Je to jen pro vstup a výstup. Dál už voda teče přímo po původním chladiči. Je to trochu vidět, že jsou trubičky zalité lepidlem cca do poloviny délky žebra. Jsou to ty tmavší místa pod plexi.

Tohle se ukázalo jeko nemožné z důvodu nevhodné šířky drážek. Původní žebra jsou tak blízko u sebe, že by z průřezu trubiček zbyly minimální škvírky, při odfrézování každého druhého žebra zůstane mezi žebrem a trubičkou velká mezera. Jedině použít a) silnější trubičku a případně přibrousit a sploštit, b) 4mm trubičku zbrousit na jedné straně, aby se ploškou dotýkala alespoň jednoho žebra a vrazit tam klínek + zalepit, c) mít kliku a potkat radiátor se správnou roztečí žeber (nepravděpodobné, co jsem tak koukal na všechny možné chladiče).

Ale to už sme takového řešení, že je možná jen o trochu složitější to znovu vyrobit tak, jak to mám teď, číli vodu rovnou přivézt na chladiš a celé to zavřít.

Taky mě napadlo vyvrtat díry skrz žebra tak přesně, aby tam šly trubičky zarazit hodně ztuha (prostě uložení s přesahem), ale na to nemám techniku, aby to bylo s přesahem na několika žebrech za sebou. Napatlat to nějakou teplovbodivou pastou mě taky napadlo, ale přeci jen lepidlo je jistota, že to tam vydrží, takže asi ten dvousložkáč s přísadou kovu a trubky skrz žebra (asi 4x vedle sebe) zůstává jako nejméně komplikované a funkční řešení.

Dalším nápadům se ale v žádném případě nebráním.

To by bylo dobré a jednoduché, ani by se nemusel dělat had, stačilo by to provrtat 2ma dírama napříč a chlazení by bylo dostatečné (vycházím z měření, které jsem prostudovával v rámci vodního chlazení CPU), ale na to nemám materiál. Jinak bych neřešil jednoduchou úpravu vzducháče na vodník pomocí lepidla a jeho tepelné vodivosti. Alespoň v žádném hybbymarketu sem nenašel Cu kvádr na prodej.

Ono totiž zatímco vzduchem chlazených regulátorů je velký výběr za pár korun, u vodních je výběr omezen a člověk musí akceptovat vyšší cenu.

Pravda, to sem nedomyslel s tou mědí. Dural bude mnohem vhodnější. Dík.

Pokud vyvrtá otvor skrz tak, aby šla trubička zasunout velmi ztuha, tak ani nic lepit nemusí a teplo přecházet bude, neb se ta trubka bude dotýkat po celém obvodu, což je značný zlepšovák oproti dotyku v jednom bodě u původní verze.

Modře píšu v roli administrátora DF (od května 2010) a černě jako běžný uživatel.
                       S přátelským pozdravem ladous

kolegáčkové,
tu je možná trošku primitivní ale věřte že účinný chladič pro jakoukoli velikost reglu či jiného nádobíčka  které se nám hřeje více než záhodno, je celý z  měděné trubky -topenářské .
použil jsem průměr 22mm a z ní se dá při použití přívodních trubiček z mosazi průměrů 3-4mm - vše z ,,obi,, vytvořit chladič o činně ploše 26mm  a délce dané jen tím jak dlouhý kus trubky uřízneme.
Postup výroby  je myslím  dost zřejmý já se stím moc ne......., takže jako ukončení chladiče jsem ustříhl jen kus měděného vodiče s průměrem 4mm ale použít se dá i měděný plech, vše je pájeno plynovým hořákem přes tavidlo pro topenáře , bohužel jsem měl doma jen 0,5mm cín pro radiopájení ale stačil , i když samozřejmě je lepší použít topenářský cín.
celý postup je rychlý ,levný a zcela univerzální, pokud do chladiče vyvrtáme otvory a do nich vletujeme průchozí trubičky lze toto použít i pro uchycení například outrunneru motoru uvnitř lodi.
Důležité je ale srovnat dosedací plochu chladiče bruskou či jinak do uplné roviny aby byla plocha pro vedení tepla dokonale přitlačena na chlazenou součástku.

Jako obyčejně, jednoduché a velmi zajímavé. dík

Pěkný, na ty outrunery je to super. Je to sice o dost složitější, než Al kostrka provrataná a s vlepenýma trubičkama, ale bude to chladit lépe (čím menší tloušťka kovu mezi zdrojem tepla a vodou, tím lépe).

Nesouhlasím. To co píšeš platí pro chlazení vzduchem. Potřebuješ pořádnej vějíř kvůli co největší ploše, aby vzduch stíhal přebírat teplo. U vodního chlazení, kde se o odběr tepla z tělesa stará proudící kapalina je potřeba, aby se teplo přeneslo do vody co nejdříve.

Zkusím to ještě takhle:
Pokud použijeme 2 identické kvádry jako chladiče (stejný tvar, materiál), vyvrtáme stejné kanály pro chlazení, jeden bude mít kanály umístěné úplně dole u procesoru, duhý bude mít kanály úplně nahoře, daleko od procesoru, budou všechny parametry vlastně stejné, jen teplota procesoru jiná.

Takže více materiálu ano, ale pokud to znamená oddálení kanálů, tak ne. Je pravda, že od určité hodnoty poměru objemu chladiče a objemu kanálů v něm vytvořených nastane to, že další hmotnosti chladiče teplotu sníží. Takové chlazení by ale z hlediska hmotnosti a nákladovosti ztratilo význam. Pro malé a lehké placaté chladiče, kde kanály s vodou tvoří podstanou část objemu platí to co sem psal výše, což bylo prokázáno měřením.

Pánové nehádejte se,
vemte si dva hrnce 1 se silným dnem a druhý s tenkým dnem. Dejte stejné množství vody a stéjný hořák, kde bude voda spíše vařit ?

ať vaše lodě plují