Mnozí potřebují do začátku poradit. Ty jako začátečník nebo s malými zkušenostmi, nebo bez zdrojů informací nevypadáš ani náhodou. Super. Jen přidej i foto celé lodi.
Radek

Nazdar,
velmi vítám, že jsi se přiznal ke své profesi. Což takhle napsat a nafotit pár článků třeba o výrobě hlavní, chemickém barvení kovů a podobně. Plně si uvědomuju, že po stránce uměleckého talentu (třeba rytiny a řezby) jsem o třídu vzadu, ale pokud by tu byla inspirace, můžeme se všichni dostat dál.

Další věc, která by mě zajímala, je shánění materiálu. Staré dřevo bych nějak chápal, ale co sádra, barvy... máš jako restaurátor nějaké extra zdroje ze zahraničí anebo je to dostupné i u nás?

Předem díky, Radek

Ááá! Tak reštaurátor v múzeu? Tak to vysvetľuje tie krásne vyrezávané figúrky...
Tie delá nemajú chybu...

Až budu dělat formu na odlévání třetí velikosti hlavní budu se snažit fotit a něco sem sesmolím.

Co se týká materiálů i technologií, je to jednoduché. stačí se poohlédnout po technologiích jiných zájmových oborů (je fakt, že člověk někdy ani neví, že takový obor, natož technologie vůbec existují.)

Sádru na opravu porcelánu jsem objevil ve frontě ve Zlaté lodi (výtvarné potřeby) v Platýzu v Praze. Ptal se na to jeden člověk přede mnou, tak jsem to koupil taky. Nevím, jak se to přesně jmenuje, ale když jsem to kupoval podruhé, řekl jsem to takhle a věděli přesně co chci. je to na váhu a dělá se s tím jako s obyč. sádrou. Akrát to po ztvrdnutí (10 min.) po ťuknutí o sebe zvoní. Vypadá to jak neglazovaný porcelán. první forma mi vydržela 20 kusů zatím bez opotřebení.

Chemické patinování cínu je zas obor vitrážistů (děkuji tímto své kolegyni). metoda Tiffani používá měděné samolepící pásky různé šíře (a tloušťky 0,07 mm,  což je v měřítku 1:75 5mm reálného plechu - nevím z čeho děláte obšívky ale kdybych ji dělál já, nic jiného by mě nenapadlo). Těmito páskami se oblepují skla a pak se pájkou cínují. na to se prodávají patinovací vodičky, lahvička 75 kč s daní. 3 odstíny jak jsem psal. mají to
všude, kde mají věci na Tiffani. páskami, s následným cínováním a patinováním se dají dělat panty, kování, obruče sudů, já tak mám opásané i lafety děl (hlavně se mi dají zvedat a sklápět), různé mříže a lucerny.

Co se týká dřeva, do r. cca 1850 se dýhovalo silnými (2-3mm) dýhami na klíh. ty se dají buď odpařit, nebo lépe odpařit z dýhy zbytek dřeva zezpoda. tak ze dá zachovat i původní politura. to dřevo pak má nenapodobitelnou barvu (oxidace vsáklé pryskyřice, působení UV) i patinu.   Jinak u Prahy žije človíček, jehož koníčkem je dřevo jako materiál. Nařeže dýhy jak tlusté chcete (myslím od 0,8 mm - i kalibrované) a z materiálu jaký chcete (běžně ořech, třešeň, hruška, javor, jilm, jasan, akát, dub, i některá exotická). vybrat si můžete i kresbu, i barvu. Zkusím se zeptat, jestli sem můžu pověsit na něj mail.

Rád bych se zeptal také já. Jak je to s těmi rozdíly v plánech od různých autorů? A jak se vůbec posuzuje na soutěžích (že nechci soutěžit jste asi pochopili tím jak se rozepisuji ? To se ukáže plán rozhodčímu, ten vezme šupleru a jede? Prostě mě to zajímá.

Patiny jsem nikdy nikde nekupoval. Má je moje kolegině (je to značka ProVetro). Jsou prý lesk i mat ale všechny jsou určené na cín. určitě existují i speciální na měď  (mosaz) ale to už není věcí vitráží. Na malém kousíčku mědi jsem to skusil a ztmavlo to a drží to. sice trochu flekaté, ale nijak jsem to neodmašťoval. chce to zkoušet.