Kontaktuj Pavla Šťastného (pavelst). Už se tu dlouho neozval.
Plech koupil tuším od Litomyského a místo razidla použil rádýlko, které používají plastikáři na nýty.

Radek

Tie medenné pláty sú lákavé, ale osobne by som bol radšej, keby tam na mojej Victory dala JoTiKa nejaké plastové, ktoré by som nafarbil. Napríklad farbami Alclad II. Tá meď totiž môže časom začať oxidovať (aj pod lakom) a narobiť na modeli nepekné veci... A ten model by mal prežiť desaťročia...
Takže doporučujem zvážiť aj iné materiály, aj keď je jasné že pravá meď je lákavá...

JoTiKa píše použiť sekundové lepidlo. Myslím, že by to malo ísť aj epoxidovým.
Lakovať to môžeš čímkoľvek, vzduch si cestu aj tak nájde. Aj preto uvažujem nad farbením s Alclad II a nejakou tou patinou (naleštená meď mi pripadá veľmi neprirodzená).

Při představě tolika plátů co mě čeká mě běhá mráz po zádech ( doktore Chocholoušku připrav mi jeden pokoj). Proto taky uvažuji o nějaké raznici, ale při tak malých plátech nevím nevím zda je takováhle miniaturizace v domácím prostředí možná.

co se týká plátování,není zde jednotný přístup, v podstatě jde o to,v jakém"okamžiku" je loď zachycena..zda se jedná o loď právě na vodu spuštěnou, loď po delším pobytu na moři. či následovně stojící v suchém doku.
Aby to nebylo tak jednoduché, komplikuje se to použitým materiálem...(stát od státu, loděnice od loděnice...). První pokusy s použitím kovu byly neúspěšné, především kvůli elektrolytické korozi v mořské vodě. po různých experimentech je zaznamenáno používání měděné obšívky až kolem roku 1783 s tím, že se používaly měděné, či bronzové hřeby, závěsy atd.Pokud byly měděné plechy použity na loď s železnými součástkami, jako isolátor sloužilo dřevo (špunty).
Plechy byly zprvu čistě měděné, ta ale rychle korodovala, a tak se zkoušely slitiny mědi.Nakonec se používala mosaz -Muntzův kov (60 % Cu + 40 % Zn), někdy ještě s trochou cínu.
Lloydův registr nicméně popisuje lodní trupy jako "yellow metalled,coppered or brass bottomed s různými variacemi. Přest asi po třech cestách na Dálný Východ musella být tato obšívka obnovena (u kliprů).
Vzhled "barvy"  obšívky se lišil podle složení od červenavé po žlutavou,pokud byla nová, měla vzhled staré měděné mince (vzpomenete si na staré padesátníky?) na moři ve slané vodě jasná a blyštivá  a pokrytá měděnkou v suchém doku.
Jeden z možných postupů
Vzhledem k tomu, že se plechy při přípravě žíhaly, dostávala kovová obšívka tak trochu šachovnicový vzhled..každý plát mohl mít jinou barvu.list měděné folie se nahřeje nhad plynovým plamenem, ažse nerovnoměrně zbarví, ještě horký se ponoří do studené vody. Následuje rozstříhání na vlastní "plechy"obšívky.
Rovnoměrné zbarvení se nedoporučuje.lepí se kontaktním lepidlem.
Hřeby obšívky mívaly ploché hlavy, a splývaly s rovinou obšívky!! Jejich zvýrazňování je svým způsobem
neopodstatněná manýra, stejně jako kolikrát nýty u železných,či ocelových trupů...musíte vzít za potaz měřítko...nýty o průměru hlavy  10 cm??? ani náhodou!

Dal jsem plíšek dovnitř, položil vrchní část a přežehlil kovovým závažím. Puvodně jsem to chtěl lisovat taky ve svěráku, ale pro mě tento zpusob byl lepší než svěrák, neboť jsem si tim mohl regulovat tlak.

O uder nešlo. Jen jsem zavaží přiložil a pak pusobil tlakem. Protože jsem raznici vyráběl ze zbytků v koutě obýváku nešlo o na setinu milimetru přesnou věc a ve svěráku by třeba nebyl rovnoměrně rozložen tlak a tudíž by nemuelo dojít k rovnomernému vytlačení nítů. A hlavně minisvěrák jsem před časem zlomil (holt levný šunt z obi) a nový jsem ještě nekoupil a tak jsem svěrák nezkoušel.