
zakladni rozdil mezi laminovaci a lepici pryskyrici je v jeji viskozite, tzn. jestli dobre prostupuje tkaninou. nerekl jsem ani ze nema tkaninu pouzit, ale naopak jsem ji doporucoval.
u neosetreneho dreva se voda vpije dovnitr a to nabobtna. jakmile vyschne, opet zmeni objem a proto povrch praska. pokud se vzduch, ktery je mezi vlakny dreva vyplni necim jinym, co zabrani vniknuti vody, tak se zmenam objemu zabrani, nebo aspon se omezi. to je duvod proc se pouzivaji u dreva napousteci fermeze, impregnace, nebo jine metody, ktere do sebe to drevo nasakne.
pokud drevo napustil pryskyrici, tak vzduch z dreva dostal a voda se do nej nedostane (pokud chces slovickarit, tak po urcite dobe se tam urcite dostane, ale uvazuji ze s tou lodi bude jezdit tak hodinu a to si ani epox nejake vody skoro nevsimne). navic pokud jsou vlakna prolita epoxem, tak se nemohou pri namahani trhat a tak je i drevo pevnejsi. pevnost techto vlaken a skelnych je naprosto odlista a proto jsem doporucoval aby ten trup pretrel jeste jednou a dal tam aspon jednu vrstvu tkaniny a zabranil poskozeni trupu kameny a vetvemi pod hladinou.
jinak nevim proc takova hysterie pokud ji ma "jen" napustenou epoxem. 5 let jsem soutezne jezdil s lodi (Keba s ni jezdi dodnes, tzn. uz 6 rok), ktera je cela z papiru a je jen NAPUSTENA lodnim lakem a pote natrena barvou. dokonce jsem mel i na nekolika mistech poskozeny lak od nepovedenych manevru z kovovym vlekem a presto mi nikdy lak okolo nepopraskal, dokonce ani trup nenabobtnal a nenatahl vodu.
takze. napustene drevo jako takove staci, vrstva tkaniny by byla lepsi a povrchova uprava s barvou a lakem je samozrejmost...

Pánové, pánové.... Ivvo má plnou pravdu
To co tady předvedl SH, s tou ocelovou konstrukcí, patří do jiné části -( zábava ) ...s nasakavostí to nemá co společného, a ještě "naschvál" vybral prakticky tu nejvhodnější pryskyřici k dané aplikaci a ne laminační, která by mu se loupala ještě rychleji.
Ano lepící pryskyřice je pro lepení (má vysokou adhezy k jiným materiálům) a laminační pro laminování (většina pryskyřic má malou adhezy), proto se stává, že když jsou použity na vytmelený a vybroušený povrh, který je praktcky připraven pro lakování moc na něm nedrží.
Odlupování laminátu z ocelové konstrukce je následkem tepelné roztažnosti a ne nasákavosti.
Tepelná roztažnost dřeva : K 0,5
sklotextil : K 0,6 .......prakticky stejná jako dřevo, takže to s modelem nic neudělá
ocel : K 1,2 ....... 2 x větší než laminát ...při rozsahu změn teplot v průběhu roku( +-40 stupňů) důsledky vidí každý, ale určitě laminát není nabobtnaný jak PUR pěna.
Napuštěním dřeva epoxidovou pryskyřicí vznikne kompozit, který má mnohem vyšší odolnost proti vodě než dřevo impregnované fermeží, které může dále pracovat.
rrobertt má trup napuštěný pryskyřicí, několikrát přepřený, na radu Ivvo ...z bezpečnostních důvodu (proti proražení) ještě laminovaný, následně tmelen a natřený.
Nasákavost epoxy pryskyřic ( uvádí se po 7 dnech = 168 hodin) 0,3 - 0,5%. Model na vodě v jednom čase trvale 5 hodin což nikdy nebude. ( 0,3% : 168 x 5hodin = 0,009% -0,015% při 0,5%). Samozřejmě je to povrchová nasákavost. Tak o jaké BOBTNÁNÍ vlastně jde.
Pro SH,
kdysi dávno jsme na montáži technologie laminovaly několik nádrží vevnitř a laminát se dotvrzoval napuštěním nádží teplou vodou a temperací na 60 stupňů 24 hodin. A nenabobtnalo to, ono polymerace pryskyřice je divná věc.
Ono by angličanům nebo i jiným nemohl vydržet na vodě ani jeden model déle než hodinu ...tmeleno balsotmel,natřeno kdoví čím vevnitř mnohdy surové dřevo a ono jim to pluje a drží pohromadě.
a Ať Vaše lodě plují
Burun: a ta pryskyřice v nádrži byla nejspíš polyesterová, viď...
... ono teorie je hezká věc ale praxe taky. Každému tu radíš, vytahuješ tabulkové hodnoty, jiné posíláš do sekce zábavy.... ale co kdybys ukázal něco, co jsi postavil ty sám? Nějakou loď s tebou doporučovaným pohonem, jak vypadá Tvůj model napuštěný epoxydem po řekněme 10 letech atd. Pak ti budu věřit.
Já takový model mám. Kdysi se to totiž jinak nedělalo. Po 6ti letech trhliny kolem kýlu, v trupu, po jedné jízdě (byla to EXka..) honem ke břehu a vyčerpat půl trupu vody. Když byla nová tak do ní ani nekáplo. Konečná pro model....
Ivvo: když prolakuješ papír tak je lak v celém objemu a v podstatě vznikne kompozit... tam problém není. Když to uděláš s tenkou balsou, tak máš šanci prosytit celý objem a taky nebude problém... Ale neříkej mi, že epoxydem prosytíš celý objem smrkové plaňky...
Ostatní: dělejte si to jak chcete. Je to váš čas, vaše práce, vaše peníze. Tyto uličky jsem si už prošel a zjistil, že daleko nevedou.
Pepo, máš pravdu. Můj otec říkal, že zkušenosti jsou nesdělitelné. Vidím, že měl naprostou pravdu. I ve mě... Taky se snažím sdělit zkušenosti a jenom za to dostanu po hubě. Jenom tiše doufám, že aspoň někomu, to pomůže.
Normální člověk se podívá, jak to dělají ti špičkoví.... tam je to sam laminát, skořepiny, laminátové desky... proč? Že by se s tím dělalo líp než se dřevem? Ani omylem...!!! je to hnus, smrad, alergie, nebezpečný prach při řezání a broušení..... ale model funguje i po 3 letech kdy je dokončený, i po 5ti kdy se s ním sžije i po 10ti kdy třeba začne vyhrávat...
mikroartíka mám už 10 let je z balzových a wawa planěk z dýhy 0,5mm a je pouze napuštěn epoxy 1505 za tepla povrch je ze 3 vrstviček ,,obi - syntetiky,, vnitřek je tak osazen že rozhodně nevětrá a palubu s nástavbou sundávám jen v krajní nutnosti-tedy jen po utopení, na vodě je zhruba 10x ročně, pod vodou byl zcela 1x díky přejezdu velkého modelu přes něj a asi také neví že by neměl být bez prasklin , paluba na novgorodu je také ,,jen napuštěná ,, 285 epoxem a také nějak zapoměla popraskat a to ani není balza napouštěna pod vakuem což jinak běžně dělám rozměr placky paluby to neumožnil.
Jediný problém stouto palubou je , že splodiny povýstřelové epoxyd mírně zamlží i když jsou otřeny ihned po provozu, ale to není nic nečekaného neb střelný prach si míchám sám podle předpisu na dělový prach a používám klasické složení se sanitrem
Modře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.pro SH,
Pepa Darvaš potvrzuje to co jsem psal, že dřevo napuštěné epoxy je mnohem odolnější než dřevo napustěné fermeží.
Když někdo napíše něco co není pravda(nasákavost zaměnit za roztažnost )- dá se ten příspěvek poslat jedině do zábavy.
K přízpěvku Pepy Darvaše
Pokud něco prasklo/ Abele Flandre/ hned položením do vody(on ten laminát asi nasál vodu přes tmel a barvu jako houba během několika vteřin - Kolik 50? -ono to tak +- výjde při síle 0,08-0,12 mm ) je nesmysl. Dřevo i laminát mají stéjnou roztažnost došlo asi k něčemu jinému.
Libí se mi jak argumentuješ, že vycházím z tabulkových hodnot, ono to ani jinak prakticky néjde. Víš ty tabulkové hodnoty vycházejí z měření, praktických zkoušek a praxe jiných. Ono by se nic neudělalo, nesmontovalo nenatřelo a jine ne..., neboť by se čekalo, až co Tvoje praxe ukáže po 10 letech.
Domnívám se, že Ti, kterým jsem doporučil použít motor x-y a použili toto řešení jsou spokojeni a jinak prosím napište ..navrhl jsi cypovinu ... motor Ti pošlu proti úhradě.
Já Vím, že nejuniversálnější motor je 400 -....1 x na 4 článek jindy na 10 článek. Což je osvědčené tvoje řešení.
Představ si ta pryskyřice byla epoxy. A ještě si představ, že některé epoxy lamináty se po vytvrzení opláchnou vodou, pak
pasivují kyselinou citronovou, což máš znovu vodní roztok, pak znovu vodou a používají se pro styk s potravinami.
(během těchto operací by musely být nasáté jako houba.
Ať Vaše lodě plují
Mám palubu ze smrkových lišt napuštěnou Letoxidem (zastudena) na Magnusovi (metrovka) a asi neví že měla popraskat i když s ním jezdím v zimě když mrzne i v létě v prudkém slunci.
Ladousi promiň,ale ještě jedno shrnutí.
SH 19.6. 10:19:48 ----epoxid je hydroskopický, pije vodu, a tím mění obsah.
SH včera 9:20:46 ---- normální člověk se podívá, jak to dělají špičkoví.......tam je to sám laminát....
SH včera 9:37:22 -----jenom zapoměl napsat, jestli je ta změna objemová nebo váhová.
Předpokládejme, že láminát je vyrobený z epoxy + skelné tkaniny
- epoxid naštěstí hydroskopický není (schopnost odebírat vzdušnou vlhkost) .....to by se asi ti špičkoví divili při přeměřování
rozměrů jak se jim to nabobtnalo.
- špičkoví určitě nenatírají laminátové trupy vevnitř proti vodě.
- naštěstí pro mne voda má hmotnost 1. Takže 1cm3 má hmotnost 1g. Ještě jsem sice neviděl změnu objemu bez změny hmotnosti a naopat, ale asi to jde.
Předpokládejmé, že 100g pryskyřice má objem 70 cm3 uplácáme laminátovou skořepinu - trupu 0,1 mm ( 50% epoxy + 50 % sklo ) = 7000 cm2 ponořené ve vodě _ 140 X 50 cm2/nepočítejme s části hmotnosti epoxidu, který je vázán v laminátu/ a tento trup = plocha za 1hodinu nasaje 0,003g vody. A teď to natřu. TAK O JAKÉ NASÁKAVOSTI EPOXIDU SE TADY MLUVÍ.
Takže Ivvo má plnou pravdu: technologický postup , kvalitní materiál. A není potřeba pouze laminátových desek a laminátových trupů, které vlastně nasávají vodu.
Ať Vaše lodě plují
Pánové, když to celé čtu, tak bych rád upozornil na skutečnost, že reálné lodě jsou pod čarou ponoru natírané téměř a výlučně (kromě antifoulingu) barvami na bázi EPOXIDOVÉ pryskyřice. Rovněž ocelové konstrukce, které mají být trvale ponořeny, se natírají hlavně epoxidy a to kvůli jejich vynikající odolnosti v podmínkách trvalého ponoru.
U vrstvy zvící 300 - 500 mikrometrů se očekává životnost řádově 5 let a delší. A zdůrazňuji, že se jedná o podmínky TRVALÉHO ponoru.
Tolik obecná informace z průmyslového natírání.
Rozhodně se nehodlám pouštět do debaty jestli impregnovat, neimpregnovat, laminovat či ne, atd. Jak tu někdo zmínil, každý si to udělá stejně po svém.
Jen jako perličku bych rád uvedl příklad jednoho letitého modeláře z Anglie, který je tvůrcem spousty plánků do časopisu Model Boats. Většina jeho konstrukcí je celobalsová (občas v kombinaci s dřevem). Všechny své modely napouští zředěným nitrolakem, potahuje tlustým modelspanem, opět několikrát lakuje nitrolakem (s broušením mezi vrstvami) a nakonec barevně upravuje, např. autospreji nebo barvami Humbrol. Nutno podotknout, že vše výše uvedené provádí jen z vnější strany trupu. Strašně si chválí, jak nemá problémy s vlhnutím lodí a s praskáním trupu. Jediné, co dělá navíc je, že po ježdění loď vždy "otevře" a nechá den až dva schnout...
Ať se Vám všem daří.
Zdenek
Souhlasím. Pokud je epoxid správně aplikován, nemůže vodu propouštět. Už nějaký čas provozuji metrový model slepený ze smrkových lišt, který je z vnější strany boků potažen JEDNOU vrstvou skelné tkaniny s Letoxidem a nekroutí se a nepraská. A to si myslím že jsem to docela odflák.
Chcete-li přispívat, musíte se přihlásit nebo projít procesem registrace.
MoNaKo DF » Stavba modelu » Pedro Gual